logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Maratonský víkend z pohledu pacemakera na 4:00 hodiny

Maratonský víkend z pohledu pacemakera na 4:00 hodiny

Deštivé počasí posledních dnů se z Čech přestěhovalo na neděli na Moravu. Tentokrát mi to ale vůbec nevadilo. Praha se probudila do pěkného slunečného nedělního rána. Vše bylo přichystáno akorát.

Ale to trochu předbíhám. Hezky jsme si užívali v Praze už od pátku. Maratonské expo nabízelo spoustu příležitostí potkat přátele, povykládat, děti jsme nemohli odtrhnout od boulderové stěny a když měly vrátit vypůjčené koloběžky, také se to neobešlo úplně bez řečí.

Dokonce jsme v sobotním odpoledni stihli i závěr barmanského běhu a přesto, že nepřetržitě poprchávalo, všichni kolem měli více než dobrou náladu. Tak se nám podařilo zafandit poslední dvojici barmanů, kteří předvedli opravdu obdivuhodné výkony.

Sobotní Výstaviště bylo o poznání plnější, než to páteční. Lauruška se těšila, že potká pána s papouškem (Evžena s vránou Sárou), a to se jí splnilo, dokonce se s ní Sára snad začala i trošku kámošit, že, Evžene?

Tohle sobotní odpoledne bylo opravdu plné nejrůznějších zážitků, vystoupení bubeníků bylo jako vždy perfektní, děťátka stihla taky proběhnout běžecký pás a napsat vzkaz na stěnu.

Večer se nezadržitelně blížil, čas do neděle zkracoval, do postele jsme šli celkem pozdě. Jak se Radim různě chlubil: „Všechno jsem udělal špatně: přijel jsem sem ve čtvrtek na kole (280km), koupil jsem si dnes tady nové boty (a zítra v nich hodlám běžet...), večer si otevřeme ještě láhev červeného vína, do rána nezbývá mnoho...“. Příprava se vším všudy. Ale ještěže tak, kdyby se všechno udělalo „podle pravidel“, zaběhl by jistě hluboko pod tři hodiny a to bych s ním doopravdy přestala kamarádit... hahaha.

Ráno se budím jakžtakž bez budíku chvíli před šestou, noc byla dobrá, i když mohla být možná o kousek delší. Dlouhé kalhoty dávám rovnou do tašky s sebou, vypadá to, že hned tak potřeba nebudou, na tramvaj jdeme na čas. Na městě jsme už krátce před osmou. Dokonce v tramvaji překvápko – nastupuje Kuba Hřib s Verčou. Tak to je teda něco. Dobře to začíná. Podle domluvy se setkáváme s mámou a tetou, hlídání dětí je tedy zajištěné, dokonce nepotřebujeme použít ani úschovnu.

V 8.15 k Prašné bráně přicházejí další a další závodníci, je zde setkání vodičů, Miloš Škorpil rozdává vesty a připravují se balóny. Letos jsem se rozhodla nezávodit. Letos si maraton hodlám užít a jsem celkem zvědavá, jestli to půjde. Milošovi jsem volala před týdnem, jestli nepotřebuje někoho na čtyři hodiny. Přece jen je to od Vídně teprve 4 týdny (i když mi Dan Orálek včera tvrdil, že 4 týdny jsou dostatečná doba pro regeneraci... hahaha, jak pro koho). Původně jsem si myslela, že půjdeme na tento čas dva, vypadá to však, že půjdu sama. Rady mám od Evžena a ještě od Mirka Hasala (doufám, že jsem to nepopletla, těch lidí bylo najednou tolik, nebyla jsem schopna si všechny zapamatovat). Říkal, že když naposledy běžel jako vodič na 4 hodiny, že před nimi skoro nikdo neběžel, když se ale ohlídl, viděl nekonečný zástup lidí... Tak to mě moc, chlapec, neuklidnil. Jdu do podobné věci prvně a jsem přesvědčená, že se to podaří a hodně se těším! Mám červenou barvu balónu. Dobrá barva. Úkol je jasný, dokončit maraton za 4 hodiny, pokud to bude možné, rovnoměrným tempem. Vykládáme, přicházejí další a další, ptají se a přidávají se s odhodláním jít se mnou na čtyři. Najednou poklidný hovor přerušuje Miloš: „Přátelé na místa! :-)“. Koridor A po pěti letech měním za koridor G.

Zapínám hodinky, chvíli čekám na signál, začínám být trochu nesvá, nechce se to chytit, nakonec přeci jen, tak prima. Startovní výstřel neslyšíme, tóny Vltavy ale ano, pomalá chůze se stává svižnější, na Staromáku jsme už v poklusu, ke startovní bráně už běžíme, spouštím stopky. Na startovní čáře jsme asi po 4,5 minutách. Tak jdeme na to, všichni se valí dopředu. Registruju ještě Davču Horáka a u Nespressa i děti s mámou a tetou. Nepopsatelné zážitky. Rozběh je pomalejší, podle plánu. Mám s sebou na náramku i rozpis na jednotlivé pětky, abych to měla pojištěné. Tato moje pojistka je ale záhy k ničemu, protože se mi napsané časy rozmazaly... Karlův most na dohled. Odtud jsem pořídila jednu fotku, ze které jsem opravdu nadšená. Ano, opět běžím s foťákem... Další dvě vyfotil a poslal Rosťa z Bezvaběhu.

Jak jsem později z výsledkové listiny pochopila a nedokázala jsem to vnímat na trati, přeci jen těch prvních pět kilometrů bylo pomalejších, než ve skutečnosti mělo být. Abych trochu stáhla zpoždění, trochu zrychluji, i když vím, že nějakou rezervu máme na poslední kilometry. Na druhé straně, znovu si opakuji, že lepší pomalejší rozběh, síly ke konci pak budou, než naopak, vybrat všechno na začátku a na konec bude energetická studna prázdná. Kontroluju a upravuju tempo průběžně. Společníkem je mi téměř po celou dobu Alex Holý, při své maratonské premiéře by chtěl pokořit hranici 4 hodin.

Běžíme a vykládáme. Překvapivě kilometry ubíhají, jeden za druhým. Půlka je na dohled. Lidí kolem trati v těchto místech moc není. Ne všichni, jak postupně zjišťuji, mají z mé přítomnosti radost. Kolem 24. km předbíháme dvojici hochů, kteří doufali, že je nedoběhneme. Na 25. km míjíme Sáru a Evžena. Kolem pivovaru to ale voní... Shodujeme se, že by tu mohla být mimořádná občerstvovací stanice, podávalo by se samozřejmě pivo nealkoholické :-). Na třicátém kilometru mám povzbuzovače :-). Máma za mnou volá, že Radim je už v cíli. Hledím na hodinky (2:47:??), no to snad ne. Jestli je to pravda, věším boty na hřebík a vracím se na gauč :-) (nakonec 3:05, takže v klidu běhám dál...). Každou občerstvovačku procházím, většinou s vodou, snad je jednou beru iont. I tak nevyužívám energetický gel, co mám s sebou, zřejmě nebude potřeba. Je teplo, ale mohlo by být ještě větší, nebo by taky mohlo být jako v pátek a to by se nám taky asi moc nelíbilo.

Ztrácím Alexe a opravdu mu přeju, aby byl přede mnou. Držíme tempo, na poslední 3 kilometry musíme mít víc času, snad se to podaří, bude to ale asi na vteřinu. Na asi 34. km mě potkala vážná nehoda, zavadila jsem balónem o značku nebo větev a praskl. No co už. V posledních 20 minutách troubím na trubku, co nesu celou dobu s sebou každou chvíli a hulákám na všechny kolem, že to stihneme na 4 hodiny a že do cíle nezbývá mnoho. Mezi tím dobíhám Alexe. Prima. Těšnovský tunel mezitím nejspíš stihli prodloužit, na konci tunelu je ale světlo a blíží se a blíží... hahaha je to skoro za námi. Vybíháme, ještě kousek rovně a pak doleva. V Pařížské je všechna únava ta tam! Beru děti u Nespressa, dobrovolně se vzdávám trubky. Je slyšet moderátora: „Každým okamžikem by tu měl být pacemaker na 4 hodiny...“, nemám však svůj červený balón. Výsledný čas 4:00:03:-). Mise splněna:-).

Díky všem a těšíme se za rok zase v Praze!

Článek i s řadou doprovodných fotografií otiskla Jitka na svých stránkách, třeba se tam někde najdete.

Jitka Stehlíková foto
  • přečteno: 10833/10555×, 3 komentáře

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (23 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Don Miro de Sitges | 17. 5. 2013 23.10 hod. | 83.44.1.xx
cílový čas vodič skutečný čas
3:30 Jan Mareček 3:29:46
3:45 Michal Vavák 3:43:04
4:00 Jitka Stehlíková 4:00:03
4:15 René Kujan 4:15:29
4:30 Štefan Krč 4:29:05
5:00 Miloš Škorpil 5:00:27
Všichni skvělí, Jitka vynikající!!!
Škoda, že jsem Prahu letos neběžel, věřím, že s Jitkou bych to konečně pod ty 4:00 dal! Ve Vídni jsem na to neměl (vedro) a vloni v Barceloně jsem byl už dost blízko. Snad někdy příště!
Zdravím všechny z Katalánska, kde skončila sezona dlouhých běhů a teď se běhají hlavně desítky.

Jiří Štětka | 16. 5. 2013 15.19 hod. | 89.177.1.xx
Tak na hlas té trubky si pamatuji, docela mne "nakopla" když jsem se ploužil do cíle a nemyslel na nic jiného jen to dokončit. Po nucené zastávce s běžcem kterého schvátila křeč se mě nedařilo to znovu našlápnout, až do chvíle co jste se přehnali kolem jako voda při povodni
(aspoň mě to tak připadalo) za tunelem jsem vás ztratil ale tu trubku slyšel a běžel.Díky!!

Marek | 16. 5. 2013 14.24 hod. | 37.188.239.xx
Vyborny clanek, dobra hlaska jak prodlouzili tunel :-D Jaka je prumerna rychlost na 4 hodiny?

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Ahoj Barčo , taky jsem rekreační běžec . Pokud chceš začít běhat , tak by jsi si měla hlavně kvůli…»
  • Taping kolena : Dobrý den, ráda bych se zeptala na tapování. Před lety jsem běhala poměrně hodně, až mě z toho…»
  • Zranění kolene : Všechna poklona panu Zdenkovi, děkuji za vyčerpávajíci informace, já narozdíl od ostatních…»
  • Ještědský půlmaraton KTRC po čase otevřel výhledy : Prasárna :-(((…»
  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Dobrý den, jsem rekreační běžec, ale ráda bych to změnila. Vždy, když začnu běhat intenzivněji,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků