logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Zase ta pata špička – že už si s tím nedají ti běžečtí mágové pokoj

Zase ta pata špička – že už si s tím nedají ti běžečtí mágové pokoj

Tak nám začala houbařská sezóna. Čas, kdy jeden neví, na co by při tom hledání hub myslel, a tak ho napadá, jak ono to vlastně je s tím rozdílem v běhu černocha a bělocha.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Rozdíl mezi běžeckým stylem Afričana a bělocha
  2. Každý z nás se může přiblížit svému ideálnímu běžeckému stylu
  3. Styl a rychlost
  4. Při běžeckém stylu je podstatné
  5. Běžecký styl je jako vybrat si optimální běžeckou botu pro svůj běh

Musím přiznat, že to, co ve svém článku na behej.com píše Luboš Brabec, má hlavu a patu, možná by se tam vešla i ta špička. Ostatně k podobným závěrům včetně toho v posledním odstavci, jsem došel už v době,kdy se díky Born To Run celý tenhle humbuk strhnul.

Přesto si dovolím s některými závěry nesouhlasit, tedy pokud jde o správný běžecký styl. Ne proto, že to je to, co mě nejvíc odlišuje od ostatních trenérů, ale protože v daném článku jsou některé věci opomenuty. Možná je Tucker a Dugas, či japonští experti také zvažovali, ale zatím nepublikovali, nebo prostě jim nepřisuzují takovou důležitost jako já.

V článku se uvádí, že každý máme svůj běžecký styl, který se liší od stylu druhého. Naprostý souhlas, i to, proč tomu tak je, výška, váha, poměr mezi délkou nohou a trupu… sedí. Co nesedí, je srovnávání s údery v tenise např., vždyť špičkoví hráči hrají své údery také každý trošku jinak, přestože se mluví o forhendu, bekhendu, prohozu, podání, smeči… Takže říkat v tomto kontextu, že neexistuje něco jako ideální běžecký styl, je hloupost.

Jistěže ideální běžecký styl neexistuje, tedy existuje, ale jen jako model, který má přesné parametry. Stejně jako v tenise či jiných sportech se k němu můžeme přiblížit, vezmeme-li v potaz, že každý z nás je jiný – jinak narostlý.

Rozdíl mezi běžeckým stylem Afričana a bělocha

Osobně by mě zajímalo, jestli se někdy někdo ptal afrického běžce, jestli přemýšlel o svém běžeckém stylu. Řekl bych, že takový Abebe Bikila, či Haile Gebreselassie nikdy o tomto moc nepřemýšleli, ale prostě běhali a běhali. Problém bílého běžce tedy v posledních 50ti letech je, že běhá jen při tréninku a zbytek času tráví buď na zadku nebo na zádech. Prostě pro Afričany je běh naprostou samozřejmostí, patří k jejich životnímu stylu, kdežto u bělochů je to jen zpestření jejich života.

Stejně jako nemůže být každý Federer, Nadal, Djokovič či Martina Navrátilová, kteří tenisu doslova obětují svůj život, i když oni to určitě jako oběť neberou, nemůže být každý Nurmi, Zátopek, Salazar – vynikající vytrvalci minulosti, kteří dávali běhu také vše. Problém dneška je civilizace, tedy civilizace v západním světě, která sice za člověka udělá cokoliv, ale také jej připravila o sílu, rychlost, obratnost. A bude ještě hůř, ne nadarmo poslední výzkumy dokazují, že člověku chybí denně 40 minut pohybu, zatímco před 20 lety to bylo 20 minut.

Můžeme si vymýšlet kdejaké výmluvy, proč nemůžeme být tak dobrými běžci jako Afričané, ale to je tak všechno, na co se zmůžeme. Pokud budeme hledat jen výmluvy a nepostavíme se k pohybu čelem, nejenže budeme jako běžci čím dál tím ostudnější, ale jako druhu nám bude hrozit vyhubení. Takže jediný lék je – začít se hýbat, pravidelně hýbat!

Každý z nás se může přiblížit svému ideálnímu běžeckému stylu

Na tom trvám. Zároveň jsem stále přesvědčen, že pokud bude člověk většinu času – už od mala – trávit na nohou a ne na zadku, jeho styl bude ideální (vzhledem k jeho fyzickým parametrům), nebo se mu bude velmi blížit. Určitě však bude mít problém se stylem, když bude běhat jen hodinu denně a začne s tím ve 20, 30, 40 či později. Jde i o to, že do běžeckého stylu se velmi promítá i to, jak se daný jedinec vnímá vzhledem ke svému okolí, jak tomu přizpůsobuje své chování, to znamená, že do běžeckého stylu se velmi promítá i psychika jedince. Stačí se podívat, jak „klackovitě" běží ten, který tím chce dát na vědomí ostatním, že běh vlastně vůbec nežere. Že se tohle pak projeví ve chvíli, kdy běh začne „žrát“, je nabíledni.

Styl a rychlost

Naprosto souhlasím, že na běžeckém stylu se projevuje to, zda člověk běží rychle, svým tempem, nebo se rozklusává či vyklusává – běží volně. Jde o to, že v optimální rychlosti ten, který má zafixován „správný běžecký styl" (styl blížící se správnému běžeckému stylu ve vztahu k jeho fyzickým parametrům), poběží v lehkém náklonu a prvotní kontakt bude na přední části nohy (ne na špičce!), na zadní části bříška (jako když běžíte v běžeckých tretrách, které jsou v přední části prohnuty vzhůru, či v  Newtonech), pak vlivem rychlosti doklapne na patu (kontakt s patou je velmi rychlý a pouhým okem skoro nezachytitelný, ale je tam), načež dojde k odvalení nohy po celé ploše nohy, respektive boty. Když člověk běží, co noha nohu mine, tak běží více vzpřímeně a přirozeně dopadá na patu, respektive spíš na celé chodidlo.

Při běžeckém stylu je podstatné

Práce kotníku (doklapnutí a odvalení) – proto se provádí běžecká abeceda

Mírný náklon dopředu – aerodynamika v praxi

Zpevněný střed těla – core

Noha při dopadu na zem pod tělem (pod těžištěm) – toto dělá největší problém, neboť ne nadarmo se říká: „Běh je kontrolovaný pád“.

Většina lidí vlivem ztráty celkové pružnosti se bojí, že když se nakloní dopředu, spadne na ústa. Z míry je vyvádí, že když se nakloní, tak také okamžitě zrychlí a pak Miloš říká, že mají běžet pomalu. To pomalu je ale velká proměnná – pomalu je na hranici 65 – 75% TF max. To při špatném stylu může znamenat u někoho tempo 6 minut na kilometr, při správném 5:30. Rychlost se zvýší, ale protože do rychlosti vám pomáhá i vaše hmotnost, která vás při špatném stylu naopak brzdí, tak tepová frekvence zůstává stejná. A řekněte – není větší zážitek užívat si pohodový běh a přitom běžet daleko rychleji?

Běžecký styl je jako vybrat si optimální běžeckou botu pro svůj běh

Poslední úvahu v tomto svém zamýšlení se nad správným běžeckým stylem věnuji tomu, co ještě nikde moc nezaznělo: Správný běžecký styl je to samé jako běžecká bota vhodná pro mé nohy!

Víte, že každému radím, když se mě ptá, jak si vybrat správně běžeckou obuv, aby si zašel do obchodu, kde je co největší výběr značek a typů, a nechal si prodavačem předložit od každé značky po botě, odpovídající tomu, kde a nač ji chce používat (silniční, trailová, tréninková, závodní, relaxační, minimalistická), vyzkouší si každou z nich, trošku se v ní po krámu proběhne a koupí si tu, která se nejlépe zamlouvá jeho noze, v níž se nejlépe cítí a to bez ohledu na značku a design.

Stejné je to se správným běžeckým stylem, který je naprosto stejný pro každého, ale jemuž se může s přihlédnutím ke svým fyzickým parametrům a fyzické kondici přiblížit, nebo na němž může pracovat, což mu přinese tyto benefity:

  • bude běhat rychleji při stejných tepových frekvencích
  • bude mít obecně ze svého běhu lepší pocit
  • nebude přetěžovat svaly, šlachy, svaly, klouby, bedra, naopak naučí to vše spolupracovat, čímž sníží riziko zranění.

Podzim je nejlepší čas, začít pracovat na běžeckém stylu, neboť než začne jarní běžecká sezóna, budete už jej mít zmáknutý. Výjimečná možnost se vám nabízí na běžeckém soustředění v hotelu Francis ve Františkových Lázních od 14. do 18. listopadu, kde se vám budu moci věnovat víc než jindy, protože na to budeme mít i celou noc.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (15 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

dav | 30. 9. 2012 19.18 hod. | 86.49.31.xx
Co my víme, třeba na jednoho geniálního a přirozeného afrického běžce jako jsou Bikila či Gebreselassie připadá půl milionu dalších, kteří to s běhání zkoušeli a prostě proto, že jim správný styl nebyl přirozeným, tak prostě skončili. Ať černý, bílý nebo zelený, ti nejlepší mohou mít "svůj" optimální styl prostě daný, skvělá kombinace rychlosti a šetnosti k organismu, která jim umožní dostat se na vršek a udržet se tam bez zranění. My ostatní se jakémusi stylu musíme učit, ne proto abychom byli nejrychlejší, ale abychom si běháním neubližovali.
Proto Miloši dík za každou chvilku, kdy jsi dohlížel na to, abych se při běhu narovnal a začal zvadat nohy:-).

Adam | 30. 9. 2012 19.15 hod. | 109.71.213.xx
Lubis: pouzijeme slovo vymyty, abychom vykazali moralni prevahu?

hugo | 30. 9. 2012 13.53 hod. | 95.173.70.xxx
Za podobné články jsem rád, protože mě už vytáčejí ty věčně ortodoxní názory ohledně návratu k "přirozenosti".
Nikdo ještě nedefinoval onu přirozenost. A hlavně všichni ti co běhají "jako přirozeně" (černoši a jiní domorodci) mají úplně jinou stavbu těla i styl. A pro nás je spíše na škodu se jim připodobňovat. Proč běhy ovládají černoši (jak sprinty tak dlouhé tratě). stejně jako basket ? Kdy konečně někdo řekne narovinu že mají prostě lepší dispozice k danému pohybu. My se můžeme snažit jak chceme a stejně se jim ani nepřiblížíme.
To samé styl, pěkně je napsáno že ti "přírodní černoši" neřeší co a jak ale prostě běží jak od malička znají, a naboso v drtivé míře proto že na boty nemají(ne že by to bylo lepší) Běžný evropan už dnes jen sedí a sedí a když se zvedne a udělá pohyb už je zraněn.
A tak buďme navzájem tolerantní a běhejme a neřešme jak – prostě se rozběhněme pro radost ...

Lubis | 30. 9. 2012 10.12 hod. | 188.120.195.xxx
Pěknej článek, Miloši. Měl by se dotisknout jako povinný dovětek "Born to run", aby zaslepeným minimalistům sundal klapky z očí a vrátil do vymytýho mozku kousek rozumu :-)

1 . 2 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Běžecká poradna

všechny články Běžecká poradna

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Souhrnná zpráva o mém běhání : Ahoj Jakube, ve školce, dcerky u dvěří podají ruku na přivítanou, Vy pak do práce a já s kočárem na…»
  • Portables. Čerstvě připravené jídlo, po kterém se sportovci můžou utlouct : K dnešnímu mottu dne: "žít přítomným okamžikem, být si vědomý, že za vše, co se mi děje, si…»
  • Beskydská sedmička není žádná lehká holka, i když si tě položí, kam chce : Děkuji Miloši. Díky tvému reportu jsem si trasu představila a zároveň se utvrdila v tom, že po…»
  • Beskydská sedmička není žádná lehká holka, i když si tě položí, kam chce : Kdo nezkusil, neuvěří. Vřele doporučuje 9 ortopedu z 8. »
  • Beskydská sedmička není žádná lehká holka, i když si tě položí, kam chce : No Milošu, to jsou naše krásné Beskydy! »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků