logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak jsem v dešti pobíhal 24 hodin na Kladně

Jak jsem v dešti pobíhal 24 hodin na Kladně

Po roce opět v Kladně. Tentokrát na 24 h. Po 80,5 km na TMMTR předchozí sobotu jsem si na víc netroufal. Vlastně jsem tam byl jenom proto, že jsem byl zalít synovi, který je na dovolené, kytičky. No a při té příležitosti…

Jel jsem do Kladna už v pátek večer. Asi hodinu jsem byl pofandit, a pak do postele. Ze čtvrtka na pátek jsem spal asi 4 hodiny, nijak optimální příprava. Vyspal jsem se celkem dobře, před desátou jsem byl na stadionu. Dal jsem si obligátní kafe v bufetu u dráhy, zaregistroval se a čekal na start. Přišel jsem už převlečený, nepotřeboval jsem chodit do zázemí, akorát jsem si rozložil věci na židli. Spát jsem v noci nechtěl, žádné věci na spaní jsem si nevzal. Asi půl hodiny před startem se začalo zatahovat, nebe docela ztmavlo. Doufali jsme, že i pokud bude pršet, nepotrvá to příliš dlouho. Jak se ukázalo, doufali jsme marně. I když loni začalo pršet už v pátek v devět večer a pršelo bez ustání až do neděle 10:30. Letos začalo v sobotu asi ve dvě odpoledne a přestalo v neděli asi v deset. A byly i pauzy, v neděli ráno dokonce asi 30 minut svítilo sluníčko.

Nevzal jsem si hodinky, ani jsem si nějak zvlášť nehlídal tempo podle časomíry u startu. Běžel jsem na pocit, tak abych co nejvíc šetřil síly. Ale zřejmě závod z minulé soboty se podepsal na tom, že tempo bylo pomalejší, než bych podle pocitu předpokládal. Při pomalém klusu se stejnou námahou běhám 6:40 min/km, teď to bylo 7 min. To mne ale nijak neznepokojovalo, kdybych takové tempo udržel třeba 20 h, tak by to byl vylepšený OR (171,5 km a ještě 4 h rezerva).

Jak už jsem zmínil, asi ve dvě začalo pršet. Chvilku jsem to ignoroval, ale na krátkou přeháňku to nevypadalo. Tak jsem vybalil svoji fungl novou pláštěnku, zakoupenou za 75 Kč v Intersportu.

Nesehnal jsem obyčejnou z drogerie. Ta by mi zřejmě byla posloužila víc. Na této se asi po čtyřech kolech začaly utrhávat rukávy (jak je vidět na fotce) a nakonec nezbylo než ji zahodit. Naštěstí pořadatelé stejně jako loni zajistili pláštěnky. Ale i tak byl déšť hodně nepříjemný. Mokré ponožky se mi shrnovaly za prsty a způsobily, že kůže v tom místě nasákla vodou jako houba a každý krok bolel. Kromě toho se mi udělal puchýř na pravé noze nad patou, v místě okraje boty. To mi ošetřil ve zdravotním stanu masér (a můj kamarád) Vláďa. S kůží na chodidlech ale nešlo udělat nic. Bude to bolet až do konce. Vláďa ji alespoň vysušil škrobem. Když mi nanášel škrob na chodidlo, všechny šlachy a svaly na noze mi začaly škubat. Nebolelo to, ale bylo to zvláštní, až směšné.

Po ošetření jsem pokračoval v poklusu ještě pomaleji než předtím.

Ale bylo i něco pro mne úžasné. Téměř po roce každodenní bolesti břicha mne najednou nic nebolelo. Zjistil jsem to vlastně už ráno, a podvědomě čekal, kdy to začne. A nic. Super! Už po hodině jsem začal jíst. Napřed kousky banánu a melounu, pak kousky chleba s nějakou pomazánkou, suši, bramborovou kaši, těstoviny, polévku. Samozřejmě po troškách. Když jsem jedl, nemusel jsem běžet, a při chůzi chodidla bolela nepatrně. Ale zase jsem se pak těžko odhodlával znovu rozběhnout.

Asi po deseti hodinách jsem si dal půlhodinovou pauzu, převlékl se do trika s dlouhým rukávem a chvíli poseděl. Tímto „flákacím" stylem jsem za 12 hodin urazil jenom asi 75 km. Tak jsem se rozhodl, že nějak doklepu stovku a skončím. Těch 25 km mi trvalo téměř 4 a půl hodiny. A pak bylo ještě hůř. Chodidla bolela hodně, asi stometrový úsek zámkové dlažby jsem už jenom chodil. Byl jsem zmrzlý, chodil jsem se ohřívat do zdravotního stanu. Ale skončit jsem nechtěl. Stanovil jsem si minimalistický cíl 130 km. Když jsem se smířil s tím, že lepší to nebude, hned mi bylo líp. Konečně začalo svítat. Kupodivu jsem vůbec nebyl ospalý. Kolem sedmé hodiny vykouklo sluníčko, tak jsem si dal 20 min. pauzu a vyhříval se. Pak se znovu zatáhlo a začalo pršet. A vydrželo to asi do desáté. To už jsem měl asi 125 km. Ale po třech kolech začínala krize. Naštěstí se objevila kamarádka Jitka. Seznámili jsme se na stejném závodě před pěti lety, kdy jsme spolu běželi štafetu na 24 h. Chvíli se mnou poklusala, doběhl jsem 129. kolo.

nemáte-li na hlavě přilbu, opusťte dráhu

Lidské tělo, přesněji psychika – nebo možná jenom moje – je zvláštní. Jak jsem se blížil k stotřicátému km, najednou mne rozbolel žaludek, hlava, něco jakoby mi ruplo v levém kotníku, nemohl jsem pořádně došlápnout. Prostě jsem byl nastavený na 130 km. Stěží jsem ještě odkulhal tři okruhy a skončil jsem. To mi bylo moc líto. Těšil jsem se na závěrečný finiš. Na všech okruhových ultra to bývá stejné. Půl hodiny před koncem jsou všichni najednou jako znovuzrozeni, ti, co se jenom potáceli, celkem svižně běží, ti, co běželi, sprintují. I když mne na židli taky nebylo špatně. Povzbuzoval jsem a těšil se na těstoviny po závodě.

Byly bezvadné. Pořádně jsem se nacpal a čekal na vyhlášení. Organizátoři to zvládli skutečně hodně rychle. Pro asi 70 závodníku vytiskli diplomy a přilepili na ně fotografie asi za hodinu. Závěrečné vyhlašování ale bylo hodně dlouhé.

Skončil jsem třetí v kategorii (ze čtyř) a dostal hezké ceny. Obzvláště se mi z nich líbí hodiny. Taky jsme všichni dostali moc hezká trička z funkčního materiálu. Už jsem absolvoval 12 ultrazávodů pořádaných Sri Chinmoy maraton teamem, ale tak hezká trička ještě nebyla. Design udělal Pataka, jeden z organizátorů.

Organizace byla jako už tradičně skvělá, občerstvení bohaté, atmosféra báječná. K úplné spokojenosti mi už chyběl jenom lepší výkon. Ale když jsem nad tím v pondělí přemýšlel, tak jsem si říkal, že můžu byt vlastně spokojený. Po těžkém závodě předešlý týden, v ne zcela ideálním počasí, s bolavými chodidly, jsem na víc neměl.

Štefan Krč foto
  • přečteno: 4859/4774×, 3 komentáře
Jak jsem v dešti pobíhal 24 hodin na Kladně

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (9 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

štefan | 31. 7. 2012 15.19 hod. | 217.77.169.x
Nemyslím si, že jsem na sebe přísný. Udělal jsem, co jsem mohl, na víc jsem neměl. Subjektíbně jsem spokojený. Ale objektívně je ten výkon slabý. Jsou u něs běžci, kteří tolik uběhnou za polovičný čas. Taky se těším na listopad. Doufám, že se 23 h uskuteční a budu moci přijít.

fotoMiloš Škorpil: Štefane, 23 hodinovka bude, klidně si nahlaš na 16. listopadu dovolenou, v 16:00 vybíháme.

Danuše | 31. 7. 2012 12.08 hod. | 90.176.137.xxx
Jako vždy jsi na sebe strašně přísný.Už se těšim až se spolu proběhnem v listopadu ve Frantovkách na 23.hodinovce.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ultramaraton

všechny články Ultramaraton

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví36
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice93
Více času na sebe11
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou30

kde se diskutuje

  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»
  • Jak skloubit zimní radovánky s přípravou na jarní běžecké vrcholy : Zdravím Miloši, mám dotaz k pohybu venku při inverzi. Bydlím na Karvinsku, kde trvá už několik dní…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků