logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Není nad to, podívat se pravdě do očí!

Není nad to, podívat se pravdě do očí!

Pondělí 4.1.2010
Podívala jsem se pravdě hluboko do očí. A tak nevinně to začalo! Před odchodem na kutě jsem si šla připravit sportovní oblečky na úterní trénink na páse. Mám mnoho sportovních oblečků. Mám své sportovní oblečky ráda. Ráda je vybírám, kupuji i nosím.

Vzala jsem si do koupelny před velké zrcadlo tři verze, abych vybrala tu pravou kombinaci pro začátek mé letošní sportovní sezóny. Zkusila jsem si s důvěrou a zatím nezhrouceným sebevědomím první kalhoty s tílkem. ??? Nebylo to hezké. Neslušelo mi to. No, říkala jsem si, to neva, tohle jsem stejně nikdy dohromady nenosila, zkusíme něco jiného.
Druhá verze … ?!? Teda, to taky nic moc! Jak to??
Tak třetí … !!! Konečně jsem pochopila, že to, co se mi v zrcadle tak nelíbí, nejsou ty oblečky, ale to tělo v nich! Všude mi něco vylézalo, přetékalo, vlnilo se, boule na bocích se nějak v těch strečových věcech nedaly přehlédnout … Mamíííííííí! CO BUDU DĚLAT??? Takhle přece nemůžu nikam jít!! Sedla jsem si na vanu a úplně normálně jsem se rozbrečela. Chvíli jsem se zmítala mezi pocity lítosti a znechucení, pak jsem moudře usoudila, že ráno moudřejší večera, připravila si tu nejméně strašnou variantu a šla spát. Neměla jsem pěkné sny :).

A tak to vždycky končí, tedy ehm, začíná …

úterý 5.1.2010 – trénink ve fitku

Už když jsem neměla kde zaparkovat, došlo mi, že novoroční předsevzetí + tlustá kůže (můj speciální výraz pro zimní bytnění různých částí těla) zatím dokonale fungují jako plniči tělocvičných zařízení. Plná šatna, vibrující sál na aerobik, hutný rock ve spinningové místnosti a posilovna připomínající přeplněný autobus, do kterého pořád někdo přistupuje a nikdo nevystupuje, můj pocit jen potvrdily. No nazdar! To chtělo opravdu pevnou vůli. Stejnou roli ovšem sehrála, alespoň u mne, tloušťka té „tlusté kůže“, která se mi zcela zrádně a zrůdně začala vrstvit i na až donedávna krásně placatém a vypracovaném břiše. Ono ve sprše si toho plíživého procesu příliš nevšimnete, ale ouha – nesmíte si sednout do vany! Kůže se mi překvapivě složila do jakýchsi – no, nabízelo by se snad říci varhánků, ale to by musely být drobné, takže musím potupně přiznat, že spíš do pořádných varhan, a já najednou nestačila zírat! No a k tomu ten hluboký pohled pravdě do očí v pondělí večer, já se na ten trénink nakonec úplně těšila. Takže z toho bylo 10 min warm up na orbitreku + 25 min na pásu, pohodlnou rychlostí 8 km/h. Žádné velké výkony, ale nějak začít musím, že?

čtvrtek 7.1.2010 – kontrola

Šel se mnou M, asi hlavně proto, aby zkontroloval, jestli nešvindluju, ale sváděl to na psychickou podporu :). Když jsme přišli, oba pásy byly úplně náhodou prázdné, ale my to zazdili rozcvičením na kole (M) a orbitreku (já), kde už jsme nakonec museli strávit celý trénink, protože pásy se během těch 5 minut na beznadějně dlouhou dobu obsadily. Napřed jsem byla trochu otrávená, ale obsluha fitka mi nastavila pěkný, vysloveně ambiciózní tréninkový profil a já šlapala 35 min do kopců a z kopců jako o závod. Dobrý: :).

sobota 9.1.2010 – jak mě Iriska rozběhala

Měla jsem sice též psaný trénink – běh 4,5 venku s M, ale podloudně jsem ho nahradila kratším během s Iriskou kolem zahrad na Bohemce, což jsem tedy nečekala – asi jí byla v tom sněhu zima, tak to tak náhle natáhla a já teda rozhodně nebyla na běh oblečená. Oteplené kalhoty, teplé prádlo, flíska a bunda fungovaly stejně jako neopren nebo igelit, který si kolem sebe někteří ovinují, aby více vypotili, a já se připlazila domů mokrá a totálně vyřízená :).

obrázek

neděle 10.1.2010 – po 4 měsících kolem Ameriky

Dlouhý běh – 9,5 km kolem Ameriky na Hůrce. Nic moc, musela jsem x-krát vystřídat pomaloučký běh s chůzí, všude spousta sněhu, naštěstí to neklouzalo. (S klidným svědomím mohu doporučit Cabrakany od Mizuna, chodím v nich letos celou zimu a ani jednou jsem neměla mokré nohy.

obrázek

Nekloužou a když je náhodou led, jistí to nesmeky). Ale ten pocit poté! Sprcha, jídlo, teplo … Vrněla jsem jako kotě :).

pondělí 11.1.2010 – ženská! CO vlastně chcete?

Měla jsem zajímavý telefonický rozhovor s osobní trenérkou ve fitku, kam chodím na pás. Jak tam tak při běhání koukám na ty stroje, zastesklo se mi konečně i po železe a tak jsem se rozhodla, že bych nějak opět zkombinovala běžecký trénink s posilováním.
Já: chodím k vám do fitka běhat na pás a ráda bych s vámi měla posilovací trénink. Vím, co a jak mám dělat, ale samotnou mě to nebaví.
Ona: chápu. A jak byste si to tak představovala?
Já: no, nebudeme cvičit nohy. Potřebuji běhat a když si namůžu nohy při cvičení, mám je pak unavené při tom běhání.
Ona: jo, to taky chápu. Zrovna jsem to zkusila a nohy mám úplně utavený! Dobře, co dál?
Já: no, ruce taky nebudeme dělat. Mám je dost svalnatý a na trénink vždycky reagujou hrozně rychle a já nechci vypadat jako zápasník.
Ona: aha. No to se dá taky pochopit, ale pak mi ženská řekněte, co teda vlastně chcete??? :)

úterý 12.1.2010 – královnou mezi jednonohými

Šílený M (Voldemort) mi na tento týden předepsal o 5 min delší tréninky. Nevím, jestli si mě s někým nespletl, ale mám čtyři tréninky týdně a ty na páse 35 min + rozcvičení + vydýchání (orbitrek) vždy po 10/5 min, tj. dohromady 50 min fyzické aktivity!

No, nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme – dala jsem 5/37/a dost, nejsem blázen a úplně mi to stačilo. Navíc jsem na páse musela zařadit několik (ještě) pomalejších 2 min pasáží, což mi ovšem nijak moc nevadilo, protože ti lidé, co jsou na druhém páse vedle mě, povětšinou pouze CHODÍ, takže já i s tímto střídáním běhu s chůzí vyhrávám :).

pátek 15.1.2010 – běhám, tedy žiju

Středu a čtvrtek jsem strávila s kolegy v Praze na pracovním meetingu, takže jsem nemohla absolvovat svůj naplánovaný trénink. V pátek jsem zažila v práci naprosto katastrofický den, byla jsem na zhroucení a v sedm hodin, když se mi podařilo konečně se utrhnout, jsem opravdu hodně zvažovala, jestli se jít ještě trápit do fitka nebo jet domů. Cestou tam jsem volala M, byla jsem vyšťavená, nešťastná a unavená, nicméně jsme se domluvili, že to zkusím. A zažila jsem něco, co se nestává často: ve fitku jsem byla SAMA, příjemné přítmí, tichá hudba, milá obsluha, běželo se mi lehce a s každým krokem jako bych vydupávala ten stres a zklamání z těla ven, nohama do toho pásu. Po 38 min běhu s 2x 2 min chůze v závěru a sprše jsem byla absolutně happy, měla jsem hlad a celkově jsem byla vcelku „použitelná“.

Asi poprvé jsem cítila tak přesvědčivě intenzivní uvolnění po stresu prostřednictvím okamžité fyzické reakce. V chytrých knihách si přečtete o tom, jak je člověk i v dnešní civilizované době stále zvířetem, ve kterém probíhají jasné procesy: stres (= nepřítel) spouští hormonální reakce (= do krve se vyplaví nálož kortisolu, adrenalinu …, která připraví tělo na akci) – a odpověď (= útěk nebo boj). Když to člověk takto rozeběhnutému procesu v těle neumožní – tedy neodpoví na stres tím, že se popere, do něčeho (někoho) kopne, vyběhne schody, případně zdrhne :), tělo se s tím neumí příliš vyrovnat a pěkně si to v sobě štosuje … následky všichni známe. Já nevím, jestli jsem dneska tím během zvolila spíš útěk nebo boj, pro mne to bylo asi obojí :), ale v každém případě musím říci, že to bylo to nejefektivnější řešení, které jsem kdy použila!

Dana Škorpilová foto
  • přečteno: 14352/14258×, 3 komentáře
Není nad to, podívat se pravdě do očí! Není nad to, podívat se pravdě do očí!

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Daniela | 19. 1. 2010 8.53 hod. | 213.162.66.xxx
Ahoj Dani, drzim ti palce, pis, jak pokracujes, vis jak na tve clanky vzdy cekam:)) Ja tu fitko nemam, takze mi nezbyva nez priroda, ale i prez tvrdou zimu a snih alespon 4krat do tydne vylezu ( nebo se vyplazim) a to uz pro jistotu, kdyby mi Milos napsal, abych se nemusela stydet:))) Jinac ja jsem mela na svatky a BMI stesti, byla jsem hodne v praci, takze jsem o 2kg lehci;) Hezky den vsem :))

12Honzade | 18. 1. 2010 20.23 hod. | 80.243.103.x
No ja muzu potvrdit, ze jsi i u nas ve „floru":). Drzime vsichni palce, vypada to, ze jsi prvni krizi uspesne zvladla. Je to v hlave:)!!!! Ted uvidis, ze to pujde relativne rychle na predchozi urovne. Doufam, ze te podpori ostatni spolubojovnice! :)
At se dari! Tradicne 12:)

Estetka | 18. 1. 2010 19.46 hod. | 85.161.140.xx
Dano, koukám že nejsem jediná co má problémy s tím co si vzít do fitka na sebe :), ach ty svátky :-(. Ale dík za inspiraci, člověka vždycky potěší, když ví o spolubiovnici s BMI

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Danin (běžecký) deníček

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Pavle, díky za tvůj příběh, jsem moc rád, že ti běh pomohl vrátit se do života a měl bych na tebe…»
  • Svaly a spalování tukových polštářů. Den, kdy si zaběháte, je svátkem pro vaše tělo : Před rokem (krátce po 50tce) mi byla diagnostikována cukrovka. Předcházející (nejen) několikaleté…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dovoluji si informovat / nemohu radit /o zlepšení stavu mých problémů s tendinozou Achil.šlach ze…»
  • Jaroslava Grohová: Prvního běhu v Běchovicích jsem se zúčastnila načerno : Váš článek mi udělal velkou radost, paní Grohová je skvělá trenérka a obdivuhodný člověk! »
  • Jak váha ovlivňuje výkon běžce : Mě se na shození pouze tuku skvěle osvědčila aplikace https://www.kaloricketabulky.cz . Zkoušel…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků