logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Miloši, promiň…

Miloši, promiň…

Je to tady. Druhý závod. Druhá desítka. Opět počasí nic moc. Gazelku Ladu jsem vyměnila za Alenu a brněnský Masarykův okruh za plzeňské Štruncovy sady. Natrénováno mám rozhodně víc, ale na druhou stranu únava z, pro mě náhlého a intenzivního, tréninku je podstatně větší.

Posledních asi 10 dní mě celkem dost bolí holenní kosti a lýtka celkově. Při pokusu o chůzi, bez ohledu na rychlost a vzdálenost, se nohy řídí heslem „hlavně nepřepálit začátek“ a zejména první ranní kroky jsou výživné.

Původně nemám v plánu žádnou závodní taktiku. Vyhrát nemůžu a medaili dostanou všichni, kdo se dopraví do cíle v limitu, a to přeci dám. Ale mohla bych zapracovat na rychlosti. Doteď jsem k 10 km potřebovala plus-minus 1:05. Tak dostanu geniální nápad, zkusit se přiblížit co nejvíc hodině. Hned se se svým nápadem nadšeně svěřím Milošovi, a jako taktiku navrhuji zkusit se co nejdéle držet vodiče na 60 minut. Z Milošovy reakce „Jen ho, prosím, předběhni až těsně před cílem“ usuzuji, že ho můj nápad dost pobavil.

holky z Běžecké školky

Počasí v den závodu opravdu nic moc, ale hlavně, že neprší. V Plzni nás čeká Zuzka, takže budeme mít i fanouška.

Na startu se zařadíme kousek před hodinového vodiče, ať ho máme aspoň chvíli na dohled.

Po startovním výstřelu se kochám povzbuzujícími fanoušky a dětem už s medailemi na krku tak trochu závidím. První metry jsou spíš o nešlápnutí někomu na patu a po oběhnutí stadionu, kdy už je prostor volnější, zkontroluju hobíky v mé blízkosti a zavěsím se na mladou běžkyni se soukromým vodičem, hlásícím jí průběžné tempo. První kilometr dáme za 5:40. Trochu mě to lekne, ale brzdit nebudu. Nožky zapomněly na bolest, tak toho musím využít, dokud stačí dechu. Po uběhnutém druhém kilometru opustím doprovodnou dvojici, paní se zdá tempo vysoké. Další úsek se soustředím na dýchání. Začíná mě lehce bolet v krku. Z propozic si pamatuju, že na 2,5 kilometru měla být občerstvovačka. Zřejmě chyba v organizaci. Uběhla jsem už minimálně 4 km a furt nic. Ale tak nějak se mi běží dobře. Povrch je většinou asfalt, na který jsem zvyklá. Na občerstvovačku po chvíli opravdu dorazím a opravdu je teprve na 2,5 km! A já už trošku nemůžu. Vůbec nemám páru, kde je v tuto chvíli vodič na 60 minut, nevím, jestli na něj mám čekat nebo se jej snažit dohnat. Nejrozumnějším řešením se mi zdá pokračovat ve svém tempu. Je sice rychlejší, ale už jsem si na něj za tu čtvrthodinu zvykla.

Radka s Alenou – holky z aWCH

Trošku bojuju s kočičími hlavami vedoucími k náměstí. Na náměstí jich už mám fakt dost, tak se rozhodnu, že budu tramvaj a běžím mezi kolejemi. Jsem vděčná za každé povzbuzení od lidí podél trati, děkuju jim úsměvem a sem tam některým zamávám, zvlášť těm, co drží v ruce foťák.

Ulici, vedoucí z náměstí zpět do Štruncových sadů, odpouštím kočičí hlavy, vykompenzovala si to mírným klesáním. Mám za sebou polovinu závodu, na časomíře je 30:02 a fanoušků je v prostoru startu/cíle dost na to, aby mi to dodalo ztracenou energii a kamarádka Zuzka mě svou přítomností dodá klid, že tam nejsem sama.

Kdo je tady nejlepší?

U praporku 7 km uslyším podezřele klidný rozhovor běžců pár metrů za mnou. Není možné! Vodič na hodinu se svou skupinou! Ale jestli jsem až doteď vydržela běžet před nimi, tak teď se přeci nenechám předběhnout! Pán běžící vedle mě je zřejmě stejného názoru a při každém přiblížení se hlasu skupinky synchronizovaně prodloužíme krok.

V ulici k náměstí tentokrát nebojuju jen s kočičími hlavami. Pravděpodobně tudy šel někdo na procházku se psím miláčkem a než po něm stačil uklidit, tak to keňští běžci v čele závodu rozšlapali a mám obavy, že někdo na tom i ujel...

Na náměstí vbíhám opět jako tramvaj. Bohužel těsně za mnou vjíždí opravdová tramvaj, tak ji rozumně uvolním koleje a běžím po obrubníku. Na fanoušky už moc nemávám, úsměv je křečovitý, ale stejně tolik fotek nepotřebuju… Do cíle by to měl být teď maximálně kilometr. Slyším vodiče chválit tempo, prý nebude potřeba závěrečného sprintu.

Při sbíhání do posledního úseku se mi trochu splaší nohy, takže hlavně se nenatáhnout, utéct trochu víc hodinovému vodiči a přitom se co nejvíc vydýchat, ať v cíli dobře vypadám.

Jů! Mám jí! heč

Posledních 200 metrů si chci užít nejvíc. Vodiče jsem setřásla, cíl je na dohled a já vím, že síly na doběhnutí ještě mám. Ne však tolik, abych poslechla paní podél trati, vybízející k závěrečnému zrychlení. V ten moment se ale vedle mě z ničeho nic zjeví sprintující cizí slečna a plácne mě jako kobylu po zadku se slovy „Sprintuj!“ Zmůžu se na protest „Ty voe, já už sotva lezu!“, ale poslušně se za ní zaháknu a fakt sprintuju vedle ní, abych si vyslechla „Ty krávo, já to nemyslela vážně“. Nicméně jsme už rozběhnuté, dokonce se samy sobě nahlas smějeme, cílová rovinka před námi, lidi podél trati tleskají a skandují, spouště fotoaparátů cvakají a my vedle sebe vbíháme do cíle v neuvěřitelných 59:06. Skloním se k asi dvouletému chlapečkovi a nechám si od něj pověsit na krk svoji první medaili. Za účast. I když vlastně jsem zvítězila. Nad hodinovým vodičem...

P.S. Miloši, promiň. Neposlechla jsem tě a vodiče nepředběhla až těsně před cílem. I když vlastně, jo! Já ho tak 30 m před cílovou čárou předběhla, akorát v době, kdy cíl byl ještě start…

Radka Nekardová foto
  • přečteno: 5541/5364×, 8 komentářů
Miloši, promiň… Miloši, promiň… Miloši, promiň… Miloši, promiň…

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (24 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Maruška ;-) | 1. 7. 2014 10.28 hod. | 95.129.242.xx
Ty jsi prostě borec!
Prima článek, moc pěkně napsané. Jako bych tam byla! :-)

Hedvika | 22. 5. 2014 10.22 hod. | 80.251.251.xxx
Naše milá Gazelko,
přijmi velké gratulace a hlavně obdiv k Tvému výkonu! Jsi skvělá! Jen tak dál, a to nejen v běhu, ale i v psaní článků! :-)

Radka | 22. 5. 2014 9.28 hod. | 80.251.251.xxx
Děkuju za milé komentáře a těším se na další spoluběh :-)

Petr | 22. 5. 2014 8.51 hod. | 77.104.245.xx
Soukromý vodič mladé běžkyně gratuluje k parádnímu času :) Tvůj článek je moc hezky napsaný a po přečtení se mi vrací všechny ty krásné sobotní zážitky. Nikdy bych nevěřil, že si závod užiji tak "naplno" aniž bych se nechal hnát časem. Být vodičem má něco do sebe ;)
Ještě jednou gratuluji a třeba někdy někde na dalším závodě ahoj.

Daniela | 21. 5. 2014 23.07 hod. | 217.117.209.x
To je náhodička. Pamatuji si tě ze závodu a gratuluji k výkonu !!!!! Zdraví "závodnice" se soukromým vodičem, 5:40 bylo na úvod fakt trochu moc. Což se ukázalo na 7 km, kdy mě skupina s vodičem slupla, jak malinu. Takže smekám, že jsi se nedala. I já si svůj tajný hodinový cíl splnila a nakonec doběhla přesně za 1:00:00.

Honza Růžička | 21. 5. 2014 15.52 hod. | 62.141.0.xxx
To bylo tak živě popsáno, že jsem měl pocit, jako bych za sebou slyšel cinkat tu tramvaj a po dočtení mě rozbolely nohy... Skvělý článek! Těším se na další!

Simona Vlasimska | 20. 5. 2014 18.40 hod. | 37.48.37.xxx
Gazelko, opet jsi me pobavila, jak jinak, hi hi, culim se tady a tesim se na dalsi tve perly :-) Brzy se dockam, Olmik uz klepe na dvere :-)

running turtle | 20. 5. 2014 12.55 hod. | 193.228.234.xxx
Supéééééér!

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

adidas Women´s Challenge 2014

všechny články adidas Women´s Challenge 2014

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví37
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice96
Více času na sebe11
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou32

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků