logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Jak jsem stanul na startu Pražského půlmaratonu

Jak jsem stanul na startu Pražského půlmaratonu

V mém životě to bylo se sportem velmi kostrbaté. V dětství mě pro něj rodiče příliš nemotivovali, protože jsem trpěl častými dušnostmi v důsledku alergie na prach, pyl a roztoče. Avšak v pubertě tyto potíže spontánně ustoupily a spolu s mojí sestrou jsme si sport doslova zamilovali. Běhali jsme, trénovali šplh, cvičili jsme na hrazdě a bavil nás i stolní tenis.

Jožka Král

Já jsem tehdy v letech 1981-1985 navštěvoval Gymnázium v Nymburce, kde s námi externě studovaly i sportovní gymnastky. Byly mezi nimi i dvě dobře známé reprezentantky Hana Říčná a Alena Dřevjaná, které získaly na některých světových šampionátech medaile. Také náš tělocvikář měl gymnastiku v oblibě a trénoval s námi různé cviky na nářadí. Tento sport mě začal bavit a pravidelně každý pátek jsem navštěvoval tělocvičnu v Základní škole v Pečkách, do níž jsem předtím chodil, poprosil jsem pana školníka, aby mi ji otevřel, a sám jsem zde trénoval cviky na hrazdě, na bradlech i na žíněnce.

[OBRÁZEKV”EVO]Jožka Král:::files/thumbnail/12530-0nB-img3086_Wx200x200.jpg:-:-:-files/thumbnail/12530-0nB-img3086_HWx600x800.jpg[/OBRÁZEKVLEVO]

Po absolvování gymnázia jsem začal studovat v Praze matematiku na FJFI-ČVUT, kde jsem v rámci povinné tělesné výchovy měl možnost navštěvovat i kurzy tenisu, který jsem si vždycky přál umět, ale bohužel v tehdejších letech bylo velmi obtížné dostat se do nějakého tenisového oddílu, kde by se ho mohl člověk naučit. Trenér také nebyl spokojený, že jsem se do tohoto kurzu přihlásil, protože zjistil, že jsem tenis hrával jen sám bez jakékoliv tréninkové průpravy. Raději využíval tyto lekce k vlastním herním aktivitám s těmi, kteří tenis již ovládali. Zpočátku mě častoval slovy: „Od prvního okamžiku jsem věděl, že na to budeš levej!“ Ale zhruba po měsíci mi začal říkat: „Přece jenom se něco naučíš.“ Mně bylo vcelku jedno, co mi říkal. Chtěl jsem se tenis naučit, a proto jsem v oddílu vydržel. Po absolvování vysoké školy se již v důsledku změny politické situace u nás možnosti pro amatérský trénink tenisu otevřely. Platil jsem si trenéry na některých menších pražských kurtech, kde cena nebyla příliš vysoká. Dodnes, když mám příležitost, si tenis rád zahraju.

Jožka Král s Bohunkou KrálovouJožka Král s Bohunkou královou

Zhruba mezi třicítkou a čtyřicítkou jsem začal mít ve svém životě spoustu starostí. Zjistil jsem, že obor, který jsem vystudoval, mě příliš nebaví. Naopak mě zajímala pedagogika a psychologie, takže jsem ještě v 35 letech nastoupil na denní studium oboru psychologie a speciální pedagogika na PF UK v Praze. Své nervové vypětí jsem si proto kompenzoval pojídáním sladkých pokrmů, což pro mě mělo neblahý důsledek. Moje hmotnost stoupla až na 115 kg, přičemž měřím zhruba 179 cm. Mnozí známí mě nemohli ani poznat. Tento můj stav trval zhruba deset let a vysvobodila mě z něj moje sestra Bohunka Králová, která si zamilovala vytrvalostní běh. Pod vedením trenéra Miloše Škorpila se z ní poměrně brzy stala maratonská běžkyně s osobním rekordem na maratonské trati v Praze ve Stromovce v roce 2009 pod 4 hodiny.

Na jaře roku 2009, kdy jsem ji povzbuzoval na Pečecké desítce, mě seznámila s členy GP Kolín a rázně mi nakázala, že musím zaběhnout Pečeckou desítku v roce 2010. Při závěrečném pohoštění běžců skupiny GP Kolín konaném k oslavě Pečecké desítky 2009 jsem byl nucen se k tomuto slibu zavázat i před ostatními svědky. Zhruba půl roku před startem jsem začal intenzivněji běhat a držet dietu, zhubl jsem ze 115 kg na hmotnost 106 kg a Pečeckou desítku v roce 2010 jsem zaběhl v čase 1:09,32. V tom roce jsem ještě zaběhl dvě další desítky a v každé jsem si zlepšil osobák zhruba o 1 minutu. Avšak později jsem opět ztratil díky různým starostem motivaci a přibral jsem. Sestra mě tedy objednala k obezitologovi Prof. MUDr. Štěpánu Svačinovi, který pracuje na poliklinice VFN na Karlově náměstí v Praze. Také běhá vytrvalostní běhy a pod jeho vedením jsem byl nucen svoji váhu pravidelně kontrolovat a upravit si jídelníček. V současné době se moje hmotnost pohybuje již na hranici 102 kg. Letos jsem běžel Pečeckou desítku v reálném čase 1:01,35 a doufám, že brzy konečně prolomím vytouženou hodinovou hranici.

Jožka Král, tak ahoj, já běžím dál

5. dubna 2014 jsem poprvé stanul na startu Pražského půlmaratonu. Zařadil jsem se k vodiči na 2:30, jímž nebyl nikdo jiný, než bývalý trenér mé sestry Bohunky, Miloš Škorpil. Záhy po startu jsem zjistil, že dokonce mohu běžet i v trošku svižnějším tempu než na 2:30, a proto jsem se vodičům na 2:30 trochu vzdálil. Prvních 10 km uběhlo v úplné pohodě a zaběhl jsem je za 1:08,14. Po 15 km jsem se také ještě cítil dobře, avšak po 17 km jsem již začal pociťovat únavu. Kamenná dlažba na trase nebyla příliš příjemná. Určitou krizi jsem cítil až 2 km před cílem, kdy jsem měl obě chodidla od kamenné dlažby tak otlačená, že jsem se trochu začal obávat, aby mě do pravého chodidla nechytla křeč. Vzal jsem si do ruky z občerstvovacího stolu mokrou žínku, kterou jsem si z hlavy stíral pot. Tehdy jsem se i trochu začal obávat, že mě vodiči na 2:30 doženou. Ale když jsem běžel do posledního kilometru této trasy, povzbudil mě kamarád mé sestry Bohunky Michal Živný, který si v první chvíli myslel, že ho šálí zrak, když mě viděl, jak se snažím zdolat půlmaraton. Potřásl mi rukou a nakázal, abych zrychlil své tempo.

Tak se také stalo, poslední kilometr jsem zvládl za 6,31 a do cíle jsem doběhl v čase 2:26,58

Tak se také stalo, poslední kilometr jsem zvládl za 6,31 a do cíle jsem doběhl v čase 2:26,58. Se svým časem jsem byl spokojený, a proto jsem si ho nechal vyrýt za 200 Kč na účastnickou medaili.

Po doběhu jsem se necítil špatně, ale za několik dní jsem nastydl. Důvodem nastuzení mohlo být nejen určité vyčerpání organismu, ale i omývání hlavy žínkou namočenou ve studené vodě během půlmaratonu. Rád bych v budoucnu zdolával další své přebytečné kilogramy, aby se moje časy ve vytrvalostních bězích lepšily a abych už konečně prolomil hodinovou hranici na deseti kilometrech. Chybí už jen necelé dvě minuty…

Jožka Král foto
  • přečteno: 8528/8293×, 9 komentářů
Jak jsem stanul na startu Pražského půlmaratonu Jak jsem stanul na startu Pražského půlmaratonu Jak jsem stanul na startu Pražského půlmaratonu Jak jsem stanul na startu Pražského půlmaratonu Jak jsem stanul na startu Pražského půlmaratonu Jak jsem stanul na startu Pražského půlmaratonu

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (26 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

František Zima | 21. 10. 2014 11.02 hod. | 89.177.27.xxx
Milý Jožko, obdivuji Tvoji všestrannost, rád se s Tebou znovu setkám.

Honza Přibyl | 25. 4. 2014 21.27 hod. | 78.80.225.xx
Super. Běhání je prostě slast. Fandím ti.

1bubobubo | 19. 4. 2014 7.14 hod. | 194.50.64.xxx
Gratuluji k pěknému výkonu a přeji mnoho dalších příjemných pocitů nejen na tratích závodů, ale hlavně při vlastním volném běhání :-)

Jana | 17. 4. 2014 9.56 hod. | 62.168.16.xxx
Krásný článek, držím palce do dalšího života-běhu!!! :-)

Evžen | 16. 4. 2014 22.21 hod. | 37.48.40.xx
Až budeš chtít někde odtáhnout na hodinu, tak se ozvi. Pro Tebe poběžím kdekoliv. A Sára nám bude krákat do kroku !!!
Evžen + Sára

Petr Kaňovský | 16. 4. 2014 21.54 hod. | 62.245.112.xxx
Jožko, výborný výkon, gratuluji moc. Věřím, že až ještě zhubneš pár kilo, tak dáš nejenže desítku pod hodinu, ale uběhneš i celý maraton, budeš-li chtít. Jste s Bohunkou šikovní, pozdravuj i jí. :-)

Michal | 16. 4. 2014 16.35 hod. | 213.192.12.xx
Hezký a inspirativní příběh!!!!!

Michaela | 16. 4. 2014 16.07 hod. | 195.39.97.xx
Krásny príbeh! Držím palce v ďalších pokrokoch. :)

strejda6 | 16. 4. 2014 13.47 hod. | 46.135.76.x
Hezky, a pod 100kg=10km pod 1h! :-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Bylo mě velkým potěšením vodit i Míru a Danu ... a v ČB. to bude už pod 2:30 h ... alespoň o…»
  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Loni v Ústí bylo skvělé počasí... »
  • Seriál Běhej lesy pokračuje a míří na Karlštejn : Profit First »
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : já si klouby chráním Colavitalem od Swissu. Vyhovuje mi, že je chuťově dobrý a pomáhá mi klouby…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků