logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Konečně bude zima – běžče, nepindej a běž do toho!

Konečně bude zima – běžče, nepindej a běž do toho!

Teda aspoň se to tak začíná venku vypadat. A to přijde jako na potvoru zrovna ve chvíli, kdy je potřeba začít nabíhat tempo a rychlost a sílu, aby byl člověk připravený na první závody sezóny. Vždyť „otvíráky" už tu budou ani ne za měsíc.

Osobně jsem se na tohle období roku, ještě když jsem běhal a šlo mi o výkony, moc těšil. Bavilo mě trénovat, bavilo mě trénovat dvoufázově. Ráno volný běh cca 8 – 15 kilometrů, a večer buď venku spojité úseky (400, 800, 1000 v tempu 5 či 10 km) nebo v hale intervalové úseky s mezipauzou v tempu 800 či 1500. Bylo to maso, ale měl jsem děsně rád, když jsem končil a byl tak zkouřenej, že jsem stál sotva na nohou. Ještě dnes si živě pamatuji, jak mě po prvních trénincích pálily průdušky, jak mi trvalo zhruba 14 dní, než si svaly zvykly a byly ochotné se zbavit naprosté tuhosti.

Prvních 14 dní byly vždy galeje, ale pak si tělo zvyklo nebo jsem se naučil trošku šetřit, takže pak už jsem jen cítil vzrůstající sílu, a když jsem se na startu nového úseku nadechl, cítil jsem, jak se mi nadouvají spolu s plícemi i prsní svaly, jak se celé tělo napruží a je připravené si to rozdat s dřevěnou dráhou (když jsme běhali v nafukovače) nebo se silnicí, když jsme běhali venku.

Přemýšlím, jak bych se tomu pocitu alespoň trošku mohl přiblížit, alespoň tomu pocitu, protože ty časy, ta síla, co ve mně byla, už se vrátit nemůžou. Přemýšlím a napadá mě, že začnu zase víc jezdit na veslařském trenažéru, to, co mi už nedovolí nohy, doženu rukama a stejné to bude, když zkusím zařadit do běžeckého tréninku běžecké hole, a to ze stejného důvodu, jako u toho veslařského trenažeru, prostě co nedají nohy, zase dodají ruce. A nejspíš si k tomu přidám i koloběžku.

Abych se však vrátil k vám a vašemu případnému stěžování si na počasí a na přírodu. Vezměte to tak, že počasí je, jaké je, přírodě člověk neporučí a pokud chce být skutečně v běhu dobrý, tak se musí naučit makat v podmínkách, jaké jsou. Ostatně nic jiného nedělají ti donekonečna omílaní kluci z Afriky, jimž bílí běžci závidí jejich nadpřirozené nadání pro běh. Emil Zátopek, kdyby se narodil do dnešní doby, by byl stejně zarputilým a běhu oddaným běžcem, stejně jako byl ve své době. Nebyl by nejspíš takovým vytrvaleckým králem, jakým býval, ale co vím, je, že by se nevymlouval, ale hledal by cesty, jak být lepší. Ty cesty by však hledal na poli tréninku, v tréninkových postupech, možná by vzal do rukou i běžecké hole, možná by sedl i na veslařský trenažér, ale nejspíš by se snažil naběhat maximum kilometrů venku v přírodě, protože věděl, že běžec, chce-li být opravdu dobrý, neřkuli nejlepší, musí být pořád v pohybu, ať má podmínky jakékoliv.

Když říkám, že běžec musí být v neustálém pohybu, tak tím nemyslím, že musí denně naběhat 30 a více kilometrů, jako běhával Emil Zátopek, myslím tím hlavně to, že kam si může dojít, tam si dojde, a sveze se jen tam, kam by nestačil dojít či doběhnout včas. Ostatně na Běžecké škole máte o tomto přístupu krásný příklad v podobě Petra Kaňovského, který je pro mě důkazem, že takto může trénovat i našinec a může tím dosahovat poměrně velmi dobrých výsledků, i když by ho mnohý trenér nevzal do svého týmu, protože by byl přesvědčen o tom, že na běhání nemá žádný talent a že by s ním tím pádem ztrácel čas.

Já jsem naopak přesvědčený, že talent běhat (nyní nemám na mysli nějaké výkony) jsme dostali od života (od přírody) všichni, ale sedíce na zadku jsme ten talent zahodili a chceme-li jej dostat zpět, musíme se o to hernajs zasloužit.

Na druhou stranu mám mezi svými žáky a žákyněmi (nerad totiž užívám slova klient či klientka, neboť jsou značně neosobní, a svěřenci ve mně vyvolávají asociaci ústavu) hodně příkladů toho, že začít běhat není nikdy pozdě a že i taková lama se může vypracovat tak, že k ní začnou po čase ostatní s obdivem vzhlížet. Možná i proto, že si zachovala tu dětskou radost z běhu, kterou měla v okamžiku, kdy se rozhodla objevit jeho krásu.

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (21 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Petr Kaňovský | 14. 1. 2014 15.36 hod. | 62.245.112.xxx
Miloši, děkuji. :-)
Možná by někoho mohlo zajímat, jak takové rozkouskování kilometráže vypadá v praxi: www.mytreneek.cz/?a=denik/stranka&nick=kanovsky

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecký trénink

všechny články Běžecký trénink

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Od 142 kilového pořízka ke 112 kilovému maratonci : Romane, kloubouk dolů .... jsi borec ... jsi borec ... jsi bored ... »
  • Máte talent na běhání? Stačí udělat 7 cviků a budete vědět, jak na tom se svým běžeckým talentem jste! : No tak pohyblivost nic moc 1.dobře 2.dostatečně 3.dobře ,ale silový zbytek velmi dobře .Budu se…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Krásné....běžet po tak nádherných místech šumavy byl určitě zážitek.....jsi pořád ultra běžec…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Já oceňuji nejvíc, že to bylo bez podpůrného týmu. Veškeré "zázemí" na svých zádech,…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Bohužel mám v zapadlejších končinách naší republiky taky neblahou zkušenost s nízkou úrovní, resp.…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků