logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

DEN, NA KTERÝ DO KONCE ŽIVOTA NEZAPOMENU

DEN, NA KTERÝ DO KONCE ŽIVOTA NEZAPOMENU

12. 5. 2013. Nebyl to den, jako každý jiný. Byl něčím výjimečný již od samého rána. Byl to totiž den, kdy mě čekala moje první opravdová zkouška silné vůle a překonání sebe sama. Ještěže jsem si to předtím ani nestihla uvědomit, jak moc budu zkoušená a jak moc si sáhnu na úplné dno mého fyzického i psychického výkonnostního já. V tento den jsem totiž pokořila veškeré své životní limity, které jsem kdy dosáhla. V tento den jsem po doběhu do cíle zažila takovou euforii, která se ani zdaleka nepodobala žádné z těch, co jsem doposud zažila.

s Miri a Markétou za Karlovým mostem

Maraton není jenom výzva, je to životní příležitost, jak být na sebe opravdu hrdý až do konce svého života. Je to šance, jak si otevřít bránu do světa neomezených možností. Šance, jak se vyprostit z hranic představivosti a zažít něco, co si ani nedovedete představit. Je to něco, co vám utkví v paměti s tak silným pocitem, že z jehož energie budete čerpat i několik měsíců po proběhnutí cílovou čárou.

tak tyhle metry si pořádně užiju

Když bych měla shrnout celý můj maratonský běh do pár vět, řekla bych jenom tolik, že po 25. kilometr se mi běželo úplně lehce. Od 26. kilometru to bylo horší a horší, chvílema jsem si dokonce v duchu nadávala, že jsem se do tohoto rizika vůbec pouštěla a že vystavuji abnormální zátěži nejenom srdce, ale celý svůj fyzický skelet. V průběhu trasy mi fandil můj úžasný přítel, který byl vlastně i mojí velkou motivací, protože mi na 30. kilometru řekl, že na mě bude čekat v cíli, a v té největší krizi kolem 37. kilometru mi napsal sms, ať si běžím za svým srdcem a ať si běžím za to, co miluji. Toto byla slova, která mě společně se slovy mých spolugazelek držela nad hladinou a nenechala mne ležet na dně. Můžu říct, že jsem si sáhla na fatální dno a chvíli na něm setrvala. Naštěstí ne na tak dlouho, aby mne zcela pohltilo. Běžela jsem za tím, koho miluji, a tak by to v životě mělo být.

už to bude

Jsem moc ráda, že jsem to silou vůle zvládla a nevzdala to, fakt to za to stálo. Ten pocit v cíli, to překonání sama sebe, ta radost a euforie, toto všechno Vám dá tak moc, že na to budete ještě dlouho vzpomínat. Všem ženám, a nejenom ženám, bych přála zažít tento vítězný pocit v cíli.

jé, co ten pán s mikrofonem po mě chce?

Říká se, že půlmaraton je jen třetina maratonu. Taky se říká, že maraton není závod s ostatními, ale sám se sebou a že každý, kdo doběhne do cíle a nevzdá to ani v té největší krizi, je vítěz. Nejdůležitější je totiž to, že jste vyhráli sami nad sebou. To je právě ten nejlepší úspěch, jaký člověk může zažít. Na fotce k článku je moje maličkost, a ten úsměv, který mi vidíte na tváři, to je úsměv jednoho velkého životního úspěchu, který budu jednou vyprávět svým vnoučatům a díky kterému budu na sebe do konce svého života hrdá.

beze slov

Michaela Cibulová foto
  • přečteno: 5331/5002×, 5 komentářů
DEN, NA KTERÝ DO KONCE ŽIVOTA NEZAPOMENU DEN, NA KTERÝ DO KONCE ŽIVOTA NEZAPOMENU DEN, NA KTERÝ DO KONCE ŽIVOTA NEZAPOMENU DEN, NA KTERÝ DO KONCE ŽIVOTA NEZAPOMENU DEN, NA KTERÝ DO KONCE ŽIVOTA NEZAPOMENU

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (15 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Míša | 21. 5. 2013 20.25 hod. | 95.85.214.x
Simčo, Markétko, vy dvě jste moje miss sympatia! Markét to si piš, za ten pocit v cíli to všechno stálo a musí se to zopakovat! Děkuji Ti, že jsi mně s Miri podržela, když jsem byla na dně, a že jste na mně počkaly. Simčo, ty jsi vedoucí gazela přece :-) Péťo a Slávku, děkuji :-)

Péťa | 21. 5. 2013 8.13 hod. | 46.135.2.x
Míšo, krásný článek, skoro jsi mě rozbrečela... Gratuluji k maratonu i k úžasnému příteli, mám doma "něco" podobného a vím, jaká je to obrovská podpora. Ať ti to dál lehce běhá :-)

Simona Vlašimská | 20. 5. 2013 20.07 hod. | 62.141.0.xxx
Miško, díky za nádherný článek. Fňuk... Jsi neuvěřitelná ženská, jsem pyšná, že jsem gazela stejně tak jako ty :-)

Markéta Jansová | 20. 5. 2013 16.09 hod. | 194.228.130.xx
Miško, krásný článek! Gratuluji :-) A víš co? Díky, že jsem při tom mohla být s Tebou...P.S. Tak za zase za rok, ju?

Stanislav Král | 20. 5. 2013 14.08 hod. | 195.122.211.xxx
Míšo, přesně před rokem jsem prožíval úplně stejné pocity jako ty. 13.5.2012 jsem běžel svůj první maraton a uvědomoval si stejnou hrdost a pocity štěstí. Za rok mám za sebou pět maratonů a ten pocit je vždy stejný. Jen ten, kdo to zažil ,dokáže pochopit.Už se bez toho nedá žít. Držím Ti moc palce, přeji Ti, ať vytrváš a mnoho krásných kilometrů v nohách a hodně krásných závodů. Slávek.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2013

všechny články PIM Women´s Challenge 2013

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : já si klouby chráním Colavitalem od Swissu. Vyhovuje mi, že je chuťově dobrý a pomáhá mi klouby…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»
  • Od gaučinku k běhu : Tak pod 4 to nebylo :-) čas 4:23:31. Tak příště »
  • Běhání v terénu. K čemu všemu vám může být v životě dobré umět běhat cestou necestou : I když běhám jen pro radost (dobrá, začal, jsem před pár dny), tak km za půl hodiny ( po 15 km tam…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : chtěl jsem napsat 2 měsíce a čtyři dny »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků