logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Prevence běžeckých zranění pomocí tapingu

Prevence běžeckých zranění pomocí tapingu

Způsobů prevence běžeckých zranění je několik: správné rozcvičení (které bychom však měli spíše nazývat správné rozehřátí), protažení, běžecká abeceda, Přirozený běžecký styl, posilování, vyklusání po tréninku, používání správné běžecké obuvi, odpovídající způsob oblečení, toto vše jsou známé nebo běžně používané věci. Co se až tak neví, avšak v poslední době se začíná čím dál tím více používat, je taping. Seriálem o tapingu navazujeme na seriál o běžeckých zraněních

Rychlá navigace [zobrazit]

Obsah [skrýt]

  1. Použití tapingu
  2. Materiál používaný při tapingu
  3. Zásady správného tapingu
  4. Taping hlezenního kloubu (kotníku)
    1. Hlezenní kloub – jednostranná fixace zevní strany pomocí pevných pásek
    2. Hlezenní kloub – oboustranná fixace při použití elastické a pevné pásky
    3. Hlezenní kloub – oboustranná fixace

Použití tapingu

  1. U zdravého běžce na exponovaných částech těla (kotníky) v těžkých terénech, kde hrozí jejich poškození. Velmi důležité je použití tapingu při vícedenních závodech v posledních etapách (těžší terény, únava a z toho vyplývající nižší koncentrace na běh).
  2. Po předchozích úrazech (podvrtnutí hlezna), či po dřívějších poškozeních (záněty Achillovy šlachy) k odlehčení exponovaných částí, kdy vazy i po adekvátní léčbě nejsou již tak pevné a následná nestabilita je ohrožujícím faktorem pro vznik artrózy v poškozeném kloubu.
  3. Dále je to takzvaný léčebný taping, kdy tuto metodu používáme k funkčnímu léčení akutního úrazu (fixace prstů nohy po zlomenině článků). Protože má tato metoda svá omezení (typ zlomeniny), je nutné, aby jej indikoval lékař.
  4. Poslední formou je tzv. rehabilitační taping k doléčení poškození či stavů po operacích, které indikuje vždy lékař a určuje stupeň a formu zátěže.

Materiál používaný při tapingu

  1. Pevné pásky ze speciálního materiálu (který je pevný v tahu a při namočení nepovoluje), který se fixuje na kůži speciálními lepidly.
  2. Elastické pásky ze speciálního materiálu s tuhou elasticitou a vysokou přilnavostí (při pohybu kopíruje elastický pohyb kůže, čímž eliminuje dráždění nebo i odtržení kůže a tím vzniku bolestivých odřenin nebo puchýřů). K pevnějšímu přilnutí ke kůži se v některých místech (mimo zóny ohybů či tření na kůži) používá v kombinaci s pevnou páskou.
  3. Lepidla jsou samostatným problémem. Užití vhodného lepidla zmenší riziko poškození kůže odtržením při sejmutí tapu, kdy páska pevně drží na kůži a na straně druhé, kdy po proběhnutí vodou celá fixace z nohy padá. Velký význam má i jeho působení na pokožku, kdy ji může dráždit a způsobit následné alergie, které mnoha závodníkům brání v použití tapu.
  4. Při poškození kůže či na místa exponovaná zátěží (pod tkaničkou bot) je vhodné použití podkladových materiálů, což jsou různé typy molitanů různé tloušťky, které snižují přímý tlak na kůži, její dráždění a následné otlaky.

Zásady správného tapingu

  1. Nejdůležitější je ujasnit si smysl tapingu (proč tapujeme) a z toho následně vycházíme v druhu tapu a typu materiálu. Při poškození (přetržení, natržení) vazů nahrazujeme jejich funkci stabilizátoru kloubů, při poškození šlach svalových „odlehčujeme“ tahu šlachy (většinou elastickým tapem).
  2. Použít vhodné pásky pevné či elastické a jejich vhodné šíře vzhledem k fixované části těla.
  3. Příprava kůže před tapováním je velice důležitá. Vždy je nutné tapovanou část těla oholit, neboť páska lépe přilne a lépe se snímá (menší bolest), dále se méně dráždí pokožka. Kůže se dále před tapingem musí odmastit lékařským benzinem, ten se používá i na umytí zbytků lepidla po odstranění tapu. Po sejmutí pásky a omytí lepidla je nutné kůži ošetřit vhodným regeneračním krémem, neboť se kůže působením benzinu i lepidla vysušuje a dráždí. Všechny tyto úkony jsou nutné, aby nedošlo k alergizaci pokožky. Na místa poškozená (oděrky, otoky) či exponovaná je nutné vždy přikládat podkladový materiál, který brání dalšímu poškození.
  4. Při přikládání tapu musí být klouby v neutrálním postavení, končetiny odlehčené a svaly uvolněné, pak při pohybu fixace pevně přilne, „táhne“, ale neškrtí.
  5. Pevné pásky se přikládají bez napínání či stahování na kůži, elastické pak v lehkém přepnutí. Pokud se nenapnou, neplní dostatečně svou funkci. Pokud se však přepnou, mohou strhnout kůži, nebo škrtit.
  6. Doba ponechání tapu je různá: u preventivních snímáme po závodě či tréninku, u léčebných měníme dle potřeby a stavu asi 1x týdně. Tape by se měl sejmout okamžitě v případě alergické reakce. Ta se projeví zarudnutím pod páskou a v jejím okolí a výrazným svěděním.
  7. Pro pevnou a plně funkční fixaci je nutné dodržet správný postup, neboť vychází z anatomické stavby fixované části těla, poškozených struktur, ale i zkušeností dříve vyzkoušených. Modifikovat tape si může dovolit až dostatečně zkušený závodník, ale je vhodné vždy konzultovat s lékařem.

Taping hlezenního kloubu (kotníku)

Nejčastěji poškozeným kloubem při běhu je kloub hlezenní. V této části chci ukázat 3 typy tapování vhodné jak k prevenci poškození (a), pro fixaci po podvrtnuti – natažení vazů (b), i k fixaci po hrubých distorzích – částečné přetržení vazů k doléčení po sejmutí sádrové fixace (c).

Hlezenní kloub – jednostranná fixace zevní strany pomocí pevných pásek

Taping kotníku – jednostranná fixace zevní strany pomocí pevných pásek

Technika fixace: začátek pásky přilepíme u patní části chodidla, lepíme šikmo dozadu přes achilovku, přes opačnou část kotníku a nártu dolů na chodidlo. Pásku vytáhneme až do jedné třetiny postranní části lýtkového svalu. Tímto způsobem pokračujeme další páskou s tím, že opět lepíme polovinu na předchozí pásku a polovinu na pokožku. tímto způsobem lepíme asi 3 pásky, dle pevnosti materiálu. Dále přelepíme pásku na horní části nalepení a těsně nad kotníkem, tyto pásky vytvoří tzv. zámek proti odlepení tapu (viz obrázek).

Tento způsob je pro běh nejvhodnější. Brání vzniku distorze (podvtrnutí), neomezuje běh, ale mírně brání krajním polohám, při kterých často dochází k poškození přední či zadní části dolního konce kosti holenní (tibie) a tím vzniku bolestivých nárůstků (osteofytů). Tento způsob jsme odzkoušeli s juniorským týmem na soustředění v extrémních terénech Norska, kde byly připomínky jen k tomu, že tapy praskaly při špatném doskoku, k podvrtnutím však nedocházelo. Dále si někteří závodníci stěžovali na odřeniny v oblasti Achillovy šlachy, kterým lze předejít použitím podkladů v těchto citlivých místech.

Hlezenní kloub – oboustranná fixace při použití elastické a pevné pásky

Tapování kotníku – oboustranná fixace při použití elastické a pevné pásky

Technika fixace: v jedné třetině lýtka nalepíme elastickou pásku a obtočíme základní otočkou. Táhneme přes vnější kotník, pod chodidlo a přes vnitřní kotník až k jedné třetině lýtka. Elastickou pásku roztrhneme až k vnitřnímu kotníku a oba konce obtočíme zrcadlově okolo končetiny. Tímto způsobem oblepíme pomocí elastické pásky i vnitřní kotník a stejným způsobem provedeme zpevnění vnitřního kotníku. Elastická páska je zajištěna ve třetině lýtka pevnou páskou. Tato fixace je vhodná po podvrtnutích hlezna. Více omezuje pohyby než fixace a), ale je při správném provedení pevnější.

Hlezenní kloub – oboustranná fixace

Tapování kotníku – oboustranná fixace

Technika fixace: první otočka na příčné klenbě a ve třetině lýtka. Po celou dobu tapování je nutné dodržovat pravý úhel pomocí uzdy či zapření. První pásku vedeme od otočky na třetině lýtka pod patu a zpět po druhé straně kotníku na otočku na lýtku. Následuje páska od příčné klenby přes achilovku zpět na zámek klenby. Tímto způsobem pokračujeme v oblepování hlezenního kloubu střídavě tak dlouho, až dosáhneme kompletního zpevnění obou stran hlezna. Pásku přelepujeme jednou třetinou až polovinou na pásku předchozí a zbylou částí na pokožku.

Při kompletní fixaci dle návodu je hlezno pevné jen s minimální možností pohybů. Vhodné při doléčení poškození. Při běhu možno použít jen omezeně.

Seriál byl napsán pro časopis Běžecký svět, který jsem vydával společně s Janem Šourkem v letech 2002 – 2004, a byl mým prvním pokusem, jak hobby a výkonnostním běžcům přinést informace z oblasti běhu, které jinde nenajdou. Autorem textu je MUDr. Jaroslav Pilný.

bezeckaskola. cz foto
  • přečteno: 12005/11593×
Prevence běžeckých zranění pomocí tapingu Prevence běžeckých zranění pomocí tapingu Prevence běžeckých zranění pomocí tapingu

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (8 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecká poradna

všechny články Běžecká poradna

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Jsem 50letá ženská, která začala před rokem běhat, aby podpořila dceru a tak mě to chytlo, že se…»
  • TF – laktát – aerobní práh – bod varu : Teprve ve svých 40+ letech začínám zjišťovat co se vlastně děje v mém těle. Dřív mi to běhalo tak…»
  • Nohy hore : Také jsem po 30ti letech začal sportovat. V listopadu 2016 jsem začal běhat a nyní běhám 10-12 km …»
  • Běh v nás probouzí to nejlepší a učí nás naslouchat, vidět, slyšet a konat : Pěkný článek. Mluvíš mi z duše Miloši.Díky. »
  • Běh v nás probouzí to nejlepší a učí nás naslouchat, vidět, slyšet a konat : Krásný článek, i když je napsaný před lety, stále má co říct:-) »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků