logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Poutní ultramaraton 2014 – den 3

Poutní ultramaraton 2014 – den 3

Třetí den putování Českým lesem odstartoval na stejném místě, kde končila středeční část trasy, tedy v Staré Knížecí Huti. A právě tady jsme objevili jedno opravdu zajímavé místo, které alespoň pro mne udalo ráz dnešnímu dlouhému běhu.

Protože se letošní ročník PUMu běží pro Hospic Sv. Jiří v Chebu, snaží se Petr, aby se téma příchodu smrti (často tabuizované) neslo celým naším putováním. I na čtvrteční ráno měl připraven příběh nabádající k zamyšlení. Sílu okamžiku umocnila náhoda. V podstatě přímo na startovní čáře jsme objevili hrob obětí druhé světové války, koncentračního tábora. Kousek od silnice v lese. Smutné místo, které ale jako by úplně přirozeně patřilo do tohoto zvláštního kraje.

Do kraje, který jsme si brzy prohlédli z ptačí perspektivy. Úvodní šestikilometrové stoupání končilo na Havranu, kde je od podzimu nová rozhledna umožňující shlédnout z výšky 894 m n. m. A ta byla na dalších pětatřicet kilometrů jedinou místní zajímavostí. O úsměvné nebo dobrodružné historky ale nebyla nouze.

Asi naprosto samozřejmě už bude znít, že Miloš (nejednou) opustil vytyčenou trasu a na občerstvovačku přirazil z úplně jiného směru. Za samozřejmost už taky můžeme považovat, že náš řidič, kuchař a dobrá duše Jirka dokáže vyřešit jakýkoli problém. Vaškovi zvládl mezi startem a prvním občerstvením na devatenáctém kilometr sehnat nový plášť a duši. Petr pak předvedl šikovnost mechanika stáje formule jedna a za deset vteřin provedl výměnu, tedy přesněji za deset minut.

Právě tenhle defekt, který způsobil, že v úvodu zbylo na trojici Eva, Jindra, Petr jen jedno kolo, mi připomněl, že Jindra původně nechtěl vůbec běhat a nakonec během tří dní vysekl tři půlmaratony. Asi je to vyloženě „závodní" typ. Loni na PUMu uběhl asi deset kilometrů, letos dal v tréninku nejvíc jedenáct a pak tohle…

Třetí den bývá kritický a bylo znát, že na nás padá únava. Začaly se ozývat různé bolístky, a tak se rozestupy mezi námi natahovaly. Až kousek pod Dylení jsem spojil síly s Ferem (a na čas také s Milanem), abychom závěrečné stoupání zdolali spolu. Do té doby jsem během typických signálkových dlouhých rovných úseků (nahoru, dolů, nahoru, dolů) trápil nohy a relaxoval hlavu. Ten klid v místech, kam nedosáhne signál mobilních operátorů…

Existovala možnost, že nám správce vysílače na Dyleni umožní vstup do areálu. To bohužel neklaplo, museli jsme se spokojit s pohledem přes ostnatý drát. Já s Milanem jsme se ale nespokojili s tím, že do farního penzionu v Dolním Žandově pojedeme autem. Proč si neužít osm kilometrů seběhu? Zvlášť když je ve Vysoké (Maiersgrünu) k vidění kostel, kde mají neustále nejen den otevřených dveří.

GPSka mi nakonec ukázala šedesát kilometrů. Snadno si tak obhájím tu hromadu báječného jídla, kterou Zdeněk večer připravil a (nejen) já do sebe naládoval.

  • přečteno: 5587/5492×

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (9 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Poutní ultramaraton

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • 7 tipů pro běhání na pásu : vopruz :-( »
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dobry den, v cervnu 17 jsem zacal opet behat a hodne aktivne zit. Zhruba po mesici se ozvala leva…»
  • Pomalé běhání, cesta nejen k běžecké dlouhověkosti : Jitko, 60 metrů stupňovaně se běží tak, že začínáš běžet velmi pomalu a postupně, cca po 10 metrech…»
  • Pomalé běhání, cesta nejen k běžecké dlouhověkosti : Mohl by mi, prosím, někdo vysvětlit, co znamená běžet 60 m stupnovaně? Běhám teprve od července, 3x…»
  • Technologie a výrobky adidas – běh – outdoor – indoor – fotbal – textil : VĎAKA... »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků