logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Můj první půlmaraton, aneb „asi nejsem gazela“:-)

Můj první půlmaraton, aneb „asi nejsem gazela“:-)

Do Prahy na Hervis ½maraton jsem se moc těšila. Asi víc, než na samotný závod, jsem se těšila na opětovné setkání s ostatníma holkama, že si zase poštěbetáme, jak nám to běhá a jak se nám daří dodržovat tréninkové plány, atd atd…

Přijela jsem už v pátek večer, přece jen to mám do Prahy z Čeladné trošku dál, tak abych stihla ještě naše gazelčí setkání v předpůlmaratonském Expu, vyzvednout si číslo a baťůžek. A hlavně, abych se na tu velkou běžeckou událost v mém životě mohla pořádně vyspat a nemusela jsem jet brzo ráno vlakem:-).

Zatím jsem se zúčastnila pouze několika menších běžeckých závodů, mé zkušenosti jsou malé, o to víc jsem byla zvědavá na atmosféru takového velkého závodu a na všechny lidičky, kteří také poběží… A moc moc jsem se těšila na start podbarvený tóny Smetanovy Vltavy. Už jen ta představa ve mně vyvolává silné emoce.

Vzhledem k tomu, že v březnu jsem již běžela závod na 20 km (Kobeřickou 20) pro mě s krásným časem 2:03 a nebyla to žádná hrůza, tak jsem nebyla ani moc nervózní a věřila jsem si, že pokud se nestane nic nepředvídatelného, tak půlmaraton určitě dám. A myslela jsem i na nějaký pěkný čas, podle té 20 jsem si to malovala tak na 2:05. V nejhorším do 2:10. Protože Kobeřice jsou kopečky a Praha je rovina:-). Tak mi to aspoň říkali moji kamarádi, že teda poběžím rychle jako gazela… JOOO:-). Smála jsem se… anebo, když to nepůjde, tak skočím Keňanovi na záda a budu v cíli coby dup, jak se říká…

No, a tak jsem teda běžela… Pravidlo č. 1 – NEPŘEPÁLIT ZAČÁTEK – se mi myslím povedlo, startovala jsem ze sektoru J a než jsme došli na start, tak to trvalo nějakých 10 minut. To, že je vlastně už odstartováno, jsem poznala jen podle toho, že jsme se i my v zadních řadách začali sunout kupředu ke startovní čáře. A i poté jsem se rozbíhala velice zvolna. Sporttester na ruce mi ukazoval, co si můžu dovolit… Pokukovala jsem po ostatních kolem sebe a ani jsem se nenadála a byla tu první občerstvovačka:-). Běželo se mi krásně, necítila jsem žízeň ani únavu, přesto jsem zpomalila a přešla do chůze a napila se a snědla kousek banánu. Miloš ve svých článcích všude radí „pijte už na první občerstvovačce“. Tak, je třeba pana trenéra poslouchat:-).

Pokračovala jsem dál, chvílemi jsem se kochala Prahou, pozorovala ostatní běžce, vychutnávala si atmosféru závodu, mávala lidem, kteří stáli podél trasy a fandili a povzbuzovali, poslouchala kapely podél cesty a kilometrovníky ukazovaly další uběhnuté kilometry. Cestou jsem se potkala s naší Markétkou a chvilku jsme si povídaly. Šlo to, tedy běželo, tak nějak samo. Podle hodinek ne moc rychle, ale držela jsem si své tempo. Žádná velká krize na mě nepřišla, i když asi na 18. km jsem už cítila nohy, že tam ty kilometříky už jsou. Viděla jsem, že ten čas nakonec zdaleka nebude takový, jaký jsem si představovala a že už ani nemám šanci se mu nějak přiblížit. Přecenila jsem svou rychlost. Nakonec jsem doběhla v čase 2:20 min. Víte, co je ale zajímavé? Že přesně tento čas jsem si napsala do registrace někdy v lednu, když jsem ještě vůbec netušila, nakolik to tak můžu uběhnout.

F 2400

Popravdě, byla jsem z toho času zklamaná. Čekala jsem, že budu lepší. A mudrovala jsem, proč neumím běhat rychleji. Rychleji a na pohodu. No asi nejsem tak úplně z rodu gazel:-). Asi budu trochu jiný druh. Já budu prostě asi pohodový běžec na jistotu... žádné divočiny...:-) Ale mám zase velký prostor na zlepšování, to zas jo…:-) A taky... Vždyť před pár měsíci by mě skoro ani ve snu nenapadlo, že bych já uběhla bez větších problémů tolik kilometrů… Takže bych se měla spíš určitě pochválit!:-) A hlavně nespat na vavřínech:-), je třeba ještě pořádně zabrat a potrénovat, maraton se kvapem blíží a to bude teprve PECKA!! Tam si, myslím, teprve pořádně sáhneme na dno svých sil…:-)

PS: Musím moc poděkovat gazelce Simče, která mě opět čekala na nádraží a i tentokrát jsem u ní mohla přespat a vždy se u ní cítím jako doma:-).

Také chci poděkovat jejímu příteli Petrovi, který mě ochotně odvezl na nádraží a já tak stihla dřívější vlak domů:-).

A taky děkuju mojí zlaté mamince, která mi hlídala mého 5ti letého Karlíčka a já mohla s klidným srdcem odjet do Prahy splnit si svůj sen.

A kdyby náhodou někdy četl tento můj článeček můj manžel, tak chci, aby věděl, že mě moc překvapil, že celý závod sledoval v přímém přenosu v televizi a po doběhu jsem měla od něj v mobilu asi 9 SMS, ve kterých mě informoval, kdo byl první, kdo byl první Čech, že viděl naši společnou kamarádku Danu, ale mě bohužel ne, a za kolik jsem to dala a jak se cítím atd. atd… to jsem nečekala a moc mě to potěšilo:-) (Je v lázních na rehabilitaci po zlomenině kotníku, tak mě nemohl přijet podpořit.)

Kateřina Nepovímová foto
  • přečteno: 6586/6404×, 4 komentáře
Můj první půlmaraton, aneb „asi nejsem gazela“:-)

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (17 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

jitulina | 24. 4. 2013 22.51 hod. | 89.176.238.xx
Neběžíme maraton dvanáctý májový den? To je jen technická...fandím moc – všem. Těm prvňákům i těm protřelým :)

Simona Vlasimska | 24. 4. 2013 16.02 hod. | 89.24.23.xx
Kacenko, GAZELKO, ty jsi tuplovana gazela, a to na dozivoti az do konce zivota (S certy nejsou zerty). My te z nasi rodiny nenechame utect ani myslenkou :-)

Martina H | 24. 4. 2013 15.47 hod. | 147.231.202.xx
Kačko, gazela jsi, o tom nepochybuj!

ll | 24. 4. 2013 14.08 hod. | 90.180.58.xxx
2:20 co by jinej za to dal :)) ale asi to ma každej jinde a dokud to nebude pod hodinu nemuze bejt clovek spokojenej :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2013

všechny články PIM Women´s Challenge 2013

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Bylo mě velkým potěšením vodit i Míru a Danu ... a v ČB. to bude už pod 2:30 h ... alespoň o…»
  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Loni v Ústí bylo skvělé počasí... »
  • Seriál Běhej lesy pokračuje a míří na Karlštejn : Profit First »
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : já si klouby chráním Colavitalem od Swissu. Vyhovuje mi, že je chuťově dobrý a pomáhá mi klouby…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků