logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku

Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku

Finalistky adidas Women´s Challenge mají za sebou velkou část přípravy na své závody. Čtveřice z nich se postaví na start Sportisimo 1/2Maratonu Praha. Nicméně všechny už se nějaký čas připravují, a tak jsem jim položil dvě otázky, které mě v tuto chvíli (a věřím, že i vás) nejvíce zajímají.

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Zuzana Schwarzmaierová
  2. Anna Kádová
  3. Renata Hudcová
  4. Hana Chalupská
  5. Lada Bízová
  6. Hana Marvanová
  7. Alena Maňáková
  8. Irena Výborná
  9. Radka Nekardová
  10. Hana Havalcová

Nejdřív jsem se jich zeptal: Co tě v tréninku nejvíc dostalo, kdy jsi přemýšlela o tom, že to snad nedáš? Druhá otázka byla zcela opačná a zněla: Co tě v tréninku nejvíc nakoplo, a po čem sis řekla – už mě nic nezlomí, to dám?

Proč jsem položil zrovna tyto dvě protichůdné otázky? Myslím si, že všechny z vás to pochopí, ale kdyby snad ne, tak proto, že podle mě zrovna tyhle dvě otázky musí napadnout každého v rámci jeho vlastní přípravy a že odpovědi na ně mohou být dobrou motivací ostatním, případně dobrým návodem, jak se s nástrahami běžeckého tréninku poprat a vypořádat.

Už vás nebudu dál napínat, tady jsou odpovědi jednotlivých finalistek:

Zuzana Schwarzmaierová

Zuzana Schwarzmaierová

Co mě nejvíc dostalo? V tréninku si myslím, že nic. Jen mě 10 dní před půlmaraton začalo bolet koleno, takže jsem se spíš vyděsila a abych pravdu řekla, tak se pořád děsím a jsem zvědavá na TU sobotu. Ale pořád si říkám, to dám:-)

V tréninku mě nejvíc nakoplo to, že mě prostě baví běhat ty dlouhé trasy a že jsem schopná „zatím" uběhnout 29 km za 2:50 hod. Každý týden se to zlepšovalo a doufám, že zlepšovat bude.

Anna Kádová

Anna Kádová

Největší strach mi nahánějí ty velké vzdálenosti, co musím naběhat, ale zjistila jsem, že nejhorších je pro mě prvních pět kilometrů, pak už to běží samo, ani nejde zastavit:-).

Nejvíce mě nakopla věta z lékařské zprávy z ISL: „Schopna závodního sportu bez omezení“. Něco se ve mně zlomilo a já najednou věděla, že to prostě dám, že jsem na sebe byla celý život, co se sportu týče, zbytečně příliš opatrná.

Renata Hudcová

Renata Hudcová

U ženské bych řekla, že v tom hlavní roli hraje psychika. Aneb – když tě všichni štvou a jsou na tebe zlí – ačkoliv se chovají stejně – tak mám pocit, že to nedám a hlavně proč to mám dávat?

Když mě to přejde a je sluníčko a já se začnu usmívat a nic mě nebolí, tak je to jasné. To dám. Uvědomuji si stále, že je to v hlavě. Pracuji na tom s různými výsledky. No a pak jsou další faktory, které můžeš i nemůžeš ovlivnit. No a nejvíc na mě působí okolí a lidé, kterými jsem obklopena a to, co z nich cítím.

Hana Chalupská

Hana Chalupská

Odpověď číslo jedna je jednoduchá – kilometry! Jakožto úplný začátečník pořád nedůvěřivě koukám, jestli těch 21 km není moc. Občas mám chuť si je jen tak zkusit dát při těch dlouhých sobotách, jestli to vůbec jde, ale na 14tém mi zatím odchází nohy...

Odpověď číslo dvě je mnohem těžší, protože se právě teď pohybuju v menší krizi a motivaci hledám... V sobotu poběží ta Máca, co mě k běhání přivedla, pražský půlmaraton. Vůbec poprvé uvidím takovou akci, nikdy jsem na žádných závodech nebyla, natož na běžeckých, ani jako divák. Vždycky, když se ve městě něco děje, mizím na vesnici do klidu. Takže doufám, že až uvidím tu atmosféru, že krize odstoupí a zase přijde chuť.

Lada Bízová

Lada Bízová

Co se týká té otázky, kdy jsem si myslela, že to nedám... Nebylo to přímo v tréninku, ale po pátém týdnu trénování podle tvého plánu jsem se postavila na start závodu v Lužánkách. I když jsi mě uklidňoval, tak pro mě to v tu chvíli bylo fiasko, propadák, myslela jsem, že to zabalím. Nemohla jsem dýchat, nestíhala jsem a byla na sebe neskutečně naštvaná, k čemu že to teda trénuju, když nedám v klidu a pohodě 6400 m?!! Navíc mě v rámci tréninku moc nebaví středeční intervaly:-), ty rychlé úseky, zvláště když je mám střídat třeba 8krát za sebou..., to si musím mockrát opakovat, že Miloš ví, co dělá a já musím poslouchat:-).

A co mě nakoplo? No spíš co mě žene dopředu... Jednak každou sobotu zvládnutý kilometr navíc, takže současných 12 km, to jsem byla šťastná, když jsem je dala. I když bych si moc přála, abych je uběhla lehčeji. Docela jsem se nadřela. A dnes a denně mě nakopává a motivuje zájem mé rodiny a přátel. Ptají se, fandí mi, věří mi. A co je pro mě nejvíc motivující, že mě podporují moji dva kluci a rodiče. Makám na sobě, protože oni pojedou se mnou na můj první půlmaraton do Olomouce a já chci, aby to byl pro nás pro všechny krásný den. Chci to zvládnout pro ně a nezklamat je. Já jezdila se svými kluky od jejich šesti roků po turnajích ve stolním tenise. Prožila jsem s nimi u jejich milovaného sportu neskutečně emoční a krásné chvíle. Teď už hrají první ligu za muže, ale nikdy nezapomenu, jak jsem jim podávala pití a ručník, utírala slzy, učila je přijmout prohru anebo jsem se s nimi mohla radovat z vítězství. Diplomy, poháry a medaile po stěnách u nás doma jsou vzpomínkou na ty chvíle. Takže bych jim to tak trochu chtěla oplatit:-)

Hana Marvanová

Hana Marvanová

Ačkoliv je trénink náročný, nedá se říct, že by mě něco vyloženě odradilo. Ale před týdnem při plánovaném dlouhém sobotním výběhu jsem měla krizi. Od začátku mě píchalo v boku a nic na to nepomáhalo. Po 2,5 km jsem raději vzdala a dokulhala domů, bolelo to i při chůzi. A pak jsem to v sobě tři dny řešila a nadávala si, že málo makám:).

Nejvíc mě nakopnul osobák na 10 km v Pečkách, o hodně jsem se zlepšila a běželo se mi parádně! Od té doby na sobě pracuji, abych byla ještě lepší. Hluboko v podvědomí koketuji s myšlenkou na maraton:).

Alena Maňáková

Alena Maňáková

Hlavně v úvodních týdnech byl ten přechod od gaučinku k tréninku 5x týdně velmi drsný. Měla jsem pocit, že si jen nazuju tenisky, vyběhnu a hned to bude dobrý … tělo si vzpomene, že už něco takového někdy v minulosti dělalo, půjdu si zaběhnout maximálně 10x a budu tam, kde jsem předtím skončila…. Pak přišel tvůj první trénink 5x týdně. Na první pohled pohoda, ale jakmile to začal člověk trénovat, pohoda to rozhodně nebyla, šílené bolesti lýtek a holení… uběhla jsem v kuse 1 km a nemohla jsem skoro chodit…

Po prvním úspěšně odběhaném celém tréninkovém týdnu, kdy mě nic nebolelo „nezdravě“, jen prostě svalová únava na konci týdne… (mezi otázkou jedna a mezi otázkou dva jsou cca 2 měsíce času).

Irena Výborná

Irena Výborná

Kdy mě napadlo, že to nedám? Hned ze začátku, když jsem viděla tréninkový plán od Miloše a viděla jsem, kolikrát týdně nám naplánované úseky, řekla jsem si – to ne! Rychlost prostě nedám! Další úkol osobně pro mě od Miloše byl: nadechovat nosem! Tak jsem se do toho dala! Důsledně jsem nadechovala nosem – hrůza! Měla jsem dojem, že prasknu, na plicích mě pálilo, dusila jsem se! Dát k tomu ještě rychlost, tak snad na místě omdlím! Chvilku jsem to vydržela, pak jsem přešla do naučeného stereotypu, ale příště jsem to zkusila znovu a pak zase znovu... A ono to pomalu začalo jít! Ale skutečně pomalu, pozvolna. Pak jsem odjela na dovolenou a protože jsem blázen, vstávala jsem ráno na první krátký výběh a před večeří jsem si dávala druhý – delší. Ještě přes den jsem zašla na chvilku do hotelového fitka na posilování. Musím prozradit, že jsem občas něco z toho vynechala. A najednou mi začalo nadechování nosem jít, trochu i rychlost, i když s tou ještě hodně bojuji. S rychlostí mě čeká ještě hodně práce a do pražského půlmaratonu to nestihnu! Ale to nevadí! Věřím, že v sobotu to dám!

Radka Nekardová

Radka Nekardová

Dostal mě přechod na pravidelný trénink. První týdny byly kruté. Nechtělo se mi, nebavilo mě to, po 10 minutách běhu mě bolela lýtka a špatně se mi dýchalo. Navíc kombinace fitka, spinningu a běhu v pracovní dny mě naprosto vyčerpávala a pak přišla sobota se svým delším během. Tehdy jsem si říkala, že to nemůžu vydržet, že to nemá smysl. Před rokem jsem nepřeběhla ani přechod pro chodce a teď si fandím na půlmaraton…

Kontakt s ostatníma holkama je víc než nějaké přemlouvání se a každé osobní setkání se všema zúčastněnýma, včetně organizátorů a trenéra, je nejlepší doping. Jestli dám půlmaraton nevím, ale vím, že dám celý tréninkový plán, že se na ten start postavím. Už v tom jedu a necouvnu.

Hana Havalcová

Hana Havalcová

Kdy jsem si říkala, že to nedám? Vlastně hned na začátku, kdy jsem si přečetla v tréninkovém plánu, že bych měla běhat 5x v týdnu. Byla jsem moc unavená a moje tělo odmítalo spolupracovat. V šestém týdnu běhání se to zlomilo a já byla ráda, že jsem to nevzdala.

Co mě nakoplo? Druhé setkání s holkama. Viděla jsem, jak to každá bere vážně a mně byla hanba, že bych to vzdala. Už se mi taky běhá mnohem líp. No a teď mám ten pocit, že to nedám znova, jak se blíží půlmaraton, tluče mě srdce až v krku. Bojim, bojim!!!

starý trenér a kouč

A co na to starý trenér: Holky, je to jasný, jinou šanci nemáte, vy na to prostě máte, vy to dáte! A stejně jako na to mají letošní finalistky adidas Women´s Challenge, tak na to máte i vy, takže to taky dáte.

Fotografie: archiv PIM

Miloš Škorpil foto
Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku Finalistky adidas Women´s Challenge mají před sebou první ostrou zkoušku

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (11 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

adidas Women´s Challenge 2014

všechny články adidas Women´s Challenge 2014

kde se diskutuje

  • Přirozený běžecký styl. Bříško, pata, celá noha, odvalení, zakopnutí, let : Dobrý den, asi to sem moc nepatří, ale chtěla bych Vás poprosit o radu. Od mala nerada běhám…»
  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků