logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Pojednání o podstatě a původu radosti z běhu

Pojednání o podstatě a původu radosti z běhu

V čase oslav čtyřiadvacetin svobodné české země se sjelo mnoho běhuchtivých na západ, aby společně kromě připomenutí si tohoto historického milníku pomohlo udělat svět trochu lepším místem. Tentokráte se beneficientem tradiční Františkolázeňské čtyřiadvacetihodinovky stal domov pro osoby se zdravotním postižením Pata, který se nachází v Hazlově. Je nesporné, že kolik účastníků této akce tak krásné, že zasahovala nejniternější části lidského srdce, tolik důvodů, životních příběhů, cílů a očekávání, se kterými jsme do Mekky dobra, jak napsal loni Michal Vítů, přijeli. Dovolte mi říci, že v mnoha momentech jsem mohl cítit bezprostřední Boží blízkost. Rád bych vám o tom pověděl více a vzdal tím také Ježíši za tuto akci hold.

Na úvod se sluší poděkovat. Naše díky zaslouží celý realizační tým, který ovšem nelze zúžit jen na Lucii, Zdendu, Danu, Miloše a Petra. Vždyť my běžci jsme se tam měli jako v pohádce! Nevím, jak to lépe zachytit. Všichni jsme slyšeli o „all-inclusive“ dovolených. Bylo by ke zvážení tuto doušku pro příští ročník přidat. Dobrovolníci skutečně mění svět. Protože skutečný dobrovolník má štědré srdce. Bez ohledu na to, jak nedostatečný si člověk může přijít, vždycky bude sebou samým, bez ohledu na dnešní fixaci materialismem, unikátním poslem dobra, lásky, útěchy, povzbuzení a radosti. Jeden příklad za všechny. Přijedete na místo činu, rozkoukáváte se a už je tu Zdenda Dančo, který se ptá, jestlipak mám všechno a čehosi nepotřebuji. Tahle otázka mění svět. Co pro tebe můžu udělat? Jak můžeme část ze sebe sama použít pro blaho druhých co nejlépe?

Jakkoli byly technické podmínky (čipy, obsluha skutečně naprosto po celou dobu) na úrovni mezinárodní akce, jakožto soutěživý člověk, snaživka, šprt, šoumen, povzbuzovatel a nadšenec jsem si musel připomínat Milošova slova, že tentokráte nám nepůjde v první řadě o závody, ale o slavnost dobra. O pomoc druhým. Skrze věc, kterou milujeme, milovat ostatní. Ty, které zatím neznáme. S Milošem jsme se více seznámili až poté, co jsem jednoho dne přiletěl pozdě na vyšehradský footcamp. Poté následoval poutní ultramaraton, při kterém jsem mohl poznat Petra Hrušku. Jak jsme tehdá (loni) jeli lesem na Rennsteigu, já už nemohl a Petr jel vedle mě na kole a povídali jsme si. Nezapomenutelné. Stejně tak bylo vynikající vidět Vaška, Milana, Marka, Lenku, Hanku, Evu a navázat přesně tam, kde jsme minule skončili hovor. Ve Františkových Lázních jsem, a věřím, že nebudu jediný, kdo to poví, prožil odlesk věčnosti. A také kamarádi. Bez pozlátka, reklamy a přetvářky. Kamarádi, kteří nestárnou. Kamarádi, které mám rád.

Nedávno jsem napsal na Facebook, že jsem vděčen Bohu, jak mě provedl nástrahami dokončení bakalářského studia na VŠE v Praze. Uvedl jsem svoji vděčnost slovy, že veškerá sláva, uznání a hlavně zásluha patří Bohu. Komentáře, že jsem přece tvrdě pracoval já, a tak si rozhodně zasloužím nějaký kredit také, na sebe nedaly dlouho čekat. A vidíte, nemyslím si to. Stejně tak to vidím i s právě proběhlou akcí. Jsem vděčen Pánu, že mě vede mezi tak úžasné lidi, kteří mají pochopení pro odlišné prožívání té samé věci. Mají pochopení pro odlišnou intenzitu prožívání a z toho vycházejícího chování. Úžasné bylo půlnoční zastavení s Petrem, který nás povzbudil k realismu, zájmu, odvaze a lásce v kontrastu s „předplyšákovými perverzitami“ v naší osobnosti. Jako minulý rok chci Petrovi poděkovat především za to, že mluvil navýsost srozumitelně. Obdivovat ho pak nepřestanu za to, že byl ochoten s námi sdílet i svá selhání. Je to pro mě známka velké Boží milosti a jsem velmi rád, že jsem na tento čas kolečkování přerušil a na chvíli se společně s ostatními zadumal.

Bylo fantastické sledovat, jak v oněch dnech, sobotu a neděli, roste mezi lidmi přátelství a dobrá nálada. Díky, Miriam, Tomáši, Honzo a Terezo, že jsem vás mohl poznat. Pokud někdo na své první čtyřiadvacítce nakrouží 100 km, je to výkon hodný veliké úcty. Že láska prochází žaludkem? Nepochybně. Nesmím také pominout dámy a pány zajišťující pití a stravu. Zázvorový čaj neměl konkurenci, ranní bramboračka s pravými liškami (!) v neděli pak nakopla do posledních hodin pobíhání. Vyzdvihnout je třeba i svatební koláčky, rebarborový a borůvkový koláč, sendviče a v neposlední řadě též chleba se sádlem a škvarky. Mňam.

Země česká, domov můj. Zaznělo v podání Milana Muzikáře na závěr krásného happeningu. A ta podstata a původ? Když se zamýšlím, v čem tkví podstata a původ radosti z běhu, znovu a znovu mi na mysl tane myšlenka, že musí zcela jistě ležet mimo tento svět. Omílanou otázku, proč že to běháš, ještě jde zvládnout: pocity, zdraví, vzhled, vyčištění hlavy, je to cool atd. Ale ouha. Pokud přijde nějaký Malý princ a poodhalí závoj našeho nitra, musíme s pravdou ven. Běh je jednou z možností jak ukazovat na Boha.

Tak neváhej, nazuj si kecky a vyběhni obejmout světTak neváhej, nazuj si kecky a vyběhni obejmout světTak neváhej, nazuj si kecky a vyběhni obejmout světTak neváhej, nazuj si kecky a vyběhni obejmout svět
Tak neváhej, nazuj si kecky a vyběhni obejmout svět!

Zdeněk Kolman foto
  • přečteno: 5512/5409×, 3 komentáře
Pojednání o podstatě a původu radosti z běhu Pojednání o podstatě a původu radosti z běhu Pojednání o podstatě a původu radosti z běhu Pojednání o podstatě a původu radosti z běhu

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (19 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Zdenda Kolman | 26. 11. 2013 13.13 hod. | 146.102.32.xx
Děkuji mockrát, Petře. Bylo to po všech stránkách velmi silné. Doufám, že se podobně skvěle, ne-li ještě mnohem lépe daří i Tobě a držím palce na všechny životní boje. A někdy na běžecké trati či jinde naviděnou!

Petr Kaňovský | 25. 11. 2013 12.33 hod. | 62.245.112.xxx
Velmi pěkně napsané, gratuluji ke skvělému sportovnímu výkonu i k úžasným duchovním i společenským zážitkům.

Monica | 23. 11. 2013 20.23 hod. | 77.48.200.xxx
Nejen s poslední větou naprostý souhlas! :)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Pomáhej během

všechny články Pomáhej během

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví39
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice106
Více času na sebe14
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou37

kde se diskutuje

  • Život neběží vždycky podle (tréninkového) plánu : Je to malichernost, ale jak dobře Vám rozumím ... :-) »
  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků