logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Bostonsky maraton 2004 – jak to všechno bylo či nebylo ...

Bostonsky maraton 2004 – jak to všechno bylo či nebylo ...

Jako každý z běžců, mám své sny a snažím se jich dosáhnout jak v běhání, tak v osobním živote. Občas se nám ale stane, ze osud to zařídí jinak, než bychom čekali. Bostonský maraton pro mě vždy znamenal tradičnost, excelenci a vytrvalost v celém smyslu těch slov. Mnoho různorodých komponentů od stravy, tréninku, odpočinku až po počasí rozhoduje v konečném výsledku. Takže když jsem na podzim roku 2003 obdržela potvrzeni o přijetí do 108. ročníku běhání Bostonskeho maratonu, můj sen se splnil…, ale jen z jedné třetiny. Ta další část mě cekala ve formě dlouhého, náročného tréninku v zimních podmínkách východního pobřeží USA za deště či mrazu, až do jara. Za pomoci Miloše Škorpila jsem dodržovala trénink, který mi napsal a těšila jsem se na startovní čáru.

Víkend Bostonskeho maratonu jsem strávila se spoluběžci a kamarády v centru Bostonu. Obhlédli jsme nějakou tu historii, pak si došli na expo pro čísla, prostě si užívali dlouhého víkendu. Počasí bylo krásné, konečně jaro s paprsky slunce, na které jsme se tak dlouho těšili. Ale den po dni teplota lezla nahoru a v pondělí, v den maratonu, se vyšplhala skoro ke 30, tudíž pěkný skok oproti předcházejícímu týdnu, kdy bylo maximálně 16 stupňů.

Ráno jsme se probudili a ani nepotřebovali extra vrstvy oblečení, které bychom darovali potřebným (charity odhozené oblečení totiž v USA sbírají a dávají těm, kteří ho potřebují). Maraton byl odstartován přesně v poledne a do té doby slunce pálilo a nebylo kam se schovat.

Stála jsem na startovní čáře svého „vysněného“ maratonu a potila se, mé tělo se škvařilo a tak jsem se pomalu loučila se svým snem, že si zaběhnu maraton v Bostonu pod 3:45. Trať byla překrásná, diváci všude, kam oko dohlédlo. Místní obyvatelé lemovali celých 26 mil až do Bostonu. Prvních deset kilometrů se mi po mých trénincích zdálo jako klus. Druhých deset kilometrů taky ještě šlo, i když sluníčko nad hlavou bylo znát. V té době mi už bylo jasné, že ty následujících kilometry budou náročnější než ten začátek, hlavně proto, že se také dostavily žaludeční problémy. Na 30. kilometru jsem začala střídat pomalý běh s chůzí, občas mne napadla i myšlenka DNF (did not finish), neklasifikován v cíli.

Na každém místě, kde byla zdravotnická asistence, jsem viděla desítky spoluběžců a spoluběžkyň, jak je napájejí vodou, jak je polévají a ochlazují. Doslova všude bylo slyšet houkání sanitek a vidět jak se maratonci pomalu ale jistě ubírají k vysněnému snu, k cíli na Boylston Street. V tuto chvíli už všichni pozbyli myšlenky na nějaké časy, jediným cílem se stalo dosáhnutí cíle. Já jsem se doplazila do cíle o více než hodinu za časem, na nějž jsem se déle jak čtyři měsíce připravovala, konečný verdikt zněl 4:48. Bylo to o mnoho horší než můj čas na prvním maratonu, který jsem běžela v roce 2002 v Praze. V cíli se mě rovnou zmocnili pomocníci lékařů a odtáhli mě do stanu, kde jsem dostala kapačku a trochu chipsů, abych doplnila soli.

Během tohoto ročníku Bostonského maratonu vyhledalo lékařskou pomoc více než 2000 běžců, nejvyšší počet v celé jeho více jak stoleté historii, a já musela být zrovna u toho :). Navzdory tomuto zážitku mi má medaile připomíná, proč běhám a proč jsem tento náročný závod dokončila. Doběhnutí do cíle mi pomohlo stát se psychicky odolnější, fyzicky zdatnější a otužilejší proti všem nástrahám běhu a života, které přišly potom. Od tohoto ročníku jsem v Bostonu běžela ještě pětkrát. Jak za ideálních podmínek, za hurikánu s přívaly vody i v mrazu. Ale co, běhání není přeci o tom, běhat v ideálních podmínkách, je o tom, jak se s tím kdo popereme a co v hlubinách naší duše najdeme.

Tak až si někdy budete stýskat na počasí, vzpomeňte si na tenhle můj zážitek a hned se vám poběží lépe a radostněji, tedy pokud zrovna nebude 40 na slunci, 20 pod nulou, nebo vítr ohýbat stromy a potoky vod vás nebudou polívat jak o křtu …

Přeji vám krásné běhání!

Pavla O´ Rourke foto
  • přečteno: 6710/6666×

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Ženy v běhu

všechny články Ženy v běhu

Anketa – hlasuj i ty!

Podle čeho si budete vybírat běžecké boty na sezónu 2017

Během následujících týdnů budete osloveni firmami vyrábějícími, či prodávajícími běžeckou obuv s jejich vzory pro rok 2017. Podle čeho se budete při výběru orientovat?

podle značky58
podle povrchu na němž převážně běhám38
podle barvy3
podle šířky boty ve špičce14
podle výšky dropu (rozdílu mezi výškou paty a špičky)14
podle váhy13
podle počtu technických fines, které budou ve výčtu jejich vlastností4
podle toho, jak se v nich budou cítit moje nohy86

kde se diskutuje

  • Blýskání aneb báječná léta pod PIMem : Ahoj Michale. První, co mne napadá je,čím se budeš živit (nebo jsem to v článku přehlédl ?). Ale…»
  • Blýskání aneb báječná léta pod PIMem : Ahoj Michale, hezky napsaný článek, jen pořád přemýšlím, co bylo tím hlavním impulsem k odchodu,…»
  • Blýskání aneb báječná léta pod PIMem : Krasne napsany, Miso. At to vse bylo jak bylo, uzili jsme v PIMu srandy kopec ;-) A diky nejen…»
  • Životní maraton aneb proč jsem začal běhat : Ahoj Michale, super článek. Hodně mi pomohl v nalezení sebe sama a pochopení co je v běžeckém…»
  • Úrazy Achillovy šlachy. Prevence a jejich léčení : Dobrý den, na tuto diskuzi jsem narazila při pokusu se opět posunout o kousek dál při řešení svého…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků