logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Fascinace krajinou Loučení

Fascinace krajinou Loučení

O víkendu mezi 23. – 25. listopadem letošního roku se v pitoreskní krajině Českého středohoří konalo tradiční Loučení s turistickým rokem. Pořadatelé v čele s Petrem Malým a Olafem Čihákem opět připravili na tři dny trasu titánů – celkem šlo o 167 km s převýšením přes 6850 m. Na akci také bylo možno získat hned 4 body do kvalifikace na UTMB. Dohromady tři etapy měli účastníci na zdolání celkové vzdálenosti. Příjemné bylo, že jsme si mohli po první etapě z Lovosic přes Lovoš, Milešovku a poté podél řeky až do Ústí, oddechnout a na noční etapu se vybíhalo v pátek večer až o půl jedenácté.

Budu zde popisovat dění účastníka co se pořadí týče přibližně z první třetiny startovního pole. Omezím se jen na první etapu, neb na začátku druhé mi odešla pravá noha a byl jsem nucen vzdát. Tradičně, jak už je to mým zvykem, jsem vypálil dopředu jako šipka a kromě infarktového výběhu Lovoše dostaly naopak kvadricepsy zabrat v klesání. To jsem zase pro změnu honil chrty Míru Štropa a Pavla Čopjana. Každopádně jak už to často bývá na každém správném ultramaratonu v přírodě, na čele závodu se ocitli tři závodníci velkých ambic, ale menší pohotovosti v oblasti plánování a detailní znalosti trati (ne, mapu jsme neměli ani do trojice, bohužel) a již na nějakém sedmém kilometru jsme neodbočili vlevo nad Opárno, ale běželi jsme dále z kopce až do Malých Žernoseků.

Zde nás naštěstí náhodný cyklista uvědomil o našem pochybení, vzal nás pod ochranná křídla a dobrých pět kilometrů jel s námi, zatímco popisoval velice obšírně, jak se dostaneme na vrch Ostrý, kde byla další kontrola. S přibližně hodinu trvajícím kufrem hned na začátku závodu jsme navíc museli seběhnout do předchozí obce na tajnou kontrolu. Říkám vám, že všichni, které jsme míjeli, měli hned příjemnější cestu vzhůru a jejich úsměv na tváři byl širokánský. Bylo nám doporučováno studium map před závodem, další přidání tempa, abychom zase záhy zakufrovali a podobné vtipné poznámky, však to znáte.

Po krátkém čase jsme se však dokázali zkonsolidovat a postupovat rozumným tempem se ztrátou přibližně hodinu na čelo závodu. Nemohu zde nezmínit tři maďarské závodníky, kteří překypovali dobrou náladou a přišlo mi úžasné, jak jdou v kompaktní tříčlenné skupince a nic je nedokáže zastavit ani zpomalit. Legendární bylo, když přiběhnou na občerstvovačku na třicátý kilometr (etapa měla celkem 57 km s převýšením okolo 2450 m), shání se po českém pivu (lahev) a když ho dostanou, zlomí tam dva kousky, zají to chlebem s máslem, salámem a paprikou a už si to metelí dál.

Po kolečkách v Plzni, o kterých jsem psal před nedávnem, se jednalo o velice vítanou změnu typu závodu. Zjistil jsem na Loučení několik věcí, minimálně však tři zásadní. Například to, že se nevyplatí vybíhat do těžšího terénu v silničních botách. Proč? Protože vás při sebězích nepodrží. Možná budete trochu lépe a lehčeji stoupat do kopce (když nebude tak mokro), ale na sebězích mocně ztratíte. Přesně tak to bylo i u mě. Zadruhé, hole se hodí. S dnešním provedením teleskopických holí lehko složitelných do batohu na zádech jsem opravdu zalitoval, že jsem si je nepořídil. Příště budu moudřejší. Nu a do třetice všeho dobrého? Příště nebudu šetřit na mapách a předem si též trasu prohlédnu. Minimální časová investice může být rozhodující pro úspěch či neúspěch závodu. Takže: zpátky do ultramaratonské školky!

Jeden poznatek jsem vynechal, ten nejzásadnější. Mám rád trail. Fakt obrovsky. Znáte určitě Porta bohemica, ne? Já jsem znal také, ale nevěděl jsem, že se tomu tak říká. Je to nádherná část trati s výhledem na labský meandr, kde jsou sice kořeny a kamení, ale právě tato technická část trati určitě způsobila, že ani příští rok Loučení s turistickou sezonou nevynechám! Ke konci svého povídání mi dovolte poděkovat pořadatelům za jejich velice dobrou práci při přípravě i samotném průběhu akce. Je vidět, že happening není organizován poprvé. Účast i úroveň závodu byla na velmi dobré výši. Specielní dík patří Mírovi Štropovi! Potěšilo mě, že jsem mohl poznat zase další skvělé lidi okolo běhání – a to i třeba z nedalekého Slovenska a o něco vzdálenějšího Maďarska. Na závodě byla též perfektní uvolněná, „českokluboturistická” nálada. Tak zase za rok v Lovosicích na nádraží!

Zdeněk Kolman foto
  • přečteno: 7802/7664×, 4 komentáře

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (14 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Petr_B | 30. 11. 2012 22.30 hod. | 89.24.135.xxx
Opravdu mně trochu potěšilo když jsem vás viděl sbíhat v protisměru z Ostrého. Hned mně napadlo, že by jim scházela tajná kontrola... Škoda, že jsi musel odstoupit. To teprve v závěru Loučení to byly kufry. Ve čtyřech jsme několikrát hledali značku a ani GPS nebyla moc platná. Ale akce to byla nádherná.

Zdeněk Kolman | 30. 11. 2012 14.59 hod. | 146.102.33.xx
Martino, moc děkuji. Tak to jsi mi udělala trošku čáru přes rozpočet, já tajně doufal, že už se příště neztratím a ono to nebude tak lehké, ale je to tak dobře. :-) Slimčo, taky děkuji za příspěvek. Tatínka pozdravuj. Byl úžasně milý a čišela z něho životní vyrovnanost a smíření. Bylo nám sympatické, že nás nekrmil hořkými défétistickými řečmi, jako tomu často u našich spoluobčanů bývá. Místo toho pro nás měl slova rady a povzbuzení. Daně a Milošovi moc díky za uveřejnění článku!

mapo | 30. 11. 2012 9.09 hod. | 193.35.102.xxx
Pěkný článek...Porta Bohemica mne taky nadchla. Příští rok bude ale zase změna trasy, je to každý rok jinak (jako Pražská 100)...Ale vždy to stojí za to, protože Péťa Malý (a další z pořadatelského týmu) je znalec kraje.

Slimča | 30. 11. 2012 9.06 hod. | 95.143.140.xx
náhodný cyklista byl můj papá, který mi dával na vědomí, jak jste skvěle běželi a že Vaše tempo by se s mým nedalo srovnávat.. :)))

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»
  • Od gaučinku k běhu : Tak pod 4 to nebylo :-) čas 4:23:31. Tak příště »
  • Běhání v terénu. K čemu všemu vám může být v životě dobré umět běhat cestou necestou : I když běhám jen pro radost (dobrá, začal, jsem před pár dny), tak km za půl hodiny ( po 15 km tam…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : chtěl jsem napsat 2 měsíce a čtyři dny »
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : pokračování: jsem přesně 2 a čtyři dny měsíce od operace a chodím bez berlí, musím sice pomalu, ale…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků