logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Pád Armstronga zvýrazňuje temnou minulost pelotonu. Na medvídky se nikdy nejezdilo!

Pád Armstronga zvýrazňuje temnou minulost pelotonu. Na medvídky se nikdy nejezdilo!

Krevní doping? Krevní msta.

Konec ikony Lance Armstronga, jenž v pondělí přišel kvůli dopingové aféře o všech sedm titulů z Tour de France, je nastavené zrcadlo celé cyklistice. Kauza vystihuje koloběh, který funguje řadu generací. Velké šampiony obvykle zničí doping. Tedy stejná věc, která je téměř s jistotou stvořila.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Jak se podvádělo
    1. 1903–1940 – Kokain, alkohol, éter
    2. 1950–1960 – Amfetaminy
    3. od 1970 – Steroidy
    4. Od 1990 – EPO, krevní doping
  2. Řekli o kauze

Nerudný týpek

Po včerejším článku z dílny deníku Sport dnes přinášíme další, který je věnován témuž – dopingu. František Prachař v něm, dle mého mínění velmi dobře, odkrývá celou žumpu, kterou cyklistika byla a je, a to je také důvod, proč jsem jej požádal o svolení i tento článek na Běžecké škole přetisknout.

„Lance Armstrong nemá v cyklistice žádné místo. Zaslouží si být zapomenut." Když tato slova v pondělí pronesl šéf Mezinárodní cyklistické unie (UCI) Pat McQuaid, šlo o velmi odvážné prohlášení. Dopingová aféra založená na spisu americké agentury USADA sice vyústila v to, že hvězdný exšampion přišel o všech sedm vítězství na Tour de France z let 1999-2005, ale zároveň částečně odkryla minulost.

Pohled zpět ukazuje smutnou pravdu, kde se hodí zmínit tři jména: Miguel Indurain, Cadel Evans a Andy Schleck. Čím jsou výjimeční? Jde o jediné vítěze Tour od roku 1990, kteří dosud nikdo přímo nespojil s dopingem.

Jenže… Za dob Induraina nebyly příliš dobré testy a o zakázané látce EPO nevěděli kontroloři zhola nic. O Evansovi zase koluje historka, jak se ještě coby biker vyhnul testu skokem z okna hotelového pokoje.

A Schleck? Ten vyhrál Tour 2010 až dodatečně po clenbuterolové diskvalifikaci původního šampiona Alberto Contadora. Měl navíc problémy poté, co jeho otce Johnyho podezírala policie z převážení a obchodování s nepovolenými prostředky. Rodič slavné dvojice, k níž patří i starší Fränk, před pár dny v souvislosti s kauzou Armstrong synům doporučil, ať ukončí kariéru.

Vrcholová cyklistika je vzhledem k neustálým dohadům a spekulacím jako reality show, která postupně vyvrhele (závodníky) vyhostí z vily (pelotonu) podobně jako soutěž Big Brother.

„Zašlo to už příliš daleko, myslím, že někdo chce smrt našeho sportu," komentovala situaci belgická legenda Eddy Merckx. I jeho pět triumfů z Tour a Gira d´Italia v sedmdesátých letech přitom provází pochybnosti – tato éra byla spojována se stimulanty a steroidy.

A dá se jít dál do minulosti. Nenajde se doba, kdy by se hrálo přesně podle stanovených pravidel. V první polovině 20. století „frčel" v pelotonu kokain, kofein, poté přišly na řadu amfetaminy, nakonec testosteron, růstový hormon a EPO, už nyní se spekuluje o genové manipulaci.

Podvodníci nejsou oběti. Jenže například Julian Savulescu, profesor bioetiky na univerzitě v Oxfordu, poukazuje na to, že se situace navzdory jakýmkoliv soudům nemění. Systém je podle něj založen na tom, že profesionální sportovci fungují v jiném prostředí. Zatímco veřejnost mluví o dopingu, oni berou zakázané látky jako nezbytné prostředky pro regeneraci. Jsou totiž v jistém směru obětí toho, že sponzoři a společnost chce neustále vidět překonávání hranic.

„Jen ten, kdo dopuje, vyhraje. Jen ten, kdo vyhraje, se objeví v médiích. Jen ten, kdo je v médiích, udělá radost sponzorům. A jen šťastný sponzor investuje do vašeho týmu peníze na další sezonu," popsal normy Jörg Jaksche, jenž byl z dopingu usvědčen na Tour 1998, kdy byl klasifikován na 18. místě.

O rok později, jak sám říká, byl „čistý“. Měl pocit, že dělá jiný sport a dojel až osmdesátý. „Každý den doufáte, že rychlost klesne. Jedete nadoraz a zotavení je stále horší. Cítíte se zbytečně a máte pocit, že nevyjedete ani na železniční přejezd," uvedl někdejší jezdec stájí Telekom a ONCE.

Nejde o novinku. Italská modla Fausto Coppi popsala, jak se jednou zcela vyčerpaný peloton na Giru d´Italia v padesátých letech rozhodl zpomalit a jet volně. Organizátoři jim pohrozili: pokud nepojedete nadoraz, vyloučíme vás… „Dopoval jsem jen tehdy, když to bylo nezbytné. Kdy to bylo? Skoro vždycky," uvedl Coppi.

Armstrong tak pokračoval v praktikách systému, který ho vychoval. Proto nyní mluví o krevní mstě – „vendetě“. Podle posledních zpráv má vrátit odměny ve výši 12 milionů dolarů. Nikdo však neřeší, že prize money nemusí vracet většina lidí z jeho stáje, kteří proti němu vypovídali.

Otázkou zůstává i fakt, kolik na jeho popularitě nepřímo vydělala samotná UCI. Ta dokonce podle spekulací Sports Illustrated vzala od firmy Nike úplatek půl milionu dolarů, aby ututlala pozitivní test své tváře. Zvrácené? Ano. I proto nemůže bývalá ikona z cyklistického dějepisu zmizet.

Jak se podvádělo

1903–1940 – Kokain, alkohol, éter

Nezvyšovaly výkonnost, ale dokázaly tlumit bolest. Nebylo výjimečné, když jezdci čichali ke kapesníkům nebo lahvičkám éteru. Běžný byl i kokain, jež organizátoři zakázali až roku 1930.

1950–1960 – Amfetaminy

Za 2. světové války sloužily vojákům k potlačení únavy, dodnes jsou zneužívány jako rekreační droga. Jejich derivátem je pervitin. Amfetaminy způsobily kolaps mnoha cyklistů a smrt Brita Toma Simpsona na Tour de France 1967.

od 1970 – Steroidy

Užíval je prý skoro každý. Jen se steroidy šlo prý v tehdejších dobách absolvovat třítýdenní závody. Kontroly se obcházely tak, že jezdci měli pod dresem systém trubiček, který jim umožňoval odevzdat cizí moč ukrytou v podpaží.

Od 1990 – EPO, krevní doping

S příchodem hormonu EPO a testosteronu doping neznamenal jen přítomnost cizí substance v těle, ale také neobvyklé hodnoty látek přirozených. Dlouholeté podezření na užívání hormonů se potvrdilo až v květnu 2007.

Řekli o kauze

Armstrong. „I teď věřím v jeho nevinu. Vždy respektoval všechna pravidla a dokázal se očistit od všech obvinění. Překvapuje mě, že nyní nebojuje, ale myslím, že se ještě vrátí.“
MIGUEL INDURAIN, Vítěz Tour de France v letech 1991-1995.

„Pro UCI to muselo být těžké rozhodování. Tak jako tak byl Armstrong velký šampion s obřím talentem.“
LAURENT JALABERT, Vítěz Vuelty 1995, mistr světa 1997, držitel dvou trikotu z Tour pro nejlepšího vrchaře.

„Po aféře stáje Festina v roce 1998 se zdálo, že to bude v cyklistice dobré, ale jak se ukázalo, za čtrnáct let se nic nezměnilo. Verdikt je o hovně.“
CHRISTOPHE MOREAU – Vítěz Critérium do Dauphiné 2001 a 2007.

„Posledních patnáct let jsem žil ve lži a myslel jsem, že si vše vezmu do hrobu. Události posledních týdnů mě přiměly k tomu, jít s pravdou ven.“
STEFFEN KJAERGAARD – Norský spolujezdec Lance Armstronga z týmu US Postal v letech 2000-2001, který se včera přiznal k dopingu.

„Nemyslím si, že je to správné. Armstrong neměl nikdy pozitivní test, neexistuje žádný důkaz, jen nepřímá obvinění z výpovědí.“
SAMUEL SÁNCHEZ – Olympijský vítěz z roku 2008, vítěz pěti etap na Vueltě.

„Pokud chceme jít dopředu, musíme přijmout tuto minulost a jít dál správným směrem. Posledních pět let se o to snažíme. I náš tým je vlajkonošem čisté cyklistiky bez jehel.“
DAVID MILLAR, Jezdec stáje Garmin-Sharp, který se v roce 2004 přiznal k dopingu.

František Prachař je redaktorem sportovního oddělení deníku Sport a článek vychází s jeho souhlasem. Článek vyšel ve středečním vydání deníku Sport dne 24.10.2012

Nerudný týpek

A já dodávám: „Na medvídky se to prostě jezdit nedá!" Jinak Franta o Lanci Amstrongovi, o věčném honu na něj psal již začátkem roku 2011, v článku Nechme Armstrongovi jeho nebe.

František Prachař foto
  • přečteno: 9412/9104×, 3 komentáře

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (12 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Milan | 26. 10. 2012 9.17 hod. | 90.176.176.xx
Cyklistika byla od samého počátku řemeslo, byli to profíci, kteří se tím živili. Je to specifická těžká práce a uživit se tím není snadné. Nabízí vrcholnou podívanou na mimořádné výkony. Rozhodně je snadnější buzerovat cyklisty z pozice antidopingových komisařů.

MichalCh | 25. 10. 2012 18.02 hod. | 176.74.128.xx
Nikdy jsem neměl iluze o čistotě cyklistiky a profesionálního sportu, ale co teď vychází v různých médiích od "různých odborníků", kteří asi nikdy neujeli na kole víc jak 10 km v kuse, z toho je mně fakt zle. I když zrovna tento konkrétní článek patří k tomu lepšímu.
Každopádně doping ani na závodech jako je Tour nebo Giro rozhodně NENÍ NUTNOST, jak se furt píše, že to moc těžké bla, bla.... I když kdo nikdy pořádně na kole nejezdil, to asi nikdy nepochopí, ale pro trénovaného borce to vůbec není problém objet i na ty medvídky (nakonec Pepa Zimovčák to vše objel na vysokém historickém kole, což je asi tak 3x těžší). Stejně tak kdo nikdy pořádně neběhal, nebude věřit tomu, že se dá bez dopingu doběhnout z Atén do Sparty, já tomu taky nevěřím. :-) Ale v profesionálním sportu, oni tam nejedou to objet, ale vyhrát. Ani v tom případě doping není nutnost, ale jen do doby, dokud ho někdo nezačne brát. Celkem se teď po večerech bavím pročítáním výpovědí všech vyšetřovaných jezdců z Armstrongova týmu, a u všech je to stejné. V dopě nástupu EPO byli skvěle připraveni na sezónu, ale najednou končili všude na padesátém místě....tak co jim vlastně zbývalo.
A druhá věc je ta, že by mě zajímalo, proč zrovna cyklistika je tolik stíhaná. Nevěřím tomu, že v jakémkoliv jiném profesionálním sportu je to jinak, ale někteří jsme si asi rovnější, a těžko si může někdo dovolit jenom říct, že třeba španělská fotbalová reprezentace nebo wimbledonští vítězové by měli vracet tituly, a v NHL se myslím ani dopingové testy nedělají.

fotoMiloš Škorpil: Michale, dštíš pravdu, asi tě budeme muset postavit na start Spartathlonu, abys poznal :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Jak se vrátit do běžeckého tréninku po pauze trvající 4 – 6 týdnů : zdravím poslední dobou mám skoro po každém běhu problém s koleny,prostě mě začnou bolet.nevíte co s…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Doporučuji při potížích klid a počkat. Běhala jsem dlouho přes bolesti a nedopřála při občasném…»
  • 7 tipů pro běhání na pásu : vopruz :-( »
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dobry den, v cervnu 17 jsem zacal opet behat a hodne aktivne zit. Zhruba po mesici se ozvala leva…»
  • Pomalé běhání, cesta nejen k běžecké dlouhověkosti : Jitko, 60 metrů stupňovaně se běží tak, že začínáš běžet velmi pomalu a postupně, cca po 10 metrech…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků