logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Armstrong má ještě šanci

Armstrong má ještě šanci

Skoro mi přijde, jako by všichni novináři a blogeři měli v mobilech připomínku: „A ještě nezapomeň na článek o Lanci Armstrongovi!“ Já jich napsal už několik, jeden i do této rubriky. Ale nedá mi to a stejně jako všichni ostatní se k Armstrongovi ještě vyjádřím. Co mě fascinuje, je právě to, jak k jeho kauze máme potřebu něco říct. Jako bychom tím v první řadě řešili něco sami v sobě.

V minulých týdnech jsme četli příliš mnoho svědectví a výpovědí o tom, jak se na vrcholu své kariéry choval. Jak byl bezcitný a bezohledný k ostatním, jak nelítostivě likvidoval své konkurenty. Jak moc se v reálném životě lišil od legendy, která byla s jeho jménem spojená. To nejsou novinové články vycucané z prstu senzacechtivých žurnalistů, ale konkrétní svědectví konkrétních lidí.

Mezi Lancem Armstrongem a profesionální cyklistikou bylo dlouhá léta rovnítko. Byl magnetem na fanoušky, novináře a především peníze. Mohl si dovolit cokoliv. Když to píšu, úplně vidím, jak nervózně poposedáváte na židli, a slyším, jak říkáte, že je laciné a zbabělé kopat do člověka na dně.

Rozumím tomu, také mám nutkání se ho spíše zastávat, protože reprezentuje silný lidský příběh, zatímco americká protidrogová asociace USADA je odlidštěnou byrokratickou institucí. Ale doporučuji každému, aby nedal na své emoce, a přečetl si to, co o Armstrongovi říkají lidé z jeho okolí, včetně těch nejbližších.

Ano, Armstrong je výjimečný člověk. Vyhrál souboj nad bolestí a díky tomu dokázal absolvovat neuvěřitelné tréninkové dávky. Miluju jeho výrok: „Všichni se mě ptají, na čem jedu. To je jednoduché! Jedu na kole. Dávám na něm zabrat svému zadku šest hodin denně.“

Ten výrok má jedinou chybu, není úplně pravdivý. Armstrong a jeho většina soupeřů „jeli“ i na něčem jiném. V jistém smyslu měl smůlu v tom, že byl šampion v době, kdy standardem byl doping. Byl nejlepší, protože měl ze všech dopujících favoritů nejvíc talentu, vůle a natrénovaných hodin. Kdyby nikdo nedopoval, byl by nejspíš taky nejlepší. Ale kdyby jsou chyby, jak známo.

Armstrong taky porazil rakovinu. Tahle nemoc je v západní civilizaci tabu. Když použijeme nadsázku, má do jisté míry sportovní rozměr. S rakovinou se „bojuje“ a v lepším případě se nad ní „vyhrává“, je zákeřná a představuje „tvrdého soupeře“. O jiných nemocech tak nemluvíme. Na choroby srdce a krevního oběhu umírá víc lidí, ale většinou neslyšíme, že „prohráli po statečném boji“.

Co my víme, dost možná Armstrongovi ve vítězství nad rakovinou pomohly stejné kvality, které z něj později udělaly cyklistického šampiona. Bojovnost a vůle. A taky bezohlednost a bezcitnost. Ale zrovna tak je pravda, že ve své pozdější kariéře učinil Armstrong z vítězství nad rakovinou součást své legendy. Dal mnoha lidem naději a jako jednotlivec vybral na boj s ní nejvíc peněz na světě. Ale nijak to nesouvisí s tím, že ve sportu podváděl.

Kauza Armstrong má jediný možný happy end, totiž že on sám otevřeně promluví o své kariéře a dopingu. A že se omluví těm, kterým ublížil. Už nikdy nebude nejlepším cyklistou všech dob, ale mohl by se zařadit mezi největší osobnosti naší éry. A mohl by zachránit profesionální cyklistiku, která jeho „coming-out“ potřebuje jako tlustou čáru za temným obdobím. Přál bych si, aby k tomu našel sílu a odvahu. Ale moc tomu nevěřím.

Autor je vedoucím serveru REFLEX.cz

Článek vyšel v deníku Sport a vychází se souhlasem autora

Miloš Čermák foto
  • přečteno: 7830/7671×, 2 komentáře

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (8 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Adam | 27. 10. 2012 19.17 hod. | 109.71.213.xx
S clankem naprosto souhlasim. Naprasit uz neni skoro koho, temer vsichni medailiste Tour z Lancova obdobi byli drive nebo pozdeji chyceni

hugo | 27. 10. 2012 13.43 hod. | 95.173.70.xxx
A po vzoru ostatních co ho naprášili by mohl taky naprášit další a další a nastane dominový efekt a třeba zrušíme všechny výsledky Tour od jeho prvního ročníku ...

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví36
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice93
Více času na sebe11
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou30

kde se diskutuje

  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»
  • Jak skloubit zimní radovánky s přípravou na jarní běžecké vrcholy : Zdravím Miloši, mám dotaz k pohybu venku při inverzi. Bydlím na Karvinsku, kde trvá už několik dní…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků