logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Olympijský rok 1956. Má se Emil Zátopek ještě vůbec snažit obhájit svá olympijská vítězství

Olympijský rok 1956. Má se Emil Zátopek ještě vůbec snažit obhájit svá olympijská vítězství

Zátopkovi se sotva vrátili z Indie, Emil se ani nestačil zadaptovat na místní podmínky a už je tu jaro. Mezinárodní běžeckou sezónu Zátopek v posledních letech už tradičně zahajuje na L´Humanité. Letos počasí přeje běžcům i divákům, slunko jich přiláká několik tisíc, trať je lemována nepřetržitým špalírem fanoušků. Nejlepší přehled mají pařížští kluci obléhající lóže v korunách stromů. Čeká se opakování loňského souboje Kovács – Kuc – Chromnik – Zátopek, jenže poměr sil se po roce změnil.

3. místo na L´Humanité

Zvítězí Kuc, Chromnikovi už potřetí patří stříbro a Emil doběhne na třetím místě. Ani tehdy na něj ale Francouzi nezanevřou. Pokřik „Allez Zato!“ přehluší všechny ostatní a jásot v cíli nebere konce. Doma jsou ovšem Zátopkovým třetím místem nadšeni už méně.

Václav Pleskot

V roce 1952 absolvoval Václav Pleskot Vysokou školu politickou při ÚV KSČ. Poté působil na postu náměstka předsedy Státního výboru pro tělovýchovu, kterému pak od roku 1955 předsedal. V únoru 1955 se navíc stal předsedou olympijského výboru a podílel se na přípravě československé účasti na LOH v Austrálii. Právě na olympijském výboru se diskutovalo o možných šancích Emila Zátopka na olympiádě. Má vůbec význam pokoušet se obhajovat zlaté medaile z Helsinek? Neutrpí případným neúspěchem prestiž socialistického tábora? Emilovi za poslední čtyři roky vyrostli kvalitní soupeři, má proti nim ještě šanci?

Gordon Pirie při tréninku

Je tu Gordon Pirie, na minulé olympiádě ještě čtvrtý na pětce a sedmý z desítky. Připravuje se pod vedením německého trenéra Gerschlera, svou přípravu bere velmi vážně a v poslední době se výrazně zlepšil. Už dávno před zahájením her se přestěhoval do Austrálie, aby se mohl připravovat v místních podmínkách. Ještě před odjezdem v Bergenu deklasoval Kuce, na 5 tisíc metrů ho předběhl v posledním kole a vytvořil časem 13:36,8 nový světový rekord. Je on budoucím olympijským vítězem?

Ve hře ještě zůstává Vladimír Kuc. Ve výše zmiňovaném souboji s Piriem zaostal o tři vteřiny, ale v září před olympiádou překoná Ihárosův rekord na deset kilometrů časem 28:30,04. A konečně Sándor Iháros, v roce 1955 před ním rekordy padaly jako kuželky. Sází na vědeckou přípravu pod vedením trenéra Igloie. Přebírá ale i mnoho ze Zátopkových zásad: „Nejdůležitější není předběhnout soupeře, ale sebe samého právě ve chvíli, kdy nohy prosí: Zastav se!“

Výhodou bude domácí prostředí pro Stephense, melbournského „létajícího mlékaře“, i pro něj je náš Emil Zátopek vzorem, dokonce mu po každém vylepšeném osobáku posílá děkovný telegram. Když si Tabori a Iháros zajeli vyzkoušet olympijskou dráhu, Stephens je oba pobil. Do Austrálie se chystá i Kovács..., a mnoho dalších mladých běžců. Kdo z nich?

Na účast na hrách rezignoval Angličan Peters, ano, ten, kterého se Emil chtěl držet při maratonu v Helsinkách. Ve Vancouveru se s patnáctiminutovým náskokem v čele závodu zhroutil a poté musel vzdát. Nastupuje ale nová vytrvalecká elita, Karvonen z Finska, sovětský běžec Filin, závodníci z Japonska a Koreje. Mimoun zůstává ještě nerozhodnutý, poběží buď maraton nebo desítku, rozhodne se ale až podle Zátopka. Každý z těchto běžců zvažuje své šance, každý mluví o svých nadějích, ale nikdo z nich při rozhovorech pro tisk nevynechá jméno Emila Zátopka.

Emil si uvědomuje, že věku neuteče, přesto je ale rozhodnut v Melbourne startovat na desítce a v maratonu. Pak se rozloučí, tretry pověsí na hřebík, ale ještě jednou chce stačit světové elitě. Je zase žhavý do boje a doufá, že při té své rozlučce ještě dokáže pořádně zamíchat kartami. Je přesvědčen, že čím je starší, tím větší musí odvádět tréninkové dávky. Ví, že to bude stát více času a námahy, ale pokud se jedná o schopnost snášet tréninkovou zátěž, není mu na světě rovno. Ani na svém způsobu tréninku nemá důvod nic měnit. Jeho život se rychle promění v nekonečný kolotoč čtyřstovek. Nevezme ale v potaz výpadek způsobený pobytem v Indii a rovnou vletí do plných. Není proto divu, že ho zradí vlastní tělo, které už nemá tu schopnost regenerace jako dříve. Cítí sice bolesti dole v boku, ale chce krizi přemoci. Běhá na Strahově nebo v Houšťce a denní objem navýší až na šedesát kilometrů denně. Bolesti nepřestávají, stěhují se na vnitřní stranu stehna. K tréninkům přidá ještě závody a začátkem července už začne kulhat i při chůzi. Situaci se snaží ještě zlehčovat: Dana už mu prý několikrát prorokovala, že na běhání jednou zajde. Teď prý došlo na její slova a on si prošoupal pobřišnici. Lékařský verdikt ale zní jinak: měkké tříslo a následná tříselná kýla. Jediným možným řešením je operace.

Lékařské knihy nám praví: Tříselný kanál je u mužů oslabené místo břišní stěny, kde jím prochází chámovod. Tříselná kýla může vzniknout v dětství jako následek neukončeného tělesného vývoje. Na jejím vzniku se podílí i tělesná námaha se zátěží břišních svalů, například při přenášení těžkých břemen, zácpa, chronický kašel nebo onemocnění prostaty. Potom dochází k vyhrnutí útrob, které zůstávají chráněny pouze tenkou vrstvou pobřišnice, z dutiny břišní do tříselného kanálu a u mužů dále do šourku. Tento soustavný pohyb kýly v tříselném kanále způsobuje pálivé nebo píchavé bolesti, typicky v tříselné krajině, na šourku nebo na vnitřní ploše stehna. A ještě douška speciálně pro Emila: Běžci se po operaci zpravidla vzdávají závodní dráhy, v opačném případě může trvat léta, než se opět dostanou na původní výkonnostní úroveň.

Emil operaci odkládá, jak může, lékaři ho ale přesvědčí, že kudle stejně neunikne. Musí mu ale slíbit, že už druhý týden po zákroku bude moci aspoň poklusávat. Koncem července se tedy podrobí operaci a na začátku srpna jako by se znovu učil chodit. Olympiáda zahajuje 22. listopadu.

Dav Schovánek foto
  • přečteno: 8180/8002×, 7 komentářů
Olympijský rok 1956. Má se Emil Zátopek ještě vůbec snažit obhájit svá olympijská vítězství Olympijský rok 1956. Má se Emil Zátopek ještě vůbec snažit obhájit svá olympijská vítězství Olympijský rok 1956. Má se Emil Zátopek ještě vůbec snažit obhájit svá olympijská vítězství

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (18 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Michal | 25. 1. 2014 17.56 hod. | 213.192.12.xx
Zdenka: Dobrý odkaz!! Tady je vidět, že Zátopkovi byli skromní a hodní lidé. Byli slušní a na nic si nehráli, byť to byli špičkoví sportovci. Dnes už je málo podobných špičkových sportovců, kteří jsou takto lidští a skromní.

Zdenka | 24. 1. 2014 22.53 hod. | 83.208.199.xxx
Právě jsem si poslechla pořad Na Plovárně s Danou Zátopkovou. Nádherné povídání.
ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/206522160100001-na-plovarne-s-danou-zatopkovou/
Doporučuji.

Michal | 22. 1. 2014 19.21 hod. | 213.192.12.xx
DAV: Zase super, jako vždy. To je neuvěřitelný, co se člověk dozví. Potřebuju pokračovaní, jsem nervozní..........:-)

dav | 22. 1. 2014 16.44 hod. | 89.176.226.xxx
Za pochvaly všem moc dík!
to SlavoK: Opakovaně jsem čerpal mimo jiné i z publikace Emila Zátopka "Můj trénink a závodění", nějaké ukázky tréninku jsem i uvedl v předchozích dílech. Tato kniha končí rokem 1954, takže podrobnosti k tréninku na Melbourne už nemám. Dá se ale předpokládat, že se držel svého tréninkového modelu z předchozích let, na začátel 5x200 a pak opakované čtyřstovky běhané bez stopek v maximálním tempu, kterého byl schopen. Vše v celkovém objemu 50 – 70 km denně, to pokud vrcholila příprava na nějaký větší podnik.Pokud bys chtěl ještě nějaké podrobnosti, klidně mi napiš třeba přes FB a já zkusím něco dohledat...

SlavoK | 22. 1. 2014 16.18 hod. | 15.203.137.xx
Diky Dave, moc pekne jako vzdy.
Kdyz uz pises o tech treninkovych davkach, nemas nahodou k dispozici dennik? Treba i kratka ukazka tady k clanku by potesila.

running turtle | 22. 1. 2014 12.39 hod. | 193.228.234.xxx
Opět krásné a napínavé. Hotová detektivka! Díky moc.

MartiNo | 22. 1. 2014 12.20 hod. | 89.250.103.x
Pěkné, byl to fakt nezmar!

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Od 142 kilového pořízka ke 112 kilovému maratonci : Romane, kloubouk dolů .... jsi borec ... jsi borec ... jsi bored ... »
  • Máte talent na běhání? Stačí udělat 7 cviků a budete vědět, jak na tom se svým běžeckým talentem jste! : No tak pohyblivost nic moc 1.dobře 2.dostatečně 3.dobře ,ale silový zbytek velmi dobře .Budu se…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Krásné....běžet po tak nádherných místech šumavy byl určitě zážitek.....jsi pořád ultra běžec…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Já oceňuji nejvíc, že to bylo bez podpůrného týmu. Veškeré "zázemí" na svých zádech,…»
  • GUT – Gabreta Ultra Trail. 170 kilometrů za 32 hodin napříč Šumavou, sám skoro bez jídla a pití : Bohužel mám v zapadlejších končinách naší republiky taky neblahou zkušenost s nízkou úrovní, resp.…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků