logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Klíč od běžecké brány, zatím, nedržím!

Klíč od běžecké brány, zatím, nedržím!

Vždy jsem byl sportovcem, v útlém věku bylo nejrozšířenější činností kopání do meruny. Fotbal byl a je lidovou zábavou. Zůstalo mi to až do Kristových let. To jsem se stal pro kouče starcem a tak jsem se vydal na cestu funkcionáře a trenéra mládeže.

Bylo to celkem barvité a zajímavé období, „únava materiálu“ nicméně přišla náhle, ale zcela nezvratně. Kdo zažil vyhoření v jakékoliv činnosti pochopí, že návrat zpět není v žádném ohledu ku prospěchu. Odpoutat se od kolektivu a prostředí, ve kterém se pohybujete desítky let, není jednoduché.

Fotbal může mnoho dávat, ale i brát. Jako v každém kolektivním sportu. S odstupem času konstatuji, že pozitiv bylo mnohem více. Prostě to byla etapa mého života, která skončila.

Život je zajímavý právě pro tu možnost uskutečnit nějaký sen, já jsem přesvědčen, že příští události v lidském životě jsou logickým pokračováním a vývojem těch již prožitým.

Moje osudové setkání s runningem proběhlo v roce 2013 při charitativní akci ve Františkových Lázních. Společně s přáteli jsme jako chodci podpořili místní 24 hodinovku.

Nikdy neříkej nikdy, to v mém podvědomí, které se bránilo začít běhat. Právě proto jsem obul tenisky a následující ráno, po akci, vyběhl na svou první trať. Bylo to bolestné, ale něco mi říkalo vydrž!

Postupem času jsem učil svou mysl, tělo žít s novým partnerem. Běh se stal součástí mého života. Z výběhů dvakrát až třikrát v týdnu se stala každodenní droga. Duševno i fyzično se posilovalo, bylo skvělé pozorovat ty změny. Jak napsal můj kamarád, „zrodil se běžec“.

Prostě mám novou krásnou, oduševnělou lásku na celý život. Čím více jsme se poznali, věděli jsme, že bez sebe nemůžeme být. Poznáváme spolu krásy blízkých i vzdálených míst. Rande si dáváme v zimních i horkých dnech. Je nám spolu nádherně, jsme spolu pohodovější, fyzicky i duševně vyrovnanější. Od jedné říjnové soboty už chodíme i do společnosti. Tam, kde je nám fajn a vidíme stejné „blázny“, ty skvělé běžecké jedince.

V těchto dnech se má soukromá běžecká kariéra posouvá. Přihlásil jsem se na svůj první závod. Lepší premiéru jsem nemohl zažít. Čtvrtý ročník Plesenského půlmaratonu odhalil všechna pozitiva, která běh nabízí. Mimořádně přátelská atmosféra, krásná trať, profesionální zázemí a hlavně výstup celého „podniku“ – finanční příspěvek potřebným.

Brána běžeckého nebe je pro mou maličkost stále zamčena, jsem přesvědčen, že za ní je mnoho krás, překvapení, pozitivní energie. Jistě i mnoho překážek, bolesti a odříkání.

Budu pokorně a trpělivě čekat, až budu osloven, dostanu klíč a budu moci vkročit.

Až tento okamžik nastane, budu moci říci, jsem BĚŽEC!

Pavel Maršík foto
  • přečteno: 5359/5254×, 1 komentář

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (14 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

MartiNo | 1. 10. 2014 14.47 hod. | 89.250.109.x
Jojo, běhání je fajn :o) ...akorát nevím... ...ten running, co jsi se s ním potkal, to co je za borce?

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Začínáme s během

všechny články Začínáme s během

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Bylo mě velkým potěšením vodit i Míru a Danu ... a v ČB. to bude už pod 2:30 h ... alespoň o…»
  • Do třetice všeho dobrého a zlého : Loni v Ústí bylo skvělé počasí... »
  • Seriál Běhej lesy pokračuje a míří na Karlštejn : Profit First »
  • Bolest kloubů. Jak jí předcházet, co s tím, když už omezuje náš pohyb? : já si klouby chráním Colavitalem od Swissu. Vyhovuje mi, že je chuťově dobrý a pomáhá mi klouby…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Hledám možnou léčbu chronickėho zánětu Achil.šlachy.Bohužel mi nic ze standartních léčebných metod…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků