logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Čekání na Godota … (= na běhání)

Čekání na Godota … (= na běhání)

Je zajímavé uvědomit si, jak často toužíme po tom, co zrovna nemůžeme mít. Nejokatější je to asi u rozdílné atraktivity partnerů, odvíjející se od jejich (ne)dostupnosti na trhu: Jasně že chceme úžasného Honzu, kterého už ovšem má (úplně pitomá) Helena, zatímco po nás už měsíce marně touží (pro nás) naprosto nezajímavý Pepík, jehož nezajímavost je valnou měrou určována právě jeho nezadaností. Nechci tím říct, že kdyby čistě hypoteticky Pepíka sbalila Helena, tak by z atraktivity 0 stoupl okamžitě na 10, ale v každém případě by si ho člověk alespoň lépe prohlédl (i když i nadále pro nás zůstává Helena úplně pitomá, přeci jenom s ní chodil ten naprosto úžasnej Honza …).

Totéž se ovšem děje i v daleko prozaičtějších případech. Např. běhat a cvičit toužím zásadně vždycky v situacích, kdy ležím v posteli s neuvěřitelně zelenou rýmou, odřeným nosem, teplotou, zcela paralyzována nejen svým zdravotním stavem, ale i údivem z toho, že jsem nemocná.

Je pravdou, že letos jsem si tu „smrtelnou mužskou nemoc na sedm“ (rýmička :)) asi od univerza „vypřála“. Kolem mne už drahnou dobu padali kolegové i členové rodiny do postelí, neustále mi nosili další a další neschopenky (a bacily) a odcházeli se léčit do svých vyhřátých postýlek s čajíčkem a skvělou knížkou … Když jsem viděla svou totálně šťastnou dceru, která po přetrpěném dni, který střídavě prospala a prochrchlala s 39 oC horečky, pak několik dalších dní svědomitě předstírala rekonvalescenci a zapékala školu, aby mohla téměř v kuse přečíst celou novou několikadílnou ságu o upírech, která zrovna přicestovala ze zámoří, bylo vymalováno. Já bych taky chtěla rýmičku/kašlík/teplůtku! (rozuměj – nic smrtelného, jen tak lehce, abych s tím musela do tepla a … : )

Apropos: objednávali jste si někdy

knížky u Amazone? Doporučuji, mají fantastický výběr, celý systém je uživatelsky velmi příjemný, ale hlavně: pošťáci vám přinesou domů PYTEL knížek, doslova!! Asi ocení jen ten, kdo za nejlepší (a prakticky jedině možný :)) vánoční dárek považuje BALÍK, PYTEL nebo alespoň KRABICI OD BANÁNŮ, nacpanou až nahoru různobarevnými, krásně voňavými, novoučkými knížkami … Tzn. minimálně já, moje dcera, M … :).

Nu, stalo se. Víc než týden jsem s tím chodila do práce, jezdila do Prahy na meetingy, se psem …, až jsem naznala, že se to asi samo nevykurýruje a že bych tomu měla dát trochu času a prostoru (a knížek). Zůstala jsem doma.

První dny jsem si to teda moc neužila – ležela jsem, klepala se zimou, střídavě huhňala něco do telefonu (to taky zapadá do konceptu – nejvíce je mne v práci potřeba, když tam nejsem) a zkoušela si různými kapkami a sprayi prošťouchnout nos, abych mohla aspoň trochu dýchat. Když jsem vylézala z postele, nosila jsem si v kapse klokanky všechny své nezbytné marůdkovské proprietky: pytel kapesníčků, dva spraye, balzám na rozpraskanou pusu, kterým jsem průběžně natírala i odřeniny pod nosem, mobil a cucací vit C plus cucací probiotika poté, co mi ve středu pan doktor i proti mému aktivnímu odporu předepsal antibiotika s tím, že jde o zánět a jinak už ho teď nezlikvidujeme.

Ale potom! Potom se mi ulevilo a já četla a četla a četla – ráno, přes den, večer, v noci … :). A četla jsem si mj i o běhání… a začala jsem po něm toužit! A představovala jsem si, jaké to je krásné běhat v zimě, pod nohama mi zlehýnka křupou zamrzlé okraje louží, chroupe a skřípe přemrzlý sníh, od pusy mi jde pára, vzduch je tak ledový, že až zvoní, ale mně je teplo. Když vyběhnu mimo frekventované cesty, zažívám exkluzivitu práva první noci – prvního kroku do dosud panenské sněhové pokrývky. Ááááááááááách … neběhá se v tom moc dobře, ale je to vzrušující a naplňuje mně to infantilní radostí. Nejraději bych se v prašanu vyválela celá, jako naše Iriska! Běžím zpátky a těším se na horkou sprchu a čaj.

Hmmmmm … tak to je bohužel taky to jediné, co si z té mé virtuální běžecké seance můžu v těchto dnech dovolit. Ale jak mi potvrdil kamarád 12 Honza, i čtení běžecké literatury, přemýšlení, snění a těšení se na běhání je vlastně jakýsi druh mentální přípravy a tréninku.

Někteří čekají na Godota. Já čekám na běhání. A vím, že – na rozdíl od Godota – určitě zase přijde. Jen ještě nevím kdy, protože znáte to: jakmile to zase půjde (budu zdravá, bude déle vidět, zlepším kondici …) stane se z toho nedostupného, úžasného Honzy zase už naprosto nezajímavej Pepik … :).

Pozn. Jména jsou vymyšlená a jakákoliv podobnost s osobami v mém i vašem okolí je čistě náhodná.

Běhání čeká na tebe

Dana Škorpilová foto
  • přečteno: 10198/10097×, 5 komentářů

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (5 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Věra | 3. 7. 2013 12.29 hod. | 195.113.1.xx
Skvělý článek :D

Dana | 24. 12. 2009 11.37 hod. | 88.101.235.xxx
No, já jsem se tak dlouho neozývala právě proto, že jsem neběhala, a bylo mi poněkud žinantní psát do běžeckého deníčku o tom, jak neběhám:-), i když už jsme to „běžecký“ dali do uvozovek:-).
Nicméně vzhledem k tomu, že za dobu neběhání jsem stačila přibrat 2,5 kg a teď do toho ty Vánoce..., už se prostě budu muset (i kdyby to bylo jen z pudu sebezáchovy!) do nějakého aktivního pohybu pustit!:-)
Chtěla bych vám všem poděkovat za neutuchající podporu a popřát alespoň touto cestou krásné Vánoce, hodně zdraví, pevné vůle a ať nám to běhá!!!

Majka | 22. 12. 2009 16.24 hod. | 88.101.79.xxx
Zrovna dnes jsem při běhu vzpomínala, jak asi teď běháš a že jsi se dlouho neozvala. Taky jsem tak trochu toužila po rýmičce, ale jsem odporně odolná. Všichni kolem mě padli a já nic. Zase musím do práce, doma taky hokna a ještě ten tréninkovej plán a cukroví. No z toho by jeden pad. Ale ten snížek pod nohama, od pusy pára, nad hlavou kus modré oblohy a nad obzorem slunko – to si vzít nenechám, to teda ne!

Dana | 21. 12. 2009 20.50 hod. | 88.101.235.xxx
:-) věděla jsem, že se ti to bude líbit:-)))

12Honzade | 21. 12. 2009 18.04 hod. | 90.176.230.xxx
Ja se rika na setkani AA (Anonymnich alkoholiku), priznani je polovicni vitezstvi:)… To, ze jsi si priznala, ze se ti po behani styska, ze se na nej tesis, tak uz jsi vlastne zase „v treningu":)...
Konecne, stejne jako bible miluje navraty ztraceneho syne, ci zbloudile duse:), tak jiste i bezecky panbu a bezecka komunita vita navratilce..:).
Tak at ti to dobre a radostne beha:)!
[Jmena si zvolila moc dobre… Jakejpak Pepa!:)]

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Danin (běžecký) deníček

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

V jaké značce běžeckých bot vběhnete do běžecké sezóny 2017

Běžecká sezóna sice nikdy nekončí a tak vlastně ani nikdy nezačíná, prostě běháme furt. Přesto začátek března se bere jako její pravý začátek. Zajímalo by nás, jaká značka je vaše současná srdcovka a tak jí dáte přednost před ostatními značkami na trhu.

adidas88
Asics119
Brooks17
Inov-852
Icebug5
Hoka One22
Mizuno51
Newton5
NB21
Nike54
Salming345
Salomon40
Scott2
Vibram Fivefingers7
Vivobarefoot5
Zoot5
Jiné, zde neuvedené značce45
Běhám bos, bot netřeba14
ON6

kde se diskutuje

  • ZASAŽEN ŠÍPEM BĚH : Milosi,velmy hesky clanek.Tak si te pamatuji.... »
  • Nováček, ne však nezkušený : O jakou akci jde prosím? :) Dle povědomé tváře na fotce a data hádám, že pilsentrail – radec…»
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : Ahoj, na bolest kloubů je nejlepší koňská mast... doporučuji :-) používám ji často :-) »
  • Vápník – proč nám chybí a co to s námi dělá : tablety vapniku nebrat, sumivky uz vubec, ze dobre chutnaji ha ha,umele sladidla,zvyraznovace…»
  • Roční běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila pro všechny, kteří se po letech opět rozhodli hýbat : Katko držím palce a těším se na zprávy, jak to jde. »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků