logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Dívka, která spadla z nebe…

Dívka, která spadla z nebe…

…knížka, kterou otvírám na cestě z Chebu do Frenštátu pod Radhoštěm. Je čtvrtek 5. 9. 2013 a já odjíždím na extrémní závod v ultra maratonu dvojic. Na Beskydskou sedmičku. Když si vybavím mapu trasy v celé její kráse převýšení, tak si jako z nebe spadlý mohu připadat také. Devadesát kilometrů s převýšením 4800 metrů je opravdu porce. Navíc se startuje v deset hodin večer, aby těch extrémů nebylo málo. Přesto se těším. Stejně jako hrdinka knížky, která sedí v letadle připravená k seskoku nad okupovanou Francií, i já si neustále hlídám batoh, jako by v něm byl padák. Stejně tak důležitý totiž pro mě jeho obsah bude. Suchá i mokrá verze, boty, camel bag, čelovky, hole, ponožky. Mám vlastně náhradní? Nohy v suchu jsou základ. Myslím, že asociace s válečným románem se ještě objeví.

Mezipřistání. Hlásí se Praha. Přestup a připojení se ke zbytku výpravy. Odjezd do Ostravy Svinov a dále pak už přestup na poslední vlak do Frenštátu. Přijíždíme ještě za světla a výhled z okna mě nutí přestat si číst. To, co vidím, se chebské kotlině nepodobá ani zdaleka. Zdolání B7 je přirovnáváno k pokoření K2. Začínám chápat proč. Klid. Jsme tady o den dřív, abychom nasáli místní řídký vzduch a v místní hospodě zachytili ještě pár rad od místních horalů.

jdeme na to

Je tady den D. Začíná se registrací, na které selhaly počítače. Fronta se kroutí jak had a narůstá do obřích rozměrů. Účastníků je přes tři tisíce. Hodina čekání a stále zavřeno. Přesto se občas pohneme kupředu, jakoby příprava na startovní tlačenici. A jako start vypadá i otevření tělocvičny. Úprkem vprk. Fronta zapomenuta a odpuštěna. Na ruce čip a v tašce startovní číslo. V cestě na start stojí už jen vlaková souprava o šestnácti vagónech, ale ta si ještě počká. Jdeme na oběd a poté jako malé děti spát. Vlak odjíždí v devatenáct hodin. Nikdo však usnout nedokáže, a tak se balíme na cestu k nádraží. Cesta do Třince. Promyšleně se budeme vracet do cíle jako do místa našeho startu.

tak ta nás asi nahoru nevyveze

Náměstí v Třinci se pod světlem čelovek tří tisíc běžců proměňuje v invazi marťanů. Pár proslovů, kterým nikdo nevěnuje větší pozornost, jedno veřejné požádání o ruku a už se počítá do výstřelu. Po lehkém stoupání se dostáváme k prvnímu kopci. Malý Javorový. Myšlenka je jasná. Když je tohle malý, jaký bude ten velký? Svah v porovnání k terénu pod kopcem připomíná zeď. Tma jak v ranci a přecházíme na Javorový Velký. Tempo je udáváno prchajícím davem, jako by dole hořelo nebo bylo nahoře něco zdarma. Kašlu na ně a šlapu si svoje. Ale jen svoje nestačí. Zvedám hlavu a parťák nikde. Za sebe se paradoxně podívat nelze, abych neoslňoval světlem z baterky, a bez ní není vidět vůbec nic. První faux pas je tady. Po beznadějném pátrání sólo běh na první časovou bránu, kterou lze překročit v rozmezí pouze třiceti vteřin mezi jednotlivými závodníky. Zdenek už přibíhá. Pár peprných slov pročísne vzduch v tisíci metrech nad mořem a v rozestupu siamských dvojčat letíme dál. Letíme? No, oproti výstupu určitě ano, ale terén se dá přirovnat leda tak k cestě z kamenolomu. Bez holí se to snad ani dát nedá. Na trase vrchol Ropice 1082 m. Seběh do Morávky 475 m na čipovou kontrolu a opět výstup. Travný 1203 m. Střemhlav do propasti Krásná 500 m a začíná výstup na obávanou Lysou horu 1324 m. Beskydské Himaláje. V čase 6:46 pokořeno. U sestupu se dočkáme svítání. Opadne obava z medvědů, nastane strach z vlků. Pochválena buď, vazelíno!

obžerstvovačka

Pomyslná polovina závodu je za námi. Stále bez únavy a bez doplňků. Vlastně je vše na ovoci a suchém chlebu. Neběžím závod jako vegan, ale jako frutarián. Nejšílenější seběh po shodě se všemi běžci je do údolí Ostravice 410 m. Možná s pocitem, že následuje vrchol Smrk 1276 m. Pár prstů už se barví do odstínu švestiček. Nějak se zdá, že konec se vzdaluje. Dobíháme další závodníky a nemůžeme pochopit, kde se tady berou, když my jedeme na svoje maximum. Ale lidské možnosti a síly jsou asi nevyčerpatelné a neprobádané. Na trase je i spousta žen. Smekám před nimi bez jakéhokoliv zpochybnění jejich sil. Stejně jako před hrdinkou knihy, která padla do spárů gestapa. Nás na rozdíl od ní čeká po výkonu a nasazení pivo a sprcha jiná než pěstní. V hlavě se mele už opravdu všechno. Ze Smrku sestup do Čeledné 510 m a přes Čertův mlýn 1205 m na Pustevny. Zde nastává dilema a možnost volby. Nabízí se zkrácená trasa pro unavené lidi v kategorii sport i hobby, anebo seběh a vrchol delší přes údolí Ráztoky s výstupem na Radhošť 1129 m. Předposlední vrchol závodu. Sil už ubývá, ale volba je jasná. Klopýtáme do Ráztoky 580 m z Radhoště už jen na Velký Javorník 918 m.

šplhavci

Vnitřní radost už je jasná. Žádný patrný defekt, který by ohrozil dokončení výpravy, se nedostavil. Jsem v takové euforii, že se dopouštím chyby, a abych odlehčil ramenům, vylévám vodu. Z Javorníku do Frenštátu ještě ale hodina cesty. Navíc k pokoření závodu v čase pod devatenáct hodin musíme se Zdenkem nasadit tempo pět kilometrů za půl hodiny. Dáváme si smrtelný finiš. Běžíme, jako by to celé utrpení právě začalo. Nevím, co si Zdenek šňupnul, ale mám co dělat, abych mu stačil. 18:49:04. Jsme tam!! Výstup na rampu vítězů. Do ruky dostávám plechovku piva a po prvním loku alkoholu z úplné dehydratace se klátím k zemi. Zdenda, ošetřovatel a záchranář v jednom, je ale připraven. Jsou zážitky, které se neopakují. B7 byla jedním z nich.

zvládneš-li B7, získáš vhled i rozhled

Každému, kdo se pokusí posunout v pokoření vlastních limitů i přes B7, přeji hodně sil a šťastný návrat. Ten se bohužel hrdince mé knihy nepodařil. Doběhnuto, sečteno, přečteno!

Hodně štěstí všem Štěpán

Štěpán Boháček foto
  • přečteno: 7305/7047×, 4 komentáře
Dívka, která spadla z nebe… Dívka, která spadla z nebe… Dívka, která spadla z nebe… Dívka, která spadla z nebe… Dívka, která spadla z nebe…

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (19 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Jarka | 18. 9. 2013 22.01 hod. | 89.102.240.xxx
Článek mě dojal,při čtení mi běhal mráz po zádech,je to nádhera,netušila jsem,že jsi takový spisovatel,moc gratuluji

strejda6 | 15. 9. 2013 22.15 hod. | 89.177.148.xx
extrémní blázni, blahopřeju!

Lucie P. | 15. 9. 2013 10.59 hod. | 90.178.114.xxx
Klobouk dolů!!! Jste božani i když "Lázeňáci"

Katka N. | 15. 9. 2013 4.07 hod. | 46.135.13.xxx
Blahopřeji chlapi :-) Ty emoce v cíli stoji za to, že :-)
Jste borci :-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ultramaraton

všechny články Ultramaraton

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Je lepší běhat po silnici nebo po měkkých lesních cestách : A co běh po pláži? Nemyslím sypký písek, ale tu vodou zpevněnou část hned u vody.. »
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Rudo, boty za to nemůžou. Zůstaň při došlapu (prvním kontaktu na střed chodidla – bříška…»
  • BĚŽECKÉ BOTY PRO PŘIROZENÝ BĚH : Zdar sportovci. Chci se zeptat na úskalí "dropu"...měl jsem běžecké boty s vysokým…»
  • Zranění v oblasti sedacího nervu – uskřípnutý zadek : Dobrý den já jsem před 4 dny seděl asi 6-8 hodin na židli a pak jsem vztal no a najednou mě začal…»
  • Pět možností jak v létě trénovat a připravit se na podzimní běžecké závody, když se vám zrovna nechce běhat : Hedviko, záleží na tom, jak do sebe šijete :), ale každopádně bych řekl, že hodina fitboxu vydá za…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků