logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Born to run – že prý fotbal objevili Angličani, prdlajs, objevili ho Tarahumarové

Born to run – že prý fotbal objevili Angličani, prdlajs, objevili ho Tarahumarové

Na str. 198 je nenápadná informace o učení běhání v Tarahumarské škole. Děti se učí běhat a současně kopou do míčku. Krásné praktické provedení jednoduchého a hravého způsobu obnovování správného stereotypu běhu. Při běhu dojde ke kratičkému pozastavení a zakoncentrování na kop do míčku. Je to příklad balančního cvičení v akci, při pohybu.

Toto je třetí část zamyšlení Jiřího marka nad knihou, která tak hýbe, nejen běžeckým světem, nad knihou Born To Tun – zrozeni k běhu. První část vyšla na Běžecké škole před čtrnácti dny pod názvem: Born to run – Zrozeni k běhu – motivace k tomu začít se hýbat a druhá, která vyšla před týdnem se jmenovala: Born to run – Zrozeni k běhu – co na to naše nohy.

Na str. 203 začíná úvaha o stravě. Prakticky bez chyby, ani dietolog by asi neměl připomínek. Jednu si ale neodpustím. V dnešní době je možno být výrazně pestřejší. Což přivede intenzivnější prožitek, pocit a chuť při jídle. A přitom může být dodržena potřeba kvality stravy – množství bílkovin, tuků, cukrů a vitamínů, minerálií. Zjednodušil bych tuto úvahu na důraz na složení a pestrost. Správná výživa nemusí být jen z kukuřice, ovoce a fazolí. To ale neznamená, že je to špatně.

Na str. 215 je zamyšlení nad rozdílnou tělesnou stavbou savců- chodců a savců- běžců. Chodci chodí a lezou – příklad opice, šimpanz. Běžci běhají – koně, skot, psi. Velmi hezká je úvaha nad šíjovým vazem. Z pohledu moderní medicíny potřebuje více péče, než si myslíme. Stačí přitom tak málo. Minimálně jednou denně, ideálně ráno, provést jednoduché strečinkové, protahovací cvičení, kdy vyvěsíme ruce spojené v zátylku společně s hlavou do uvolněného předklonu pouze hlavy. Jednominutový strečink přinese uvolnění chronicky přetěžovaného vazu a s ním funkčně spojených svalů. To nastartuje napřímení hlavy a následně i těla. Jednoduchý, kratičký – co se týče trvání – cvik… a obrovský význam pro správné držení těla celý den, nejen při běhu! O významu vazu se dostatečně vyjadřuje autor na této stránce knihy.

V dnešní době se roztrhl pytel s knihami doporučujícími chůzi a běh naboso. Tak i kniha autora Dr. Daniela Howella, která se i tak jmenuje: „Naboso“. Nechci opakovat to, co jsem již napsal. Z velké části objevuje již objevené. Chůze a běh naboso je pro nás dobrá. Ne však pro všechny, každý má jinou biomechaniku nohou a celé vazby kyčel-koleno-kotník. Proto velká většina afrických běžců může běhat naboso bez rizika vlivu na tělo člověka. Pomineme-li negativní vliv tvrdých podkladů v moderním světě – podlaha, chodník a silnice. Pro 90 procent lidí však toto neplatí, potřebují určitou konkrétní pomoc od boty, případně od speciální stélky v ní. I pro ně je chůze a běh na boso pozitivní. Ale jako lék, konkrétně dávkovaný. Stejně tak i pro lidi, kteří mají to štěstí, že mají ideální postavení nohy, kotníků a spojení až k pánvi, ale chodili a běhali celý život v botách. Pro tyto je chůze a běh naboso lék, jehož dávkování je možno postupně zvyšovat!

Informace, že bota je líheň pro plísně a houby, je zavádějící. Zdravý člověk se zdravou nohou, který používá správnou obuv, NENÍ ohrožen. Hezké je zamyšlení, kdy činnost na boso neškodí tím, že chodíme či běháme. Například doporučované řízení automobilu bosky lze opravdu jen doporučit jako velmi přínosné!

Hlavní hrdina knihy „Born to run" Caballo letos, v r. 2012, zemřel. Zemřel při běhu. Řekli bychom, krásná smrt. Žil běháním, žil pro běh, díky běhu žil! Přesto bych se rád nad touto smrtí zamyslel. Proč umírají starší běžci? Jakému riziku čelí běhající veteráni? Pravidelně běhají, povětšinou v intenzitě, rychlostí, která by neměla ohrozit jejich zdraví, hlavně srdce. Hodně jich běhá s doporučením lékařů, včetně kardiologů. Pravidelně běhá i hodně lékařů a kardiologů právě ve veteránském věku.

Jak se píše v časopise „Cor Vasa" , časopise kardiologů, specialistů na srdce a jeho nemoci, „pravidelná pohybová aktivita snižuje krevní tlak, zlepšuje rizikový profil, pokud jde o aterosklerózu, a snižuje riziko vzniku ischemické choroby srdeční i celkové riziko úmrtí. Riziko úmrtí na koronární nemoc je u fyzicky aktivních lidí poloviční. Pohybová aktivita je doporučována nejen zdravým lidem v rámci prevence, ale dokonce i těm, u kterých je prokázána významná koronární nemoc nebo kteří trpí srdečním selháváním“. Tolik pražský kardiolog pan prof. MUDr. Josef Veselka.

Pravidelný pohyb, nejen běh, je pro srdce a cévy vysloveně lék. Přitom právě při běhu umřelo na selhání srdce mnoho běhajících kamarádů. Ze statistik kardiologů (uvádím příklad převzatý od kardiologa MUDr. Jaromíra Vitnera) „vyplývá, že úmrtí starších sportovců je z 80 procent způsobeno aterosklerózou srdečních cév, tedy ucpáváním cév (laicky řečeno). I Caballo pravděpodobně zemřel na srdeční infarkt. Samotný běh ale ten infarkt nezpůsobil. Příčina byla v prasknutí takzvaného sklerotického plátu na vnitřní straně cévy s následným infarktem a náhlou smrtí“.

Bohužel člověk vůbec nemusí poznat, že je s jeho srdcem něco v nepořádku. Zvlášť pravidelně sportující člověk! Pravidelný sport a běh přináší spoustu drobných a opakovaných podnětů charakteru občasné bolesti svalu, kloubu, v zádech, někdy i na hrudi. Tím, že to není opakovaná bolest na stejném místě, dochází k jejímu podcenění sportovcem. Samozřejmě nemůžeme běhat s každým píchnutím k lékaři. Přesto podceňovat tyto příznaky je obrovská chyba. Jak co se týče bolestí kloubů a svalů, tak bolestí na hrudi. Občasná bolest svalu, šlachy nebo kloubu by měla připomenout, že má určitě nějakou příčinu v souladu těla, že by to chtělo překontrolovat jeho funkčnost. Řešit přicházející problém dříve, než se bolest stane trvalou, či dokonce vyústí ve zranění a zánět. Bolest na hrudi, hlavně typicky tlaková, pálivá, svíravá bolest, která je nejčastěji plošná, nelze ukázat konkrétní bolavé místo, jen celou plochu. Taková bolest odklad nesnese vůbec! Objeví li se, byť jen krátce, zvláště však při zátěži během, pak je vyšetření u lékaře nezbytné a neodkladné! Mezi varovné příznaky patří také snížení dosud dobré fyzické výkonnosti, zadýchávání či pokašlávání při výběhu do kopce.

Předejít ohrožení zdraví a života lze jednoduchým opatřením. Dodržovat pravidelné prohlídky u lékaře. U 66 procent běžců, kteří zemřeli při běhu, bylo následně zjištěno, že lékaře nenavštívili déle než 3 roky! Je to logické, pravidelně běhající člověk se cítí dobře, opakovaně vyplavované endorfiny a celkově dobrá fyzická kondice přináší pocit zdraví. Pravidelně běhající člověk také většinou dodržuje zdravý životní styl včetně výživy, v obrovské většině nekouří. Přesto pravidelné preventivní prohlídky je nutno brát jako samozřejmost. Kontrola cholesterolu, krevního tlaku, EKG a zátěžového EKG nezabere mnoho času. Dle konkrétního člověka je ji pak nutno absolvovat různě často 1x za 2 roky až 1x za 3 měsíce u lidí ohroženějších, kdy už není vše v pořádku. Toto platí pro běžce, kondičně běhající. Kondičně běhající je člověk, který za týden uběhne do asi 60 km. Časově to je 350 minut za týden, kdy se srdeční frekvence běžce pohybuje nad 60 – 65 procent MSF, maximální srdeční frekvence. Mluvíme li o běžcích běhajících vytrvalostně, což lze rámcově odlišit dle počtu naběhaných kilometrů týdně, pak je situace ještě pro laika nepochopitelnější. Pokusím se objasnit.

Amatérský vytrvalostní běžec běhá 5 – 10 hodin za týden, v kilometrech je to velmi rozdílné, tepová frekvence se u něho pohybuje v rozmezí 60 – 80 procent MSF. „Trénink směřující k těmto závodům účast v závodech samotných významně modifikuje kardiovaskulární profil amatérských maratónských běžců. Ti mají významně lepší rizikový profil, pokud jde o aterosklerózu, a nižší kalciové skóre, než je běžné ve srovnatelné populaci. Avšak při srovnání maratónských běžců s populací se stejně příznivým odhadovaným rizikem kardiovaskulární příhody v budoucnosti ( Framingham score) mají maratónci vyšší kalciové skóre. Tudíž se zdá, že samotný trénink má větší vliv na zlepšení rizikového skóre než na samotnou progresi aterosklerózy, a příznivý výsledek při odhadu individuálního kardiovaskulárního rizika může být zavádějící." Koronární kalciové skóre – ukazatel, který vytváří představu o vychytávání Ca++ iontů v aterosklerotických plátech koronárního řečiště. Obecně platí vztah: čím vyšší skóre, tím horší prognóza. Vyšetření je radiologické, pomocí CT, bezbolestné, trvá asi 10 minut.

„Z výše uvedeného tedy vyplývá, že příznivý rizikový profil ani absolvování zátěžového testu (zátěžové EKG, nejčastěji na stacionárním kole) s negativním výsledkem nemohou na rozdíl od kalciového skóre odlišit maratónské běžce s vyšším rizikem kardiovaskulární příhody. Navíc se zdá, že maratónský trénink nepředstavuje účinnou prevenci budoucích příhod u běžců s již vysokým kalciovým skóre." Lze říci, že absolvování běhů na delší vzdálenost bez adekvátního tréninku („vyšetření ultramaratonských běžců s nezvýšeným kalciovým skóre v průběhu a po závodu neukázala negativní reakci srdce, jeho cév, ani vyplavení biomarkrů v krvi jako sérového troponinu a atriálního natriuretického peptidu – BNP nebo NT -proBNP“) a adekvátních lékařských kontrol není bez rizika. A to jak náhlé smrti, tak vzniku obtížně léčitelných poruch srdečního rytmu (například chronická fibrilace síní), kteréžto již nedovolí další pokračování v takové fyzické zátěži, jako je vytrvalostní běh. Není lépe tyto preventivní kontrolní vyšetření pravidelně absolvovat?

Je pro mne obtížné sledovat odezvu na nejnovější výsledky vědeckého zkoumání lidského těla. Výsledky ze světoznámých lékařských fakult. Hlavně těch, které se týkají našeho těla, jeho funkce, jak biomechanické, tak ve smyslu výživy a psychiky, a současně vidět či číst zkreslené informace v televizi, v tisku a na internetu. Pokusil jsem se alespoň některé falešné cesty poodhalit, snad udělat i něco osvěty tímto zamyšlením. Rád bych napsal více o praktických zkušenostech z oblasti funkce našeho těla, rehabilitace, diagnostiky a prevence. Není na to tentokrát prostor. Pokusil jsem se vyjádřit k těm nejpalčivějším problematickým pasážím v knize „Born to run" a k tomu, co s tím bezprostředně souvisí.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (6 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Adam | 4. 8. 2012 8.23 hod. | 109.71.213.xx
"Ne však pro všechny, každý má jinou biomechaniku nohou a celé vazby kyčel-koleno-kotník. Proto velká většina afrických běžců může běhat naboso bez rizika vlivu na tělo člověka." Stale nechapu proc – to mame oproti prirodnejsim narodum (nejde prece jenom o africany, ale o stamiliony lidi po celem svete) tak zdegenerovane nohy? Cim je to zpusobeno? Je to nenavratna zmena?
"Pro 90 procent lidí však toto neplatí, potřebují určitou konkrétní pomoc od boty, případně od speciální stélky v ní." – opravdu existuje hodnoverna empiricka studie, ktera by potvrdila, ze lide bez dokonale biomechaniky nemuzou po rekneme dvouletem prechodnem obdobi chodit pouze bosi ci v minimalisticke obuvi? Nebo je to vsechno jenom otazka teorie? Obecne mi chybi v clanku odkazy na ty "Výsledky ze světoznámých lékařských fakult.". Argumentace typu ad verecundiam a obcas i ad nauseum me nepresvedcuje.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví37
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice96
Více času na sebe11
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou32

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků