logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Mužík s kladivem bil na Volkswagen Maratonu Praha 2013 hlava nehlava

Mužík s kladivem bil na Volkswagen Maratonu Praha 2013 hlava nehlava

Stál jsem v cíli maratonu a čekal na finalistky Women´s Challenge, které vyběhly na trať se mnou, ale které jsem na trati jaksi poztrácel. Nebyly však jediné. Ještě na 30. kilometru nás běžela docela pěkná skupina, ale na 32. kilometru – přesně tam, kde maraton začíná, stál mužík s kladivem a řadu z nich dostal.

Na startu to přitom vypadalo tak růžově. Ideální teplota, mírný větřík, nebe skoro bez mráčku. Kilometry ubíhaly, tempo bylo konstantní. V polovině maratonu jsme začali sbírat ty, co měli v počátku spoustu sil a pocit, že dneska je právě ten den, kdy mohou zaběhnout skvělý čas.

Okolo 25. kilometru už to tak růžové nebylo, sluníčko začalo ukazovat své zoubky, čela se začala rosit, zátylky přehřívat. Na Prahu nic divného, jako ve většině ročníků Volkswagen Maratonu Praha začalo počasí hrát hlavní roli. Běžci a běžkyně začali v celých chomáčích nejdříve ztrácet tempo a posléze na ně v plné síle dopadly účinky úpalu – začali se motat, v horších případech uvolňovat svým útrobám.

Pokud jde o zajištění ze strany organizátorů a práci dobrovolníků, tak v době, kdy jsem občerstvovačky a osvěžovačky probíhal – běžel jsem na čas 5 hodin – všude klapalo vše bezchybně. Takže rozhodně včera nebylo možné svádět vinu na organizační zajištění.

Nemyslím si, že by něco podcenili i závodníci samotní. Ba právě naopak, tak jak jsem celou situaci během závodu vnímal, tak jsem si velmi intenzivně uvědomoval, že běžecká gramotnost účastníků maratonu je mnohem větší než v předešlých ročnících a že jsme společně – Běžecká škola a RunCzech – na tomto poli udělali za poslední roky velmi dobrou práci.

To, co se na trati odehrávalo, nebylo dílem podcenění situace, či přecenění svých sil, ale ve většině případů si prostě prudká změna počasí, kdy se poměrně rychle zvedla teplota vzduchu, vyžádala svou daň.

Píšu to zejména proto, že mnoho účastníků bude teď hledat, kde se stala chyba. Zda ji někde udělali oni, či zda ji někde udělali pořadatelé. Podle mě tentokrát, samozřejmě až na výjimky, kdy borci skutečně přecenili své síly, neudělal chybu nikdo. Prostě jen zaplatili daň rozmarům počasí.

Na závěr bych chtěl pogratulovat všem, kteří dosáhli cíle, bez ohledu na konečný čas, a těm, kterým se to včera nepovedlo, bych chtěl říct: „Nedělejte z jedné negativní zkušenosti ukvapené závěry, maraton není žádná procházka růžovou zahradou, maraton je jako život, který nedá nikomu nic zadarmo. Maraton je třeba brát jako životní zkoušku – zkušenost, a chcete-li ji zvládnout, nesmí vás jeden neúspěch odradit!“

Takže se těším, že vás potkám na dalším maratonu, třeba na tom našem – Poutním.

Ale ještě před tím se těším, že se s námi podělíte o své zážitky z toho včerejšího. Kratší příspěvky vložte jako komentář pod tento článek, delší pak pošlete na e-mail: milos@bezeckaskola.cz.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (33 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

štefan | 13. 5. 2013 19.56 hod. | 78.45.132.xxx
To Lenka: taky děkuji, podpora byla vzáemná.
To Zuzana: je mi to líto. Na 30, km jsme byli tak akorát abychom to stihli, nechtěl jsem se tam moc zdržet. Přešel jsem do chůze, napil jsem se, moc jsem se neohlížel a běžel dál.

Lenka S. | 13. 5. 2013 16.28 hod. | 212.96.185.xxx
Díky za povzbuzující článek, včera jsem běžela první maraton v životě a dokončila ho za 4:46. Po přečtení všech možných článků a rad jsem se od prvního kilometru držela vodiče na 4:30 (tímto děkuji Štefane za podporu) a udržela se až na 39. kilometr, kde jsem se zdržela na občerstvovačce o trochu déle a máte pravdu, je to v hlavě, jak jsem neviděla balónek, už mi nohy vůbec neběžely, poslední 3 km byly trochu trápení, ale jsem ráda, že jsem mohla být součástí té atmosféry. Příští rok se uvidíme na startu. :-)

Zuzana K. | 13. 5. 2013 15.36 hod. | 85.70.53.xxx
Dobry den, Milosi, diky za clanek. Bezela jsem poctive se Stefanem (4:30), sily na rozdavani, ale na obcerstvovacce na 30.km ho ztratila a nedokazala dohnat. Na 34.km jsem uz nasadila indianskou chuzi, myslela jsem, ze mam podrazdeny zaludek z vody a pomerance se soli, tak pridala banan a beh prokladala chuzi – a rikala si, ze kdyz nejsem schopna radne trenovat, tak uz maratony proste behat nebudu (byl to muj druhy, ale prvni jsem zabehla rychleji a bez problemu). Upalove priznaky na me ale sedi, navic jsem se obesla bez kreci, puchyru, dnes normalne funguju. Takze jestli mate pravdu a bylo to pocasim, potkame se zase za rok ;o)

Michal | 13. 5. 2013 12.57 hod. | 91.213.10.x
Milosi, do 35km jsem poctive bezel s tebou, pak jsem zrychlil abych mel jistotu, ze to bude pod 5. Diky tomu jsem ti nemohl v cili podekovat, takze tak cinim dodatecne aspon ted.
Prvni maraton, fantasticky zazitek a nejvetsi radost z toho, ze jsem dodrzel plan, bezel celou dobu s tebou, nenapalil to a diky tomu si to neskutecne cely uzival! Jeste jednou diky.

míša | 13. 5. 2013 12.27 hod. | 93.185.62.xx
Děkuji Miloši za včerejší povzbuzení, kdy jsme se na jedné točce míjeli. Trénovala jsem na čas pod 5 hod, bohužel se ozval natžený lýtkový sval, kterému jsem v zápalu přípravy na maraton nedala pokoj a dal mi to včera vyžrat naplno i s úroky. Z natrénovaného tempa se cca po 15ti kilometrech stal spíše trpitelský výklus, víc lýtko nedovolovalo. Byly jen 3 možnosti. Za A) vzdát a být naštvaná, že několikaměsíční příprava byla k ničemu . Za B) jít přes bolest, mít z toho dlouhodobé následky a na svůj první maraton mít jen ty nejhorší vzpomínky. Za C) vykašlat se na čas a užít si svůj první mararton co nejvíc . Když mě Miloš míjel a i přes mé šnečí kulhavé tempo mi tleskal a usmíval se, věděla jsem, že C je správně!!! Čas sice 5:41, trošku mrzí ty poctivě naběhané kilometry ve sněhu i děšti při přípravě, ale už hodinu po doběhu maratonu jsem básnila o příštím ročníku, jak si vše vynahradím. Jsem našponovaná na další, protože mám pocit, že mi můj první něco setsakramentsky dluží:))Takže Miloši, moc díky za povzbuzení nás "raněných srn" ! :))

gábina | 13. 5. 2013 12.16 hod. | 195.113.185.xx
Nejdřív všem gratulace k zdárnému dokončení!
Moje oficiální maratonská premiera dopadla v rámci možností dobře. Do 21. kilometru se mi běželo fajn, pak mě doběhl balonek 4:15, s ktreým jsem běžela cca deset kilometrů. Nicméně po 30. začal boj vůle s bolestí, touhy být v cíli s chutí se na to vykašlat...medaile na krku se zablyštěla po 4:29. Miloši děkuji za rady, staále mi v hlavě jak mantra znělo.. nespěchej, zpomal, napij se, protáhni se... Už se těším do košic:)

Kamila Nešporová | 13. 5. 2013 11.36 hod. | 213.151.87.x
Víťo, když jsem tě míjela na 22. kilometru, doufala jsem, že to zvládneš až do konce. Hned doma jsem hledala tvůj výsledek. Jsi statečná, že jsi to dobojovala. Děkuji za milou společnost před startem.
Mně Miloš míjel mezi 31 a 32. kilometrem. Na jeho tempo nohy odmítly přistoupit, ale o půl minuty pomalejším tempem zvládly běžet až do konce. Nedostavily se žádné křeče ani velká krize, vyběhla jsem i kopec po Těšnovském tunelu a svůj první maraton zvládla za 5:06. Úúúúúžasný zážitek.

Jitka Hánová | 13. 5. 2013 10.46 hod. | 193.228.234.xxx
Ahoj všem! Včera jsem běžela svůj první maraton v životě. Bude mi letos 42 let a tak běžet 42 km mi přišlo celkem fajn. Bylo to úžasné! Krásná atmosféra, diváci, dobrovolníci, kapely (hlavně bubeníci v tunelu-to byl zážitek!). Užila jsem si vrchovatě, závod jsem rozběhla dobře, dokázala jsem kupodivu i trochu zrychlovat. Okolo 12.00 sluníčko bylo cítit, ale šlo to. Po 33. km jsem trochu cítila těžké nohy, ale nic dramatického, prostě dlouý závod. Karlínské ticho jsem vydržela, nezpomalila a pak už úžasná Pařížská a před cílem kamarád s vavřínovým věncem, se kterým okolo krku jsem pak proběhla modrý koberec v čase 4:03:47. Překvapila jsem sama sebe.Nezapomenutelný zážitek. Můžu všem jen poděkovat. :)

Rosťa Tomeš | 13. 5. 2013 9.07 hod. | 78.45.96.xx
Ano, Miloši. I já jsem pocítil sílu sluníčka. Ráno jsem si nevzal čepici, tak mám dnes obličej rudý jak rak :-) 100m před cílem křeč do stehna, u vodiče docela sranda, ale protáhl jsem to a doběhl. Vždy solím celý týden před závodem, další soli na půlce, včera jsem toho prostě vypotil i na 3:45 příliš mnoho. Nebyl to včera lehký maraton. Jo, a na fotkách z cíle je vidět, jak jsem propotil ceduli s časem 3:45, zbyly z ní jen cáry :-)

Víťa Drtinová | 13. 5. 2013 8.38 hod. | 89.176.187.xxx
Miloši, děkuji Ti za vše – hlavně za včerejší objetí v cíli, schytal si první dávku mých emocí. První si poděkoval Ty mně, teprve později mi došlo, proč. Slíbila jsem atletickému bohu, že když mě nechá doběhnout ve zdraví, nebudu ho příště pokoušet, ale kdo ví?
Ještě jednou DĚKUJI :-)

1 . 2 . 3 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Běh s boreliemi : Článek je pěkný, ale každý nemá to štěstí se borelií zbavit na první pokus. Po oslabení imunity…»
  • Běh s boreliemi : Skvělý a poučný článek. Přečetl jsem jedním dechem. Právě jsem se dozvěděl, že mám Borelii a mám za…»
  • VYTRVALOST, základ každého dobrého běžce : Běžecká škola má už tisíciletou tradici. Tento článek vyšel na Běžecké škole 11.7.1011. °-) Držím…»
  • Dobrý den. Mám toho na srdci více
  • Markéto, běžecký camp pro začátečníky bude zcela určitě příští rok v dubnu v Beskydech na Lanterně.…

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků