logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak jsem přestala utíkat a vyběhla

Jak jsem přestala utíkat a vyběhla

Jak jsem již zmínila, chtěla jsem se začít hýbat a téměř za každou cenu se při tom vyhnout běhu nebo sportům, které jsou s během úzce spojené (fotbal a spol.). Proč jsem z běhu měla takovou hrůzu? Kdysi dávno jsem se přeci věnovala orientačnímu běhu! No jo, věnovala, ale zaprvé v kategorii, kde trasa měřila kolem tří kilometrů, a za druhé, buďme k sobě upřímní, v mém případě se stejně většinou jednalo o orientační chůzi, maximálně občas připomínající indiánský běh devadesátiletého stařešiny rodu, který už se takto pohybuje celý den a je unaven.

Pak mě matka ještě před několika lety dostrkala na start pětikilometrového běhu v Praze, který jsem hnána trapným pocitem v přítomnosti publika nějakým způsobem dokázala absolutně bez přípravy uběhnout za čas, za který by se nemusel stydět trénovaný závodní šnek (i když o trošku rychleji než maminka, čímž jsem ji nakrkla). Potom přišlo naprosté vyčerpání, kdy jsem se v chladném počasí při čekání na Miloše (chlapi běželi 10 km a vybíhali později) mírně rozbrečela hlady a celou cestu domů jsem v autě proklimbala. Následujících několik dní jsem se téměř nemohla hýbat a v důsledku toho jsem dospěla k pocitu, že to byl výkon, který bych už nikdy v životě nedokázala zopakovat.

Od té doby jsem měla na vysoké škole občas nějaký tělocvik (volejbal a tenis) a to byl za poslední čtyři roky spolu s procházkami můj jediný pohyb. Už chápete, proč si připadám shnilá?

Jumping ale do konce týdne nevyšel, protože mi odjela kamarádka a sama jsem moc velký srab, abych to zkoušela. Tak jsme se dohodly na neděli. To už se ale ve mně začínalo něco lámat a zauvažovala jsem, tradičně, co bych si tak asi vzala na sebe, kdybych šla běhat, a jak bych v tom asi vypadala. To víte, podepsala se na mě výchova matky, která se často nechávala slyšet, že na běhání se jí nejvíc líbí ty pěkné běžecké oblečky, které jí tak sluší...

No a tak jsem mamince zkusila napsat, jestli náhodou nemá nějaký legíny, který by mi byly delší než do půlky lýtek (protože tak mi obvykle jsou její „dlouhý“). A ona mi odepsala, že mám „z prd... kliku“, že má zrovna úplně nový, krásný a naprosto příšerně dlouhý, protože neměli menší. Tak jsem zaplakala, že jsem přišla o poslední výmluvu a asi už opravdu budu muset vyběhnout. Když jsem se zase sešla s maminkou na kafíčko a něco dobrýho, stavily jsme se pak u nich doma a nafasovala jsem legíny. Skutečně jsou extrémně dlouhé, dokonce i já bych je snesla trošku kratší a to je to velikost S! Jak potom vypadají XL??? Do toho oblíkaj v zoologický na zimu slonice, ne?! (Tuší někdo, jak má slon dlouhý nohy?) K tomu jsem byla vybavena ještě tričkem a bundičkou a už tedy skutečně zbývalo jen zvednout tu línou zadnici a vylézt na mráz.

K tomu se mi naskytla příležitost na konci víkendu. Jako na potvoru měli na plánované nedělní lekci jumpingu plno. Tak jsem tedy počkala do šesti večer, aby se pokud možno ulice trochu vyprázdnily a hlavně jsem se mohla schovat ve tmě. A pak jsem tempem šneka s přišlápnutou ulitou vyrazila na předem vymyšlenou asi tříkilometrovou trasu. První kilometr jsem útrpně profuněla a pak se najednou něco změnilo. Tělo už asi vzdalo myšlenku, že mě těmi nepříjemnými pocity donutí zastavit, a já si to začala užívat. A když jsem viděla běžkyni, mířící někam do neznáma, rozhodla jsem se opustit svojí plánovanou trasu a kouknout se jinam. Nakonec jsem běžela v kuse víc než čtyři kilometry, kochala jsem se přitom zasněženou krajinou parku a cítila se líp než kdykoli za poslední měsíce.

Každá pohádka má svůj konec a ten nastal, když jsem na závěr málem nevylezla prudší kopeček ke koleji... Ale i přesto mi bylo úžasně, k mému nemalému překvapení mě nic nebolelo a už jsem se těšila na další výběh. Já vždycky říkala, že jsem náchylná k vytváření závislostí!

Nakonec jsem běžela v kuse víc než čtyři kilometry, kochala jsem se přitom zasněženou krajinou parku a cítila se líp než kdykoli za poslední měsíce – Staré SedloNakonec jsem běžela v kuse víc než čtyři kilometry, kochala jsem se přitom zasněženou krajinou parku a cítila se líp než kdykoli za poslední měsíce – Staré SedloNakonec jsem běžela v kuse víc než čtyři kilometry, kochala jsem se přitom zasněženou krajinou parku a cítila se líp než kdykoli za poslední měsíce – TěšoviceNakonec jsem běžela v kuse víc než čtyři kilometry, kochala jsem se přitom zasněženou krajinou parku a cítila se líp než kdykoli za poslední měsíce – Těšovice

Kristýna Chrbolková foto
  • přečteno: 4892/4762×, 3 komentáře
Jak jsem přestala utíkat a vyběhla Jak jsem přestala utíkat a vyběhla Jak jsem přestala utíkat a vyběhla Jak jsem přestala utíkat a vyběhla

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (15 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Kristýna | 13. 3. 2013 22.13 hod. | 147.228.209.xxx
Na cestu ze Sokolova na Svatošky a zpátky si zatím fakt netroufám, ale snad to někdy změním ;-) Ať vám to hezky běhá přes mosty i mezi nimi a snad se tam někdy uvidíme, zatím si budete moct v nějakém příštím povídání přečíst, jak jsem se k tomu mostu původně vůbec neplánovala dostat ;-)

Mirek L. | 13. 3. 2013 12.52 hod. | 217.77.165.xx
Raději přes něj chodím – tolik se nehoupe a člověk si ještě odpočine... Moje oblíbená trasa se jmenuje Z mosta do prosta, která spojuje čtyři blízké provazové mosty: Svatošky, Loket, Sedlo a Poříčí. Doporučuji.

Jana S. | 12. 3. 2013 14.57 hod. | 109.80.78.xx
....byl mi ten most nějak povědomý...no, běhám přes něj....:-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví36
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice95
Více času na sebe11
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou31

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků