logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Už jen pár dní zbývá do maratonu!

Už jen pár dní zbývá do maratonu!

Mentální taktická příprava, aneb když se potká teorie s praxí. Část první – před maratonem.

Než začnu poodhalovat mé tajemství dokonalé mentální přípravy na maratonský závod, musím zde zdůraznit, že stále platí všechny zásady a kroky v přípravě, kterou zde popisuje především šéftrenér Miloš. Já se nezabývám sacharidy a TF, ale doplňuji tu přehršel jeho dobře míněných rad a doporučení, prověřených tisíci naběhanými kilometry, o potřebné mentální naladění. Přiznávám, maraton jsem ještě neběžel a tak následující řádky jsou jen v rovině teoretické. Berte mě prosím jako maratonského prvňáka. Po doběhu vyhodnotím, jak teoretická příprava fungovala v praxi.

Úvod do problematiky – všechno je jednou poprvé

O maratonském běhu se toho napovídá a napíše hodně. Poslední dobou bohužel i s negativní konotací v bostonském nádechu. Je jasné, že tento běh nás něčím přitahuje – běžce i neběžce. Stalo se, že jednoho dne si tenhle běh přitáhl i mě a poprvé jsem si připustil myšlenku, že poběžím maraton. Do té doby jsem na něj nahlížel jakoby zvenčí a hlavně nezúčastněně. Připadalo mi totiž, že je to běh pro úplně někoho jiného než jsem já. Pro lidi, co běhají už od malička, pro lidi, co mají talent na běhání, co jsou každodenní běžci, usilovně trénující atd. Prostě jsou perfektně fyzicky připraveni. Pak ale přišel ten moment, kdy jsem si řekl, že i já můžu „teoreticky“ běžet ten slavný běh a rozhodnutí, bez všech výše zmíněných předpokladů, bylo na světě. Na ten okamžik nezapomenu, kdy hlavou proběhne poprvé to rozhodnutí ANO s něčím, čemu do té doby říkáte NE.

První myšlenky na přípravu – hra s číslem 42

Některá rozhodnutí nelze vzít zpátky a to jsou ta, co učiníte dobrovolně a týkají se pouze vás. Představa, že běžím 42 km a kousek, se do mě postupně zavrtávala. Při jízdě autem jsem si vynuloval kilometrovník a líbezně sledoval ubíhající krajinu a viděl sám sebe v uvolněném běhu. Čekal jsem, až se objeví to číslo 42. Když jsem po ¾ hodině dojel do cíle a na ciferníku bylo 35, zůstal jsem zamyšleně sedět a v duchu jsem si už bez nadšení říkal, že ještě zbývá sedm. Často jsem pak sledoval tachometr a s hrůzou očekával, kdy se už objeví číslo 42. Tohle číslo mě začalo děsit. Proč vlastně vůbec jezdím autem, když bych měl běhat? Ano, maraton vám začne měnit svět kolem vás, začne měnit vás!

První příprava – chuť maratonu

V životě jsem už párkrát běhal a tak to bude brnkačka, dostat se zase do tempíčka. Co je to těch 42? Prostě jen jednou poběžím trochu dále a déle, to je všechno. Běhání je přece přirozené. Nic na tom není. Takhle se snaží vaše pozitivní mysl naivně bojovat s nebezpečím, které máte před sebou. Podceňuje ho!

Takže nazouvám boty, beru triko a jdeme na to. V ten moment vybíháte jako šampión, výraz ve tváři mluví jasně – tenhle borec už má za sebou alespoň 10 maratonů, běžecký trénink se stal jeho životem a běžecké cesty jeho revírem. Uf, už nemůžu, potím se, boty mě tlačí a i to tričko mě nějak svírá. Mám žízeň, snad i hlad a chci si někam sednout a hlavně už proboha neběžet! Odhaduji, že jsem uběhnul 20 km, když už jsem tak vyčerpaný. No nic moc, ale nějak to půjde. Negativní mysl začíná vystrkovat růžky. Měřím si uběhlou vzdálenost, nemůžu uvěřit, bylo to méně než 5 km. Po růžkách je tady negativní mysl už v plné své kráse. Boty mě tlačí, i když už je na noze nemám. Aha, tak o tomhle je maraton. Jak skutečně chutná, když tohle byla jen jeho malá ochutnávka?

První skutečná příprava – běhám a běhám

Už to asi jinak nepůjde, než běhat, stále a stále běhat. Co bych k téhle důležité části přípravy ještě více napsal? Snad jen: běhám, běžíš, běžíme, poběžím…už jsi dneska běžel?

První poznatky – běh je krásný

Tak nějak už je to normální. Důležitou částí dne se stává běh. Už jsem překonal ty momenty, kdy jsem měl vždycky něco důležitějšího, než právě vyběhnutí. Na běh už se těším a nemít ho, to by znamenalo, že je něco špatně. Můžu už říct, že běhám rád. Dokonce mi je jedno, v jakých botách a v jakém tričku. V téhle fázi mi mozek znovu naštěstí přepnul z negativna na pozitivno a dovolil mi při běhu myslet i na jiné věci, než jen na dech, nohy, ruce, krk (to všechno bolavé), a tak se mi hlavou honí různá témata a to navíc pěkně provzdušněná a tedy odlehčená. Při běhu se o všem přemýšlí lépe a radostněji. Ano, běh mám rád.

První plán na maraton – teoretický

Ano, stále běhám. Takto napsané to vypadá, že nespím, nejím a opravdu jen běhám. Do běhání ale zahrnuji i teoretickou přípravu, kterou považuji za nezbytnou. Takže teoreticky běhám hodně, prakticky už tolik ne. Když jsem jednou běžel (prakticky) a moc se mi do toho nechtělo, uvědomil jsem si, že je potřeba stejně usilovně zlepšovat teoretickou přípravu a běhat více i teoreticky. Prostě jen myslet, jak běžíš, i když sedíš, běžet, když večer uleháš do postele. A tak následující body shrnují to nejdůležitější z teorie dobrého běhu a zároveň přinášejí taktiku, jak se hezky proběhnout při maratonu. Pojďme na to.

na bedně

  • Nikdy se nesnaž uběhnout vzdálenost 42,195 km už v tréninku. Připravíš se tak o fascinující moment zaběhnout si poprvé v životě tuhle vzdálenost s tisíci ostatními běžci a fandícími diváky. Můj předpoklad je, že na startu bude mysl pracovat na plné obrátky, tělo bude relativně v klidu. Pak se to někde na trati vyrovná, poté obrátí a nejhorší by nastalo, kdyby obojí přestalo fungovat. Zkusím proto tělo na startu trochu zmást. Budu si myslet, že poběžím 50 km. V cíli pak budu překvapený, že už běžet nemusím. Osobně jsem moc zvědavý, co všechno se na trati bude dít!
  • Ostatní, kdo už běželi maraton, mluví o zdi. Říkají ti, ať se připravíš na zeď, která před tebou najednou vyroste a ty narazíš. Uvidíme. Možná je to ten moment, kdy tě začne mysl (pozitivní i negativní) opouštět, ale teoreticky tam žádnou zeď mít nebudeš. Na závod není povolána žádná stavební firma, stavebnictví je obecně v krizi a staví se málo. Žádnou zeď neočekávej a žádnou mít nebudeš! Jen rovná a volná trať před tebou. To se ti poběží dobře!
  • Do závodu jdi s tím, že všechno to kolem tebe je jenom kvůli tobě. Je to tvůj závod, na tvoji počest. Ostatní běžci poběží na podporu s tebou, diváci se přišli podívat na tebe a budou stát na startu a hlavně na tebe budou čekat v cíli. Zdrav se se všemi kolem, směj se a buď vděčný za to, že jich tolik přišlo kvůli tobě a tak pěkně pro všechny zaběhni svůj závod!
  • Věnuj svůj běh někomu, koho máš rád. Třeba svojí mamince, taťkovi, babičce, někomu, kdo třeba ani běžet nemůže – nemocnému kamarádovi, obézní kámošce, co hledá sílu začít běhat, nebo mnoha postiženým lidem, kteří běhat opravdu nemůžou. Ty můžeš. Vždycky je někdo, pro koho můžeš zaběhnout tenhle závod! Věnovat nějakou věc je snadné, ale darovat běh?
  • Před závodem (alespoň týden) si nepouštěj zprávy, politické debaty a ekonomické komentáře v TV a rozhlasu. Přečti si inspirativní knížku, pusť si oblíbený film nebo se podívej na 8. díl pořadu Tempo ze 30.4.13
  • Načerpej do sebe duševní energii pro svoji vnitřní sílu. Tu v kelímku s ionťákem nenajdeš a přitom je důležitější než všechny energetické gely. V klidu teď medituj a pak budeš mít sílu!

  • Pokud jsi alespoň trochu hrdým Čechem nebo Češkou (máš být proč), tak nezapomeň, že jsi potomek Emila Zátopka a Emil tě vidí! Poběžíš spolu s mnoha cizinci, kteří vážili cestu do tvé země, aby s tebou mohli vyběhnout. Tak hrdě běž s pomyslným lvíčkem a orlicemi na prsou a ukaž všem návštěvníkům, jak krásné město máme. Na Karlově mostě pak vzdej hold Karlu IV., našim předkům a svým rodičům. Díky nim máš kde a po čem běžet a díky nim tady můžeš být! Slavný most si užiješ ještě za plného vědomí, je to na začátku.
  • Maraton vyběhni s tím, že ho CHCEŠ doběhnout a nikoli, že ho MUSÍŠ doběhnout. Nemusíš nic, ale pokud chceš, můžeš hodně moc. Až doběhneš, otevřou se ti další osobní výzvy, tak na to buď připravený už na startu. Cílem není doběhnout a konec, splněno. Cíl je zároveň i tvůj další start. A ještě něco důležité tady chci napsat. Pokud budeš MUSET skončit (určitě se ti nebude chtít) z jakéhokoli důvodu, neboj se to vzdát. Umět prohrát často stojí více sil než se prát až do konce. Někdy to prostě nejde. Znát svoji míru je úctyhodné!
  • Každý se tě bude ptát na tvůj čas, i když ho vlastně ani nebude zajímat nebo si pod ním nebude umět nic představit. Je jedno, jaký čas budeš mít, protože nejdůležitější je tvůj pocit. Každý má ten svůj čas na trati i v životě. A když sám s ním nebudeš spokojený, no dobrá, tak trénuj, přihlas se do Běžecké školy, makej na sobě, věnuj tomu čas a bojuj s časem. Určitě se zlepšíš!

No a na závěr trochu experimentální pojetí. Prý je nejtěžších posledních deset kilometrů. Tak jsem se rozhodl poctivě věnovat svoji tréninkovou přípravu právě těmto deseti km. Jednoduše vynechávám tu jednodušší část 32 km a běhám tu těžkou desítku. Myslím, že jsem na ni dobře připravený, jsem dobře připravený na celý maraton. Předpokládám, že těch zbývajících 195 metrů si mocně vychutnám, až samým nadšením budu bez sebe. Na svůj první maraton se moc těším, také na vás, spoluvěřící spoluběžící, a na vás, diváky!

Jaká byla praktická zkušenost, bude v druhé části. Ruce mě teoreticky bolet nebudou a tak psát mi půjde.

Pozn.: toto všechno mě napadlo při běhání.

Jaromír M. Ouřada foto
  • přečteno: 9220/9000×, 6 komentářů
Už jen pár dní zbývá do maratonu!

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (25 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Jitka | 10. 5. 2013 15.31 hod. | 193.29.76.xx
Miro, mco hezkej clanek. Pobavil, potesil a mozna nekoho i namotivoval k behani (ja budu potrebovat vic tvych clanku:-) Drzim palce v nedeli at se ti bezi dobre!

Adis | 10. 5. 2013 15.03 hod. | 193.29.76.xx
Miro, drzim palce a verim, ze Te Emil nenecha ve stychu. A az bude nejhur tak si vzpomen na jeho citat : Chces-li neco vyhrat bez sto metru, chces -li neco zazit bez maraton. Hodne stesti.

aaja | 10. 5. 2013 12.41 hod. | 89.24.212.xx
Tak jste me pobavil, Balim věci na maraton,hledam něco na netu.... a vas clanek me opravdu potesil. Nejvic me rozesmála ta část,jak jste jel autem (taky jsem to tak zkousela :)). Preji hodne sil a radost,kterou prinasi maraton.Diky. A.

Eva | 9. 5. 2013 21.26 hod. | 176.12.115.xxx
S úsměvem půjde určitě všechno dobře. Držím palce. (A ta zeď je jen taková běžecká latina ;-).)

Petr Kaňovský | 9. 5. 2013 19.32 hod. | 62.245.112.xxx
Výborně napsáno, maraton je skutečně hodně o psychice, přičemž pozitivní naladění před závodem, v jeho průběhu i po něm, je základem úspěchu. Například i s tou zdí je to pravda, i toto je hodně o psychice a také připravenosti v případě problémů mírně zpomalovat dříve, než se člověk zničí. Přeji pohodový běh a úžasné pocity v cíli!

Irčíso | 9. 5. 2013 14.19 hod. | 78.45.40.xx
Držíme palce a těšíme se na Tebe v cíli, Draku, a taky se už jako teoretici nemůžeme dočkat praktikovaného pokračování :-)
Tvoji Irčíso s Kuklencem

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Začínáme s během

všechny články Začínáme s během

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : Já bych se vůbec nebránila nějakému vhodnému doplňku stravy... »
  • Zaběhni s Milošem a Salmingem Pražský maraton 2018 pod čtyři : Michale, kapacita a to jsme jí opět přešvihli, byla vyčerpána během tří dnů. »
  • Zaběhni Pražský maraton 2018 s Milošem, Michalem a Salmingem pod 3 : Lindo, nejsi jediná, která se na to ptá, něco zvažujeme, takže vydrž, věřím že řešení najdeme i pro…»
  • Jaké je poselství běhu : Oto, kéž by bylo podobných lékařů víc! Znávám, že ne všichni lékaři jsou stejní, a že je to hlavně…»
  • Jaké je poselství běhu : Proč pořád to navážení do doktorů? Fyzickou aktivitu, včetně běhu doporučuji většině svých…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků