logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Končím se sebeprezentací, vracím se k sebereflexi a mířím do hor

Končím se sebeprezentací, vracím se k sebereflexi a mířím do hor

O čem to bude dnes, je jasné. Zážitky z maratonu, hodnocení, úvahy, plány na další směřování, poděkování. Autorská dvojice Martina63 a Martin03 pro pobavení čtenářů navíc připravila komiks „Šokující zjištění: letošní PIM WCH měl utajenou finalistku“.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Dvakrát nevstoupíš do téže řeky
  2. Dva maratony za sedm dnů
  3. Jaká bude další výzva?
  4. Na závěr o lidech, kteří se mnou letošní výzvu prožívali

Dvakrát nevstoupíš do téže řeky

Na maraton jsem se připravovala s velkým nasazením. Kromě dodržování tréninkového plánu jsem promýšlela strategii, taktiku, oblečení. Pátrala po nejvhodnějších podpůrných prostředcích. Nakonec jsem si těsně před maratonem koupila dokonce i Garminy s GPS, abych mohla sledovat všechny důležité parametry svého běhu. Gazelky už ze mě asi šílely, když jsem se stále vyptávala: „V čem budete mít gely? Kde se kupuje pláštěnka?

Jitko, budu se tě držet zuby, drápy

Poběžíte s vodičem?“ Nikde jsem se o tom nešířila, ale byla jsem přesvědčená, že maraton poběžím jen jednou v životě. Okolnosti, které mě na start přivedly a podmínky, které jsem měla, se už nikdy nebudou opakovat. Už nikdy nebudu tak motivovaná a už nikdy nebudu mít tolik odhodlání věnovat přípravě maximální nasazení. I proto jsem chtěla běžet co nejlépe, abych si hned napoprvé splnila cíl a mohla směřovat za dalšími výzvami. Někteří mi přáli, abych si maraton hlavně užila.

Tuhnu, kdybych měla kompresky i na zadečku

Copak maraton si člověk může užít? Vždyť je to sebetrýznění! Nakonec jsem si ho přece jen užívala, dokonce jsem si ho vychutnávala. Běželo se mi skvěle. Žádná krize, nic mě nebolelo. Prvních 25 kilometrů jsem dokonce držela vysněné tempo 5:40 na kilometr. Tepy nepřekračovaly hladinu 85% maximální tepové frekvence, takže jsem měla jistotu, že jsem to nijak nepřepálila. Odstartovala jsem se skupinou kolem vodičky Jitky a obdivovala ji, jak nás s přehledem vede k vytoužené metě zdolat maraton za čtyři hodiny. Na širších silnicích zrychlovala, abychom si nadpracovali, až přejdeme do chůze a budeme na občerstvovačce doplňovat tekutiny. Zdravila diváky, stihla fotit a troubit na pozdrav trumpetkou. Stále se držím za její vlající sukýnkou. Pak přišel 25. kilometr, tepy šly dolů, začala jsem zpomalovat. Přesně tak to se mnou bývá i na sobotních nejšťavnatějších trénincích ze všech šťavnatých. Dvě hodiny dokážu běžet relativně rychle, pak se zaseknu a konec. Už to na vyšších tepech neudržím.

Proč jsem raději nešla s kamarády na kofolu

Na startu jsem se seznámila s loňskou PIMkou Martinou Kůrkovou, která bydlí jen pár kilometrů od vesnice, ze které pocházím. Loni nemohla běžet, protože si před maratonem zlomila nohu. Na 30. kilometru mě předběhla a pobízela, abych běžela s ní. Obdivuji ji, jak dokázala stupňovat tempo. Mně se podařilo zrychlovat až v Pařížské. Běžela jsem se slzami v očích. Poslední stovku jsem si vzpomněla na svou sprinterskou minulost a stupňovala tempo. Za cílem mi tašku s nápoji podala dcera Pavlínka, která pracovala jako dobrovolnice. Objaly jsme se. Maraton byl silný zážitek. Pobrekávala jsem ještě v metru. Proč jsem to nedokázala udržet a nedoběhla s Jitkou do cíle? Nemyslím si, že to bylo jenom v hlavě. Organismus prostě ještě nebyl připraven čtyři hodiny tempo udržet. Myslím si, že klíč k většímu přiblížení se čtyřem hodinám v mém případě spočívá v absolvování více dlouhých běhů. Souhlasíš, Miloši? Chce to ještě rok a dozraju jak víno? Čtyřhodinovou hranici přece jen posekám? Zatím nevím. Mám se k maratonu vracet nebo je to už uzavřená kapitola? Poraďte…

Dva maratony za sedm dnů

Věděla jsem, že to není nejlepší nápad, absolvovat po pražském maratonu další sobotu na horském kole 90 km v rozbahněném terénu s převýšením 2200 metrů. Podle Milošova tréninkového plánu jsem měla 30 minut vyklusat. Případně bosá pobíhat po čerstvě posekané trávě. Jenže Silesia Merida bike marathon je moje srdeční záležitost. Byl to první závod, který jsem absolvovala po svém rozhodnutí stát se zase závodnicí. Nechtěla jsem ho ani letos vynechat. Na start jsem šla s jediným cílem, nějak to dojet. Při stoupání na Kalvárii na 18. kilometru jsem se ještě usmívala, na 50. kilometru jsem zpytovala svědomí, jak je neprozřetelné neposlouchat trenéra, motor prostě nejel na plné obrátky. Na 70. kilometru jsem chtěla kolo opřít o strom a už dál nohama netočit. Nakonec jsem to po pěti pádech dojela o hodinu později než loni, ale nevzdala jsem to. Moje bisportovní identita mi bude dělat potíže. Týden po olomouckém půlmaratonu jsem chtěla jet závod seriálu Kolo pro život v Koutech nad Desnou. Nepojedu. Odsunu to na další rok.

Jaká bude další výzva?

Carlo, sono tantissimo felice!

Maraton je fajn, jenže se běhá ve městě, po asfaltu, po rovině, na stále stejnou vzdálenost. Tedy za srovnatelných podmínek a navíc ve velkém davu. Každý se hned ptá „Za kolik jsi to dala?“. Tlak na výkon je stresující. Raději se budu trápit do kopce, než se nervovat, zda držím tempo na kilometr. Chtěla bych vyzkoušet horský běh. Pokušení na příští rok se jmenuje Rockpoint horská výzva. Musela bych ale najít parťačku se stejnou výkoností. Martino, nebavilo by tě v noci běhat s čelovkou po horách? Náš tým by se mohl jmenovat M+M100+, což znamená, že jsme obě Martiny a oběma je nám dohromady více než 100 let.

Na závěr o lidech, kteří se mnou letošní výzvu prožívali

Pavlínka: závodní atmosféra pražského maratonu ji nadchla. Týden po něm se postavila na start kratší trasy Silesia Merida bike marathonu a dojela ve své kategorii druhá. Povzbudilo ji to. Věřím, že se sportem nekončí.

Martínek: celý týden po maratonu stále dolaďoval a zlepšoval náš komiks. Byl tím úplně posedlý.

Partner: v úterý po maratonu „Proč si oblíkáš tepláky, ty jdeš zase běhat? Myslel jsem, že už to skončilo“ M.H. „Nikoliv, teprve to začalo“.

Miloš: díky za vedení tréninku a rady. Omlouvám se, za zběsilý nápad s double maratonem. Poprvé jsem nedodržela pokyny trenéra… Hodně jsem se za ten půlrok naučila. Běhání se sporttesterem mě posunulo. Sleduji své tepové frekvence při pomalém běhu, rychlém běhu, do kopce, z kopce, do schodů, na kole i při jiných ještě zábavnějších aktivitách… Vše analyzuji a vyhodnocuji, kde přidat a kde ubrat. Intervalový trénink byl také důležitý. Konečně jsem prolomila své plouživé tempo a dokázala zrychlit.

Gazelky: děkuji za sociální oporu, holčičí živel mi opravdu dlouhou dobu chyběl. Závidím Milošovi, že všechny skvělé běhající ženy z celé republiky zná a pár jich díky PIM Women´s Challenge znám teď i já. Těším se na další setkávání na závodech i jinde.

Martina Hřebíčková foto
  • přečteno: 6757/6620×, 4 komentáře
Končím se sebeprezentací, vracím se k sebereflexi a mířím do hor Končím se sebeprezentací, vracím se k sebereflexi a mířím do hor Končím se sebeprezentací, vracím se k sebereflexi a mířím do hor Končím se sebeprezentací, vracím se k sebereflexi a mířím do hor

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (20 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Martina | 6. 10. 2013 21.44 hod. | 94.112.108.xxx
Ahoj, známe se z atletiky, taky jsem běhala sprinty a před týdnem ten maraton pod čtyři dala, možná se na nějakých kopečcích uvidíme, já tady v Brně běhám běžecký pohár, ale jen tu letní část.

Martina Kurková | 5. 6. 2013 14.25 hod. | 88.101.212.xx
V
Olomouci nebudu. Běžela jsem teď Silvu a v tom týdnu mám rodinnou akci v Buchlovicích. Tak jindy a jinde.
Ať Ti to běhá!

Martina H | 30. 5. 2013 10.24 hod. | 147.231.202.xx
Martino, budeš na půlmaratonu v Olomouci? Musíme to někde všechno probrat. Na přípravu je rok a za tu dobu se dá něco natrénovat. Snažila jsem se Ti už psát mail, ale vyguglila jsem asi špatnou adresu...

Martina Kurková | 27. 5. 2013 22.24 hod. | 90.181.3.xxx
Milá Marťo!
Díky za pochvalu. Nakonec jsem taky nepokořila tu 4 hodinovou hranici. Přebývalo mi 3,39 minut. Tak snad příště, někdy, někde...
Horská výzva je o hodně vysoký level. Na ten si zatím netroufám. Trénuji občas s holkama, které to běhají / Verča vloni vyhrála v mixech/ a nechávám si vyprávět. Je to dost záhul.
Je to docela něco jiného, než PIM. Je to i jiná příprava, více silová a kopcovitá.
První kroky jsem už podnikla a v sobotu běžím Silvu Noticu Runn – maraton. Vůbec si nedovolím odhadnout čas. pak jsem ještě na srpen přihlášená na Hostýnskou osmu. Pak se uvidí, jestli půjdu i na Brněnský masakr. Je třeba začít pomalu a pak se uvidí.
V každém případě Ti přeji, ať běháš to, na co máš chuť a ať si to dokážeš užít, jako já PIM.
Martina od Opavy

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2013

všechny články PIM Women´s Challenge 2013

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Před rokem (krátce po 50tce) mi byla diagnostikována cukrovka. Předcházející (nejen) několikaleté…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dovoluji si informovat / nemohu radit /o zlepšení stavu mých problémů s tendinozou Achil.šlach ze…»
  • Jaroslava Grohová: Prvního běhu v Běchovicích jsem se zúčastnila načerno : Váš článek mi udělal velkou radost, paní Grohová je skvělá trenérka a obdivuhodný člověk! »
  • Jak váha ovlivňuje výkon běžce : Mě se na shození pouze tuku skvěle osvědčila aplikace https://www.kaloricketabulky.cz . Zkoušel…»
  • Jak váha ovlivňuje výkon běžce : Mě se na shození pouze tuku skvěle osvědčila aplikace https://www.kaloricketabulky.cz . Zkoušel…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků