logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Přeběh Ameriky – díl 20. – Rájem močálů, komárů a much

Přeběh Ameriky – díl 20. – Rájem močálů, komárů a much

Ed Williams, velký starý muž, zdolávající každodenní štreku téměř chůzí, měl již několik dní velké problémy se zánětem okostice. Sklon silnice ještě zvyšoval jeho trápení, a když už to nemohl vydržet, šel kus cesty po středním pruhu. Ihned byl za to potrestán 15 minutami penalizace. Ed, který byl pro svůj způsob zdolávání trasy téměř každý den poslední v cíli, už přestával cokoliv okolo organizace chápat. Také my ostatní jsme byli značně pobouřeni, protože se to stalo na vedlejší silnici, bez jakéhokoliv dopravního provozu. V našich očích to bylo příliš tvrdé rozhodnutí vůči tomuto starému muži, který se v ústraní jevil přímo bezmocně, a přeci všem, ačkoliv neměl skoro s nikým kontakt, přirostl k srdci.

Startovní protokol podepsal, následujícího rána však již na start nenastoupil. Autem svého opatrovníka „G-man“ se nechal odvézt do cíle etapy, kde jsme ho našli ponořeného v myšlenkách: „Nemohu to jednoduše pochopit, nic jsem přeci neudělal, tuto časovou penalizaci jsem si přeci nezasloužil! Celou noc jsem nespal a stále přemítal – PROČ? Už nemohu dál, poprvé jsem se dnes v noci bál, že už ty bolesti nesnesu!“ Všem nám to bylo moc líto, ale veškeré intervence se míjely účinkem. Proto jsme ho večer demonstrativně všichni obdarovali nějakým dárkem.

Druhý den ráno se společně s Gutdayzkem vydal domů. Bill z Runner´s World, který zaujal místo nového koordinátora, se tedy hned na úvod vyznamenal. Byla to však i pro něj lekce, kterou dobře pochopil a omezil se až do cíle na činnost pomocníka a propagátora. On i jeho žena Jane, kterou jsme znali již od prvního společného setkání na Huntington Beach, a která se k nám v New Yorku opět přidala, se nakonec stali našimi přáteli. Oba se snažili, když nic jiného, povzbudit nás v našich nesnázích alespoň slovem.

Kansas byl k našemu překvapení velmi kopcovitý, a když jsme v Elwoodu překročili Missouri, tvrdil John, který pocházel z Cicero v Illinois: „Odtud to bude plošší, budeš vidět, Illinois je placatý jak žehlící prkno! Nejvyšší bod státu je u nás doma a to nemyslím kopec, ale budovu!“

Nebyl jsem si jist, zda se mám radovat, nebo ne. Je pravda, že na jedné straně je běh v kopcích náročnější než po rovině, ale zase představují zpestření. Máte-li běžet v ploché monotónní krajině a vnímat jen nekonečnou dálku před sebou a máte-li za sebou již stovky kilometrů, stovky kilometrů před sebou a stále prší, hledáte každou možnost odreagování.

Tou pro nás byli například motýli, kteří se kolem nás znenadání vyrojili. Horší bylo, že se kolem nás vyrojila i mračna moskytů, kterým toto vlhké počasí kromobyčejně vyhovovalo.

Musel jsem jít na záchod. Bylo brzy po ránu a lehce pršelo. Zahnul jsem na jednu vedlejší cestu, abych mohl ulevit bolestem břicha, které mnou kroutily. Jako kdyby na mě už nedočkavě čekali, vrhli se na mou odhalenou odvrácenou tvář, která po jejich přátelském polaskání vypadala, jako bych měl spalničky.

S mouchami jsem nepochodili o nic lépe. Brzy jsme všichni běželi s plácačkou na mouchy. Když jsme po doběhu vstoupili do ubytovacích prostorů, vrhli jsme se nejdříve na vybíjení těchto bestií, které se snažily znepříjemňovat náš odpočinek. „Ano, tolik much je i pro tento kraj neobyčejný úkaz, ale zřejmě je tomu na vině mírná zima, která jich nechala spoustu přežít“, byla nejčastější věta, kterou jsme zde slyšeli. Dosti intenzivně jsme zde cítili i pach močálu a tlejících rostlin. Po vícedenních deštích byla pole pod vodou a pšenice, kukuřice a sojové boby si vesele hnily potopené v bahně a my s nimi.

Miloš Škorpil foto
Přeběh Ameriky – díl 20. – Rájem močálů, komárů a much Přeběh Ameriky – díl 20. – Rájem močálů, komárů a much Přeběh Ameriky – díl 20. – Rájem močálů, komárů a much Přeběh Ameriky – díl 20. – Rájem močálů, komárů a much Přeběh Ameriky – díl 20. – Rájem močálů, komárů a much Přeběh Ameriky – díl 20. – Rájem močálů, komárů a much

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví38
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice97
Více času na sebe12
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou32

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků