logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Přeběh Ameriky díl 19. – Americké zákony a morální předsudky – když musíš, tak musíš – zákon nad všechny zákony :)

Přeběh Ameriky díl 19. – Americké zákony a morální předsudky – když musíš, tak musíš – zákon nad všechny zákony :)

„Ještě jsme nebyli svoji a milovali jsme se v koupelně, když někdo klepal na dveře a Daveho matka se ho ptala, jestli neví, kde bych mohla být!“; vyprávěla zcela uvolněně Kelly, Daveho žena, o tomto malém erotickém dobrodružství. Jak se tajně vzali a více jak půl roku tajili svatbu, neboť jeho rodina se sňatkem nesouhlasila, a o dalších výčitkách, které se objevily, když se to provalilo.

Takovéto a jiné historky byly hojně tématem našich všeobecných rozhovorů a pramenily z naprosté neostýchavosti až neomalenosti běžců. Ještě, že byl člověk na nahé muže zvyklý. Konec konců, doma se také tak chodilo, ale tady to bylo o to horší, že zde neměl člověk ani kousek soukromí a nemohl si tedy naprosto dovolit jakoukoli privátní záležitost. Za každým rohem se mohl v kteroukoliv vteřinu někdo objevit a v očích těchto chlapíků by některé věci vypadaly asi divně, každý měl na mysli akorát to jedno.

Ale dalo se to snést. Přirozeně, že soužití tolika lidí přinášelo různé problémy. A deset týdnů pohlavní zdrženlivosti není jistě pro žádného muže nic příjemného. Předpoklady, že budeme po každé etapě tak hotoví, že nebudeme mít na jiné věci ani pomyšlení, byly zcela určitě dosti falešné. Příroda se prostě hlásila o své nároky. Na druhou stranu sloužilo ke cti zúčastněným mužům, že jejich fórky a různé řečičky nikdy nepřekročily přípustnou hranici. Časopisy byly vlastně tím jediným, s čím se mohla hladina hormonů popasovat.

Američané, pokud jde o morální zásady, jsou neskutečně zvláštní a osobitý národ. Na jedné straně jsou schopni vyprávět ty nejerotičtější historky se všemi podrobnostmi, ale na druhé straně jsou tak stydliví, že my Evropané nad tím můžeme jenom kroutit hlavou.

Přespávali jsme zase jednou v rekreačním zařízení, kde byl také bazén a právě probíhal plavecký výcvik dětí. Zrovna jsem byl pod sprchou, když výcvik skončil. Některé děti přišly také do sprch a chichotaly se, při sprchování si však plavky nesundali. Nejprve mi proběhlo hlavou: „Co to chichotání má znamenat?“ Ležel jsem na masážním stole, Thomas mě masíroval, a v tom se přihnala správcová a křičí: „Zakryjte se, zakryjte se!“ Ačkoliv nikdo jiný v místnosti nebyl, kromě mě a Thomase. Pak si prosadila, že okolo masážního stolu musela být umístěna zástěna.

Naproti tomu nebyly ve většině škol u sprch dveře, takže mohl kdykoliv a kdokoliv dovnitř nahlédnout. Samozřejmě, že během dne musel člověk vykonat mockrát svou potřebu, tak jak to bývá si jí každý odbýval na kraji silnice, pravidla to povolovala. Kdo už někdy cestoval po amerických silnicích ví, že jsou ve většině případů umístěny tak, že široko daleko kolem nich nic neroste ani nestojí. Takže v případě naší potřeby jsme zastavili u krajnice a bylo. Tak se také stalo, že jedna řidička načapala Daleho při močení. Začala se rozčilovat, ale to narazila na toho pravého. Dale jí s odzbrojující otevřeností odpověděl: „Lady, to jste měla nevšední štěstí, to víte, močení u silnice není nic moc a tak to většina z nás drží, dokud to nedonese někam, kde se při močení může schovat.“ Když nám to pak popisoval, sklidil velkou odezvu.

V horší situaci se ocitl Milan, kterému za jeho produkci u krajnice dokonce hrozili pokutou, neřkuli vězením. Ještě, že u toho byl Jesse a všechno včas vysvětlil a uvedl na pravou míru. Byli však i tací, kteří se takto nerozpakovali vykonat i velkou potřebu. Podle mého názoru by neškodilo, kdyby udělali alespoň pár kroku od silnice a tam si ulevili. Ina a Michi zase museli několikrát ukázat pas, když si chtěli objednat pivo. Nepomohlo ani to, když jsem vysvětloval, že jsem její otec. Stejně tak jsem se vydával v nebezpečí, kdybych uvedl špatný věk svého dítěte.

Naproti tomu byly všude umístěny reklamní tabule a obchody na erotické časopisy, videa a jiné erotické zboží. Zde také Dale prováděl nákupy časopisů, které pak kolovaly mezi ostatními běžci. Kapitolou sama pro sebe byl požitek z piva. Už jsem se o tom zmínil dříve, ale musím se o tom zmínit znovu. Znáte to, není nic lepšího, než si na žízeň v cíli dát alespoň plechovku piva. A tak většina běžců v cíli sáhla po pivu, protože pivo obsahuje také nespočet látek, které dodají běžci do další etapy potřebnou energii. V Americe to byl ale problém, protože alkohol se nesmí na ulici pít. Takže jste mohli v cíli pozorovat běžce chlemtající něco z papírových pytlíků. Fakt zajímavý pohled, dalo by se říci, že jsme přecházeli doslova a do písmene na tekutou stravu.

Jednou jsme byli, asi pro nedostatek pytlíků, vyzváni pít svoje pivo ve větší vzdálenosti od frekventované ulice. Vedení závodu v tu chvíli vzalo naše přestupování zákona na sebe. Je jasné, že se pivo pilo stále a když nebyl po ruce pytlík, schoval člověk plechovku do ponožky. Kdo by se odvážil jí tam hledat, vystavoval se nebezpečí, že ho zabije smrtící zápach.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

12Honzade | 25. 9. 2009 21.48 hod. | 90.176.230.xxx
Tohle je super v tom, ze to naprosto skvele vystihuje pokrytectvi v Americe. Samozrejme, ze vsichni delaji cnostne, ale vsichni vedi, ze kdyz neco sopes z hnedyho pytliku tak je to prinejmensim pivo, nebo tvrdsi chlast a kdyz ti prijdou casopisy v hnedy obalce, tak je to porno:).
Kdo tam byl dele, tak mi potvrdi, ze je legracni je postuchovat. Trochu smutny je, kdyz pak zjistite, ze jsou daleko horsi nez mi, ale hraji si na cnostny duse:)

Petr Syblík | 25. 9. 2009 11.36 hod. | 85.207.15.xxx
Cha! Při tomto jsem si zase vzpomněl na pár historek s Milošem, ale publikovat je nemůžu :)

fotoMiloš Škorpil: mlllllllllllllllllllllllllllllllllllllllč :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Zranění kolene : Všechna poklona panu Zdenkovi, děkuji za vyčerpávajíci informace, já narozdíl od ostatních…»
  • Ještědský půlmaraton KTRC po čase otevřel výhledy : Prasárna :-(((…»
  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Dobrý den, jsem rekreační běžec, ale ráda bych to změnila. Vždy, když začnu běhat intenzivněji,…»
  • Škorpilova škola běhu – běžecký almanach pro všechny : Knížku jsem koupil před třemi lety a začal běhat.Teď si život bez běhu nedokáži představit. »
  • Vyzkoušel jsem běžecké vybavení z Lidlu: začátečník si může vybrat : Kdysi jsem si v Lidlu kupoval běžecké funkční oblečení, k mému překvapení, šlo o docela kvalitní…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků