logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Můj první půlmaraton, aneb „asi nejsem gazela“:-)

Můj první půlmaraton, aneb „asi nejsem gazela“:-)

Do Prahy na Hervis ½maraton jsem se moc těšila. Asi víc, než na samotný závod, jsem se těšila na opětovné setkání s ostatníma holkama, že si zase poštěbetáme, jak nám to běhá a jak se nám daří dodržovat tréninkové plány, atd atd…

Přijela jsem už v pátek večer, přece jen to mám do Prahy z Čeladné trošku dál, tak abych stihla ještě naše gazelčí setkání v předpůlmaratonském Expu, vyzvednout si číslo a baťůžek. A hlavně, abych se na tu velkou běžeckou událost v mém životě mohla pořádně vyspat a nemusela jsem jet brzo ráno vlakem:-).

Zatím jsem se zúčastnila pouze několika menších běžeckých závodů, mé zkušenosti jsou malé, o to víc jsem byla zvědavá na atmosféru takového velkého závodu a na všechny lidičky, kteří také poběží… A moc moc jsem se těšila na start podbarvený tóny Smetanovy Vltavy. Už jen ta představa ve mně vyvolává silné emoce.

Vzhledem k tomu, že v březnu jsem již běžela závod na 20 km (Kobeřickou 20) pro mě s krásným časem 2:03 a nebyla to žádná hrůza, tak jsem nebyla ani moc nervózní a věřila jsem si, že pokud se nestane nic nepředvídatelného, tak půlmaraton určitě dám. A myslela jsem i na nějaký pěkný čas, podle té 20 jsem si to malovala tak na 2:05. V nejhorším do 2:10. Protože Kobeřice jsou kopečky a Praha je rovina:-). Tak mi to aspoň říkali moji kamarádi, že teda poběžím rychle jako gazela… JOOO:-). Smála jsem se… anebo, když to nepůjde, tak skočím Keňanovi na záda a budu v cíli coby dup, jak se říká…

No, a tak jsem teda běžela… Pravidlo č. 1 – NEPŘEPÁLIT ZAČÁTEK – se mi myslím povedlo, startovala jsem ze sektoru J a než jsme došli na start, tak to trvalo nějakých 10 minut. To, že je vlastně už odstartováno, jsem poznala jen podle toho, že jsme se i my v zadních řadách začali sunout kupředu ke startovní čáře. A i poté jsem se rozbíhala velice zvolna. Sporttester na ruce mi ukazoval, co si můžu dovolit… Pokukovala jsem po ostatních kolem sebe a ani jsem se nenadála a byla tu první občerstvovačka:-). Běželo se mi krásně, necítila jsem žízeň ani únavu, přesto jsem zpomalila a přešla do chůze a napila se a snědla kousek banánu. Miloš ve svých článcích všude radí „pijte už na první občerstvovačce“. Tak, je třeba pana trenéra poslouchat:-).

Pokračovala jsem dál, chvílemi jsem se kochala Prahou, pozorovala ostatní běžce, vychutnávala si atmosféru závodu, mávala lidem, kteří stáli podél trasy a fandili a povzbuzovali, poslouchala kapely podél cesty a kilometrovníky ukazovaly další uběhnuté kilometry. Cestou jsem se potkala s naší Markétkou a chvilku jsme si povídaly. Šlo to, tedy běželo, tak nějak samo. Podle hodinek ne moc rychle, ale držela jsem si své tempo. Žádná velká krize na mě nepřišla, i když asi na 18. km jsem už cítila nohy, že tam ty kilometříky už jsou. Viděla jsem, že ten čas nakonec zdaleka nebude takový, jaký jsem si představovala a že už ani nemám šanci se mu nějak přiblížit. Přecenila jsem svou rychlost. Nakonec jsem doběhla v čase 2:20 min. Víte, co je ale zajímavé? Že přesně tento čas jsem si napsala do registrace někdy v lednu, když jsem ještě vůbec netušila, nakolik to tak můžu uběhnout.

F 2400

Popravdě, byla jsem z toho času zklamaná. Čekala jsem, že budu lepší. A mudrovala jsem, proč neumím běhat rychleji. Rychleji a na pohodu. No asi nejsem tak úplně z rodu gazel:-). Asi budu trochu jiný druh. Já budu prostě asi pohodový běžec na jistotu... žádné divočiny...:-) Ale mám zase velký prostor na zlepšování, to zas jo…:-) A taky... Vždyť před pár měsíci by mě skoro ani ve snu nenapadlo, že bych já uběhla bez větších problémů tolik kilometrů… Takže bych se měla spíš určitě pochválit!:-) A hlavně nespat na vavřínech:-), je třeba ještě pořádně zabrat a potrénovat, maraton se kvapem blíží a to bude teprve PECKA!! Tam si, myslím, teprve pořádně sáhneme na dno svých sil…:-)

PS: Musím moc poděkovat gazelce Simče, která mě opět čekala na nádraží a i tentokrát jsem u ní mohla přespat a vždy se u ní cítím jako doma:-).

Také chci poděkovat jejímu příteli Petrovi, který mě ochotně odvezl na nádraží a já tak stihla dřívější vlak domů:-).

A taky děkuju mojí zlaté mamince, která mi hlídala mého 5ti letého Karlíčka a já mohla s klidným srdcem odjet do Prahy splnit si svůj sen.

A kdyby náhodou někdy četl tento můj článeček můj manžel, tak chci, aby věděl, že mě moc překvapil, že celý závod sledoval v přímém přenosu v televizi a po doběhu jsem měla od něj v mobilu asi 9 SMS, ve kterých mě informoval, kdo byl první, kdo byl první Čech, že viděl naši společnou kamarádku Danu, ale mě bohužel ne, a za kolik jsem to dala a jak se cítím atd. atd… to jsem nečekala a moc mě to potěšilo:-) (Je v lázních na rehabilitaci po zlomenině kotníku, tak mě nemohl přijet podpořit.)

Kateřina Nepovímová foto
  • přečteno: 7425/7208×, 4 komentáře
Můj první půlmaraton, aneb „asi nejsem gazela“:-)

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (17 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

jitulina | 24. 4. 2013 22.51 hod. | 89.176.238.xx
Neběžíme maraton dvanáctý májový den? To je jen technická...fandím moc – všem. Těm prvňákům i těm protřelým :)

Simona Vlasimska | 24. 4. 2013 16.02 hod. | 89.24.23.xx
Kacenko, GAZELKO, ty jsi tuplovana gazela, a to na dozivoti az do konce zivota (S certy nejsou zerty). My te z nasi rodiny nenechame utect ani myslenkou :-)

Martina H | 24. 4. 2013 15.47 hod. | 147.231.202.xx
Kačko, gazela jsi, o tom nepochybuj!

ll | 24. 4. 2013 14.08 hod. | 90.180.58.xxx
2:20 co by jinej za to dal :)) ale asi to ma každej jinde a dokud to nebude pod hodinu nemuze bejt clovek spokojenej :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2013

všechny články PIM Women´s Challenge 2013

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Taping kolena : Dobrý den, ráda bych se zeptala na tapování. Před lety jsem běhala poměrně hodně, až mě z toho…»
  • Zranění kolene : Všechna poklona panu Zdenkovi, děkuji za vyčerpávajíci informace, já narozdíl od ostatních…»
  • Ještědský půlmaraton KTRC po čase otevřel výhledy : Prasárna :-(((…»
  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Dobrý den, jsem rekreační běžec, ale ráda bych to změnila. Vždy, když začnu běhat intenzivněji,…»
  • Škorpilova škola běhu – běžecký almanach pro všechny : Knížku jsem koupil před třemi lety a začal běhat.Teď si život bez běhu nedokáži představit. »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků