logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Sport – brrrrrrrrrrrrrrrrrrr

Sport – brrrrrrrrrrrrrrrrrrr

Stačilo říct slovo SPORT a hned jsem se křižovala a brala do ruky česnek. Když jsem byla malá, byl pro mě utrpením. Nenáviděla jsem hodiny tělocviku. Už večer dopředu jsem ze strachu dostávala horečku (to není vtip). Do dneška nesnáším vůni školní tělocvičny. Povinně jsme se navlékaly do bílých trik, modrých trenýrek a jarmil (pro mladší ročníky: to byly děsně nepohodlné boty). Babyboom v roce mého narození už notně ztrácel na síle, ale pořád jsem Husákovo dítě.

Byla jsem zoufale nešikovná (vlastně pořád jsem). Nepřeskočila jsem kozu, nevyšplhala po tyči a míč mi s pravidelností proklouzává mezi rukama. Jsem živoucím důkazem toho, že začít běhat může i to největší nemehlo bez jakýchkoli vrozených dispozic.

Se sportem jsem začala koketovat až na prahu dospělosti. Seděla jsem na svých tvaroh připomínajících stehnech a okolo břicha se mi rýsovaly tři pneumatiky (měla jsem je spočítané!). Možná mi u kolíbky nestála sudička dávající do vínku nadání pro sport. Dostala jsem ale touhu uskutečňovat své sny. Tenkrát jsem toužila zhubnout a proto jsem se začala hýbat. Nachodila jsem desítky kilometrů týdně. Sem tam vyjela na kole a najednou bylo 14 kilo dole. Sport jsem si nezamilovala. Byl cestou, jak shodit na váze. Dalších deset let jsem sportovala vždy jen v době, kdy jsem přibrala. Po třech měsících pohybu následoval obvykle rok nebo dva nicnedělání.

Na začátku roku 2008 jsem odjela do Budapešti, studovat jeden semestr na tamní vysoké škole. Doma jsem nechala krachující manželství a další průšvihy. Přestože jsem pobývala v jednom z nejkrásnějších měst Evropy, moc šťastná jsem nebyla. A najednou se zrodila myšlenka začít běhat. Chtěla jsem samozřejmě zhubnout (když už jsem zase na trhu) a vyrobit si trochu endorfinů pro zlepšení nálady. Po běžcích jsem pokukovala už delší dobu. Přes propocená trika vypadali spokojeně. Ráda bych také lehce pobíhala na cestách okolo Dunaje a kochala se výhledem na město.

Můj první pokus mi rozhodně slastné pocity nepřinesl. Uběhla jsem v součtu tři minuty proložené 22 minutami rychlé chůze. Domů jsme se vrátila úplně rudá a vyřízená. Pamatuji si, jak jsem se styděla, že neuběhnu víc než minutu v kuse. Vždycky jsem se snažila dostat alespoň za roh, aby lidé, které jsem potkala, neviděli, že uběhnu jen pár metrů.

Dnes s odstupem času si říkám, že jsem to vydržela. Běh byl pro mě bojem o život. Svět se zúžil na pár centimetrů. Ve spáncích mně bušila krev, lýtka pálila. Sledovala jsem stopky a silou vůle tlačila dopředu: 57, 58, 59 sekund. Uf. Můžu přejít do chůze. Jenomže já toužila běhat a své touhy jen tak neopouštím. Každý týden jsem zkracovala dobu chůze o minutu. Před svým návratem jsem běh a chůzi střídala 1:1. Stále jsem nedokázala běžet víc než minutu v kuse, ale i tak jsem byla na sebe pyšná.

Byla jsem zpátky sotva čtyři dny. Slavili jsme můj návrat. Šampaňské, nový dům a šero na chodbě udělaly své. Přehlédla jsem poslední schod a vyrobila si parádní výron kotníku (slyšela jsem, jak to křuplo. Blee). Měla jsem sice po ruce fyzioterapeuta (lehce ovíněného) a další kamarády. Tejpovali, ledovali, utěšovali a pod vlivem šampaňského se mi i smáli. Přes veškerou první pomoc to skončilo sádrou a berlemi. Na tři měsíce jsem musela na běhání zapomenout. Díky bohu.

Samozřejmě, nejdřív jsem byla naštvaná, ale teď už to vidím jinak. Protože jsem nemohla běhat, začala jsme si o běhání alespoň číst. Zjistila jsem, že je mnohem složitější, než jsem si myslela (ono nestačí jen klást nohu před nohu?). A tak se v mém životě zjevil Miloš … příště o tom, proč mě zpočátku štval a jak postavil mé běhání na hlavu (ještě dneska se mi z toho točí).

"Titánka" Peggy foto
  • přečteno: 8362/8303×, 7 komentářů
Sport – brrrrrrrrrrrrrrrrrrr Sport – brrrrrrrrrrrrrrrrrrr Sport – brrrrrrrrrrrrrrrrrrr

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Daniela | 27. 11. 2009 18.06 hod. | 213.162.66.xxx
Tak ten svatebni beh samozdrejme pobezim taky:))) jen dejte vedet dopredu:)))) Doufam, ze Pyjar dostatecne trenuje okolo Trebone:)))

12Honzade | 27. 11. 2009 14.59 hod. | 195.113.13.xxx
Clanek je peknej, ale jeste lepsi je ten „gambit“ pod tim:). Opravdu to dava tusit, ze svatebni beh je pred nama! :) Juchuuuuuuu:).

Pyjár | 26. 11. 2009 14.56 hod. | 193.165.74.xx
Milá Majko

jestli si četla dnešní Milošův článek „Běžecká strava“ viš, že i ty koláčky můžeme jíst. A tak si je dáme! Otázka je, kdo je upeče? Neměla by nevěsta???

S tím crossem to je dobrý nápad. Na NZ jsem viděl svatbu v mačkách na nejvyšší hoře Severního ostrova a byla to fakt bomba.

Adios

Pyjár

Majka | 25. 11. 2009 17.40 hod. | 88.101.79.xxx
Jůůů, svatební koláčky!!! Až se konečně rozkejvete, udělejte nějakej svatební přespolňák aspoň 5km v hodobóžovým. A místo zápisnýho budou svatební dary.

Peggy | 25. 11. 2009 14.51 hod. | 213.180.54.xxx
Milý Pyjáre,
text byl napsán pro tyhle stránky. Rozhodně není odnikud okopírovaný. Stál mě hodinu času, takže se přiznávám, že si se mě teď krapet dotkl. Bohužel (nebo bohu dík), vzpomínky mám jen jedny a tak samozřejmě popisuji to samé.
Jinak rozvodové papíry už leží na soudě. Trestné není nabízet Ti manželství, ale vzít si Tě :-)

Pyjár | 25. 11. 2009 13.56 hod. | 82.99.140.xxx
Milá Peggy

to je tedy ostuda! Nakopírovat sem (s mírnými úpravami) článek z blogu!!! Hned od začátku se mi to zdálo povědomé, tak jsem si to pro jistotu zkontroloval. Tak příště koukej něco napsat „jenom“ pro BŠMŠ.

A mimochodem, kdy se definitivně rozvedeš? Nabízet mi manželství a být přitom stále ještě vdaná, je trestné!!! Tak pozor.


Držím Ti palce a těším se na společný zážitek na PIM, ne-li dříve.

Pyjár

Daniela | 25. 11. 2009 7.18 hod. | 213.162.66.xxx
Hezky, hezky, tesim se na pokracovani:))
Ale jak tak ctu, Milos to s nama asi nema vubec jednoduche:)) A hlavne asi potrebuje dobre obrnene nervy:)))

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas88
Asics124
Brooks17
Inov-852
Icebug5
Hoka One22
Mizuno52
Newton5
NB21
Nike55
Salming349
Salomon40
Scott2
Vibram Fivefingers8
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce46
Běhám bos, bot netřeba14
ON6

kde se diskutuje

  • Pět dní do půlmaratonu. Den posledního soudu nebo poslední zkoušky : uplna parada na tychto clankoch je to, ze v nedelu pobezim svoj prvy polmaraton v Bratislave a tak…»
  • ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH : Milosi,velmy hesky clanek.Tak si te pamatuji.... »
  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků