logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Armstrong má ještě šanci

Armstrong má ještě šanci

Skoro mi přijde, jako by všichni novináři a blogeři měli v mobilech připomínku: „A ještě nezapomeň na článek o Lanci Armstrongovi!“ Já jich napsal už několik, jeden i do této rubriky. Ale nedá mi to a stejně jako všichni ostatní se k Armstrongovi ještě vyjádřím. Co mě fascinuje, je právě to, jak k jeho kauze máme potřebu něco říct. Jako bychom tím v první řadě řešili něco sami v sobě.

V minulých týdnech jsme četli příliš mnoho svědectví a výpovědí o tom, jak se na vrcholu své kariéry choval. Jak byl bezcitný a bezohledný k ostatním, jak nelítostivě likvidoval své konkurenty. Jak moc se v reálném životě lišil od legendy, která byla s jeho jménem spojená. To nejsou novinové články vycucané z prstu senzacechtivých žurnalistů, ale konkrétní svědectví konkrétních lidí.

Mezi Lancem Armstrongem a profesionální cyklistikou bylo dlouhá léta rovnítko. Byl magnetem na fanoušky, novináře a především peníze. Mohl si dovolit cokoliv. Když to píšu, úplně vidím, jak nervózně poposedáváte na židli, a slyším, jak říkáte, že je laciné a zbabělé kopat do člověka na dně.

Rozumím tomu, také mám nutkání se ho spíše zastávat, protože reprezentuje silný lidský příběh, zatímco americká protidrogová asociace USADA je odlidštěnou byrokratickou institucí. Ale doporučuji každému, aby nedal na své emoce, a přečetl si to, co o Armstrongovi říkají lidé z jeho okolí, včetně těch nejbližších.

Ano, Armstrong je výjimečný člověk. Vyhrál souboj nad bolestí a díky tomu dokázal absolvovat neuvěřitelné tréninkové dávky. Miluju jeho výrok: „Všichni se mě ptají, na čem jedu. To je jednoduché! Jedu na kole. Dávám na něm zabrat svému zadku šest hodin denně.“

Ten výrok má jedinou chybu, není úplně pravdivý. Armstrong a jeho většina soupeřů „jeli“ i na něčem jiném. V jistém smyslu měl smůlu v tom, že byl šampion v době, kdy standardem byl doping. Byl nejlepší, protože měl ze všech dopujících favoritů nejvíc talentu, vůle a natrénovaných hodin. Kdyby nikdo nedopoval, byl by nejspíš taky nejlepší. Ale kdyby jsou chyby, jak známo.

Armstrong taky porazil rakovinu. Tahle nemoc je v západní civilizaci tabu. Když použijeme nadsázku, má do jisté míry sportovní rozměr. S rakovinou se „bojuje“ a v lepším případě se nad ní „vyhrává“, je zákeřná a představuje „tvrdého soupeře“. O jiných nemocech tak nemluvíme. Na choroby srdce a krevního oběhu umírá víc lidí, ale většinou neslyšíme, že „prohráli po statečném boji“.

Co my víme, dost možná Armstrongovi ve vítězství nad rakovinou pomohly stejné kvality, které z něj později udělaly cyklistického šampiona. Bojovnost a vůle. A taky bezohlednost a bezcitnost. Ale zrovna tak je pravda, že ve své pozdější kariéře učinil Armstrong z vítězství nad rakovinou součást své legendy. Dal mnoha lidem naději a jako jednotlivec vybral na boj s ní nejvíc peněz na světě. Ale nijak to nesouvisí s tím, že ve sportu podváděl.

Kauza Armstrong má jediný možný happy end, totiž že on sám otevřeně promluví o své kariéře a dopingu. A že se omluví těm, kterým ublížil. Už nikdy nebude nejlepším cyklistou všech dob, ale mohl by se zařadit mezi největší osobnosti naší éry. A mohl by zachránit profesionální cyklistiku, která jeho „coming-out“ potřebuje jako tlustou čáru za temným obdobím. Přál bych si, aby k tomu našel sílu a odvahu. Ale moc tomu nevěřím.

Autor je vedoucím serveru REFLEX.cz

Článek vyšel v deníku Sport a vychází se souhlasem autora

Miloš Čermák foto
  • přečteno: 8284/8125×, 2 komentáře

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (8 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Adam | 27. 10. 2012 19.17 hod. | 109.71.213.xx
S clankem naprosto souhlasim. Naprasit uz neni skoro koho, temer vsichni medailiste Tour z Lancova obdobi byli drive nebo pozdeji chyceni

hugo | 27. 10. 2012 13.43 hod. | 95.173.70.xxx
A po vzoru ostatních co ho naprášili by mohl taky naprášit další a další a nastane dominový efekt a třeba zrušíme všechny výsledky Tour od jeho prvního ročníku ...

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas96
Asics133
Brooks19
Inov-858
Icebug5
Hoka One24
Mizuno59
Newton5
NB22
Nike61
Salming371
Salomon42
Scott3
Vibram Fivefingers9
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce49
Běhám bos, bot netřeba14
ON7

kde se diskutuje

  • Jak se obléci na běh do teplého počasí : Díky za tipy! Já mám oblíbená funkční tílka s podprsenkami a přes ně tílko s obrázkem běhu (aby…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Ta pozadí .... upřesňuji na 3. čtvrtinu. A možná bych se nechal přesvědčit i na 2. Žádný extrém…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Romane, s Karlem je to jistota, ten se kochá rád! Výborná volba! S Joggerem bych si dovolil mírně…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Fanouš je jak kecal z Prodané ... Ale jeho argumenty jsou přímo geniální. Já, ale nebudu dřív doma,…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Pokud je otravná, nezáživná, nudná trať, vyplatí se spěchat do cíle. Ale : pokud je trať hezká,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků