logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Je člověk pokusný králík, oběť nebo jde o přirozený běh událostí, o hledání nejlepších řešení?

Je člověk pokusný králík, oběť nebo jde o přirozený běh událostí, o hledání nejlepších řešení?

Začíná nová běžecká sezóna, jejíž zahájení provází každoročně „útok“ výrobců běžecké obuvi na získání nových zákazníků. V posledních letech, po vydání knihy Born To Run, se tento boj zostřil. Na trh vtrhly nové značky, starým značkám chvíli trvalo, než zachytily nový trend a světlo světa „spatřila“ minimalistická obuv a obuv evokující běh či chůzi na boso.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Proč vůbec došlo k tomu, že jsou napadány společnosti a firmy, jejichž snahou bylo ochránit běhající před běžeckými zraněními?
    1. Trh a prachy a běžec jako rukojmí
    2. Specializace – objevování bez celostního pohledu
  2. Změnit pohled člověka na svět, na jeho úlohu ve světě
  3. Klasická běžecká bota x minimalistická bota x běh na boso
    1. Jenom běhat v minimalistických botách nestačí
    2. Problém není toliko v čem chodíme, v čem běháme, ale jak!
  4. Pohyb jako lék

Včera (sobota 23. února 2013), jsem napsal na Běžeckou školu motto, v němž reaguji na bonmot Pavla Kosorina. V tom mottu stojí: „Hledejte ty nejlepší boty pro svoje nohy, nikoli naopak.
Nejlepší boty pro naše nohy jsou žádné boty, protože kdyby příroda usoudila, že má mít člověk na nohách boty, tak by mu určitě nějaké na nohy „přišila“. Bohužel příroda nemohla tušit, že člověku nebude stačit chodit po vyšlapaných cestách a tak si je zpevní štěrkem, kamením, asfaltem, betonem, dlažbou, sklem… Taky netušila, že člověk bude natolik zhýčkaný, že jen se teplota přiblíží k nule, tak zmrzne a bude se muset obout. Odtud už byl krok k módě, která už vůbec nectí anatomii lidského těla. Bohužel většina lidí také nectí, co jim na nohách nejlépe svědčí a tak musel přijít Pavel Kosorin se svým bonmotem, neb pravdou je, že hledat nohy pro „své“ boty je přinejmenším pěkná hloupost. Bohužel se ale z pohledu toho, co jsou lidé schopni na sebe obout, ukazuje, že hloupost v tomto směru člověku vládne.

Na toto motto reagoval na fb Běžecké školy Marek Bikerman otázkou: Takže co ta móda běhat s minimální podrážkou na patě, skutečně na tom něco je nebo je to jen další marketingový tah?:)

Odpověděl jsem: Marku, v případě minimalistických bot resp. „bosonohých“ jde hodně o marketingový tah, ale spíše v tom smyslu, že vše, co bylo až doposud, je špatně. Jde o přirozený vývoj, který vede člověka zpět, ke starým dobrým hodnotám a využívání svého potenciálu. Je to tedy i snaha přizpůsobit boty nohám, ale bez těch předcházejících zkušeností bychom nevěděli, kde se dělaly chyby.

Pokračovat na fb v odpovědi podrobnějším rozborem mi připadlo málo efektivní, takže po zopakování toho, co již proběhlo, budu pokračovat, TADY a ZDE:).

Proč vůbec došlo k tomu, že jsou napadány společnosti a firmy, jejichž snahou bylo ochránit běhající před běžeckými zraněními?

Trh a prachy a běžec jako rukojmí

Proč došlo a dochází k tomu napadání je zcela jasné, tady jde jednoznačně o prachy, o boj o zákazníka. To je ta záporná stránka věci. Protože snahou člověka by měla být jednoznačně pomoc bližnímu – přičemž bližním jsme si všichni. Takže dochází k absurdní situaci, kdy jdou všichni proti všem a nikdo se v tom nevyzná, což je voda na mlýn těm, kteří se cítí jak ryba ve vodě v situacích, kdy nikdo neví, o co pořádně jde. Což ve světě, který přináší každou minutu nějakou novou informaci, není vůbec těžké. Takže pak stačí namíchat trochu pravdy, trochu demagogie, trošku líbivých řečiček a lidičky skáčou na špek jak rybičky na mušku. V praxi to znamenalo najít šikovného autora, který uměl napsat dobrý příběh a odtud již byl k boomu minimalistických bot a bosonohému běhání jen krok.

Specializace – objevování bez celostního pohledu

Nutno přiznat, že firmy ovládající trh s běžeckými botami udělaly chybu v tom, že se zejména soustředily na konstrukci běžecké boty a sledování změn životních priorit současného člověka, a zapomněly na osvětu vzhledem k tomu, co je pro člověka zdravé, co nejvíce svědčí jeho tělesné konstituci – k čemu byl vlastně člověk zkonstruován, k přirozenému způsobu pohybu. K tomu, že bota má podpořit přirozenost člověka – že člověk má vycházet ze svých kořenů. Nikoli, že budeme dělat vše pro to, abychom, když k tomu v celém svém životě člověk směřuje, přizpůsobili běžeckou botu vývojovým trendům jeho života, ale budeme jej vést k tomu, aby tyto jeho život a zdraví ohrožující trendy změnil. A o to v celém tomto sporu jde!

Změnit pohled člověka na svět, na jeho úlohu ve světě

Boom minimalismu a běhání (chození) na boso, v bosonohých botách tedy osobně nechápu jako rozpor a něco špatného. Chápu jej jako dobrou věc, i když jsem napsal, že na počátku byl boj o ovládnutí trhu – bohužel to je negativní stránka současného světa, že vše je nahlíženo přes finanční úspěch. To vede ke zkratkovitosti – nemáme čas zamyslet se, raději zapneme počítač, rádio, televizi, on nám to tam někdo srozumitelně a hlavně rychle vysvětlí. Proč se zdržovat, když je na všechno tak málo času?

Klasická běžecká bota x minimalistická bota x běh na boso

Z nedostatku času se pak stane to, že se proti sobě postaví dva „nesmiřitelné“ názory, dva tábory. Jeden poběží dál v klasických běžeckých botách, druhý klasickou běžeckou botu zavrhne a začne opěvovat a běhat jen v botě minimalistické či bos. A zase je to špatně.

Jenom běhat v minimalistických botách nestačí

Když budete v minimalistických botách jen běhat, tak vaše tělo budete vystavovat stresu pramenícímu z toho, že většinu života budete dál používat obuv, v níž je pata o dost výš než špička. Tato konstrukce měla a má svou logiku – tělo je nakláněno do správného úhlu směrem k povrchu, po němž kráčí, po němž běží. Bohužel člověk, přestože celou svou bytostí touží létat, se bojí pádu. Běh je totiž kontrolovaný pád – let. Takže člověk, jenž se bojí pádu, naklonění vyrovná a to tak, že jde zpříma, z pohledu těla pohybujícího se na vyšších patách, pak jde prakticky do záklonu. Jeho chůze i běh se stává pro tělo nelogickým – prakticky brzdí, dochází k přetěžování kloubů, achilovky… Noha (chodidlo) místo přirozeného zapojování prstů a všech ostatních částí nohy prakticky o povrch jen plácne, tím dochází k ochabování nohy (propadá se příčná i podélná klenba, ochabují a „zamrzávají“ kotníky).

Problém není toliko v čem chodíme, v čem běháme, ale jak!

Člověk se v podstatě odnaučil správně chodit a běhat. On vlastně chodit a běhat skoro úplně zapomněl. Kam si dříve došel či doběhl, dnes dojede a  pohybu jako takovému mu neustále ubývá – skoro vše už dnes za něj udělá nějaký přístroj. Jediné, co člověk ještě dělá poměrně často, je, že nastaví ruku. Takže krok správným směrem je vrátit člověku zase jeho pohyb, naučit ho, aby se hýbal správně a to půjde jedině tak, že se z toho nebude dělat věda, která je dostupná jen „zasvěceným“, ale která je dostupná všem, kteří pochopí, že hýbat se není nic škodlivého, ale naopak zdravého, a to i pro ty, co jsou nemocní. Nemocní z nedostatku pohybu.

Pohyb jako lék

A dostávám se k závěru. Byť jsem se zdánlivě odchýlil od tématu, kdy jsem začal o běžecké obuvi a skončil o pohybu jako takovém. Zdánlivě jsem odbočil proto, že člověk se naučil dívat na jednotlivé aspekty života odděleně. Život však funguje jako celek – stejně pokud se jedná o jednotlivce, pokud se jedná o společnost, stejně tak jako když se jedná o soužití člověka s přírodou.

Takže člověk by se měl probudit do reality a pokud nechce vyhynout jako druh, měl by se začít hýbat!

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (21 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Mirek Galo | 25. 2. 2013 11.25 hod. | 91.103.166.xxx
Ahoj lidičky,
můj osvědčený názor je takový, že bota nemá člověka omezovat, nýbrž ho chránit před povrchovým zraněním. K botám s nejrůznějšími vychytávkami pro tzv. pronátory či supinátory se stavím podezíravě, protože bota nemá nohu nutit z přirozené polohy, tak jak narostla. Vždy jsem si kupoval boty s co nejtenčí podrážkou a ta bota se prostě prošlápla tak, jak to noha potřebovala. Chci podotknout, že mám nohy do ,,O '', no a když se mi boty zvnějšku ,,ošmajdaly'', tak jsem je vyhodil a koupil si jiné. Prostě žádné násilí...

Míra Drak | 25. 2. 2013 9.08 hod. | 194.228.13.xxx
Běhání na boso nebo se šlupkou na podrážce je teď velké téma. Musím se přiznat, že i ve mně vzbudilo zájem a tak se zvědavostí čtu všechny názory běžců i neběžců. A jaký je výsledek? Jako ve všem. Co člověk to názor. A tak přidám k diskuzím i ten můj. Cvičím karate, kde se klade velký důraz na symbiozu (oboustranně výhodné soužití) těla u duše. Neumím si představit obout si boty (jakékoli) a začít cvičit. Pokud jsem to párkrát zkusil, tak jsem měl pocit izolace. Co se změnilo na mém cvičení, když jsem si "jenom" obul boty? Zkusím o tom napsat více později. Najednou všechno fungovalo úplně jinak. Ovšem musím také podotknout, že pokud bych začal od prvního momentu trénovat v botách a viděl kolem sebe všechny věhlasné trenéry také obuté, pak bych teď mohl psát to samé, jen opačně. A to, že si nedovedu představit trénovat naboso! Jaký je tedy můj závěr? Závěr není a to proto, že člověk bude neustále vymýšlet, objevovat, měnit, ale i se přizpůsobovat a tak jednou bude zkoušet tlustou podrážku a pak tu nejtenčí. Člověk má sice neustálou snahu něco dokončit, ale nedaří se nám to. Co je důležité je, aby si každý našel co mu vyhovuje a byl tak spokojený bez rozdílu toho, jaká je zrovna reklama nebo modní trend!

fotoMiloš Škorpil: Draku, PŘESNĚ!

Martin | 24. 2. 2013 23.35 hod. | 188.120.195.xxx
Berte můj příspěvek prosím jen jako glosu, určitě se necím na to, být mentorem: "Prodat (dříve spíš směnit) výrobek/službu s co největším ziskem" je snad od pravěku motto, které je naprosto přirozené a logické a týká se to všech oborů. Až bude drtivá většina lidí schopna (chtít) rozeznat funkční/zdravý/správný... produkt, teprve pak se něco změní a já si myslím, že to nebude nikdy. Jako je to ve všem, každý jedinec musí začít u sebe [lidi budou vyhazovat v přírodě odpadky, pokud to dělám já; budeme nadávat na politiku, pokud sami nejsme čestní,...]. Osobně celý život sportuju. Zároveň vždy zcela amatérsky. Vždy jsem provozoval (a provozuju) paralelně několik sportů. Současně, protože je sport moje největší hobby, se snažím vzdělávat a třídit vlastní zkušenosti. Co se týče běhu, před dvěma lety jsem měl těžkou autonehodu, po které následovaly rehabilitace a vlastně taková "celková obnova nohou". Až v tento moment mě situace a fyzioterapeutka navedly na to, jak je klenba nohy složitý a pro celkovou funkci těla nepostradatelný mechanismus. Od té doby do sebe začalo zapadat soukolí, které ve mě něco změnilo a mě nyní, po těch dvou letech vývoje, mimo jiné naplňuje "přirozený běh", chození naboso a podobný věci. A naplňuje mě to proto, že jsem na to přišel poměrně přirozeným vývojem. Takže jen bych chtěl říct: "SNAŽME SE O VĚCECH A DĚNÍ KOLEM NÁS HODNĚ PŘEMÝŠLET." (Snad to dává aspoň trochu smysl, už je dost pozdě... ;)

fotoMiloš Škorpil: Martine, díky za velmi dobrý komentář. Bohužel to tak většinou je, že si některé věci uvědomíme až když dostaneme pořádnou facku od života.

Adam | 24. 2. 2013 8.31 hod. | 109.71.213.xx
Velice dobre na toto tema napsala clanek v poslednim Behej Dagmar Mostecka. Lide v zapadnim svete jsou uz od mala omezovani ve volnem pohybu – v me interpretaci: rodice je cpou do kocarku misto aby (z naseho pohledu nekonecne pomalu) tapali, davaji na nohy perovaci boty i doma misto aby chodily bosy, nenechaji se valet po zemi ("vzdyt vam to dite nachladne!" jsem uz slysel hodnekrat a kupodivu, z chladu mi zatim dcera nenachladla. Jsem na to uz drobet alergicky) a lezt po stromech. Tahaji je za ruce, aby chodili rychle, ale koho zajima, jestli chodi spravne? Mam pocit, ze nase spolecnost tlaci na rychlost provedeni a nikoliv na spravnost. Na to, aby dite zacalo chodit do tolika a tolika mesicu, misto aby chodilo spravne. Abychom byli na poste za chvili a nikoliv, aby dite tou cestou neziskavalo spatne pohybove navyky. Ve skole pak musi hodiny sedet bez pohybu, sportovni krouzky vetsinove vypadaji jako trenink vrcholovych sportovcu, na coz zase ta tela nejsou vetsinove pripravena.
Uz od detstvi tak nemame prakticky ani prilezitost poznat, jak spravny pohyb vypada, jak je citit. Bez tohoto vjemu pak nemuze byt ani spravne provedeni. Vetsina lidi si mysli, jak oni jsou v pohode a na vsechno kapli, pritom vetsina lidi ani neumi spravne chodit.
Vlnu minimalismu a bosych noh vitam z toho prosteho duvodu, ze mi po letech nastartovala zajem o telo jako celek. Ve spouste veci mi filosoficky nahled hybat se podle "pohybu prirodnich narodu" poskytl novy pohled na me telo a na to, jak se my lidi snadno nechavame zmanipulovat i naprostymi nesmysly.
Ze je to komerce vyrobnich firem? Ano, lide se necim zivit musi. Bylo by hezke, kdyby boty davali zadarmo. Ale to by rozdavaci asi pomreli hlady. Takhle to funguje uz tisice let, neni to vynalez moderni doby.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas100
Asics140
Brooks20
Inov-860
Icebug6
Hoka One25
Mizuno59
Newton5
NB22
Nike63
Salming378
Salomon43
Scott3
Vibram Fivefingers9
Vivobarefoot6
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce49
Běhám bos, bot netřeba14
ON9

kde se diskutuje

  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Já chtěla loni běžet za 110 min. a kamarádka mi řekla, že se mám držet vodiče s parukou. Omylem…»
  • Jak se obléci na běh do teplého počasí : Díky za tipy! Já mám oblíbená funkční tílka s podprsenkami a přes ně tílko s obrázkem běhu (aby…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Ta pozadí .... upřesňuji na 3. čtvrtinu. A možná bych se nechal přesvědčit i na 2. Žádný extrém…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Romane, s Karlem je to jistota, ten se kochá rád! Výborná volba! S Joggerem bych si dovolil mírně…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Fanouš je jak kecal z Prodané ... Ale jeho argumenty jsou přímo geniální. Já, ale nebudu dřív doma,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků