logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Hra o jablko

Hra o jablko

Dnes jsem se rozhodla pro takový normální výběh v pohodovém tempu, jelikož trávíme zbytek volna v Rýmařově. Bohužel tu místní kraj moc neznám a běžci tu jsou jen moc rychlí, tak nezbývalo než vyběhnout sama.

Venku mrazivo, tak -13 st, všude bílo, tak jsem zvolila 10 km okruh a nechala jsem si ho pořádně vysvětlit. Ale na mapě jsem si všimla i Rabštejnu. Rabštejn je ruina hradu z 13 století. Byla jsem tam naposledy se střední školou na výletě. Jelikož jsem v kraji kopcovitém, tak jsem si byla jistá, že 10 km mi bude stačit, protože já moc s kopci kamarádka nejsem.

Hra o jablko

Když jsem vyběhla z města směr pole, už jsem funěla. Bylo rozhodnuto. Když dám ten okruh, budu ráda. Ale zasněžená a zmrzlá krajina mě úplně vtáhla, že najednou jsem byla na rozcestníku, kde jsem se měla dát doleva. Ale já z toho vyprávění o místních cestách vyposlechla, že Rabštejn je spíš rovně a že to tak daleko nebude, maximálně 15 km. Jelikož jsem byla naplněna dojmy z krajiny a lákala mě cesta, na které nebyly žádné stopy, vydala jsem se na Rabštejn. No jo, v hlavě mi blesklo, že nemám nic s sebou, kdyby došla energie, a že to moc neznám, ale říkala jsem si, že to zvládnu, prostě přesvědčit hlavu a bude to.

Hra o jablko

No jak si tak běžím, míjím krmelec a v něm jedno nesnědené jablíčko, tak mě napadlo, že až poběžím zpátky, tak by se mohlo hodit. Pěkně jsem je dala do horního koryta se zrním, že tam na mě počká a běžela jsem dál. Byla jsem uchvácena tou krajinou, tím, jak všude bylo ticho a jen jsem slyšela sníh pod nohama. Cesta se v lese klikatila, místy svítilo sluníčko mezi stromy a tak se vše třpytilo, potůčky krásné dozvučovaly tu romantiku. Jelikož jsem nechtěla kazit stopy místních zvířat, kličkovala jsem mezi stopami, představovala jsem si, že ten třpyt tam nechali andělé. Najednou rozcestník – Rabštejn 5,5 km. Ty jo, tak to mám kousek! Tak běžím a běžím.

Hra o jablko

Po nějaké době další rozcestník – Rabštejn 6 km. Tak to jsem si jen poklepala na čelo, ale běžela jsem dál. Jelikož jsem byla na cestě už asi 1,5 hodiny, začala jsem mít strach, zda na ten Rabštejn vůbec doběhnu. Tak jsem se posouvala ještě dál a dál. Pořád jsem si říkala, za tou zatáčkou to otočím a jdu zpět... až najednou se přede mnou objevil ukazatel. Tak jsem k němu doběhla a tam Rabštejn 2,5 km. Bohužel i to zklamání, že běžím pomalu, že za 30 minut jsem uběhla 3,5 km. Kousek dál byla mapa naučné stezky. Když jsem se na ni pořádně podívala, tak jsem zjistila, že jsem Rabštejn přeběhla o 2,5 km, že jsem asi někde blbě uhnula (to z toho kochání krajinou, anebo jsem chytla manýr od našeho učitele Miloše).

No nic. Sen o Rabštejnu se rozplynul a vydala jsem se na cestu zpět. Tady mě začala opouštět dobrá nálada a nadšení. Začalo mi být chladno a mrzly mě palce na rukách. Začala jsem mít hlad. Jelikož tam to bylo pořád směr stoupání vzhůru (jako mírné, ale bylo), tak zpět jsem se těšila, že z kopce to půjde lépe. Ale jelikož to pod sněhem bylo místy hodně namrzlé, tak jsem musela hodně brzdit a dávat si pozor. Hlad byl větší a větší, ale na co jsem si nevzpomněla... no na jablíčko, co na mě čeká v krmelci! Do mě vjela síla, radost, že nezkolabuji uprostřed lesa bez pomoci. Krmelec... Jo to není on... A tak mi uběhla hodinka a já byla konečně u toho krmelce s jablíčkem.

Hra o jablko

Pečlivě jsem jej očistila... Když jsem se do jablíčka zakousla, zjistila jsem, že minus 13 st udělalo své a že jablíčko je na kámen, tak jsem s ním jen zaťukala o krmelec, vrátila ho zpět do nižších řad a vyběhla zpět. Když jsem vyběhla z lesa, tak jsem si říkala, že už to bude pohoda. Jenže na polích to bylo hladké jako blázen. Takže brzda – plyn seběh zpět do města a upalovala jsem domů na čaj.

Když jsem se vrátila, pustila jsem se do vánočního cukroví. Odměnou za ty 3 hod a 11 minut byl houbový kuba. Doufám, že to jablíčko brzo roztaje a nějakému zvířátku přijde k chuti...

Jitka Faronová foto
  • přečteno: 4909/4718×
Hra o jablko Hra o jablko Hra o jablko Hra o jablko

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (20 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Život kolem nás

všechny články Život kolem nás

Anketa – hlasuj i ty!

Vize pro rok 2017

Rok 2017 na sebe nedá dlouho čekat, Novoroční předsevzetí jakbysmet. Zatímco vize předpokládá dlouhodobost, Novoroční předsevzetí se vyznačují jepičím životem. Aby se Novoroční předsevzetí stalo prvním krokem k naplnění vize, je třeba si ho pořádně rozmyslet, i když znám spoustu lidí, kteří na druhou stranu tak dlouho přemýšlí a zvažují vše pro a proti, že než vše zváží, uteče pár let. Takže zvažujte pečlivě, ale dejte si časový limit na start. Jako nejlepší limit se jeví 1.1.2017, tak běžíme na to, co vy na to. Kterým směrem byste rádi v roce 2017 byli rádi, aby se ubírala vaše vize 2017?

Zlepšení či udržení zdraví38
Zlepšení nebo udržení fyzické kondice98
Více času na sebe13
Více času na rodinu6
Více času na přátele2
Více času na sebe a na rodinu11
Být víc sám (sama) sebou32

kde se diskutuje

  • Běhání v zimě a mrazu se není třeba bát! Šest zásad pro běhání v zimě a mrazu : nemáte někdo zkušenost s během maratonu v zimě ? »
  • Čtyřicet důvodů, proč milovat běh : Zdravím Vás, běh a celkově cvičení je super věc. Velmi zajímavé jsou nově objevené spojitosti běhu…»
  • Být zdravý a v kondici. Koho a co všechno to v našem životě ovlivňuje. Cooperův test. Čtrnáctý tip Běžecké školy pro váš lepší běh : V tabulke muži 30 – 39 let, průměrný, je chyba (1900 – 1299 m), spravne ma byt 1900…»
  • Ještě jednu písničku … a tuhle taky musím : Já jsem tak poctivý (čti: zblblý :-)), že jsem dělal kliky už i o půl druhé v noci ... :-) »
  • Běžecký tréninkový plán Miloše Škorpila na třetích 13 týdnů běžeckého roku. Čtvrtletní zaměřovací trénink na maraton : Pán Škorpil, v tomto pláne odporúčate bežať dlhý beh na úrovni 82 % TF max. (okrem rozklusu a…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků