logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

BĚŽECKÁ ŠKOLA TRPĚLIVOSTI A GURMÁNSTVÍ

BĚŽECKÁ ŠKOLA TRPĚLIVOSTI A GURMÁNSTVÍ

Nebojte, nepsala jsem pod vlivem vánočního stolohodování, žádný recept na nadívané koroptvičky tu nenajdete, ale inspiraci pro to nejlepší předsevzetí do nového roku možná ano.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. DOKUD TĚLO ŠEPTÁ – NE AŽ KDYŽ KŘIČÍ
  2. EGOMASAKR, KTERÉHO ŽÁDNÝ JEŠTĚ NELITOVAL
  3. GURMÁNEM SVÉHO ČASU

DOKUD TĚLO ŠEPTÁ – NE AŽ KDYŽ KŘIČÍ

Doba – tedy společnost dnešní doby – nás tlačí do maximálních úspěchů za nejvyšší efektivity, vysoce na úkor vlastního volného času, rodiny, rozvíjení se v jiných neprofesních oblastech, a často bohužel i na úkor spánku a za vydatné účasti potlačování skutečných tělesných potřeb. O tom, jak vypadá takový Homo Sapiens Ultracivilisatus, není třeba dlouze přemýšlet – stačí vyrazit v sobotu do jakéhokoliv nákupního centra a zaměřit pozornost na fronty fastfoodového terénu. Nežádoucí účinky nynějšího konzumního žití a „superefektivního" pracovního nasazení na sebe nechávají nějakou chvíli čekat a člověk nepředvídavý (Ultracivilisatus ztratil totiž selský rozum) kráčí vstříc prvním příznakům následků svého způsobu žití. Leč ani ty nepocítí, jak již je zvyklý umlčovat ty opravdové tělesné potřeby (takový Ultracivilisatus například už mnoho let „léčí" únavu kofeinem a ne spánkem). A tento následně kyne a chřadne, tělem i duchem, otupen a unaven, se zavařeným motorem. Jak krátkozraká je ta falešná efektivita! Infarkt myokardu, plicní embolie, cukrovka... do 40 let věku už nejsou žádnou výjimkou.

Může se ovšem stát ten zázrak, že náš Ultracivilisatus potká někoho, kdo svým životem ukazuje, že to jde i jinak, že lze každý den prožívat skutečnou radost. Můžete například potkat Miloše a jeho bandu z Běžecké školy a vycítíte, že mají něco společného, co taky tak moc chcete. Vyběhnete! Prvně v životě. Sice neuběhnete ani kilometr a funíte a děsně se potíte, ale je vám uvnitř jakoby trochu líp a žene vás to ještě někdy zkusit. Začnete si číst všechno možné o tom, jak běhat, abyste tolik nefuněl, abyste se to dobře naučil a nebolely vás nohy, jak zhubnout, jak správně jíst a mnoho a mnoho dalšího, co se k běhu samotnému nabalí, co k němu patří. Hledáte někoho, s kým byste běhal – možná ve vašem městě je nějaký běžecký kroužek a někdo vám alespoň se začátky pomůže. Začnete cítit, že tohle je dobré, přínosné, zdravé, že vás to mění, osvobozuje , vrací vám ztracený vnitřní sluch, protože zjistíte, jak moc to tělo vlastně potřebujete, a jak je nutné jeho zdraví chránit, hýčkat ho. Tady někde asi dochází k návratu k Homo Sapiens Sapiens. Nic není hned, i ta přeměna je proces, který může být i značně bolestný. Během si můžete i ublížit, právě když nebudete chtít naslouchat šepotu těla, když k němu budete zpočátku ještě hluší – proto buďte v začátcích opatrní, nenakládejte si moc kilometrů, přílišnou rychlost, svaly a vazy leta hibernovaly, hmotnost leta narůstala a zatěžuje klouby. Pěkně piánko! Musím ovšem přiznat, že i kdybych toto četla ve svých běžeckých plenkách, tak bych stejně asi udělala stejné kotrmelce, člověk si asi musí natlouct (nejen) nos, udělat vlastní zkušenost a ztotožnit se s doporučeními a radami zkušených běžců, aby jen slepě nekopíroval rady bez autenticity přijmutí. Právě kvůli špatným zkušenostem paličaté ohluchlé hlavy si nyní připadám naopak skoro až jako hypochondr, který sleduje každý signál, opatrně a s respektem.

EGOMASAKR, KTERÉHO ŽÁDNÝ JEŠTĚ NELITOVAL

„Hezky piánko" totiž znamená obrovskou dávku trpělivosti a potlačení nabubřelého ega. Znamená to běhat pomaleji než šnek, stát si za tím a unést možné posměšné pohledy trénujících atletů, kteří možná i nahlas řeknou – to už můžeš rovnou chodit. Běžec – obzvlášť pak žák Běžecké školy – by před vámi ale smeknul kloboukem, kdyby ho po ruce měl, protože zná, chápe a rád podpoří. Když máte pocit, že už jako šnek běháte a stejně jste celý zadýchaný, tak zpomalte ještě víc, klidně jen choďte, střídejte s nejpomalejším poklusem, a zas a znovu třeba obden, a do měsíce pocítíte ten rozdíl. Jinudy než Piánkem cesta nevede a o rychlost se začněte zajímat, až zvládnete pomalý běh v relativně nízkém tepu, zbavíte se nějaké té nadváhy a osvojíte si opravdu tu správnou běžeckou techniku – styl. Piánko se vždycky vyplatí, není kam spěchat! Zvlášť když si chcete ochránit zdraví, což už jako běžec chcete doopravdy, už to není jen konverzační žblept. Pořiďte si snímač srdečního tepu (hrudní pásek), umí být kompatibilní s moderními mobily – tedy s volně stažitelnými aplikacemi registrující a analyzující vaši sportovní událost, i s hodinkovým sporttesterem. Snažte se držet pouze v aerobním pásmu – tj. cca 65-70% maximální tepové frekvence, tu si vypočítáte takto. Pokud přestřelíte – což se bude stávat zpočátku často, tak se klidně úplně zastavte a hezky hluboko do břicha dýchejte, okysličujte se, pozorujte pokles tepu a klidně si říkejte „Když stojím, hubnu, když poběžím, blbnu“:-). Tak, a sama se tím vším začnu řídit!:-)

GURMÁNEM SVÉHO ČASU

Že nemáte na běhání, plavání nebo jakoukoliv aktivitu vyžadující systematický trénink čas? Když ne ted, tak kdy ho chcete mít? Nespoléhejte na čas v důchodu – za prvé se ho dle dnešních zákonů jen tak nedočkáte a za druhé nevíte, zda se ho vůbec tím stresujícím a obžerným způsobem života dožijete. Správný čas je „včera bylo skoro pozdě“. Kdo jiný má o vašem čase rozhodovat, když ne vy? Čí je zodpovědnost? Nikdo za vás tu změnu neudělá. A já se klidně vsadím, že jen co začnete s pravidelným během či chůzí, že k tomuto pohybu začnete mít vztah tak silný, jako najednou k svému tělu – s láskou a úctou, začnete si vážit každého svalu a obratle a nebudete chtít už dělat nic, čím byste si ublížil. Budete víc společenský, mezi běžci si získáte mnoho opravdových přátel. Pracovat budete s nadhledem, bez slepého otročení systému. Zapojíte rodinu a nové společné – často humorné – zážitky vás zase stmelí. Užívejte čas každého dne, který vám byl darován, jako gurmán vychutnávejte ty chvíle, které máte jen pro sebe a z kterých budete čerpat sílu, až zas v pondělí ráno dojedete přes městskou zácpu do nehostinné kanceláře.

P.S.: vůbec není vyloučeno, že z Homo Sapiens Ultracivilisatus se jednou stane Homo Sapiens Ultramaratonicus!:-)

Monika Chocová foto
  • přečteno: 5530/5415×

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (33 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»
  • Od gaučinku k běhu : Tak pod 4 to nebylo :-) čas 4:23:31. Tak příště »
  • Běhání v terénu. K čemu všemu vám může být v životě dobré umět běhat cestou necestou : I když běhám jen pro radost (dobrá, začal, jsem před pár dny), tak km za půl hodiny ( po 15 km tam…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : chtěl jsem napsat 2 měsíce a čtyři dny »
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : pokračování: jsem přesně 2 a čtyři dny měsíce od operace a chodím bez berlí, musím sice pomalu, ale…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků