logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Běh 2013

Běh 2013

…Při běhu si často připadám jak malá holka s tváří nastavenou slunci točící se celým tělem kolem osy s tím bezdůvodným pocitem štěstí a lehkosti… Hlavu ať zaměstnává v tu chvilku cokoli, nikdy to neváží tolik, jako kdybych seděla místo běhu na gauči… „Běh je modlitba tělem“, potřebuji ten rutinní pohyb, mám za to, že je k duhu nám všem… Nemyslím si to bez důkazů:-), ještě se mi nestalo, že by někdo doběhl vedle mě a řekl: „K ničemu mi to nebylo." Bez výjimky, ať už došlo k naplnění slov, či nikoli, všichni v různých obměnách chtěli běžet zas…

Věta „Běh je modlitba tělem" není moje, znám ji teprve rok. Byla předmětem mnoha mých úvah. Ať už na téma, co všechno musí být v souladu, abych si „modlitbu" vážně užila. Nebo jak naučit „modlit se" ostatní:-). Mám být více sobec, či obětavec v běhu? (To proto, že od přírody jsem běžec samotář nebo běžec párový.) V davu si běh neumím vychutnat, neb nedokážu sladit tempo ku spokojenosti všech, a pak si to vyčítám:-). Zajímavé téma je také: Kdy proběhnout duši i na úkor velmi unaveného těla? Nebo co všechno je při běhu normální?

Bude nás jistě „mraky“, co uvažujeme podobně… Jediný rozdíl mezi mnou a vámi je to, že já si to teď nedokážu nechat pro sebe. Přála bych si, aby se lidí na světě trápilo co nejmenší množství, někdy je mi zatěžko přijmout větu, že každá věc má svou příčinu… Dneska se ale nebudu nořit do hlubší filosofie, to je věc, v které hraje roli spousta proměnných a ačkoli sama se někdy vztekám na „osud“, „anděly" nebo vesmír kvůli trápení nejen mých blízkých, je to často to jediné, co s tím můžu udělat:-(…

Chtěla bych vám ve své maličkosti říct, že si užijete jen takový běh, kdy budete sami sebou, nebudete ani v myšlenkách soupeřit s tím, kdo běží vedle vás či před vámi. Běh je především váš nádech a výdech, dokud mi to nešlo s lehkostí, hledala jsem problém ve své mysli… byl tam, někdy pořád je, ale už mám stále víc na mysli, že běhám, abych se domů vracela uvolněnější a šťastnější. Nemám cíle v počtu kilometrů ani v rychlosti.

Jak naučit modlitbu ostatní? Stejně jako sama sebe. Musela jsem se naučit být hodná k sobě, abych byla k druhým. Nevzniklo to jen tak… Naučili mě to minulý rok Miloš, Markétka, Danuška a všichni ostatní, které jsem potkala. Ráda okoukané věci zkouším v praxi, v zásadě nejsem povaha, co se učí z knih… A tak jste mě minulý rok naučili vřelosti, rok zpátky když mě někdo objal, byla jsem ztuhlá jako prkno. No a teď, občas se mi někdo „nachomýtne" v náruči, ztuhne, a já už vím, která bije:-)… Ten pocit důvěrně znám a jen s radostí pozoruji, jak při každém dalším setkání si rád zvyká na to, že se obejmeme na přivítanou či rozloučenou. Že to s během nesouvisí??? Ale jo, když se s někým obejmete, důvěřujete si navzájem, to si pak nebojíte říct: „Dneska mám nohy jako z olova“, „Promiň, jsem ufňukaná, mám mít “své dny" nebo „Mohl bys zpomalit, prosím???" Prostě se před tím druhým necítíte trapně, pominul důvod, nejste si cizí. Krásně to vyjadřuje pozdrav starých Toltéků: „Jsi mé druhé já." Nikdo není cizí, je to jen mé druhé já:-).

Mám být více sobec, či obětavec v běhu? Tak tady balancuji a ještě stále hledám hranici. Mám výčitky svědomí, že se ostatním nevěnuji dost. Ne zřídkakdy slyším větu, když nejdeš ty, nejdu taky, a pak se za „neběh" druhých cítím zodpovědná. Třeba příští rok bude znít moje bilance v této otázce jinak – lépe:-).

Kdy proběhnout duši na úkor těla? Tady se s mnohými v názoru asi budu rozcházet. Někdy se stane, že je nám tak, jako kdyby kus naší duše umíral, a smutek je tak těžký, že tělo sotva zvládá dýchat. Pokud tehdy dokážete nazout boty a utéct smutku, tak, abyste ho dokázali vidět z jiné perspektivy, neváhejte a běžte… Je to osvědčený způsob hojení ran. Nepleťte si to ale s hojením vašeho ega. Netrapte tělo, abyste sobě i druhým dokázali, že na něco nebo někoho máte. Tělo máte jen jedno a budete-li ho trápit nadmíru, uteče vaše síla za někým, kdo si jí bude více vážit.

Co všechno je při běhu normální? Tady taky ještě neznám úplně odpověď… ale 24 hodinovku ve FL jsem běžela na karbanátky:-), půlmaraton na žebra. Během pár hodin jsme se rozhodli běžet pro „Patu" v rámci kampaně „Být odlišný je normální" etapu Vysoké Mýto – Litovel za cenu, která se mohla zdát pro někoho vysoká a nesmyslná, protože takovou únavu jako tehdy jsem ještě nikdy nezažila, přesto ze zážitků toho dne žijeme dodnes celá parta a troufám si tvrdit, že nám to změnilo životy napořád. Září prozářil běh, kdy jsme si s Markétkou běžely naproti, ona z Berouna a já z Plzně, abychom si pak nacpaly pupík úžasným tatarákem na Kařízku v hospodě pod Kaštanem. V srpnu 2014 DBK Plzeň hodlá běžet za úplňku, jak je pán Bůh stvořil. Běželi jsme dnes 1.1. 2014 v 1:11 krásných pár kilometrů… a ačkoli často slýchám, že jsem blázen, tohle mi připadá úplně normální:-). Musím se přiznat, já osobně v srpnu nahá nepoběžím…:-)

P.S. Máme další smělé plány, ale o těch až příště.

Krásný rok 2014

Miriam Plachá foto
  • přečteno: 3905/3747×, 4 komentáře

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (15 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

jana | 7. 1. 2014 9.22 hod. | 91.187.35.xxx
Krásné a pravdivé, kdo nezkusil, nemůže pochopit.....

Zdenka | 7. 1. 2014 8.47 hod. | 193.165.74.xx
Moc pěkně napsaný. Taky přeju krásný rok 2014.
Jednou bych chtěla mít v hlavě všechno tak pěkně srovnaný jako Miriam. Minulý rok jsem se i já díky běžecké škole mnohé naučila a myslím, že i hodně posunula, ale takhle pěkně to v sobě asi ještě nemám.
Jo a taky mi je velice sympatické, že někdo běhá na karbanátky a žebra. Já jsem jeden z nejlepších časů na našem místním běhu zaběhla na kachnu s knedlíkem.

Ilona | 7. 1. 2014 6.31 hod. | 88.101.3.xxx
Teda Miri! Je to poetické a hladí to. Hezký rok 2014 . I

majstermartin | 7. 1. 2014 6.13 hod. | 195.91.8.xxx
Musím napísať,že obyčajne sa nezapájam do diskusií a komentárov,ale toto je jeden z článkov ktorý ma silne oslovil. Tak len chcem poďakovať za námahu pri písaní. Týmto pádom to už malo zmysel aj keby to už nikomu nič nehovorilo...
Ďakujem a teším sa na ďalší...
Maťo.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

PIM Women´s Challenge 2013

všechny články PIM Women´s Challenge 2013

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas102
Asics148
Brooks21
Inov-861
Icebug6
Hoka One25
Mizuno59
Newton6
NB24
Nike65
Salming386
Salomon44
Scott3
Vibram Fivefingers10
Vivobarefoot7
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce51
Běhám bos, bot netřeba14
ON9

kde se diskutuje

  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Já chtěla loni běžet za 110 min. a kamarádka mi řekla, že se mám držet vodiče s parukou. Omylem…»
  • Jak se obléci na běh do teplého počasí : Díky za tipy! Já mám oblíbená funkční tílka s podprsenkami a přes ně tílko s obrázkem běhu (aby…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Ta pozadí .... upřesňuji na 3. čtvrtinu. A možná bych se nechal přesvědčit i na 2. Žádný extrém…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Romane, s Karlem je to jistota, ten se kochá rád! Výborná volba! S Joggerem bych si dovolil mírně…»
  • Půlmaraton pod 100 minut se vyplatí : Fanouš je jak kecal z Prodané ... Ale jeho argumenty jsou přímo geniální. Já, ale nebudu dřív doma,…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků