logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Co děláte, když neběháte aneb deset a půl běžce na půlce Plesná

Co děláte, když neběháte aneb deset a půl běžce na půlce Plesná

Dnes vyskloňuji slovo půlka snad ve všech pádech. Závod v Plesné jím totiž pro mě byl. Ale vrátím se na začátek.

Po mé dvou a půl leté kariéře běžce jsem se rozhodl a byl donucen i tělem, že odlehčím běhu a dám relax pauzu. Jak odpočívat se člověk dočte v nejedné příručce běžce. Jak se ale neběhání praktikuje v praxi a jaký dopad má neběhání na psychiku běžce už nezjistíte nikde. Strašný. Deset dní neběhat je něco, co se nedá ani vysvětlit.

Něco přes deset dní neběhání bylo právě v den závodu v Plesné. Přesto, že závod organizoval jeden z mých top kamarádů, řekl jsem si ne. Máš pauzu, nepoběžíš. Okostice ti jen poděkují. Není ti dvacet, zvolni! Ok, přísahám na holý pupík. Na závod jsem sice vyjel, ale na kole a komplet v cyklistickém. Celou cestu dvacet kilometrů jsem šlapal jak na Tour de France. V Plesné jsem byl za půl hodiny. Do startu zbývala hodina a půl času. A běžci se začínali pomalu sjíždět.

V hlavě se mi promítal loňský ročník. Trať je totiž krásná. Od všeho půl. Asfalt, lesy, kopce, seběhy, všechno tak půl na půl. Přišel ke mně pan starosta, podal mi ruku a popřál mi hodně štěstí při závodě. Probudil se ve mě Jekyll a Hyde.

Půl hodina do startu. Rozhlížím se jako ztracené dítě po všech přítomných. Nic neříkám. Uvnitř ale křičím. Kdo mě odveze domů!?! Mám tam přeci své běžecké boty! Tak haló, slyší mě někdo? Začínám panikařit. Chci skočit na kolo a dojet si pro hadry sám.

Běh je záležitost jedince. Každý sám za sebe. Omyl, běžci jsou neuvěřitelná komunita. Časově to stejně nedávám.

Poznali to na mě. Patnáct minut do startu. Jen jsem se zmínil, že bych přeci jen asi běžel, dalo se do pohybu nespočet lidí. A ne všichni mě znali. Chlapík, kterého jsem v životě neviděl, mi nese z auta svoje trenky. Druhý jde ještě dál. Má být horko, přesto ze sebe svléká triko s krátkým rukávem, které mi podává a jde si do auta pro triko s rukávem dlouhým. Stále mám ale na nohách cyklistické boty. Přichází další borec a říká, že má boty dvoje. Úplně stejný. Jen jedny už jsou šlupky. Do těch se přezouvá a mě podává ty lepší. Jsem v šoku.

Dostávám startovní číslo. Stále nechápu, kdo to zaplatil. Z půl běžce je běžec celý. Emoce. U mě obzvlášť bez kontroly. Jen není čas. Půl minut do startu. Ještě slyším, jak někdo v davu zakřičí. Nech vyhrát moje tričko. Mám mokré oči i teď, když to píšu. Mezi lidmi je tolik dobra, kolik ho dokážeme probudil.

Boty o číslo a půl větší. Dobíhám třetí. Na stupni vítězů stojí dva půl vítězové. První a druhý doběhli ruku v ruce. Já tam stojím jako celý. Poslepovaný. Nemusel jsem do Tirol, abych zažil něco, na co se nedá zapomenout. Na okostici jsem si při závodě ani nevzpomněl. Je spousta toho, co máme v hlavě. Ale je hodně toho, co máme v srdci.

Děkuji všem za nevšední zážitek. Schválně jsem nejmenoval ani jednoho z těch, co mě hodili zpátky na start. Protože věřím, že to bezejmenné dobro je v každém z nás.

Krásné dny běžcům všem. I těm co zrovna neběhají.

Štěpán Boháček foto
  • přečteno: 6196/6036×, 3 komentáře

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (39 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Jan Borovič | 20. 12. 2016 18.40 hod. | 77.104.210.x
Štěpáne vždycky jsem si myslel ,že na češtině opisuješ od Milana.Po přečtení několika tvojich článků musím smeknout fantasticky napsaný.Nějak se mi po výměně telefonu vytratilo tvoje číslo,jestli se k mému komentáři dostaneš napiš mi sms na tel.608886998 Honza Borovič.

Venca | 29. 9. 2014 10.29 hod. | 195.113.182.xx
I tobě jako "rozrážeči" vzduchu patří velký dík. :)

Martin Bigas | 29. 9. 2014 8.45 hod. | 176.12.115.xxx
Závodu jsem se účastnil jako "rozrážeč vzduchu" na skůtru. Byl to i pro mě zážitek, byť jen ve zpětných zrcátkách, sledovat Váš běh. Nikdy jsem neviděl nikoho takhle "upalovat" :-)

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Můj závod – jak se mi běželo

všechny články Můj závod – jak se mi běželo

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví39
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice106
Více času na sebe14
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou37

kde se diskutuje

  • Život neběží vždycky podle (tréninkového) plánu : Je to malichernost, ale jak dobře Vám rozumím ... :-) »
  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků