logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Vzkaz od života: Nenech si mě utéct!

Vzkaz od života: Nenech si mě utéct!

Psát v těchto dnech o běhání a vynechat při tom olympiádu, zvláště po tom, co si i britská televize všimla mávající účastnice olympijského maratonu žen, by bylo trestuhodné. Trestuhodné hlavně proto, že tohle gesto patřilo jediné české účastnici v tomto běhu běhů.

Tento článek vyšel na Běžecké škole 7.8.2012

V čem bylo tohle gesto tak výjimečné a proč jej zdůrazňuji v seriálu věnujícímu se přípravě na We Run Prague? Výjimečné bylo proto, že bylo učiněno v životním závodě, na nějž se Ivana Sekyrová – jeho autorka – připravovala celý letošní rok, a přesto nezapomněla, o čem běhání zejména je. Že je hlavně o radosti, kterou přináší tomu, kdo běží, a když se to umí, tak i tomu, kdo se na jeho běh dívá. Znáte to: sdílená radost, dvojnásobná radost. V tomto případě to byla mnohatisícová radost, jak je možné se dočíst v komentářích těch, kteří toto její gesto zachytili.

Ještě ti dlužím vysvětlení, proč o tom mluvím v seriálu věnovaném přípravě na We Run Prague. To je jednoduché. Píšu o tom hlavně proto, že We Run Prague je běh, který má lidi přivést k běhání, naučit lidi radovat se z pohybu, naučit lidi uvědomit si, že život není o honění se a také že běhání není nějaké honění se. Že život i běhání, nebo vůbec hýbání se, je o radosti, o radosti z pozorování toho, jak nám v těle proudí energie, jak nám každý krok doslova a do písmene vhání do plic, do krve, do té nejposlednější cévky, kyslík a s ním i uvolnění, které se projeví úsměvem na naší tváři. Úsměvem, od nějž už je velmi blízko k tomu, podělit se o svou radost s ostatními.

We Run Prague je běh, záměrně nepíšu závod, kde si to můžeš vyzkoušet na vlastní kůži. Pokud nejsi vysloveně zaměřená na výkon, na to porazit ty, co běží We Run Prague s tebou, tak si ho nejlépe užiješ tak, že na těch 10 kilometrech využiješ každého okamžiku, kdy budeš moci povzbudit tu či toho kdo tě předbíhá, toho, koho předbíháš ty, toho, kdo právě přešel do chůze, protože to trošku přepálil a došel mu dech.

Pojmi celý We Run Prague jako jeden nekončící happening, jako běžecký happening, pak se možná stane zázrak zázraků a ty zjistíš, že běh není žádná práce, žádná tíha, žádný stres, žádný běs, ale jen nekonečná radost a to i ve chvíli, kdy se při něm budeš někdy trápit, protože ti to nepoběží zrovna tak, jak by sis představovala.

Dana a Miloš foto
  • přečteno: 16131/15714×

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (12 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Poběžte s námi We Run Prague

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Salming enRoute, další důvod, proč běžet Františkolázeňskou 24hodinovku : EnRouty dosud nemám,ačkoli se mi velmi líbí.V článku mi však několik věcí nesedí.První verze,která…»
  • Salming enRoute, další důvod, proč běžet Františkolázeňskou 24hodinovku : EnRouty mám a jsem s nimi nadmíru spokojen. Dá se říci, že jsou to z mého portfolia…»
  • Běh nechtěného : Ani nevíš, jak důvěrně znám tenhle pocit... A to že na mě kouknul zrovna dneska asi nebude náhoda…»
  • Udělal jsem si výron kotníku, natrhl či přetrhl jsem si vazy kotníku. Co s tím? : Dobrý den, podvrtla jsem si ošklivě kotník, obrovský otok se objevil do několika vteřin, hematom po…»
  • Česká naděje pro Tokio: Sympatická sprinterka svůj handicap nevnímá : Jakube díky! Opraveno :) »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků