logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

„Fenomenální Emil Zátopek!" psaly všechny belgické noviny po jeho triumfu na atletickém ME v Bruselu

„Fenomenální Emil Zátopek!" psaly všechny belgické noviny po jeho triumfu na atletickém ME v Bruselu

Rok 1950 je rokem konání mistrovství Evropy v atletice v Bruselu. Inspirováni londýnskou olympiádou, vydali Belgičané plakát zobrazující domácího favorita Reiffa, kterak osamocen trhá cílovou pásku, běžec s tváří podobnou Zátopkovi dobíhá vyčerpaný v závěsu za ním. Emil by to rád viděl opačně. Po návratu z Finska se držel svého osvědčeného tréninkového modelu 5x200, 40x400 a 5x200 metrů. Navíc si ještě do Belgie chystal novou tajnou zbraň. Vybrušoval ji na každých i bezvýznamných závodech, bez ohledu na kvalitu soupeřů a vlastní náskok, napálil vždy poslední kolo. Divákům se čtyřstovkový finiš líbil, vždy zvedl tribuny ze sedadel, ale že tu jde o něco podstatnějšího, to se Emil zatím snažil tajit.

Není divu, že při tomto způsobu tréninku je Emil kost a kůže. Koulaři a oštěpaři, mezi kterými má Dana nejvíce přátel, ji straší, že z Emila budou brzo běhat jen ty jeho trenýrky. Emil má sice ze všeho masa nejraději ovoce a zeleninu, když ale Dana doveze z Moravy od maminky pečenou kachnu, tak ani on neodolá. A protože si tak pochutnal, přibalí mu ještě po pár dnech na svačinu do práce biskupa, který jim ještě z kačeny zbyl. Maso Emilovi sice už trochu zavání, ale co, to je přece starost hospodyně. Aspoň tak mu to kladl na srdce Danin otec, když mu o svatbě jako starý ženáč předával své zkušenosti. Ještě si dá navrch litr mléka a zají několika hruškami. Na ten den je Emil objednán k zubaři, ale složí se už v čekárně. Namísto na zubním skončí ve Střešovicích na lůžkovém oddělení s otravou masem. Je pátek, ve středu běží v Bruselu deset kilometrů.

Horečky, průjmy, zvracení. Za jediný den ztratí pět kilo. Když ho Dana uvidí, skoro se rozbrečí:
„Proč jsi to proboha jedl?!“
„Protožes´mi to dala!“, vyštěkne na ni.
„A dones mi tepláky“, poprosí už smířlivěji, když vidí, že má na kahánku.
„V úterý letíme!“

Doktoři ale nechtějí o nějakém závodění ani slyšet, drží ho o hořkém čaji a bez jídla. Naštěstí je tu víkend, lékařská služba se omezí na nejakutnější případy a vládu nad nemocnicí přebírají sestry. Emil objeví v suterénu vedlejší budovy Armu, dá si dva buřty s chlebem, hodně hořčice a zaleje to pivem. Cítí se podivně lehce, když večer začíná pomalu kroužit po nemocničních cestičkách, špitální úbor za ním směšně povlává. V neděli jsou návštěvy, Dana donese tepláky a hlavně pořádné boty. Sestry se vyklánění

z oken, aby viděli toho zázračného člověka, který jen o hořkém čaji krouží kolem nemocnice. Ještě v pondělí ale lékaři odmítají Emila propustit, objevili mu ještě navíc cosi na srdci. Nahonem musí přijet doktor Hornof se čtyři roky starým rentgenovým snímkem, nález je identický. Na poslední chvíli, v úterý ráno, lékaři přeci jen uznají, že jejich léčba byla úspěšná a o hodinu později už Emil letí směr Brusel.

Word sports

Mistrovství se účastní 22 zemí, naše výprava plná nováčků nezapadne. Modrachová vybojuje bronz v ženském pětiboji, Dadák získá další třetí místo v hodu kladivem. Do finále svých disciplín se probojují Doležal, Čevona, Kormuth, Jirout a Moravec, z žen pak ještě Dana Zátopová. Na tři kilometry překážek dobude pro Československo vítězství nečekaně Jindřich Roudný.

Hned první den mistrovství ve středu 23.8. se stadion Heysel stal svědkem závodu na deset kilometrů. V hledišti je šedesát tisíc diváků, všichni se přišli podívat, proti komu to v sobotu poběží nejlepší belgický atlet. Dá se předpokládat, že se na svého budoucího soupeře se přišel podívat i Gaston Reiff. Přestože je dráha rozmoklá a měkká, rozpočítá si Emil mezičasy na 29:10.

Místní noviny po závodě napíší: „Střídavě námi procházelo vedro i zima, řvali jsme a vyskakovali, tleskali, až nás bolely ruce, ptali se jeden druhého: „Jak je tohle možné?“ Zátopek nám učaroval, bylo úžasné sledovat, jak jeho stín krouží drahou, halící se pozvolna do šera. Ať nikdo neříká, že Zátopek běží jen silou, má v sobě, co nemají v té míře druzí: velkou dávku energie, s níž zuřivě bojuje proti každé známce vyčerpání. Jeho soupeře nebylo vlastně ani vidět – a že to byli soupeři! Odehrávaly se tu vlastně dva závody, jeden sváděl Zátopek s časem, druhý ostatní běžci mezi sebou.“ Emil zvítězil skoro o celé kolo za 29:12, druhý byl za ním, stejně jako v Londýně, Mimoun, ovšem s ohromným odstupem v čase 30:21, třetí Kostela. Přídomek „phenomenaal“ bude zítra v novinách pod každou Emilovou fotografií. Blahopřát přijde po závodě i Reiffův trenér, neopomene ale zdůraznit, že vítězství na pět kilometrů bude patřit jeho svěřenci. „Gaston poběží za 14:03!“ Takové řeči působí předem trochu podezřele, ale Emil má v sobě tolik slušnosti, že jen pokrčí rameny. „Uvidíme!“

Ve čtvrtek jsou na programu rozběhy na pětku. Není mu dobře, je utahaný po desítce a prodělaná zdravotní krize si také vybrala své. V atmosféře, která se vytvořila a na které má také svůj podíl, už couvnout nemůže. Od startu se šetří, nasadí rozumné tempo, i přesto se mu podaří zvítězit čtyři vteřiny pod patnáct minut. Reiff ve svém rozběhu doběhne na posledním pátém postupovém místě. Přehnaná opatrnost, nebo „hra s ohněm“, jak nazvou jeho taktiku novináři?

„Bonne chance, Gaston!“, popřeje svému soupeři, když se setkají na startovní čáře. Emilovi den volna prospěl, Reiff ale působí stísněně a nervózně. Přesto jde okamžitě po startu do čela. Je to nejrychlejší závod, jaký kdy Emil zatím běžel. Ještě o mnoho let později bude schopen do detailu rekonstruovat průběh většiny svých sportovních klání, z téhle pětky si ale mnoho nepamatuje. Což o mnohém vypovídá. Běží na předposledním místě a ze všech sil se snaží udržet kontakt se zbytkem pole vedeným Reiffem. Trápí se celá dvě kola, ale dřina se vyplatí, ve třetím kole už je v čele. Jen se bojí, aby se neprojevily známky vyčerpání po prodělané otravě. Belgičtí rozhodčí před závodem výslovně zakázali podávat závodníkům informace o čase zevnitř běžeckého oválu, dohodl si znamení s doktorem Poděbradem, ten ale z rozčilení vše popletl a tak je Emil bez mezičasů, které by zrovna teď tak potřeboval. Zkouší zrychlovat, aby Reiffa utahal, ten ale povzbuzován domácím obecenstvem běží lehce za ním. V pátém kole se nechá publikem vyprovokovat k nástupu a opět jde do čela. A nejen to, pomalu se Emilovi vzdaluje. „Gas-ton, Gas-ton, Gas-ton!“ skandují mu tribuny do kroku. Před Emilem se pomalu otvírá propadliště prohry. Nedaří se mu soupeře stahovat, obrovské úsilí ho stojí jen aby se ztráta ještě nezvětšovala. Pak poprvé zaznamená jistou malou nepravidelnost v Reiffově kroku. Nikdo jiný si toho nepatrného zaváhání nevšiml, ale jemu se opět vrátila naděje. Pomalinku, krůček po krůčku se soupeři přibližuje. Reiff se neohlíží, z reakce obecenstva se domnívá, že běží vstříc jistému vítězství a přes hlasité povzbuzování neslyší ani vlastní krok, natož co se děje za ním. Kdesi kolem třístovky (700 metrů před cílem) zaznamená periferně za sebou jakýsi pohyb. Poprvé se ohlédne a dá Emilovi zahlédnout svůj úžas a leknutí. Toho jako by polili živou vodou, ještě přidá a do posledního kola vbíhají bok po boku. Jako když utne, ztichne ohlušující pokřik všech šedesáti tisíc hrdel a z českého sektoru, kde se tísní osamocená patnáctičlenná skupinka se ozve osamocený hlásek: „Emilééé!“

Zdrcujícímu nástupu už Belgičan nedokáže odolat. V nejposlednější chvíli vytáhl Emil zbraň, kterou tak dlouho tajil, Reiff jako by ochabl, nohy ho nenesou, jako by se zastavil. V tom jednom jediném kole ztratí na Emila 130 metrů. Publikum, které najisto očekávalo vítězství domácího závodníka, stojí jako opařené, ještě celých 23 vteřin, než se Reiff dopotácí do cíle, doufá v nemožné. Ale hořký kalich musí být dopit až do dna, pohotový Mimoun zaznamená Belgičanovo zaváhání a ještě v posledních metrech Reiffa sebere. Gaston se zcela vyčerpaný odpotácí na trávu a padne do rukou pořadatelům. Emil zvítězil v novém československém rekordu a druhém nejlepším výkonu na světě, časem 14:03 paradoxně naplnil předpověď belgického trenéra, jen v poněkud opačném gardu, než si dotyčný pán představoval.

Reiff se ale projevil jako velký soupeř, sice se smutným úsměvem, přesto ale Zátopkovi při udílení medailí blahopřál a později závod popsal v článku nazvaném „Bravo, Zátopek!“

Reiff Zátopek

„Byl jsem poražen silou, odvahou a úžasnou energií Zátopkovou, o němž stopky dokazují, že je schopen běžet tuto trať pod čtrnáct minut. Nemohlo být jasnějšího vítězství, než jaké nade mnou Zátopek získal.“

Dav Schovánek foto
  • přečteno: 9169/8938×, 4 komentáře
„Fenomenální Emil Zátopek!" psaly všechny belgické noviny po jeho triumfu na atletickém ME v Bruselu „Fenomenální Emil Zátopek!" psaly všechny belgické noviny po jeho triumfu na atletickém ME v Bruselu

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (21 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

12Honzade | 22. 6. 2013 14.28 hod. | 77.48.73.xxx
Moc hezky, tradicne desne ctivy a napinavy! Jen tak dal.. Moc se tesim na pokracovani...12:)

dav | 22. 6. 2013 9.49 hod. | 89.176.226.xxx
Za pozitivní reakce moc díky!

Karolína | 21. 6. 2013 15.21 hod. | 90.176.255.xx
..čte se to jedním dechem a ke konci se chci užuž nadechnout ... a přiitom nechci aby příběh skončil :-)..Davide díky!!

mapo | 21. 6. 2013 8.31 hod. | 193.35.102.xxx
paráda Davide, čte se to jak detektivka, tolik podrobností o Zátopkovi neznám :-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví38
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice104
Více času na sebe14
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou34

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků