logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Divoké sny maxipsa Fíka

Divoké sny maxipsa Fíka

Mám sny. Sny prý máme všichni, jen je někteří zaspí a ráno pak tvrdí, že JIM se nic nezdálo. Jako třeba Miloš. Večer (nebo v kteroukoli denní i noční hodinu, když je unavenej) lehne do postele a do 1 – 2 minut pravidelně upadá do bezvědomí. Někdy mu ani nestačím popřát dobrou noc (což mi teda ve 3 odpoledne stejně neleze moc přes pusu) a už si slastně pochrupává.

Ale zpátky ke mně – já sny mám. Divoké, barevné, voňavé, emotivní, vášnivé, zvrácené, něžné, konspirativní, napínavé, hrozivé, sportovní, pracovní, ... ale hlavně – ŽIVÉ. Někdy se probudím a mám na něj takovej vztek! Vůbec nemluvím (a kdo mě zná, ví, že je zle), koukám na něj úkosem, reaguju vlažně na jeho „Dobré ráno, miláčku!“. Na jeho dotaz, co se probůh stalo, vypálím s těžko potlačovanou záští: „Tys mě TAK naštval! Tys mi dělal TAK STRAŠNÝ věci zase!!" Chce se mi dodat něco jako „Ty zmetku!" případně „Hajzle!“, zlost a ublíženost mnou cloumá a cítím se naprosto v právu – vždyť mě před chvílí právě zradil (podvedl, nechal ve štychu, ujel mi a nechal mě někde v zimě a samotnou... doplň dle aktuálního tématu nočního snění)! Chvíli kouká vyděšeně, ale za ta léta už mě zná a poměrně rychle chápe: „Aha! Tak co jsem dneska zase proved‘?" Rozhazuju rukama, někdy i zaslzím (sama nad sebou, jakej jsem chudák), a vyprávím, co se mi zrovna dozdálo a jak byl v tom snu děsnej. Naštěstí to pravidelně končí smíchem, ale řeknu vám, přesmejknout z toho spravedlivýho rozhořčení zase do láskyplnýho vztahu, když sen byl tak živej, je fakt pěkná fuška! Někdy se mu (ve snu, samozřejmě) zase mazaně pomstím já – tuhle se mi zdálo například o vážně pěkným mladým hoškovi, kterej se mě už už chystal políbit, když jsem se jak na potvoru probudila.

V těch sportovních snech mi pravidelně můj milovaný skotačivě utíká v nepřehledné neznámé krajině, případně běží stylem „chyťměkdyžtodokážeš" pět až deset kroků přede mnou, o čemž s naprostým přesvědčením tvrdí, že to je MOTIVAČNÍ, protože přece jasně vidím, že když přidám (sic!), tak ho MŮŽU dohonit. Někdy mě to tak irituje, že se chci mermomocí probudit, než zjistím, že nesním, a to, co se mnou provádí, je pravda pravdoucí. Dopracoval to dokonce tak daleko, že přede mnou takhle „motivačně" nejen utíká, ale i chodí!

A co tenhle: běžím a všichni na mě divně koukaj‘. Podívám se na sebe a s hrůzou zjistím, že na sobě nemám tričko (legíny, šortky, případně podprdu, kalhotky...), zatímco ostatní samozřejmě všechno mají a já fakt nejsem na srazu nudistů. Zoufale hledám své věci, ale tašku i věci na převlečení mi někdo ukrad‘ nebo jsem je dala někam, nevím kam.

Taky mi poměrně často ujíždí vlak (kterým prakticky vůbec nejezdím), odplouvá loď (stejný případ), případně ulétává letadlo (letěla jsem několikrát v životě). Často též bloudím v cizím (i vlastním) městě, ve kterém to najednou vypadá úplně jinak než v reálu, ale bývá to docela dobrodrůžo a nenechávám se tím příliš znepokojovat.

Chcete taky nějakej ten pěknej? Jeden z absolutně nejkrásnějších snů, kterej vede mou pomyslnou hitparádu, je ten o krásným koni, kterej byl určitě kouzelnej jednorožec. Stál na nádherným zeleným paloučku v hlubokým lese, a přestože byl plachej, tak přede mnou neutek’ a nechal mě přijít až k sobě. Nikdy nezapomenu na pocit, kterej jsem měla, když jsem ho hladila – až palčivá něha, krása, vzácnost, strach a zároveň pýcha, že smím... Prej to značí štěstí... Jo a taky se mi zdálo, že umím lítat. Normálně jsem si stoupla do okna a vystoupila jsem a jen jsem tak roztáhla ruce a ono mi to lítalo! To byl pocit! Všichni na mě koukali a pořád mě posílali, ať ještě doletím tam a onam, že tomu nevěří a ať to znova předvedu. Létající Čestmír prostě!

Než tady někdo začne řešit psychoanalýzu, Freuda a Junga, symboliku a snář, předesílám, že to jsou jen vzorky, jinak se mi zdají i docela normální a krotký sny, ale ty samozřejmě nejsou tak zajímavý:-).

Onehdá přišel zakaboněnej ráno do kuchyně. Nemluvil. Zle se na mě díval a na mé něžné „Dobré ráno, miláčku!" zasyčel: „Tys mě TAK naštvala! Někde jsme byli a ty jsi šla pro auto a nechala jsi mě tam v tý zimě trčet celý hodiny!!! Plazil jsem se po schodech nahoru, nemohl se zvednout, všichni na mě koukali takovým útrpným pohledem, který značil 'ty chudáčku nebohej' a ty pořád nikde. Pak jsi přijela a celá rozveselená jsi mi ukazovala krásnou novou halenku. Moci v tu chvíli vstát, tak jsi mrtvá!" Ha!:-)

Dana Škorpilová foto
  • přečteno: 5508/5460×, 1 komentář

Hodnoť článek

4 z 5 hvězd lepší (21 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

MichalV. | 3. 10. 2014 15.58 hod. | 90.183.163.xx
Možná tě to překvapí, ale mám řešení! Je zajisté fajn chodit na houby, ale možná by neškodilo sbírat taky něco jiného než lysohlávky... Třeba se to zlepší, a když ne, zajdi sem, ke mně,... no, do Bohnic.

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

kde se diskutuje

  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»
  • Běh mi zachránil život : Krásná povídka,ale trochu upravená. Nikdy nemělas 70kg a v ostatním je trochu nadsázka.Moc dobře tě…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků