logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jste tlustí, zdražíme tučné jídlo, řekla vláda Dánům

Jste tlustí, zdražíme tučné jídlo, řekla vláda Dánům

Dánská vláda chce od příštího roku speciálně zdanit tučné jídlo. A není sama – podobné daně z „nezdravých“ potravin chystají Finové. Američané zase plánují zvýšit daň na sladké limonády.

Naši občané jsou moc tlustí, argumentují dánští politici. A proto chtějí třeba tučné sýry zdražit až o třetinu. Doufají, že cena zákazníky odradí a lidé budou štíhlejší a zdravější. Jenže tak jednoduché to podle expertů není.

„Jedna potravina může být pro jednoho zdravá, pro jiného nezdravá. A například tvrdé tučné sýry jsou významným zdrojem vápníku. Proč by je neměli jíst štíhlí?“ upozorňuje Iva Málková, odbornice na výživu.

Dánská vláda zdaněním získá miliardy do rozpočtu, protože Dán si tučné sýry tak jako tak neodepře.

Politici chtějí vybírat navíc 25 dánských korun (zhruba 88 korun českých) za každé kilo nasycených tuků v potravinách. Kostka másla, zmrzlina i čokoláda by se tak měly zdražit zhruba o 25 procent. Více chce Dánsko danit také sýry, oleje či margaríny. Nebo například zmražené pizzy. Lidé by si měli připlatit také za slazené limonády.

Celkem by na daních měl stát vydělat každý rok 1,45 miliardy dánských korun.

iDnes.cz 3.11.2009

Zní to jako kurzíva, ale není to kurzíva. Výše uvedený text, ač se zdá sebevíce pitomý, je myšlen naprosto vážně. Ovšem svou logiku to má. Jakou? Nu třeba tu, že když zdražíme tučné sýry, tučné jogurty, tučné tvarohy, tedy všechny tučné výrobky, jejichž základem je mléko, možná pak zachráníme dojnice. Možná by o tom měli začít uvažovat i naši ministři, vyřešil by se tak problém „Co s ním,“ tedy ne v té podobě, jak o tom psal blahé paměti Jan Neruda, když řešil problém, co se starým slamníkem. I když oba problémy nejsou od sebe moc daleko, protože kráva taky žere seno.

Ale jinak. Než vyšel tenhle článek, přemýšlel jsem: „Proč tu máme vlastně ten problém s mlékem, které je i zadarmo drahé a tak s ním raději pohnojíme pole.“

Na co jsem přišel?

Důvod je zcela prozaický, vezměte si, co všechno jsou v mléčném průmyslu dneska z mléka schopni vyrobit. Všechny ty odtučněné potraviny – které mléko viděly jen z rychlíku – nízkotučný jogurt, vodu připomínající odtučněné mléko, netučný tvaroh a nevím co ještě, protože tohle teda opravdu nejím a nikdy jíst nebudu, protože je to jen balast a ne plnohodnotná potravina. Hlavně, že to ale většina lidí živících se poradenstvím ve výživě radí konzumovat, abyste byli stejně vycmrndlí a bez energie, jako jsou tyhle potravinové náhražky.

Proč problém s nadměrnou produkcí mléka nemají ve Švýcarsku, když se jim tam prohání na každém kopci stádo krav? Je to jednoduché, málokterý obyvatel téhle alpské země by v životě vzal do pusy odtučněný mléčný výrobek. Raději si dají 10 dkg pořádného – tučného sýra, než 10 dkg sýr jen hodně z dálky připomínající light náhražky. Nevím, nedíval jsem se do žádné ročenky, abych zjistil, na jakém místě jsou Švýcaři, pokud jde o počet obyvatel s nadváhou, ale při svých pobytech jsem tam moc takových lidí neviděl. Nemyslím si, že by to bylo tím, že Švýcarsko je jednou z nejdražších zemí světa. Ano je, ale když si tam koupíte jídlo, víte, že to jídlo je většinou bio a tak má zaručeně svou výživnou hodnotu. Takové jídlo si pak vychutnáte. Stačí vám klidně těch 10 dkg sýra, jablko či pár kuliček hroznového vína a jste nasyceni na pár dalších hodin, i kdybyste měli během nich urazit 10 km přes hory a přes doly.

Nekrmíte se slámou, ale plnohodnotnou potravinou, která vám dá skutečně energii na cestu. A o to jde. Když si dáte kvalitní potravinu, nedělá vám pohyb problém. Sníte-li kila a kila těch jen jídlo připomínajících a exkluzivní názvy nesoucích sr …, tak máte problém se vůbec pohnout!

Jestli někdo zdraží plnohodnotné potraviny, přinese to efekt úplně opačný, tedy ten, že lidé v té zemi budou ještě tlustější, protože budou o to víc jíst tu vycpávku.

Jaké bych viděl řešení já? Jednoduché – lidi rozběhat – Běh pro všechny. Nemusí to být samozřejmě jen běh, ale kde není výdej, tam se energie kumuluje a její kumulant se nafukuje a nafukuje a nafukuje, až je tlustý jak to čuně!

Vtip je i v tom, že když se lidi budou čím dál tím víc krmit tím senem, tak jak jsem řekl, budou čím dál tím více ztrácet energii, budou čím dál tím více nemocní, budou stoupat výdaje na zdravotní a sociální dávky. V konečném důsledku pak je asi logické, že tu máme nyní prasečí chřipku. Nepřišla si pro prasátka, po níž jsme jí pojmenovali, přišla si pro jiná prasátka – hádejte jaká?

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (2 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Zita | 28. 12. 2009 9.07 hod. | 83.89.94.xx
Jeste me k tomu napada, ze z perspektivy ceskych supermarketu zni tato zprava silene, z perspektivy danskych bych to prelozila jako zdrazime mlecne vyrobky. Marne premyslim, co se da bezne koupit jako nizkotucne a napada mne smetana (9%, normalni je kupovat 38 procentni) a kysana smetana (11%, normalni je 18...) no, uvidime, jsem zvedava, jak to dopadne:-)

fotoMiloš Škorpil: Zito, díky za komentář. To co píšeš má logiku, nač zdražovat něco, co se neprodává. Navíc tvůj komentář jen podtrhuje jednu věc a to tu, jak si novináři vymýšlejí témata, aby přitáhli pozornost. Bohužel člověk nemá moc možností, si tyhle věci ověřit, nežije-li, nebo nemá-li možnost zdrojů v zemích (teritoriích) o nichž se píše. Proto jsme tak rád za tvůj komentář, rozšířil mé znalosti o Dánsku a navíc mě znovu přesvědčil, že člověk nemá hned všemu věřit :).

Zita | 28. 12. 2009 8.52 hod. | 83.89.94.xx
Tak nevim, v Dansku ziju a tahle zprava me nejak obesla. Zda je to pravda, mohu referovat po Novem roce, nicmene bych k tomu rada podotkla, ze Danove zcela jiste neholduji nizkotucnym potravinam a domnivam se, ze ani nebudou (nizkotucny jogurt tady snad ani v normalnim obchode nekoupite, na chleba se maze vyhradne maslo atd.). Misto toho vsichni (temer) jezdi na kole a bezcu je tady odhadem tak desetkrat vic, nez v Cechach (pravidelneho sobotniho treninku v Kodani se udajne kazdy tyden ucastni okolo TISICE lidi...). Pokud je zprava skutecne pravdiva, budiz to dukazem, ze to s politikou neni nikde uplne ruzove… (mimochodem ani v tom Svycarsku;-))

Peggy | 7. 11. 2009 21.24 hod. | 217.77.165.xx
Honzo, já rozhodně nejím light jogurty. Jen vím, že tam jsou, protože okolo nich chodím :-) Jediný jogurt, který kupuju je bílý přírodní ochucuji si ho sama na slano (česnek, koření) nebo sladko (ovoce, lupínky). Ale právě třeba lupínky jsou většinou nacpané cukrem. Stýská se mi po nabídce, která byla v Anglii. Tady celozrnné téměř neseženeš. Stejně tak skoro nikde neprodává celozrnné pečivo. Rozhodně nejím jen light potraviny. Jsem zvyklá totiž číst složení a například nekoupím jogurt, ve kterém je škrob. Dva sýry, které se vyrábějí v light verzi jsou ale dobré. Přirozeně netučná je i mozzarela nebo syrečky. Jediné, co opravdu musím mít nízkotučné je mléko. Po polotučném nebo nedejbože plnotučném je mi špatně.

12Honzade | 6. 11. 2009 15.53 hod. | 80.243.103.xx
Clovece, Peggy! Takova chytra zenska! Ale taky jsem tomu veril, ze jako kdyz jim ty nizkotucne jogurty, … takze vlastne delam neco pro sve zdravi.. Takhle jsem si za leta uspesne „vyrobil“ pres metrak zive vahy. IMHO ma M. pravdu, kdyz je „to“ dobre, staci ti daleko min, no a ja kdyz chci jist vic, tak radsi vic beham:). Zatim to funguje 100%.:). Mej se fajn. 12:)

Peggy | 6. 11. 2009 12.26 hod. | 77.95.40.xx
Jako člověk věčně řešící kila musím říct, že dietních potravin je opravdu hodně málo. Kromě jogurtů, kde si můžete opravdu vybrat jsou dietní pouze asi čtyři druhy sýra a šunku alespoň s 80% masa, najdu obvykle v uzeninách jen jednu, někdy ani to ne. V cereáliích se do zdravého jídelníčku hodí sotva dva výrobky. Ryby jsou obvykle naloženy v oleji nebo majonéze (nemám mrazák, takže mražené věci nepočítám). Pokud chce nějaká vláda zdražovat nedietní věci, v podstatě zdraží většinu produktů v obchodech. (samozřejmě kromě základních potravin jako je ovoce, zelenina, maso a pod.)

Pyjár | 6. 11. 2009 11.30 hod. | 193.165.74.xx
Hurvajs, že se rozčiluješ! Ještě Tě šlehne a my budeme bez ideového vůdce. Mimochodem, seno má dost vysokou výživovou hodnotu.

Adios

Pyjár

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká strava

všechny články Běžecká strava

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví36
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice95
Více času na sebe11
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou31

kde se diskutuje

  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»
  • Jak skloubit zimní radovánky s přípravou na jarní běžecké vrcholy : Zdravím Miloši, mám dotaz k pohybu venku při inverzi. Bydlím na Karvinsku, kde trvá už několik dní…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků