logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Hrdinný Stáňa

Hrdinný Stáňa

Silva Nortica Run, Běh Severním lesem, je běh nádhernou přírodou. Jezdím tam rád na kole a přitom si zaběhám. I tento rok mě kolo dovezlo do Horní Stropnice, trochu jsem mu pomáhal šlapáním, ale přes Třeboňsko si svištělo téměř bez mé pomoci, jako by ani řetěz neexistoval.

Při registraci mi pořadatelé nabídli ubytování na statku na kopci nad Horní Stropnicí. V místnosti o rozměrech cca 8x10 m, kde stál u stěn masivní rustikální nábytek, jsem se cítil jako na zámku.

Můj spolubydlící Stáňa mne hned od začátku začal šokovat. Podíval se na mne a zeptal se mne:
„Dobrý večer, jaký závod běžíte, já běžím ultramaraton a moc se těším, protože je to můj první závod v životě.“

Poklesla mi brada, já, odchovanec Miloše Škorpila, jsem zalapal po dechu a v duchu hovořím k Milošovi:
„No Miloši, to je přece proti všem zásadám o postupném začleňování se do běžecké společnosti.“

Nechtěl jsem brát Stáňovi iluze a odhodlání, zvláště když už to byl prošedivělý kmet s vypouklým bříškem ve věku kolem 55 roků. Zmohl jsem se pouze na větu:
„To jsi teda hrdina, já běžím pouze půlmaraton.“

On se usmál a pokračoval:
„Zase jsi sem dojel na kole, to já bych nedokázal.“

Hrdinný Stáňa

Sehnul se a ukázal mi boty, ve kterých poběží. Nevěřícně jsem zíral na staré rozšmajdané „Prestiže“, k tomu měl přichystané staré vytahané ponožky nevalné kvality, které se nutně po prvním kilometru musely shrnout z paty do špičky boty. Byl jsem znovu v šoku a zase jsem v duchu vyvolával běžeckého guru Miloše:
„No Miloši, s tímto běžeckým vybavením to přece nemůže ve zdraví přežít. Pamatuji se, že jsi mne málem z prvního tréninku vyhodil, když jsem do Stromovky přišel v „Prestižích“. I když za socialismu to bylo nedostupné podpultové zboží mnohem větší kvality než čínské tenisky.“

Stáňa si všiml, že nejsem z toho, co mi ukázal k běhání, nadšený a vysvětloval:
„My to fasujeme v práci jako pracovní obuv a mně ty boty celkem vyhovují.“

Hrdinný Stáňa

Opět jsem nechtěl narušovat jeho odhodlání porazit stokilometrovou trať v těchto botách, určených pro pracovní pohyb po hladkých podlahách montážních hal. Boty neměly na podrážce prakticky žádný vzorek. Věděl jsem, že ho čeká běh v terénu po lesních cestách, lučních stezkách a asfaltu. Jen jsem tiše poznamenal:
„Pokud ti boty vyhovují, tak snad to v nich uběhneš.“

Ráno jsem ho viděl, jak se obléká do plátěných kalhot se spoustou zbytečných kapes a plní si je Enervity. Raději zavírám oči, vzdychnu a pomyslím si:
„Stáňa je skutečně hrdina, jsem jen zvědavý, na jaký kilometr se protrápí, než ho stáhnou."

Později si běžím ve svém tempu půlmaraton, zatím se běží po silnici, tak je to příjemný rozklus. Po levé straně slyším takové podivné plácání, tak se ohlédnu a on to je bosý běžec. Držím se vedle něj, ale ne dlouho, protože se objeví velká hluboká louže a všichni běžci se mačkají do trávy na stranu silnice, ale bosý běžec profrčí kaluží a předběhne nás. Využije své velké výhody. Běžet v mokrých botách není nic moc.

Bosý běžec má několik výhod, nikdy se mu nepotí noha, neví, co to je otlačenina nebo puchýř. Koukám, že v té louži si nohy docela slušně omyl. Za chvilku ho doženu a běžím vedle něho. Po uhnutí z asfaltky na kamenitou cestu bosý běžec zpomaluje, a tak mu mizím. Vzpomenu si na Stáňu a jeho pracovní „Prestiže“. Jestlipak by se mu neběželo lépe bosky než v těch hrozných neběžeckých botách.

Po doběhu jsme se na dvě hodiny naložili s kolegyněmi běžkyněmi do solných lázní v Gmündu. Bylo to úžasné, unavené svaly si v teplé slané vodě zpívaly regenerační píseň a tělo hlásilo vrcholnou spokojenost.

Sedím po šesté hodině večer na večírku a vyprávím všem o Stáňovi, o jeho běžecké výstroji a hlavně o tom, že se přihlásil na svůj první závod. Ne na žádnou „pětku" nebo „desítku“, ale rovnou na „STOVKU“! Jak tam tak klevetím a vyprávím o svém nově objeveném hrdinovi, vstoupí zablácený Stáňa. Ptám se ho, jak se mu běželo.

„No, zpočátku jsem se trápil, ale na 40. kilometru do mě vjela taková euforie a radostný pocit z běhu, že jsem si věřil, že to určitě doběhnu. Ale oni mě na 96. a půltém kilometru stáhli z tratě. Věřím, že bych to určitě doběhl. Musím se naučit běhat rychleji.“

Hrdinný Stáňa

Zalapal jsem po dechu a cítil jsem nesmírný obdiv k tomuto hrdinovi. Vedle to slyšela mladá krásná slečna. Ta svůj obdiv nezadržela a spustila:
„Cože? Vy jste uběhl 96 kilometrů?“

Stáňa jí to potvrdil.

„No to vás musím pozvat na ruma. Já jsem se trápila na půlmaratonu a vy jste uběhl téměř 5x více než já!“

Stáňa se usmál a odpověděl:
„Pozvání od tak krásné mladé slečny nemohu odmítnout, to se mi nestává každý den.“

Dostal velkého ruma a se slečnou ho tam statečně naklopili. Teď mě Stáňa zase dostal. No Miloši, viděl to někdy někdo, aby někdo zahájil regenerační proces po 12hodinovém běhu velkým rumem?

Ráno jsem se Stáni hned zeptal, jak začal běhat. Stáňa se nadechl a začal vyprávět svůj příběh:

„Před dvěma roky ode mne odešla žena. Přišlo mi to líto, a tak se hospoda stala mým druhým domovem. Stal jsem se na té putyce tak závislý, že když tam malovali, tak jsem tam bušil na vrata a křičel jsem, že když mě tam nepustí, tak už tam nikdy nepřijdu. Popíjel jsem uprostřed malování jako jediný host. Jo, jo, tak jsem byl závislý na svém druhém domově.

Bolely mne klouby, záda, hlava, měl jsem plnou poličku léků. Jednoho dne, nevím, co mě to napadlo, jsem se rozběhl a běžel jsem, jako bych chtěl tomu smutnému životu utéci. Moc daleko jsem nedoběhl, po padesáti metrech jsem se svalil na lavičku. Srdce mi bušilo, nemohl jsem popadnout dech. Byl jsem téměř mrtvý.

Řekl jsem si: „Ty jsi vlastně mrtvola, nejsi schopen pořádného pohybu." V té době jsem četl knihu Odvedu vás do Sierry Madre od Forresta Cartera, je to o apačském náčelníkovi Geronimovi. Pojednává o tom, jak kmen Apačů včetně dětí a starců unikal před vojenskou kavalerií několik měsíců, to mne hrozně dojalo. (Knihu jsem četl také a zanechala ve mně velký dojem, protože je psána naturalisticky a dojemně). Řekl jsem si, když ti nebozí indiáni dokázali během překonávat velké vzdálenosti, dokážu to také.

Uběhl jsem opět 50 metrů, vydýchal se v chůzi a pak opět padesát. Každý den se uběhnuté úseky prodlužovaly, až jsem se dostal na tři kilometry. Najednou mě přestalo vše bolet, všechny prášky z police jsem zahodil do koše a běhal jsem stále dál. Cítil jsem, jak se mé tělo pročišťuje, jak se mi dýchá stále lépe a lépe. Byl to úžasný objev. Chtěl jsem se o něj podělit se svými kamarády v hospodě. Vyprávěl jsem jim svůj příběh o zázračném vyléčení během. Oni na mě zírali a smáli se. Přemlouval jsem je, aby se šli aspoň projít. Nechtěli! (Dovedu si představit, jak pivní pupkatí strýcové s cigárem v ruce, coby zarputilí sportovní teoretici zírají na někoho, kdo chce jejich sportovní a trenérské ambice uvést do praxe. Jejich skromnost nikam se necpat a zůstat v teoretické rovině zvítězila. Rozvíjeli spoustu důvodů, proč se Stáňa zbláznil a je tak neskromný, že opustil pivní sportovní teorii.)

Ztratil jsem všechny své přátele a zůstal mi jenom běh. Běh se stal mým přítelem, který mne zbavil mých neduhů a pročistil mé tělo a hlavu. Na inzerát jsem si našel přítelkyni se zájmem o sport. Ona dostala leukemii a prohlásila, že chce být se svojí nemocí sama.“

Díval jsem se na Stáňu a byl jsem jeho běžeckým příběhem dojat. Dan Orálek zvítězil v běhu na 103 kilometrů s velkým náskokem, neměl soupeře a já ho obdivuji a tleskám mu za jeho výkon. Stáňa běžel svůj první závod v životě, běžel přes Sierra Madre (Novohradské hory) v pomyslných stopách hrdinného malého kmene Apačů. Ve svém srdci Stáňovi tleskám za jeho hrdinný výkon se špatnou výzbrojí a přeji mu spoustu naběhaných kilometrů a mil. Stáňa se mi přiznal, že už se přihlásil na běžecký závod na 100 mil. No Miloši, není to úžasné, nezaslouží si Stáňa od nás běžců velký potlesk za svoji odvahu změnit svůj život?

Nerudný týpek

Mirku, určitě! Nejspíš tomu nikdo neuvěří, ale dnešní motto jsem psal před tím, než jsem si přečetl Stáňův příběh. Běh je opravdu lék na všechny neduhy a je zcela lhostejné, s jakou výbavou s ním začínáme. Čert vem všechen sportovní marketink, nejdůležitější ze všeho je se hýbat!

Jaromír Holas foto
  • přečteno: 26249/24863×, 17 komentářů
Hrdinný Stáňa Hrdinný Stáňa Hrdinný Stáňa

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (62 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Vláďa | 12. 6. 2013 11.21 hod. | 89.24.13.xxx
Stáňa je borec a velký příklad pro mnohé.
Opět 1*, oči otevřené, velké srdce a krásně napsáno!
Jardo, ale i ty jsi pro nás v mnohém velký příklad.
Skláním se i před tebou a díky za všechny!

Andrea | 12. 6. 2013 10.03 hod. | 217.11.254.xx
Velmi krásný článek, dojemný a plný naděje........až bude ten pravý čas, možná napíšu svůj příběh. Také smekám před Stáňou!

Danuše | 12. 6. 2013 9.26 hod. | 90.176.137.xxx
Neuvěřitelný příběh,smekám před Stáňou :)

Eva | 12. 6. 2013 9.19 hod. | 90.176.138.xx
Moc pěkný článek na začátek dne. Stáňa je vážně borec! :)

Slimča | 12. 6. 2013 7.56 hod. | 95.143.140.xx
Pěkný a dojemný článek..Stáňa je borec!

Péťa | 12. 6. 2013 7.53 hod. | 89.24.23.xx
To je úžasné! Tleskám Stáňovi za běh, ale především za tu odvahu změnit svůj život!

1 . 2 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Dobrý den, rád bych se zeptal, jakou rychlostí má běhat 11 letá holka CH a RCH? Používáme CH (2…»
  • Běhání v terénu a v kopcích je přírodním učitelem Přirozeného běhu : V terénu se hezky běhá v Jeseníkách, tam je to never ending story. Zároveň běh v terénu v kopcích…»
  • Maratonská aneb jak jsem se proToiToikoval svým prvním oficiálním maratonem : Pepo Ty jsi jednička!!!!!!! »
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Ahoj Miloši, Dnes som si bol zabehať, urobil som si Cooper, môžem poslať výsledky. Je nutný aj…»
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Petře, spíše bych to hodnotil takto: CH – 2, RCH 3-4, PB 3, RB 3-4 »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků