logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Dva rekordy přes překážky

Dva rekordy přes překážky

Jarní start české výpravy na závodech v Paříži s sebou přinesl další pozvání od francouzské sportovní federace, tentokrát na květen. Emil vstoupil do této sezóny jako dobře namazaný stroj, štěstí se ho stále drží, zranění se mu vyhýbají, přestože občas běhává i skoro padesát kilometrů v jednom tréninku.

V dubnu zvítězí s velkým odstupem na armádních přeborech v přespolním běhu ve Zbirohu a celý další týden pokračuje i nadále obludnou stovkou čtyřsetmetrových úseků denně. Na druhý týden vystupňuje formu, dává střídavě dvacet, na druhý den třicet čtyřstovek. Závěrečných sedm tréninků už jen pouze 10 x 400 metrů maximální rychlostí. 25. dubna v Novém Městě nad Metují zvítězí v republikovém přeboru v přespolním běhu na trati 11 kilometrů v neuvěřitelném čase 31:12.

Běhá, jako by se nikdy neměl zastavit. Na začátku května vyhraje v Houštce pětku za 14:01 půl minuty před dalšími vytrvalci z ÚDA, Ullspergerem, Koubkem a Tomisem. Přibral je do houštecké party, i oni navýšili objemy, v závodě pak běželi do třetího kilometru společně. Pak je Emil sice opustil, ale i přesto doběhli ve svých osobních maximech. Mrzela ho ta jediná vteřina, další pokus na téže vzdálenosti si nachystal už o dva dny později na Kladně, byl ale o patnáct vteřin pomalejší jen díky měkké dráze. Čtrnáctiminutová hranice mu jen těsně proklouzla mezi prsty. Přitom ještě nedávno mu odborníci prokovali ztrátu rychlosti a doporučovali přejít na delší tratě. Teď se jim může smát, nikdy nebyl rychlejší.

Má natrénováno, do Paříže se těší. Těsně před odletem se doma zváží, rovných dvaašedesát kilo. „Máš stejně jako před čtyřmi lety před odjezdem na mistrovství do Bruselu“, diví se Dana. „Že by zase nějaký rekord?“ Emil pro jistotu jen pochybovačně vrtí hlavou a Dana připomene jejich sázku s poklonou: „Až k zemi a přede všemi ještě na Ruzyni!“

Evropu padesátých let dělí železná opona, studená válka je v plném proudu, přechody hranic představují dlouhé nervy drásající peripetie plné papírování, prohlídek a nemístných otázek. Češi do posledního dne před odletem čekají na francouzská víza, nakonec odlétají do Belgie bez nich. Formality již mají všichni vyřízeny, čeká se jen na Emila, tomu je ale vízum a tím i vstup do Francie odepřen. Emilek si totiž po návratu z L´Humanité pustil hubu na špacír, ostatně patřilo tenkrát k dobrému mravu pomlouvat vše západní. Na jakési besedě s novináři kritizoval volný prodej pornografie v novinových stáncích po celé Paříži a ještě přidal osobní postřehy z vyhlášené Rue Pigal. Článek pak převzal francouzský tisk a neštěstí bylo hotovo. A Francouzi dobře vědí, že Češi budou solidární, pokud nedostane povolení jeden, nepojedou ani ostatní. Napětí vzrůstá, závody se blíží a všichni ještě stále trčí v Bruselu. Emil má na sebe strašný vztek. Telefony jsou rozžhavené do ruda, Emil nestačí odpovídat na otázky coby kdyby. Šíří se fámy, prý je již rozhodnuto a je zbytečné si dělat naděje, vzápětí přijde doporučení vyčkávat, jednání prý ještě probíhají. Belgičané nabízejí účast na závodech, aby Češi necestovali nadarmo. Do celé aféry se ještě přidá tisk a veřejnost. Čas se krátí, je sobota, závody se konají již zítra! Večer už nedoufají ani ti největší optimisté, všichni se už chystají na kutě, když volá Paříž. Hlas kdesi daleko se ptá, pokud by nyní víza dostal, zda by se závodů účastnil? Emil se zmůže pouze na opakované: „Oui, oui!“ Další čekání a před půlnocí další telefonát: „Jeďte ihned na francouzskou ambasádu, doklady pro monsieur Zatopek jsou připraveny!“ Nikdo nechce věřit, pro jistotu se trenér Láďa Fišer vydá ulicemi nočního města na vyslanectví. Nestačí ani zazvonit a dveře se před ním otevírají, jedny, druhé, třetí a za necelou půlhodinku drží potřebné doklady v ruce. Ostatní dění ze všeho nejvíce připomíná bojový poplach, ale na ty už je Emil z vojny zvyklý. Ve čtyři ráno je už celá výprava na letišti a ještě než se Pařížané vzbudí do nedělního rána, přistávají na letišti v Orly.

letiště Orly

Všichni se cítí nedospalí a vyčerpaní napětím posledních hodin. Emil si stihne ještě dopoledne na chvíli zdřímnout. Závody se konají krátce po poledni na stadionu Colombes. Roku 1924 tu Bedřich Šupčík jako první Čechoslovák získal zlatou olympijskou medaili ve šplhu bez přírazu na osmimetrovém laně. Dráha je tu pěkná, tvrdá, až z ní bolí nohy.

stadion Colombes

Emil je ale mrzutý, byl rozhodnut podat tu výkon, teď se navíc cítí po cestě rozlámaný a nervy má ještě na pochodu. Později ve vzpomínkách na tento památný běh napíše, jak se chtěl odvděčit veřejnosti, která se za něho brala a vymohla jeho příjezd. Můžeme ale předpokládat, že ho hnal zdravý vztek: „Když už jsem tu, tak vám ukážu!“ Čas si rozpočítá na 14:10, jde ale do závodu s rozhodnutím ho nedodržet. Ať Paříž vidí, co ještě neviděla!

před startem

Od startu za to „vezme“. Ještě v prvním kole se na čele tahá s jedním Jugoslávcem, pak se ale odpoutá a od té chvíle je to jen jeho závod. Nebo lépe řečeno, jak napsaly L´Equipe, na dráze probíhají závody dva. Zátopek v čele a za ním s odstupem peloton. První kilometr za 2:47,1, na patnáctistovce už běží se stometrovým náskokem. Druhý za 2:47,3. Hlediště začíná pomalu ožívat, z publika se ozývá šum, ostatní soutěže jsou přerušeny a sportovci upírají pozornost na dráhu. Je jim jasné, že se tu běží o svěťák. I Emil to ví, je to však on jediný, kdo tu bolest musí snášet. Třetí kilometr za 2:49, všichni upřeně sledují stopky, celkový čas 8:23,4. Láďa Fišer ho od startu žene dopředu, střídavě se raduje a propadá zoufalství, hlasem už nevládne, jeho obličej však mluví za vše. Čtvrtý kilometr 2:50, Emil jako by pomalu vadl. Jen na československý rekord 14:03 by musel být poslední kilometr za 2:49. Jdou mu před očima rudá kola, snaží se myslet na lesy v Houštce, na ty stovky úseků zdolaných v tréninku, na propocené tepláky, které v mrazu střídal. To vše by měl vyhodit kvůli pár hodinám nevyspání a troše nervů kvůli vízům? Sebere síly, chce se dostat aspoň pod tu zakletou čtrnáctiminutovou hranici. Zaslechne kladnou odezvu v publiku a ještě přidá, poslední metry běží, jak ještě nikdy neběžel. Pátý kilometr za nepochopitelných 2:43,8, celkový čas 13:57,2.

5 km za 13:57,2

Padl jeho vlastní československý rekord, hranice 14 minut je překonána a s ní i dvanáct let odolávající rekord Gundera Haagga. Emil ho překonal o celou vteřinu. Dosáhl tím svého nejhodnotnějšího rekordu v momentě, kdy ho nejméně očekával a ve chvíli, kdy ho současně nejvíce potřeboval. Stadion Colombes nepamatuje takový poprask, které se tu onoho památného třicátého května 1954 strhl. Policie se snaží izolovat Emila od lovců autogramů, on se ale stále podepisuje a podepisuje, snaží se vysvětlit, že se necítí obtěžován a že se klidně podepíše třeba celému stadionu. Nakonec se podepíše i samotným četníkům.

s lovci autogramů

Jedno z prvních blahopřání obdrží z Belgie, však to mají za rohem, a jestli prý pan Zátopek potvrdí účast na úterních závodech v Bruselu, o kterých jednali, když ještě nebyla jistá účast české výpravy v Paříži. Pan Zátopek nejenže potvrdí, ale jak je tak ještě v ráži, vyhlásí pokus o překonání rekordu na deset kilometrů. Ať se mají v Bruselu nač těšit!

Dav Schovánek foto
  • přečteno: 6049/5891×, 3 komentáře
Dva rekordy přes překážky Dva rekordy přes překážky Dva rekordy přes překážky Dva rekordy přes překážky

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (15 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Karolína | 13. 11. 2013 14.37 hod. | 90.176.255.xx
Líbí,líbí moc!!!

Jirka | 6. 11. 2013 20.04 hod. | 37.48.40.xxx
Na jeden nádech, jako vždy..díky

Jana | 6. 11. 2013 12.51 hod. | 80.250.18.xxx
Velmi napínavé..... Nádhera... Nemůžu se dočkat knižní podoby :-) Díky

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

kde se diskutuje

  • Přirozený běžecký styl. Bříško, pata, celá noha, odvalení, zakopnutí, let : Dobrý den, asi to sem moc nepatří, ale chtěla bych Vás poprosit o radu. Od mala nerada běhám…»
  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků