logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Kolik stojí jedna vteřina?

Kolik stojí jedna vteřina?

Skončil festival v Bukurešti a Zátopkovi jsou odesláni na prominentní dovolenou do Varny. Nikdo si to nezaslouží více. Bulharsko není v té době ještě zdaleka tak populární destinací, dny jeho největší slávy přijdou až v sedmdesátých letech, kdy na bulharské pláže léto co léto zamíří většina tehdejší československé populace. Teď je tu ale relativně klid. Emil si v teple prohřívá nastydlé kyčle a zanedbaný ischias, Dana rehabilituje, potřebuje doléčit zlomeninu pravé nohy, kterou jí způsobil vlastní manžel. Tak dlouho ji házel do rybníka, až špatně dopadla a zlomila si nohu nad kotníkem, což je pro změnu Emilova verze.

Emil Zátopek s Kovaczem

Emil rozhodně není dovolenkový typ, stále vyhledává nějakou aktivitu, neumí si představit život bez pohybu. I ve Varně musí trénovat, první dny vydrží se třemi čtyřstovkami, postupně ale jejich počet navyšuje na deset, dvacet, propracuje se až k třiceti, když si devátého září natrhne lýtkový sval. Pak už jen cupitá po pláži, volných deset, pak i dvacet kilometrů. K dovršení vší smůly nastydne a konec dovolené stráví v horečkách. Pětadvacátého září běží v Sofii prakticky bez tréninku tři kilometry za 8:24,4 a o dva dny později pětku v čase 14:33,2. Po návratu domů si ani nestihne vybalit a odjíždí na závody do Varšavy. Vrátí se do Prahy a o dva dny později pobije na pětce Kuce s Kovacsem za 14:09. Cítí se dobře, doufá, že smůlu pro tento rok už vyčerpal a pustí se zase naplno do tréninku.

start závodu na 10 kilometrů v Houštce

V neděli prvního listopadu už zase krouží na stadionu v Houštce. Celých čtrnáct dnů věnoval zvláštní přípravě na tento závod, chce se pokusit překonat letošní nejlepší čas na desítku, který drží Pirie (29:17,2). Nakládal si a zároveň přemýšlel, jak dlouho ještě jeho tělo tu zátěž vydrží. První neděli začal s 5 x 200 , 20 x 400, 5 x 200, v pondělí přitvrdil 5, 30, 5, své úsilí vystupňoval další den na 5, 45, 5 a tak až do pátku. V sobotu deset čtyřstovek ubral, v neděli opět běhal maximum. V druhém týdnu střídal lehké a „ostré“ dny: pondělí 5, 30, 5 lehce, úterý 5, 20, 5 ostře, středa 5, 10, 5 lehce, čtvrtek 5, 10, 5 ostře a v pátek totéž lehce. Sobota odpočinek, v neděli závod.

Od prvních metrů se drží pod mezičasy svého vlastního světového rekordu z roku 1950. Vše jde až podezřele snadno, až na sedmém kilometru přijde krize a on začne zaostávat. Jako by se nechal zaskočit, jako by nebyl připraven bojovat. Očekával bolest, která nepřicházela, nechal se ukolébat a ona ho zastihla nepřipraveného. Pár kol stráví v neplodných úvahách, co kde mohl pokazit. Možná byl chybou ten volný páteční trénink, kdyby běžel už v sobotu s posledním ostrým během ve čtvrtek... Je ale až příliš bojovníkem, než aby odstoupil. Nechce tak učinit ani z úcty k soupeřům, pere se s tratí dál.

Podaří se mu o něco málo zrychlit, ostatní běžce sice dál předbíhá s monotónní pravidelností, ale i tím ztrácí další cenné desetinky. Ještě na devátém kilometru je vteřinu a osm desetin za rekordem. Jsou to lidé, kteří ho nenechají padnout. Někteří přijeli z velké dálky, jen aby ho viděli běžet. Přestože jsou o mezičasech informováni, pořád mu věří. Nepřestávají povzbuzovat, malí, velcí, všichni ho ženou dopředu. Srdce se jim musí svírat obavami, ale ani na vteřinu nepřipustí možnost neúspěchu. Podlehne jejich víře a pokusí se o nemožné. Přemůže únavu a vyčerpání, donutí prochladlý organismus k maximálnímu výkonu. Sedřené tělo, na kterém není ani gram zbytečného. Nezdá se, že by od Helsinek viditelně zestárl, jen rysy v obličeji vystouply a vlasů mu zase o něco ubylo. Oblečený pouze v trenýrkách a vyrudlém tílku, pot z něj jen leje, zatímco diváci se choulí do dlouhých zimníků. Málokdo si dnes dovolil vyrazit bez čepice.

Nyní mají všichni příležitost zahlédnout to „něco“, čím se Zátopek odlišuje od ostatních atletů světové úrovně. Člověk na pokraji svých sil na hony vzdálený antickému ideálu krásy. Obličej zkroucený v grimase, která současně přitahuje i odpuzuje. Zároveň ale také vzbuzuje účast, sympatie a pocit sounáležitosti. Nikoli nedotknutelné chladné božstvo, ale člověk trpící jak zvíře. Prožívající stejnou bolest, kterou by na jeho místě prožíval každý.

Emil Zátopek při úspěšném pokusu o rekord na 10 kilometrů – všimněte si, i jeho běžecký styl je tentokrát perfektní

Dokáže zrychlit ještě na posledních metrech, po způsobu sprinterů vpadne do cíle a nastane obrovské tázavé ticho. Skalní fanoušci vybaveni stopkami si porovnávají vlastní měření. Emil už zabalený v dece, na prsou přiložený stetoskop, slíbil, že se po závodě podrobí lékařskému vyšetření. Tak ano nebo ne? Až výstřel potvrdí napjaté očekávání. Emil Zátopek časem 29:01,6 stanovil nový světový rekord, o vteřinu překonal svůj vlastní výkon z Turku. O jednu jedinou vteřinu! Obecenstvo odchází spokojeno, diváci byli svědky výkonu světové úrovně, viděli boj, který hned tak někdo nevidí. Malí Korejčíci se bezprostředně radují, jak umí jenom děti. Sám Emil je na rozpacích, přijímá gratulace, ale neví, má cenu se vůbec radovat? Porazil sám sebe asi o tolik, co trvá králičí pšouk. Stálo to celé za to? Ví, že s minulostí ve sportu nikdo dlouho nevystačí. Buď byla tohle jeho labutí píseň, nebo se musí něco změnit!

Dav Schovánek foto
  • přečteno: 8984/8783×, 1 komentář
Kolik stojí jedna vteřina? Kolik stojí jedna vteřina?

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (24 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Karolína | 10. 10. 2013 23.47 hod. | 89.24.231.xx
...vteřina byla Zátopkovi málo, a dnes je tolik humbuku kvůli každé desetince :-)...doba holt pokročila :-)..Davide, opět skvěle napsáno, díky za to!!!

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Všechny, co se hýbou pro zdraví by měli zkásnout, nebo rovnou zbásnout! : Samozřejmě ze vším souhlasím. Kde jsou ty zlaté časy co jsem při běhu nikoho podobně postiženého za…»
  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Pavle, díky za tvůj příběh, jsem moc rád, že ti běh pomohl vrátit se do života a měl bych na tebe…»
  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Před rokem (krátce po 50tce) mi byla diagnostikována cukrovka. Předcházející (nejen) několikaleté…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dovoluji si informovat / nemohu radit /o zlepšení stavu mých problémů s tendinozou Achil.šlach ze…»
  • Jaroslava Grohová: Prvního běhu v Běchovicích jsem se zúčastnila načerno : Váš článek mi udělal velkou radost, paní Grohová je skvělá trenérka a obdivuhodný člověk! »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků