logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Emil Zátopek na cestě domů z Melbourne – část první. Plavba lodi „Hrůzia“

Emil Zátopek na cestě domů z Melbourne – část první. Plavba lodi „Hrůzia“

Sportovní funkcionáři prostě nemohou připustit sebemenší riziko ohrožení zdraví a života československé sportovní elity. Velké štěstí, že závada na francouzském letadle se projevila ještě před startem, imperialistických revanšistům nevyšel jejich pokus o hromadný atentát a naše výprava je zachráněna. Cestovat dále tímto letadlem by znamenalo jistou smrt. Marné je přesvědčování zástupců letecké společnosti, že vše je již v pořádku a oni mohou bez obav pokračovat.

Je rozhodnuto, že českoslovenští reprezentanti se uchýlí v ochranu pod křídla velkého bratra, jinými slovy poplují domů lodí Gruzia společně se sovětskou výpravou. Cesta přes moře a poté Bajkalsko-amurskou magistrálou do Moskvy má trvat celý měsíc. Někteří propadají vzteku, jiní hysterii, zbytek smutně rezignuje. Vyhlídka na Vánoce doma je ta tam. Fikotová teď opravdu lituje, že nezůstala se svou novou láskou, americkým kladivářem Connollym. S Emilem to ani nehne, on se naopak přede všemi hlasitě raduje, že aspoň zase pozná jiný kus světa. Jemu nic nechybí, je zvyklý na lecjaké podmínky a svoji nejmilejší Danu tu má s sebou. Zato boxer Torma zahajuje protestní hladovku a hlasitě vykřikuje, že někomu asi rozbije hubu. Desátého prosince se nalodí, první zemi, kterou uvidí, bude za dvacet jedna dnů přístav Vladivostok.

Naši sportovci jsou ubytováni na palubě F, nad nimi je sedm vyšších tříd. Pro důstojníky a sovětské sportovce zrcadla a rudé běhouny, naši se dusí na nejspodnějších palubách v nouzových ubikacích určených pro příjem ztroskotaných. Zatuchlý vzduch obstarává pouze větrací komín, permanentní zvukovou kulisou je hluk motorů. Vedení, aby povzbudilo upadajícího ducha, vytasí se s názvem „Loď přátelství“, sportovci ale už plavidlo překřtili po svém z Gruzie na „Hrůzii“. Sami sebe pak na olympijskou legii, na památku legionářů vracejících se domů z první světové války. Jen Fikotovou, podezřelou ze spolupráce s imperialistickou rozvědkou, ubytovali odděleně od ostatních společně s ruskými funkcionářkami: „Ani moc nechrápaly, tak jsem na tom vlastně vydělala!"

Strava je na lodi poněkud fádní, k snídaní, obědu i večeři se podává přední skopové. Jinak už jen občas šašlik a grašivaja kaša. K Tormovi se přidávají další. Cyklista Machek leží jak bez života, říká, že zvracel krev, ostatní ale spíše hádají na zbytky šašliku. Čechoslováci se bouří, kuchaře a námořníky naházejí oblečené do bazénu na palubě, vzpouru ale kapitán potlačí, nechá přes bazén přetáhnout síť. Pravděpodobně tím zachrání život Kucovi, který se věčně ožralý stále motá po palubě, i náš Skobla mu začíná konkurovat. Z nicnedělání a z nedostatku pohybu Emil přibírá na váze, domů se vrátí o osm kilo těžší. Ostatně, ani mu to nevadí, v duchu už pověsil tretry na hřebík, když se ostatní pokouší o trénink na palubě, on jen přihlíží.

15. prosince přepluli obratník Kozoroha a za stupňujícího se vedra uhánějí dál k rovníku. Vzduch v podpalubí se z nedýchatelného změnil na „k udušení“. Hygienické podmínky jsou zoufalé, celá loď páchne, vše je provlhlé a prosolené mořskou vodou. Sprchy slané, namydlit se je nadlidský úkol, mýdlo se při setkání se slanou vodou chová jako inertní kus kamene, nevydá ani mydlinku, z vlasů se jim do jídla sype sůl. Na toaletách se použitý papír odhazuje do košů. Když si kanoista Jiří Vokněr záchod vyfotografuje, kdosi ho udá. Po deseti dnech plavby dochází toaletní papír, sportovci hlasují, co použít jako náhradu a Fikotová musí těžce bojovat o své milostné dopisy. Nakonec padne valná část provlhlého Švejka, kterého se na palubě pokoušel číst cyklista Cihlář. Po pár dnech náhodou na zádi objeví nestřežený záchod s čistým prkénkem, novina se rychle roznese, ale už je tu děžurná, odhodlaná hajzlík bránit do roztrhání vlastního těla.

Zoufalství se pozvolna mění v nudu a nuda v rezignaci. Z nudy jedí a tloustnou. Ženské už spotřebovaly všechnu vlnu k pletení, kterou si v Melbourne nakoupily. Po večeři úprk do kina, kde s vděčností sledují nejhorší agitační a budovatelské filmy, jaké byly kdy natočeny. Fikotová se vydá za stařičkým kapitánem Gotikidzem: „Otravuju se tu. Dejte mi nějakou práci." Kapitán jí se smrtelně vážným výrazem svěří ošoupaný sešit, do kterého dostane za úkol zapisovat západy slunce.

Štědrý den. Nebe je zatažené, moře rozbouřené, déšť a vlny zalévají palubu. Celý den jsou zavřeni v podpalubí. K večeři malá rybička a kousek štrůdlu. Po jídle jsou jim výjimečně puštěny filmy dva, Maxima a Čapajev. Chvíli se pokouší zpívat, pak tančit při nějaké hrozné muzice z třicátých let. Pak je rozeženou, personál si přeje jídelnu uklidit a křesťanské svátky jejich hostitelé neslaví.

Na lodi urazili vzdálenost téměř jedenáct tisíc kilometrů, překonali rovník, pluli Korálovým mořem, viděli Šalamounovy ostrovy, prožili bouře i dny, kdy je spalovalo slunce. Na závěr cesty, kdy proplouvali Japonským mořem, se citelně ochladilo a na moři se objevily první ledové kry. Všem se ulevilo, když poslední den v roce dorazili do Vladivostoku. Nic nevadí, že přistávají pod dohledem válečné flotily, konečně pevná půda pod nohama. Nemytí a páchnoucí táhnou jako vandráci městem z lodi na vagzál.

Transibiřká magistrála

Nastupují do vlaku „Zelená ulica“. Zas jsou domovu o kousek blíž, ještě je čeká deset dní cesty Bajkalsko-amurskou magistrálou přes celou Asii a Sibiř. Za okny vlaku začínají Silvestrovské oslavy.

Dav Schovánek foto
  • přečteno: 6138/5998×, 6 komentářů
Emil Zátopek na cestě domů z Melbourne – část první. Plavba lodi „Hrůzia“

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (21 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Frankm | 21. 3. 2014 1.25 hod. | 86.49.31.xx
Výborný článek, již teď se těším na pokračování! O té cestě lodí jsem nedávno letmo četl a jsem proto moc rád, že si mohu přečíst, jaké to celé bylo. Díky moc.

Karolína | 20. 3. 2014 23.14 hod. | 89.24.231.xx
..tak to je hodně hustý!! ..a skvěle napsaný, stroze, což dokresluje celý obrázek..tipuju, že cesta vlakem asi nebude o moc lepší

dav | 20. 3. 2014 9.47 hod. | 89.176.226.xxx
Díky za povzbudivé komentáře!

Ondrej Bezec | 19. 3. 2014 19.11 hod. | 89.239.15.x
krasne napsano. Dekuji

Michal | 19. 3. 2014 16.23 hod. | 213.192.12.xx
Hustýýý!

MartiNo | 19. 3. 2014 15.03 hod. | 89.250.103.x
Tak to je drsný.
Text super! Díky :o)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Emil Zátopek

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

kde se diskutuje

  • Přirozený běžecký styl. Bříško, pata, celá noha, odvalení, zakopnutí, let : Dobrý den, asi to sem moc nepatří, ale chtěla bych Vás poprosit o radu. Od mala nerada běhám…»
  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků