logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Nejasná zpráva o vodičském hokus pokusu

Nejasná zpráva o vodičském hokus pokusu

Chtěli jsme být světoví, což chceme i nadále. Tak jsme se s Frantou Míčkem uvolili navléknout se v budějovickém půlmaratonském pařáku do kůže vodičských pokusných králíčků. Jak experiment s rozdílným přístupem k pacingu na 1:40 vyzněl? Zatím nevím, co přesně si o tom mám myslet. Pár postřehů by tu nicméně bylo.

Předesílám, že se zde dělím o můj vlastní názor. Je podložený pětiletou erudicí pomoci spoluběžcům, nicméně je subjektivní. S Frantou jsme na to před závodem kývli. Nápad, běžet na jeden čas každý jinak a před cílem se potkat, nám nepřipadal úplně marný. Na hodinkách nakonec jakž takž klaplo oboje. Finiš jsme trefili takřka čistě, tempo plus mínus taky. Druhá věc jsou dojmy.

Osobně jsem nasbíral vůči zkoušenému progresívnímu způsobu, který zde byl záhy překřtěn vcelku rozumně na degresivní a kýmsi úplně nejtrefněji na depresivní, poměrně slušnou dávku nedůvěry. Nepřekonatelný problém mám především s předepsanými nejrychlejšími prvními kilometry. Ještě, že Franta běžel chvályhodně aspoň ten první a kousek druhého jako člověk. Narvat to hned za startovací bránou mi při vší úctě k Petrovým počtářským schopnostem i smršti sebelogičtěji se tvářících argumentů smrdí těžkou teorií. Uplatnit ji lze snad jenom vůči tělesně i duševně navýsost trénovaným běžcům, mnohem spíše však vůči jedincům libujících si v utrpení. Sám jsem se při vlastním půlmaratonování párkrát podobným způsobem zatavil, takže dobře vím, jak dlouhých umí být posledních 18 kilometrů. A to přece jenom už tak trošku pobíhám. Ani si nechci domýšlet, jak ničivý účinek může metoda řízeného zpomalování mít na zpola připravené tělo. V lepším případě se z řízeného brzdění stane zpomalování nezřízené...

To už vůbec nezmiňuji hic, jaký si mé nejzamilovanější město podmanil v sobotu. Na takové podmínky těžko sestavit tabulku či graf. A vůbec, abych byl upřímný, osobně trpím sníženou snášenlivostí vůči teoretizování. Proč o něčem sáhodlouze kecat – není lepší se zvednout a prostě to udělat nejlépe, jak to v souladu s přímými okolnostmi zrovna cítím? Běh je natolik krásný, že poutat jej do síťových analýz považuji za znamení svatokrádeže. Ostatně, hodnotit výkonnostně-taktickou stránku účastníků budějovického půlmaratonu, ať už těch s vlajkou či bez, snad bez přihlédnutí k aktuální situaci ani nelze – pokud tedy nemá vzniknout další prázdné číslo. Kdo tam nebyl, nechť nesoudí. Kdo byl, spatřil mnohé. I já viděl.

Viděl jsem už na pátém, sedmém kilometru pochodující „racery" bez známky zájmu byť se jen pokusit o běh.
Viděl jsem stovky totálně ugrilovaných spoluběžců v cíli (byť většinou šťastně se šklebících i za čas vzdálený od osobáku o pět a více minut).
Viděl jsem tričko velezkušené vytrvalkyně, jíž posledních šest kilometrů cákala krev z nosu.
Viděl jsem totálně „zmaštěné" kamarády spoluvodiče, vesměs zkušené běžce. A když jsem prošel okolo zrcadla, spatřil jsem v podstatě totéž.
Viděl jsem od batohu do masa rozedřená záda jedné vodičky.
Viděl jsem pocit velkého vítězství v očích každého, kdo cílovou fotobuňkou pod radnicí prosupěl.

Ne, tohle není obraz běžecké apokalypsy. Je to obraz bytostně drsného, a přesto nádherného závodu. Vnímám to i jako krajně užitečnou zkušenost kráčející vstříc obnově pokory vůči vytrvalostnímu běhu. Je krásný zejména v okamžiku, pokud jsme na něho připraveni a vědomi si toho, že jediným receptem na půlmaratonský úspěch je zdravý rozum.

Jedinou správnou věc udělal i vodič na 1:30 Martin. Výkonnostně nejzdatnější borec celé naší party se stal důkazem, že vodiči nakonec doopravdy nejsou stroje. Krizi provázenou křečemi ustál do 14. kilometru, poté svůj stav vyhodnotil jako neslučitelný s tempem 4:15 na kilometr a dle nepsaného vodičského pravidla raději složil vlajku. Pro ty z vás, kteří se na něho ptali – je v pořádku. Jenom zkrátka nebyl ve své kůži. A projevil dostatek statečnosti si to přiznat. Za což si jej hluboce vážím. Upřímně, kdo z nás to umí?

Ve světle i stínu těchto událostí prosím, nechme už být teorie. Už jsem to sem možná jednou psal – vodiči nejsou prachsprostými držáky na přednastavené GPS hodinky. A byť se samozřejmě snaží „trefit" to co možná nejvěrněji, ve skutečnosti jsou především služebníky běžeckého národa. Proto příliš nepřekvapí, že nás alespoň ti rozumní (naštěstí) opravdu nehodnotí jenom a pouze podle kilometrových mezičasů. Obzvláště pak uprostřed žáru, jaký sálal z budějovických ulic. Proto mi nezbývá než poděkovat všem kolegům, kteří bojovali za druhé jako lvi (a lvice). A děkuji i za lavinu díků, jimiž jste nás v cíli zavalili.

Na druhou stranu, něco nám ta zkouška řekla. Nelze vyloučit, že se při dalších závodech můžeme ve „dvojičkách" opět domluvit na rozdílném přístupu. Pokud se tak ale stane, vždy to bude vycházet z té které situace, nálady v davu a zejména z dohody s běžci. Nikoliv z matematického vzorce, byť zní sebevěrohodněji.

Nerudný týpek

Já se zatím nebudu vyjadřovat, nechám si to, až se všichni vypovídají a pak podám svou jasnou zprávu! :)

Michal "Vydra" Vítů foto
  • přečteno: 41783/36977×, 89 komentářů

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (37 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Petr Kaňovský | 11. 6. 2014 8.03 hod. | 62.245.112.xxx
Vodič tepovku tedy nezohledňuje, ale volbou strategie tempa způsobí, že vývoj tepu VŠECH voděných běžců je jiný – tedy bližší rovnoměrnému tepu v průběhu celého závodu.
Už jsem tu udával různé grafy, jak to vypadá v praxi, klikl sis vůbec na: www.kanovsky.cz/komentare.php?Cislo=63 ?
Pokud by vodič na závodu běžel dle strategie řízeného zpomalování z tempa 4:45/km na tempo 5:38/km, tak dosáhne, že se tep voděných běžců bude přibližně konstatní, někdo ho bude mít na 157, někdo na 165, někomu poroste ze 165 na 170, někomu klesne ze 170 na 165, Poběží-li se stejnou skupinou rovnoměrným tempem 5:06/km, tak u stejných běžců bude tep u prvního růst ze 145 na 169, u druhého ze 153 na 177, u třetího ze 153 na 182 a u čtvrtého ze 158 na 177, vše bez jako hypotetický příklad.
U VŠECH běžců to ale bude vypadat tak, že tep v prvních kilometrech bude vyšší než při rovnoměrném tempu a téměř u všech bude tep v posledních kilometrech nižší než by byl při rovnoměrném tempu.
Napiš, prosím, jestli tomu už rozumíš, či zda to mám vysvětlit ještě jinak.

fotoMiloš Škorpil: Petře, zaběhni si zkusmo vodiče, dělej na trati všechno co má, a pak mi pošli výsledek. Teorie je krásná věc, jako jednotlivec se jí můžeš přizpůsobit, ale praxe je naštěstí mnohem barevnější a ta vodiče obzvlášť. Čus

Petr Kaňovský | 11. 6. 2014 7.44 hod. | 62.245.112.xxx
Miloši, naopak, tepovka do té diskuse samozřejmě patří, protože běží-li vodič rovnoměrným tempem, tak graf vývoje TF všech běžců, kteří s nimi poběží, bude více rostoucí, než graf vývoje všech běžců, kteří poběží s vodiči, pokud poběží klesajícím tempem. To vůbec nesouvisí s tím, jestli běžec běží na maximu či submaximu. Dokud Ti nedokážu vysvětlit toto natolik, abys to pochopil, tak se samozřejmě nedostaneme dál.

fotoMiloš Škorpil: Petře nepatří, vodič vodí na tempo ne na tepovku, umíš si vůbec představit, co všechno vodič musí, měl-li by při tom ještě sledovat tepovku, tak už bude úplně v pytli. navíc, asi chápeš, že ta jeho tepovka nebude z důvodu psychické zátěže optimální, jako když si běží sám někde v parku. Podle čeho by se držel, podle tepovky z minulého vedení. Ne tady jsi naprosto mimo, Promiň, ale v případě vodiče, ten graf nebude nikdy ideální. běh je jako život, zkus ho srovnat do grafu. To mi připomíná starou českou klasiku: první rok dovolená v Bulharsku, druhý rok... :)

Petr Kaňovský | 11. 6. 2014 0.14 hod. | 62.245.112.xxx
Vlastně jsme se odpolední argumentací Michala dostali zpět úplně na začátek předchozí diskuse.
Co je pro tělo přirozenější a bezpečnější? Běžet rovnoměrným tempem dvě hodiny, když tep bude postupně růst řekněme ze 160 na 190 (první kilometry nepočítám) či běžet stejně dlouho postupně klesajícím tempem na přibližně konstantním tepu 175 (opět první kilometry nepočítám), či běžet mírně klesajícím tempem při růstu tepu řekněme ze 170 na 180?
Obávám se, že to hodně bude záležet na dispozicích běžců a též na způsobu tréninku, a proto někomu bude více vyhovovat první varianta, někomu druhá a někomu poslední. Podle toho pak někomu bude vyhovovat rovnoměrné tempo, jinému pak klesající ...
Většinově se přitom na závodech běhá tak, že tempo postupně klesá, takže tep je od začátku vyšší, ale neroste ani ke konci do závratných výšek, což naopak dle mého názoru riziko kolapsů snižuje, pokud tedy nepočítám "střelce", kteří by zkoušeli od začátku běžet na tepu 190, protože prostě netuší, že to jejich tělo nezvládne.
Při klesajícím tempu a rovnoměrném tepu se tělo nemusí vůbec dostat do ANP, zatímco při rovnoměrném tepu a rostoucím tepu se často ke konci do ANP dostane, což nemusí být pro běžce konfortní, a může to vést buď k neudržení tempa, či dokonce k zdravotním problémům. Toto ovšem vychází jen ze zkušeností mých vlastních a ze zkušeností některých mých přátel. Z těchto zkušeností přitom vychází i můj názor, že pokud běžec má třeba na 15.km náskok minutu oproti rovnoměrnému tempu, tak má větší šanci zaběhnout cílový výkon, než běžec nemající náskok žádný, přestože běžel o něco rychleji a jeho aktuální tepovka a vyčerpání jsou o něco vyšší než u druhého běžce. Náskok však nesmí být příliš velký, protože pokud se na těch 15 km vyčerpal příliš, tak už ke konci nebude běhuschopný vůbec, či jen s s velkými problémy. Pro stanovení vhodné míry náskoku nabízím právě tu metodu "řízeného zpomalování", která zabrání, aby člověk přepálil příliš, a zároveň umožní, aby se nemusel ke konci dostávat do maxima a mohl doběhnout i bez finiše v čase, který si naplánoval,

fotoMiloš Škorpil: Petře, už jsi v této diskuzi zmínil tepovou frekvenci jednou, ale ta je v práci vodičů naprosto nepoužitelná. Takže sem vůbec nepatří! Všichni víme, že tepová frekvence je nejprogresivnějším ukazatelem, z hlediska výkonu jedince, ale vodič jí naprosto zohledňovat nemůže, čí tepovou frekvencí by se řídil? Proto běhají vodiči na časy, které jsou schopni běhat, a běží minimálně o 10% pomaleji, než jsou jejich optimální hodnoty pro daný závod. Tak sem prosím tepovou frekvenci netahej, nebo se v tom už nikdo vůbec nevyzná :).

Jirka PM | 10. 6. 2014 21.38 hod. | 212.79.110.xxx
"Progresivci", na Půlmaratónu Moravským krasem ale radši ne .... :-)

Martin S | 10. 6. 2014 20.53 hod. | 213.192.60.xx
"Ve svém článku jsem nikoho neurazil, neztrhal, nezesměšnil. Pouze jsem na základě PRAKTICKÝCH poznatků řekl, že tohle se neujalo. Frantovi to sedlo, protože běžel na půl plynu, ne naplno, jak se většinou závody běhávají. Já běžel za ním, já ty lidi zkoušel zachytávat. Narvat to hned zkraje je proti přírodě a za určité souhry okolností až zdraví nebezpečné. Tohle prostě ne a tečka."
Na základě Tvých praktických zkušeností Ti to nevyhovuje, Zobecňuješ na naprosto nevhodném místě. Petr nikde neříkal, že jeho metoda funguje a vyhovuje všem. Zařadil ses do skupiny, které to nevyhovuje, ale proč tam hned taháš i ostatní? A pseudoargumenty, že je to proti přírodě (proboha, co je na tom proti přírodě??), a že je to zdraví nebezpečné na mě působí už spíše úsměvně – ale pozor, někteří lidé by tuhle demagogii mohli brát vážně :(

marek27 | 10. 6. 2014 20.48 hod. | 78.45.161.xx
Díky za vysvětlení, Miloši. Jen drobnost. Neuvádějte tyto vodiče v oficiálních tiskovinách. Poslední dva roky tam byli, i když nebyli. :-)

fotoMiloš Škorpil: Marku, dík za upozornění, ale jelikož se poslední dva roky nijak nepodílím na tvorbě ofiko tiskovin, je na to spešl oddělení, tak popravdě ani nevím co tam dávají. Vůbec je zábavné, co si lidi myslí na co mám vše vliv a kde jsem všude zaháčkován. Pravda je taková, že co se PIMu týče, tak letos mám na starost jenom přípravu holek z aWCh, nasmlouvané tréninky v Running Mal a víc už nic a jsem tomu docela rád :)

Jan Antoš | 10. 6. 2014 17.59 hod. | 78.45.211.xxx
Díky všem vodičům za skvělou práci, s Michalem jsem běžel loni v Ústí a i díky němu jsem si tam zaběhl dosud platný osobák 1:38:17. Letos jsem s ním běžel Vary ( do 17.km, než mi došly síly ) i Budějovice ( tam jsem většinou běžel mezi oběma vodiči na 1:40 ). Nápad na rozdílný přístup se mi líbí, ať si každý vybere, co mu vyhovuje.

marek27 | 10. 6. 2014 17.56 hod. | 37.48.32.xx
PIM 3:00 a 3:15?

fotoMiloš Škorpil: Jo, tak to máš pravdu, ale nebylo to proto, že bychom je neměli, ale proto, že jsme se rozhodli, že je prostě nebudeme stavět. Důvod? Na tyhle časy by měl mít ten, co je chce běžet natolik natrénováno, že je schopný si stanovit svoje tempo sám a to jak po fyzické, taktické, tak i psychické stránce.

Jana Portašíková | 10. 6. 2014 17.37 hod. | 199.64.72.xxx
Miloši, já také děkuji.
Je to jen drobnost, a nic to nemění na tom, že Budějovice byl úžasný závod a my doufáme, že si to s námi ostatní užili :)

Jana Portašíková | 10. 6. 2014 17.24 hod. | 199.64.72.xxx
Jedná se o má záda, díky za starost.
Vodičské batůžky jsou dobře vidět, myslím, že si na ně postupně zvykáme a odřená záda jsem si způsobila vlastním pochybením... Děkuju. :)

fotoMiloš Škorpil: Jano díky, já si říkal, že chyba byla asi jinde než v tom batohu, i když si dovedu představit, že v tom horku a na propocených zádech dokáže nadělat pěknou rotiku a každopádně to je to hodně nepříjemné, ale běhá se s nimi dneska všude a pro běžce jsou vlajky dobře viditelné už zdaleka. A navíc, když pak člověk vyběhne bez batohu, to je panečku lehký krok :)

1 . 2 . 3 . 4 . 5 . 6 . 7 . 8 

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál VYDRA V RUNNING MALLU

Pomáhej během

všechny články Pomáhej během

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Z Buštěhradu na Sněžku… po svých… : Prostě a tak ... Řečeno bylo dost a mohlo by být dalšími... Jen to zkusit... Vždyť rozklusávaní a…»
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Krásně napsáno, běh je nejlepší antidepresivum, děkuji za motivační články, rady a sdílené…»
  • Správný střih a správná podpora. Nová kolekce podprsenek NIKE PRO BRA : Já osobně si myslím, že stačí i levnější podprsenka, ale hlavně funkční. Jinak já ji kupovala tady…»
  • Tréninkový plán na zhubnutí nejen pro výkonnostní běžce a běžkyně : Ahoj, narazil jsem nedávno na tento trénink. Zatím mám za sebou 2 běhy a líbí se mi to. Jenom mi…»
  • Běžecká čítanka Miloše Škorpila : Adélo, bohužel Běžecká čítanka je už několik let beznadějně vyprodaná a její nové vydání se…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků