logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jednou jsi dole, jednou nahoře…

Jednou jsi dole, jednou nahoře…

Asi to většina z nás poznala – jednou dole, jednou nahoře a pak znovu a znovu. No a já jsem se ještě ke všemu narodila jako Váha váhavá, a tak o výkyvy nemívám nouzi. Někdy mám pocit, že celý můj život je jedna velká sinusoida.

Už v dětství jsem měla tři sny: zaplavat si s delfíny, stát se maminkou a po přečtení knížky „Dana a Emil Zátopkovi vypravují“ se přidal další sen, uběhnout maraton.

Simona s delfínem

Dva sny už jsem si splnila. Delfína jsem políbila na podzim roku 2009. Při každé vzpomínce na pár týdnů dovolené strávených na malebném ostrůvku Maltě plném vlídných lidí se ještě dnes zatetelím štěstím. Necelý měsíc po návratu z dovolené jsem zjistila, že se v mém bříšku začíná rodit nový život, a tak i můj druhý sen se začínal stávat skutečností. Terezka vykoukla na svět 1. srpna 2010 po 38hodinovém porodním maratonu. A tak období štěstí vystřídalo období ještě většího štěstí a hormonálního pobláznění. Porodní maraton však nebyl mým třetím snem. Ten zůstává stále nesplněný a vzdálený.

Život si s námi neskutečně zahrává. Když si myslíte, že přesně víte, proč a kam směrujete, „plácne“ vás náhle do neznáma a jen za vámi zavolá „Tak a plav!“.

obrázek

Tatínek, sportovně zdatný a všestranný, chtěl mít z nás dětí (pocházím ze tří sourozenců) sportovce, mě dal na plavání. Maminka pracovala jako cvičitelka plavání, tedy se voda pochopitelně logicky nabízela. Začínala jsem v plaveckém klubu v Mělníku, od 5. třídy ZŠ sportovní plavecká v Praze, následovalo plavecké gymnázium. Základka v Praze byla pro mě velmi vyčerpávající, protože bydlíc v Mělníku jsem v 7 hodin ráno resp. v 6 hodin (v 8. třídě) skákala do bazénu v Praze. Znamenalo to denně vstávat ve 4.45 hod., pak dokonce ve 3.45 hod. Tady musím poděkovat za obětavost mamče, která mě denně budila a chystala mi snídaně a svačiny do školy. Od 12 let jsem plavala celostátní ligu žen, účastnila se Mistrovství ČSR a ČSSR žactva, dorostu i žen, získala jsem v těch letech několik republikových medailí. Jako plavec jsem úspěšně zkusila také triatlon, který v té době u nás začínal (2x titul mistryně ČR a jednou ČSSR). Toto bylo docela legrační období: nebyla jsem registrována v žádném triatlonovém klubu, byla jsem zkrátka S.V. z Mělníka. Jednoho dne za mnou taťulda přišel, jestli chci zkusit triatlon, já na to „Co to je?“, taťulda, „To je plavání, cyklistika a běh“ a já „Tak třeba jo“. Půjčila jsem si kolo od bráchy, vyrazili jsme na první závod na Šeberák, závod jsem vyhrála a pak i většinu dalších. Jako plavec jsem byla v ohromné výhodě. Tenkrát jsme měli Wartburga, nejprve hnědého, pak zeleného. Zatímco jiní triatlonisté přijížděli na závody ve větších vozech opatřených týmovým logem, my jsme si to přifrčeli Warťasem Kadlem, z Kadla vyskákala pětičlenná rodina, která rozložila deku na trávě a užívala si závodní čas. A tak mé plány do budoucna směrovaly logicky ke studiu FTVS. Zůstalo však jen u plánů. Sinusoida se totiž rozhodla, že svého vrcholu dosáhla a že je na čase vydat se pro změnu záporným směrem.

obrázek

Po jednom z plaveckých soustředění mě postihl únavový úraz menisku, následovaly 2 operace kolene, za rok se muselo otevřít také druhé koleno, následovaly další operace. Protože má sinusoida ještě stále nedosáhla mínus jedničky, muselo se přeci přihodit něco dalšího. No a tak přišla porucha hybnosti v důsledku infikování klíštětem (borreliemi). Znamenalo to z vrcholového plavání šup! …na 7 let rovnou do plného invalidního důchodu. Nikdy jsem si nepřipouštěla, že už nebudu chodit, dokonce se mi ve spánku zdály sny o tom, že plavu v Mělníku ve vzduchu nad popelnicemi (legrační) a taky, že běhám. V mých snech jsem opakovaně prožívala radost z běhu. Běhalo se mi lehce, byla jsem absolutně šťastná. Probuzení do reality bývalo bolestné, ale mé sny měly neuvěřitelnou sílu. Když jsem se opět postavila na nohy a začala přemýšlet, kam dál, byla pro mě jasná volba medicína. Vždyť jsem k ní měla tak blízko. Tady už se má sinusoida opět stáčí směrem nahoru, nejprve k nule, pak dokonce ke kladným hodnotám. A tak jsem studovala na 1. LF, zároveň pracovala na anatomickém ústavu, na který mám milé vzpomínky. Plavala jsem za fakultu a poprvé začínala trošku běhat. Zapomněla jsem napsat, že v době mé nemoci se ručička váhy dostávala nad 80 kg při mé výšce 169 cm, potřebovala jsem splasknout. A pak tady byla stále vzpomínka na mé živé běhací sny. Kroužila jsem kolem letohrádku Hvězda a dařilo se mi kilča cestou ztrácet. Studií jsem zanechala poté, co nás tatínek opustil, když odešel na druhý břeh. Tady už byla má křivka opět na samém dně. Dodnes jsem se s tou ztrátou nesmířila, není den, kdy bych si na tatínka nevzpomněla, není běh, který bych mu nevěnovala. To byl malý pohled do let minulých, tatínek zemřel před deseti lety.

obrázek

S běháním jsem skončila, prioritou se stala práce, kde jsem trávila spoustu času. Přišel partnerský vztah, který po třech letech skončil, následovaly dva roky slz a návštěv psychologů. Když jsem konečně pochopila, že já sama jsem svého štěstí strůjcem, ROZHODLA JSEM SE otočit sinusoidu směrem kladným. Koupila jsem si in-line brusle a hned první léto najezdila téměř 500 km. V té době jsem také objevila spinning, který se stal mou vášní, šlapala jsem nejprve šest, pak dokonce osm hodin týdně včetně období těhotenství, kdy jsem mj. absolvovala tři spinmaratony; seznámila jsem se s instruktorem Petrem, který se stal mým partnerem. Následovala již výše zmíněná dovolená na Maltě a splnění mého prvního životního snu v podobě plavání s delfíny. Po necelém roce mě život obdařil dárkem nejkrásnějším, když se mi narodila holčička. S narozením Terezky se můj život ocitá ve zcela nových dimenzích. „Za Terezku“ od Petra dostávám multifunkční kočárek (vozík), který nám dělá ohromnou službu. Naše sportování dostává zcela nový rozměr…

obrázek

Teď správně tušíte, že bude následovat období znovuobjevení krásy běhu. To si ale nechám na příště. Pro dnešek se s vámi loučím s přáním, abyste zvládali chvíle, kdy vám není nejlíp, protože ty netrvají věčně, s přáním, abyste si uměli užít každý střípek štěstí.

Simona Vlašimská foto
  • přečteno: 12388/11896×, 12 komentářů
Jednou jsi dole, jednou nahoře… Jednou jsi dole, jednou nahoře… Jednou jsi dole, jednou nahoře… Jednou jsi dole, jednou nahoře… Jednou jsi dole, jednou nahoře…

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (41 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

simrova | 5. 2. 2015 20.48 hod. | 62.201.23.xxx
Dobry den take bych chtela takovy kocarek miluji sport a prirodu . Kde jste koupila kocarek vozik ? Je uzasny dekuji. Jaka znacka to je? Dekuji

Simona Vlašimská | 6. 12. 2012 11.19 hod. | 62.141.0.xxx
RVM, máš pravdu. A některá dna jsou skutečně nádherná…
Petře, jsi to ty, kterého znám z dob potápění? Už je to let… Moc díky za podporu!
Taťko, děkuji, věřím, že to společně všichni zvládneme – ty, já, Terísek.
Leni, těší mě, že už jsi taky ve spárech… Místo „Simčo“, si doplň „Leni“.
Míro, zatím kolem mě všechno zelená a kvete, slunce neskutečně pálí. A to i díky PIM holkám, tobě, rodině…

Míra Drak | 6. 12. 2012 10.06 hod. | 194.228.13.xxx
Simko: těžko na cvičišti, lehko na bojišti! Ten trénink teď přes zimu bude dlouhý a namáhavý. Budeš běhat ve tmě a v chladném počasí. Nebudeš kolem sebe vidět zelenou trávu a nebude Tě hřát slunce. Budeš si v myšlenkách říkat "dneska ne", ale to je přesně ten moment, kdy je třeba vidět jak dobíháš do cíle svého maratonu a jak Tě hřeje ten pocit...jak si plníš svůj cíl! A kvůli tomuhle překonávání sami sebe to přece děláme! A Ty jsi v tom mistryní, tak vydržať pioňér!

StřeLenka | 6. 12. 2012 9.42 hod. | 193.179.104.xxx
Simčo, jsi skvělý a silný člověk, vážně, máš i můj obdiv. Tvůj příběh se může stát skvělou motivací pro spoustu lidí. Držím ti palečky :)

Petr Kudláček | 5. 12. 2012 22.00 hod. | 89.177.105.xx
Simi, při čtení tvého článku cítím motivaci, Takovou, která Tě žene stále dál a dál. Míří zase k další proběhnuté cílové metě. Tvé odhodlání a je tak silné, že "sinusoida" Ti bude připomínat jen náročnost tratí, které Tě čekají ..... Já se těším na další motivující články....Věřím, že 157 dní Tě dělí od tvého třetího snu!

Petr Žůček | 5. 12. 2012 17.01 hod. | 109.72.3.xxx
Simčo možná ses narodila jako váha váhavá,ale hlavně jako velká bojovnice a to potvrdí každý kdo tě znal nebo zná.
Když ses rozhodla maraton bude tvůj.
držím palce a těším se na pokračování tvé tak vlnité cesty k běhu.

R V M | 5. 12. 2012 5.53 hod. | 77.104.195.xx
" Dno je dobrý na to aby sis ho prohlíd'.. "
Jinak úžasné počtení, těším se na další.

Simona Vlašim | 4. 12. 2012 21.37 hod. | 62.141.0.xxx
Honzi, už jsme tě přibrali do oddílu. A že jsme slušnej oddíl! V pátek se na tebe těšíme. A ten 1/2 maraton dáme, viď?
Markét, ráda jsem tě poznala, byť zatím jen virtuálně. Těším se na naše osobní setkání a věřím, že se v cíli maratonu obejmeme všechny, vyčerpané, ale šťastné a plné zážitků...
Míro, jsi můj anděl strážný... Díky, že stojíš vedle mě.
Zdeni, musíme se dostat na dno, abychom se měli od čeho odrazit, viď? Držím palce, abys v sobě vždy našla dostatek sil...

Zdenka | 4. 12. 2012 13.46 hod. | 193.165.74.xxx
Díky za pěkný, čtivý a pozitivní článek,
I do mého života se přisálo zákeřné černé klíště a následné nicnedělání mi vyneslo pár kilo navíc. Je inspirující vědět, že se to nechá zvládnout. Až bude má sinusoida zase na dolní hranici, věřím, že načerpám další energii z nějakého dalšího pokračování tvého příběhu.

Míra Drak | 4. 12. 2012 10.40 hod. | 194.228.13.xxx
Hned je mi trochu líp...to není Honzo parafráze Tvého příspěvku, ale to je prostě jen ta sinusovka! Hůř a líp a pořád se to střídá! Simona se nesnažila za každou cenu zvrátit její vývoj tak, aby byla jen na +1 bodu, tedy jen nahoře. Nechala se chvíli
nést jejím vlněním, stejně tak jako mořské vlny nesou delfíny, jako životní vlny nesou nás lidi a brala si životní zkušenost. Pak se ROZHODLA otočit sinusoidu a neúnavně hledala, kde brát radost a sílu pro další to vlnění. Když čtu její článek ...hned je mi trochu líp...než mi bude zase trochu hůř.

1 . 2 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2013

všechny články PIM Women´s Challenge 2013

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví38
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice97
Více času na sebe12
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou32

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků