logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

20. Pražská stovka, In memoriam Honza Simet (1956 – 2013)

20. Pražská stovka, In memoriam Honza Simet (1956 – 2013)

Druhý adventní víkend jsme si od předvánočních příprav mohli odpočinout na jubilejním ročníku tohoto tradičního dálkového pochodu či ultratrailu, jak je komu libo. V jednom z pozávodních komentářů čteme: „Aby účastník mohl dokončit, musel prokázat „vyloženě morální vlastnosti“. Dvacetiny přinesly mnoho inovací, které je třeba pochválit a pojďme to říci na plná ústa: Pražská stovka byla letos fenomenální! Ideální koktejl akce, na kterou se bude hodně dlouho vzpomínat ovšem vytvořila vyvážená kombinace tradice a novoty. Jak se to poznalo?

Tradicí mám na mysli pohodu akcí pořádaných organizátory dálkových pochodů. Také si někdy říkají dálkoplazi. Již při prezentaci v Modřanech dýchala ze všech vyrovnanost, klid, ale i vzrušení před dlouhým pobytem v adventní přírodě. Hlavní závod měřil letos 145 km a Lukáš s Honzou je pokořili za neuvěřitelných 18:40. O to, aby měli běžkyně i běžci vše potřebné, se starali perfektně koordinovaní dobrovolníci. Čteme-li v Bibli o náletech kobylek, které vše sežerou, tak nějak je to s naspeedovanými milovníky dálkových běhů. Přiletí na občerstvovačku, sežerou, co je k mání a zase peláší dál.

Aby mohlo vše fungovat v počtech závodníků, jaké se v posledních letech na tento závod přihlašují, je třeba plného nasazení mnoha dobrovolnic a dobrovolníků. Každému jednomu z nich vzdejme na tomto místě prosím hold a velmi jim děkujme za ochotnou službu, bez jejíhož využití by nebylo lze akci uspořádat. V čele pořadatelského týmu pak zaslouží absolutorium Olaf Čihák, který neslevuje ze své zásady každou trasu vytvořit nejen pro závodění, ale i pro podívání.

Vzpomeňme také na Honzu Simeta, kterému byl závod věnován. Nerad bych se dopustil nějaké nepřesnosti, ale mám takový dojem, že jsem Honzu musel vidět na Loučení v roce 2012 a ještě na Pražské stovce minulý rok. Nikdy nezapomenu, jak na kontrole v Pikovicích a poté též v Kamenném přívoze obsluhoval běžce na kontrolách/občerstvovačkách v teplotách okolo -15ºC. Moc toho sice nenamluvil, ale vždycky dokázal podat pomocnou ruku či se upřeně podívat tak, abyste se zvedli, promnuli znavené oči a pokračovali vstříc dalším kilometrům trati.

Letošním inovacím kralovaly čipy (a s tím spojená možnost sledovat závod online) a značení noční části závodu odrazkami. V porovnání s minulým ročníkem, kdy měla spousta účastníků přízvisko Bludovec z Bludova, jsme letos byli všichni Světluškami. Proč? Protože byla první část trati nádherně značená, prakticky nešlo zabloudit a itinerář byl skvěle zpracovaný. Velmi člověka povzbudí, když si může být jist, že je na správné trase.

Startovalo se v pátek 6. prosince v 9 h večer ze Sofijského náměstí v Modřanech a noční část končila po 80 km v Králově Dvoře u Berouna. Dále jsem se žel nedostal, takže nemohu hodnotit druhou část trati. K první mi však dovolte poznamenat několik dojmů. Ač nebylo nikterak chladno ani větrno, když jsme se dostali na silnici z Líšnice do Řitky, octli jsme se na vídrholci. Fujavice barvila tváře jako omalovánky a vsadím se, že každý se snažil odsud být hodně rychle pryč.

Kontemplativní část následovala, když jsme probíhali Brdy. Přiznám se, že jsem zde nasadil i přes varování padajících stromů sluchátka a nechal se unášet mluveným slovem a tichem zimní přírody. Neobyčejný zážitek! Stačilo sledovat červenou turistickou značku a v podstatě nešlo zabloudit. Předběhli mě tu také Honza Suchomel a Kristýna Hájková, vítězka ženské části. Chvilku jsem si sice bláhově myslel, že bych se jich mohl chytit, ale skutečně to byla spíše nějaká noční pomatenost mysli. Na to budu muset ještě hodně trénovat.

Na šedesátém kilometru byla v areálu pivovaru kontrola s polévkou. Odtud vedla trať přes Koněpruské jeskyně a Koukolovou horu až do Králova Dvora. S rozbřeskem se v běžcích probouzí nová energie, na 80. kilometru se posilňují dalším výborným vývarem a už jim do cíle chybí „jen“ 65 km. Zde můj report končí a brku ať se prosím ujme někdo další, kdo viděl na rozdíl ode mě i cíl závodu.

Jak zodpovědět otázku, na jakém místě trati že se mi líbilo úplně nejvíce? Tato místa jsou hned dvě. První se nachází ve stoupání do Líšnice, když vyběhnete ze Spáleného mlýna. Musely být tak dvě ráno, ale nebe bylo, věřte nevěřte, oranžové. Tento kontrast se zoranou zmrzlou hlínou přilehlého pole, září Prahy v dálce a chumelenicí do toho všeho jsou prostě nezapomenutelné momenty jiné dimenze, které jsem si z Pražské stovky odnesl. Druhé takové místo je též ve stoupání, a sice v obci Vinařice. Zde platí výše uvedený popis, akorát se změnila denní doba a nastalo jakoby ocelové zimní ráno, bez sluníčka.

Víte, na ultra je krásná jedna věc. Když vyběhnete večer, tak do nějakých dvou tří ráno jedou motory na plné obrátky, užíváte si jízdu svého života. Ale půl čtvrtá ranní kousne a přichází mírná krize. Hodiny do sedmé ranní jsou nekonečné. Doběhnete na občerstvovačku, pošlete tam bujon a jede se dál. Všimli jste si někdy, jak ráno ožijete? Nemusíte být méně unaveni, to ani pravděpodobně nejste, ale způsob, jakým do nás ráno vjede energie jako blesk, je mi prostě věčnou záhadou a velmi mě baví.

Specielně bych rád pochválil chování běžců jeden k druhému. Nestrkali jsme se, navzájem si podávali ruku při přeskocích úžlabin, potoků, kamenů a kořenů a byli jsme parta. Akce jako tato nejsou pro valnou většinu primárně o výkonu, ale o společenství, kamarádství a zážitcích. O sdílení po všech stránkách velice náročného koníčku ve chvílích slz i radosti. V podstatě lze s nadsázkou říci, že se na start staví tři stovky lidí s cílem udělat vše pro to, aby z nich maximální počet dorazil do cíle.

Znovu a znovu musím obdivovat maďarské závodníky a jejich celkovou účastnickou integritu. Pilně objíždějí akce v Polsku, na Slovensku i u nás a dovádějí stovkařské umění do dokonalosti. Nejsou vždycky nejsilnější, ale kdo je zná, tak i z řad borců potvrdí, že dokáží pěkně zatopit. Minulý rok šel Daniel Merton Pražskou stovku bez jakéhokoli zavazadla. Na to, jaké bylo počasí, se tomu skoro nechce věřit. Jaké je však tajemství maďarských závodníků?

Možná je to odlišným rozpoložením. Padne startovní výstřel, ale oni se nikam neženou. Hodně v poslední době uvažuji o tom, co to skutečně znamená běžet svůj vlastní závod. Když se podívám na běžecký styl našich maďarských kolegů a dám jej do souvislosti s nedávnou návštěvou Budapešti, začíná mi být jasné, proč jsou tak výtečnými stovkaři. Ono je to tedy také proto, že v Maďarsku se konají závody dvousetkilometrové, takže mají naběháno. Toho se asi také dočkáme, ale prvně Olaf připraví Pražskou stovku. Sto mil. Už příští rok? Počkejme si a nechme to na něm!

Zdeněk Kolman foto
  • přečteno: 6625/6338×, 1 komentář

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (21 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

dav | 12. 12. 2013 9.51 hod. | 86.49.31.xx
Hezky napsaný! Až je mi líto, že jsem nešel, ale snad příští rok seberu odvahu...

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ultramaraton

všechny články Ultramaraton

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas85
Asics115
Brooks17
Inov-850
Icebug5
Hoka One21
Mizuno49
Newton4
NB21
Nike50
Salming332
Salomon39
Scott2
Vibram Fivefingers6
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce44
Běhám bos, bot netřeba13
ON6

kde se diskutuje

  • ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH : Milosi,velmy hesky clanek.Tak si te pamatuji.... »
  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Katko držím palce a těším se na zprávy, jak to jde. »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků