logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Předsevzetí nebo výzvy? Nejen pro ženy a nejen pro padesátníky

Předsevzetí nebo výzvy? Nejen pro ženy a nejen pro padesátníky

31. 12. 2010: Výstup pod Polskou horou

Vyrážíme na běžkách z Branné na Paprsek. Všude je plno běžkařů, jsou pomalovaní jako indiáni na válečné stezce, rušní a bujaří. Hlavu rodiny to natolik znechutí, že znenadání zavelí: „Změníme trasu. Čelovky přece máme." Namítám, že na to nejsme připraveni. Je mi totiž jasné, že před půlnocí doma nebudeme. Atmosféra houstne. „Chtěla bys už raději zase sedět u počítače, že? Nemyslíš na nic jiného než na svoji práci. Kdybych tě občas nevytáhl na běžky nebo na kolo, tak neděláš vůbec nic. Jsi workoholik. Nemáš vůbec žádné vlastní zájmy!“, ječí na mě. To si přece nezasloužím. Živím vás, starám se o vás, vlastní zájmy si odpírám. Kde bych na ně vzala čas?

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. A čas běžel dál…
    1. Leden 2011: Zrod projektu hodina pro ženy
    2. 21. 5. 2011: První závod
    3. 13. 8. 2011: Ponaučení na Harusáku
    4. 23. 6. 2012: Příběh o velkých emocích
    5. 1. 1. 2013 ve 13:13: Rozběhněte se za svou výzvou

A čas běžel dál…

Leden 2011: Zrod projektu hodina pro ženy

Jednu hodinu denně budu věnovat jen sobě a tomu, co mě baví. Čím ji ale naplním? Přece pohybem, fyzickou aktivitou, sportem. To mě vždycky bavilo. Však já ti ještě ukážu. Příští rok pojedu Silesku. Na horském kole jsem už sice něco ujela, ale vydat se ve svižném tempu na 55 km dlouhou trasu v náročném terénu s převýšením 1200 m, na to se musím připravit. K tajči přidávám dvakrát týdně posilovnu a už brzy na jaře najíždím první kilometry na kole.

mtb Vysočina

21. 5. 2011: První závod

Silesia Merida Bike Marathon je v mém rodném městě velkou událostí. Na startu kratší trasy se sejde obvykle více než 600 závodníků. Nejlepší jsou již přichystáni u startovní brány na náměstí. Rekreační bikeři postávají se svými stroji v hloučcích a čekají na start. Jsem tady úplně sama, nikoho neznám a děsím se hlavně toho, jak zvládnu těžké sjezdy. Najednou mám jeden takový před sebou. Na rodinném výletě bych to tlačila, ale tady si to nemůžu dovolit. Za mnou je rozjetý vláček chlapů. Vytřeštím oči, pevně svírám řídítka, tepová frekvence naznačuje infarktové stavy. Dala jsem to. A pak jsem v cíli a zdaleka nejsem poslední. Jsem nadšená a spřádám další plány.

13. 8. 2011: Ponaučení na Harusáku

Sebevědomí mi narostlo natolik, že jsem si tentokrát troufla na opravdový maraton. Při Merida Bike Vysočina musím urazit 80 km s převýšením 2200 m v časovém limitu 6,5 hodiny. Na startu lije. Sice tuším, že to bude zlé, ale realita předčí představy. Hned od startu všichni okolo vyrazili a záhy zmizeli. Jedu sama lesem, všude kolem tančící bahno a kameny velké jako dětské hlavy. Zničehonic mi to podjede na mokrém kořenu. Ležím v kaluži. Lýtko mi kroutí křeč. Copak to mám zapotřebí? V mém věku? Asi ano, protože sedám znovu na kolo. Ten den jsem spadla ještě několikrát. Na vrchol sjezdovky na kopci Harusák už kolo tlačím. Stihnu ještě dvě minuty po limitu protlačit kolo po časoměrném koberci, který v zápětí pořadatelé srolují. Diskvalifikujete mě? Proč? Smějí se. Za mnou dojíždějí ještě dva závodníci, ale to je slabá útěcha. Bylo to nad moje síly. Vždyť nemám žádnou vytrvalost. S tím musím něco udělat. A tak začínám běhat. K pravidelnému tréninku se přiměji další výzvou a už v únoru se přihlásím na olomoucký půlmaraton.

půlmaraton Olomouc

23. 6. 2012: Příběh o velkých emocích

Necítím se nejlépe. Obavy a pochybnosti. Zvládnu to? Uběhnu to vůbec? Co když dostanu křeče nebo to se mnou sekne? Start se rychle blíží a moje nervozita stoupá. Řadíme se do přidělených zón. Bác. Tenkonozí Afričané jsou někde vpředu. Uvidím je, až si to pustím na internetu. Dav se dává pomalu do pohybu. Tentokrát tu už mám známé z nočního tréninkového okruhu kolem sídliště. Petra s Tomášem nasazují zdrcující tempo, prý je potřeba dostat se dopředu. Mám je následovat. Snažím se, a tak předbíhám, poskakuji po kolejích, ale po chvíli to raději vzdám a nechám je pelášit. Takový úprk bych nevydržela. Běžím si svým tempem a cítím se docela v pohodě. Sleduji trošku čas, vše je dobře značené, takže vím, kde se nacházím. Na občerstvovačce si dávám ionťák. Mám taky v kapsičce gel. To jsem odkoukala od bikerů. První desetikilometrový okruh mám za sebou. Dala jsem to pod hodinu, což ve mně vzbuzuje naděje, že by se snad vysněný plán, uběhnout to pod dvě hodiny, dal splnit. Na další občerstvovačce si svlažím zátylek namočenou houbičkou jako opravdický maratonec a řítím se vpřed. Na patnáctém kilometru zažívám pocit, že bych se mohla vznášet. Vytrvalci tomu říkají, myslím, špička. Dostavuje se po určité době fyzické zátěže a podílejí se na tom endorfiny vyplavené do krve. Tak zrychlím, ne? Najednou se přede mnou skácí na chodník nějaký svalnatý pán a drží se za stehno. Dostal křeče. Už se za ním ani neohlížím. V hlavě mi to začíná zase šrotovat. Křeče můžou přijít kdykoliv a znenadání budu ležet na obrubníku. Mám už za sebou víc než patnáct kilometrů, to by byla škoda, kdybych nedoběhla. Tak raději zpomalím. Hned se to projevilo, protože mě začali předbíhat. Sleduji hodinky a říkám si, že bych to mohla přece jen pod dvě hodiny dát. Vbíhám do uličky před náměstím a předbíhám ještě nějaké lidi. Nad cílem je displej a na něm 1:58:34. Zažívám euforii na modrém koberci.

Před deseti lety jsem na podzim porodila druhé dítě. Bylo mi čtyřicet. A jak se v roce 2013 dárku ke čtyřicátinám alespoň přiblížit? Už tehdy se na modrém koberci zrodila další výzva – jako dárek k padesátým narozeninám uběhnu maraton.

PF 2013

1. 1. 2013 ve 13:13: Rozběhněte se za svou výzvou

Do nového roku si obvykle dáváme nějaká předsevzetí. S čím bychom chtěli začít nebo naopak přestat. Z počátečního nadšení zbudou – obvykle – výčitky. Zkuste to letos jinak. Motivaci, sílu a odhodlání vám zajistí výzva. Je totiž oproti předsevzetí spojena s nějakým konkrétním cílem, který dá vašemu počínání smysl a jehož dosažení přinese pocit uspokojení. Zažijte v příštím roce euforii z naplněného cíle. Pokud bude vaše výzva spojena s běháním, tak ji můžete začít naplňovat již 1.1.2013 ve 13:13 při společném běhu s Milošem Škorpilem v Chebu. A pokud nejste z Chebu, rozběhněte se kdekoliv. Já také poběžím za svou výzvou.

Martina Hřebíčková foto
  • přečteno: 4580/4442×, 2 komentáře
Předsevzetí nebo výzvy? Nejen pro ženy a nejen pro padesátníky Předsevzetí nebo výzvy? Nejen pro ženy a nejen pro padesátníky Předsevzetí nebo výzvy? Nejen pro ženy a nejen pro padesátníky

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (18 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Jana | 17. 2. 2013 13.32 hod. | 109.81.190.xxx
Marťo,
moc ti gratuluji, jsi skvělá! Za těch víc, jak 20 let našeho přátelství se mi ale stále v tom sportovním životě vzdaluješ :-) obdivuji tvoji urputnost dosáhnout cíle a moc ti fandím! Přeji pevné zdraví!

Simona Vlašimská | 27. 12. 2012 7.35 hod. | 62.141.0.xxx
Marti, jsi superakční nadžena, "hlava rodiny" je na tebe zcela jistě pyšná :-) Tvé PFko je originální, veselé, nabité energií <-> moc se mi líbí :-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2013

všechny články PIM Women´s Challenge 2013

kde se diskutuje

  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»
  • Běh mi zachránil život : Krásná povídka,ale trochu upravená. Nikdy nemělas 70kg a v ostatním je trochu nadsázka.Moc dobře tě…»
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Lidi pokud chcete běhat mějte trochu soudnosti, dát po měsíci "tréninku" závod na 10km,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků