logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Sovětská fyskultura – náš vzor

Sovětská fyskultura – náš vzor

„Jde o to, aby bylo vychováváno nové pokolení sovětských lidí, zdravých a radujících se ze života, lidí schopných povznést mohutnost sovětské země na nejvyšší stupeň a svou hrudí ji ochránit před vpádem nepřítele." – J.V. Stalin na XVI. sjezdu KSSS.

Moskvič

Jinými slovy, fyzicky zdatní lidé jsou schopni vyšších pracovních výkonů a budou i lepšími vojáky. Proto se sport stává nástrojem politické moci a politického boje. Stát umožní sport nejširším vrstvám a do rozvoje fyskultury vrhá ohromné finanční prostředky. Z původních šestnácti miliónů rublů tato částka od konce války během osmi let vzroste na neuvěřitelných pět set miliónů. Sport je masovou záležitostí, veškeré občanstvo soutěží o odznak GTO: „Gotov k trudu i oboroně." Výkon na sportovišti není prioritou, cílem je dělnost a brannost. Komsomol, který má na starosti výchovu mládeže, se stává hlavním dodavatelem lidského materiálu pro továrny, kolchozy, ale i pro armádu.

Státní úřad pro tělovýchovu vede obdivovatel a propagátor všeho sovětského profesor Pokorný. V rámci budování družby a přátelství se chystá mezinárodní klání se sovětskými sportovci. Radostná zpráva o utkání zastihla naše národní družstvo ještě v Helsinkách. A protože v Sovětském Svazu vědí a dělají vše nejlépe, radují se naši sportovci z možnosti získat nové zkušenosti a navázat nová přátelství. Radují se povinně a všichni. Jen někteří reptají, proč že se utkání koná v Moskvě, být to v Leningradě, mohli by tam v klidu dojet na kolech.

Ale co naplat, musí ještě zpátky do Prahy, kde je všechny pěkně vymustrují, aby nedělali v zemi sovětského bratra ostudu. V jednotných stejnokrojích nastupují do dvou přistavených Iljušinů a vzhůru do Moskvy.

mauzoleum

Dostupná literatura o Emilu Zátopkovi pochází z padesátých let a je nevyhnutelně poplatná době. Proto se Emil nekriticky raduje ze všeho sovětského. Obdivuje moderní Moskvu a její široké bulváry, výklady plné zboží, učí se rozeznávat auta: Moskviče, Pobědy a Zisy. Honosné ubytování na „Maněžnoj ploščadi" v hotelu National určeném pro zahraniční hosty. Nechá se uchvátit zlatými báněmi Kremlu s rudými hvězdami zářícími proti nebi. Navštíví zasedání Nejvyššího sovětu. Stanou na místě nejposvátnějším a Emil s diskařem Mudrou v parádních stejnokrojích položí v předsíni Mauzolea věnec, pokloní se Tvůrci nového věku a zakladateli sovětské moci ležícímu pod skleněným příkrovem.

Možná ale není za vším jen politika. Emil miloval lidi a setkal se tu s vírou ve správnost systému, se sportovci, kteří mu nabízeli svá přátelství. Už na Vnukovu je uvítali atleti, mnozí z nich Emilovi staří známí, stáli nachystáni s kyticemi pro každého ze svých budoucích soupeřů. Objetí, která se zdají být upřímná. Zatáhli je do autokarů a snažili se zpříjemnit těch třicet kilometrů z letiště do centra Moskvy. Milí průvodci a pozornost médií, společné fotografie, otázky reportérů. Emil je jako naše jednička středem pozornosti, snaží se z něho tahat rozumy. Zdalipak si k běhání nepřidal ještě nějaký jiný sport, třeba gymnastiku?

„My gymnastikoj zanimajemsja, eto pomagaet!"

„Já necvičím“, povídá Emil, „pes také výborně běhá a gymnastikoj nezanimajetsja!" Lpění na vlastních tréninkových metodách nebo demagogie v kostce? Kdepak, Emil zůstane svůj i v zemi, kde se vlastní názor může ošklivě nevyplatit. Však oni mu to po šedesátém osmém všechno sečtou i s úroky. Náhodné setkání s kapitánem Feodosijem Vaninem, proti kterému běžel v Oslu. Vanin je čerstvým držitelem rekordu na dvacet kilometrů a pošilhává po Helsinkách. Skutečně se tam o dva roky později setkají. Emil svému příteli nadělí na maratonské trati dobrých patnáct minut.

Ruské srdce je široké a pohostinnost velkorysá. Vydatná strava a přemíra alkoholu, každé nové sbratření je třeba zpečetit stakanem vodky. Taková je už ruská tradice a jako takovou je třeba ji respektovat. Navíc neomezená nabídka ovoce. Emil se může užrat a přemíra vlákniny v kombinaci s alkoholem, na který není zvyklý, udělá své. Další dva dny je pouze o hořkém čaji. Naštěstí první den neběží. Zajde si aspoň na procházku do ulic města, aby se trochu rozhýbal, a večer si s Danou nenechají ujít balet. Dana potřebuje odehnat chmury, hodila skoro 43 metrů, ale na Smyrnickou to nestačilo, která ji přehodila o celých šest metrů. Emil od půstu zesláblý se bojí zítřka. Naštěstí zasáhne vyšší moc. K ránu bouřka, město je zaplavené, lidé chodí bosky, z ulic jsou řeky a auta jezdí ponořená až po nápravy. Stadion je také pod vodou. V poledne další liják, který dílo zkázy dokoná, a závody jsou odloženy.

Přestože se doktor Hanzo chytá za hlavu, Emil se rozhodne trochu něco pojíst. „Nemožu byt přece hladný!" Co by jiného zabilo, to jeho žaludek zvládne. V pondělí se sice ještě cítí zesláblý, ale k závodu na pět kilometrů se rozhodne nastoupit. Ale už od druhého kola je mu zle. Šklebí se více než jindy, nedaří se mu dotáhnout Kazaňceva, přetahuje se sovětským rekordmanem Popovem. Vykoupil a Kněnický si na tribunách mohou hlasivky vykřičet, bojí se o výsledek a bojí se i Emil. Do posledního kola vbíhá na druhé pozici a grogy. Pokusí se posledních tři sta metrů o sprint, získá si tak přízeň publika, které dosud fandilo Kazaňcevovi. Z posledních sil do toho ještě šlápne a je na pásce první v čase 14:29. V cíli se neusmívá, má toho dost. Sověti pro dnešek odložili pohostinnost a nedali nic zadarmo. Kazaňcev na druhém místě překonal Popovův rekord, Švajgr doběhl čtvrtý. „Moloděc Zátopek!“

Emil Zátopek

Po návratu domů se vrací do běžného každodenního života, který v Emilově podání znamená závody a zase závody. Prohraje na 1500 m s Čevonou a Švajgrem, tuto trať už neběhá, ale v Přerově ho chtěli vidět a on nedokázal odříct. Při utkání Maďarsko – Itálie – Československo vyhraje na pětce i na desítce. V Sofii si rozbije kolena na skluzavce v dětském bazénu, ale na desítce znovu zvítězí. Nenachází konkurenci, vyhrává v časech o půl minuty slabších.

Na mezinárodním mistrovství Rumunska v Bukurešti Danu div neraní, když ho zastihne v šatně nad obrovským košem plným hrozna:
„Neblázni, takhle se cpát před závody, nech si to až po běhu!“
„A kolik si myslíš, že tu toho zůstane, pět kilometrů je poslední disciplína!“, nedá si Emil říci. Dana jde intervenovat k pořadatelům, ale neuspěje. Navíc Emil za obrovského jásotu zvítězí o půl kola. Ani mu už nebrání, když stejnou strategii zvolí i na desítku a vyhraje s náskokem ještě vyšším, než na pětku. Snad proto, že se jeho soupeři také přiživili na ovoci a neměli jeho žaludek, snad se ze zvyku drželi zpátky. Emil je na koni: „Dlouhé tratě chtějí vitamíny, to není jako třikrát hodit oštěpem!"

Ale jako vždy, pýcha předchází pád a z Rumunska už Emil odjíždí jako z trůnu sesazený král. Daleko na severu nedal rekord na desítku spát Heinovi. Zatímco Emil porážel v rekreačním tempu slabší soupeře, Viljo se připravoval, dřel a ve svých sedmatřiceti letech se dočkal zasloužené odměny. Zaběhl desítku o vteřinu rychleji, než Zátopek v Ostravě. Král je mrtev, ať žije král. Emilovi musely rumunské hrozny pěkně zkysnout.

Dav Schovánek foto
  • přečteno: 8526/8331×
Sovětská fyskultura – náš vzor Sovětská fyskultura – náš vzor Sovětská fyskultura – náš vzor

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (16 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Je lepší běhat po silnici nebo po měkkých lesních cestách : A co běh po pláži? Nemyslím sypký písek, ale tu vodou zpevněnou část hned u vody.. »
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Rudo, boty za to nemůžou. Zůstaň při došlapu (prvním kontaktu na střed chodidla – bříška…»
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Zdar sportovci. Chci se zeptat na úskalí "dropu"...měl jsem běžecké boty s vysokým…»
  • Zranění v oblasti sedacího nervu – uskřípnutý zadek : Dobrý den já jsem před 4 dny seděl asi 6-8 hodin na židli a pak jsem vztal no a najednou mě začal…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků