logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky

Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky

Je úterý, 18:25 h. Dobíhám LEO Express do Ostravy, kam jedu za Káťou, abychom ve středu ráno rozběhli spolu s Daliborem a Kamilou další etapu štafety charitativního běhu Aš – Košice – 895 kilometrů za 10 dní na MMM Košice a pro „Achillovu Patu“.

Vše se semlelo velmi rychle. V neděli jsem od Dany dostala kontakt na Káťu – jednu z letošních „PIMek“, prý mi určitě pomůže rozběhnout 7. etapu. A opravdu, odepsala prakticky okamžitě, nabídla jako doprovod auto s řidičem (manželem Radkem), sebe jako spoluběžkyni a jako bonus ke všemu ubytování u sebe doma. Nahlásili se i další běžci – Dalibor vyzvedne „bryndáky“ (slovensky podbradníky:-)), Kamila slíbila běh z Rožnova na Horní Bečvu. Nikoho z běžců neznám osobně, tak klikám na návrhy k facebookovému přátelství, rychle projíždím fotky, abych aspoň tušila, kdo se mnou poběží.

Do Ostravy mířím v napětí a zároveň těšení se na celou akci. Na nádraží mě vyzvedne Radek, který nám bude dělat při běhu doprovod a odváží nás domů za Káťou na Čeladnou. Těsně před půlnocí se tak seznamuji s „Katkou, co to dala

Ve středu ráno zvoní budík 5:30 h. Vyrážíme krátce po 6. h, v kufru auta máme pro jistotu zásoby jídla i pití snad pro celý běžecký oddíl – co kdyby se k nám někdo nečekaně přidal. Před skanzenem v Rožnově se potkáváme s Kamilou Kouzelnou (pozor ve skutečnosti se tahle kouzelnice jmenuje Jana:-))a s Daliborem, který přináší vestičky. Rozběhnout se s námi z Rožnova až na Bumbálku přišel také triatlonista Pavel.

Vybíháme v dobré náladě po cyklostezce směrem na Horní Bečvu. Zuby drkotají, přece jen 2 stupně teploty a hustá mlha po ránu jsou znát. Radek se ujímá řízení a občerstvování. Než doběhneme na přehradu Horní Bečvu, vykoukne sluníčko. Radek pro nás nakoupil pravé valašské frgály a krásný den začíná!

Rozloučíme se s Janou alias Kamilou, pokračujeme na Bumbálku. Od Rožnova běžíme stále do kopce, táhlé stoupání po asfaltu se sluncem a náklaďáky v zádech není to pravé ořechové, a tak část trasy obíháme (spíše tedy oblézáme) přes lesní cestu a vrch Čarták. Na Bumbálce nám dá sbohem Pavel, po občerstvení a lehkém odpočinku pokračujeme na Makov. Káťa s námi sice původně jela s předsevzetím zaběhnout si jen 10 -15 km a pomáhat manželovi s řízením – v neděli přece běží MMM, nicméně zatím běží stále s námi po turistických značkách, cyklostezkách a v nohách máme kolem poledne už téměř 35 km.

V Makově Káťa nasedla do auta k Radkovi a já s Daliborem pokračujeme po cykloturistických cestách dál na Dlhé Pole. Cesta lesem není zdaleka snadná, čeká nás několikero stoupání kolmo vzhůru, poté seběhy kopců, louže, bahno – krásný terén, jen to není úplně idylka v našem silničním obutí. V Dlhém Poli na nás čekají v hospůdce Káťa s Radkem. Bohužel zde nevaří. Těšili jsme se na polévku, holt si ale musíme vystačit s banány, koláči a chlebem. Na vývar si počkáme až do Žiliny. Káťa se nenechá Radkem dlouho přemlouvat k běhu a přidává se k nám, maraton, nemaraton. Cestou do Žiliny nás dojíždí na kole Roman a dělá nám společnost. Díky němu trefíme přímo na Budatín k památníku H. M. Hurbana, kde nás čeká Fero se svojí ženou. Slovenští běžci oblékají podbradníky a míříme společně na vytouženou polévku. Dneska nám asi teplé jídlo prostě není přáno. V hospodě nevaří; poslední objednávky na teplou kuchyni brali prý do 16 h. Nakonec si vystačíme s pivem – nejlepším ionťákem všech dob a naše československá skupinka vybíhá do centra noční Žiliny. Naštěstí se nemusíme soustředit na cestu, Roman s Ferem nás vedou jistou cestou ke Strečnu. Cesta kolem v. n. Žilina (přehrady na řece Váh) je nekonečná – nám, co jsme vyběhli ráno z Rožnova a v nohou máme pomalu druhý maraton, už moc do řečí není. Svaly tuhnou, od vody se táhne chlad. Mne bolí kotník, Káťu pravé stehno, Dalibora snad nic, ale síly pomalu docházejí. Roman s Ferem jsou naštěstí při síle a tak nás táhnou, běžíme okolo 6 min/km až pod osvětlený hrad.

Tam na nás čeká Radek se špatnou zprávou – do Vrútok běžet nemůžeme. Je zde čtyřproudová silnice, spousta kamionů a krajnice žádná, není kudy běžet. Vydat se cestou mezi kamiony by byla jasná sebevražda. Mrzí nás to, ale nasedáme do auta a těch pár km do Vrútok se necháváme převézt. Uděláme rychlou fotku. Nedoběhli jsme tedy celou etapu, ale u srdce nás hřeje dobrý pocit, v nohou zase svalová křeč, tak snad přece jen středeční etapa splnila svůj účel. Pro PATU jsme v 5 lidech vyběhali téměř 300 km. Užili jsme si společný běh, získali nové zážitky i přátele.

Právě jedu Pendolinem domů do Prahy, jsem bohatší o krásnou zkušenost. Přemýšlím o přátelském a nezištném chování běžců. Nezáleží vůbec na věku, vzdělání, na ničem. Běh nás všechny spojuje.

Den sedmý v obrazech

Rožnov pod Radhoštěm – VrůtkyRožnov pod Radhoštěm – VrůtkyRožnov pod Radhoštěm – VrůtkyRožnov pod Radhoštěm – VrůtkyRožnov pod Radhoštěm – VrůtkyRožnov pod Radhoštěm – VrůtkyRožnov pod Radhoštěm – VrůtkyRožnov pod Radhoštěm – Vrůtky Rožnov pod Radhoštěm – VrůtkyRožnov pod Radhoštěm – VrůtkyRožnov pod Radhoštěm – Vrůtky

Vrůtky – Králova Lehota v obrazech

Doprovodná vozidlatři mušketýřiMise splněna – králové mohou jít spát

Kateřina Šumberová foto
  • přečteno: 7884/7694×, 1 komentář
Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky Den sedmý: Rožnov pod Radhoštěm – Vrútky

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (15 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Tomas_Pce | 4. 10. 2013 7.35 hod. | 213.226.203.xx
To místo na konci Vaší cesty jsem popisoval Milošovi před třemi týdny jako pěšky nepřekonatelné. Je jasné, že tudy nepojede ani žádný cyklista natož běžec. Jste skvělí, že jste dostali vestičky zase o kus dále. Ještě jednou děkuji Tomáš z Pardubic

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál AŠ – KOŠICE pro "Achillovu PATU"

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Běh je jen jeden a je pro všechny. Život má své zákony a ty platí na všechny. : Ahoj všem, zajímavé, ale proč neběhat Pro něco ? Pro lepší zdraví, pro zážitek, pro klid a čistou…»
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Tak všechny trasy jsou již dávno vyprodané »
  • Emoce a sport : Je někde ke shlédnutí ten zmíněný pořad? Díky předem za info. »
  • Cesta oplácané holčičky, nad kterou babička na jižní Moravě radostně jásala, jak dobře prospívá, do PIM Women´s Challenge 2012 : Karolíno, napadlo Vás někdy, že lámat věci/ osud/ lidi přes koleno, je nesmysl? Vy evidentně ńejste…»
  • Maraton změnil miliony životních příběhů : Miloš píše tak podmanivě, že být v tu chvíli někde na trati, cestě, chodníčku, kdekoliv, tak se…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků