logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem ...

Cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem  ...

… odpovídej na zášť ctností – rozhoduj těžké, dokud lehké je
V Mahábháratě je krásná anekdota. Pět synů Pánduových, Judhišthira, Bíma, Ardžuna, Nakula a Sahavéda, se po nějaký čas schovávalo v lesním úkrytu. Jednoho dne přišel žebrák. Před chatrčí právě seděl Judhišthira a žebrák ho požádal o kousek chleba a pár placek.

Judhišthira hluboce přemýšlel. Když se objeví nějaký žebrák, nejraději byste celou věc odložili, tak už to bývá. Řeknete mu, aby přišel jindy, zítra, jen abyste se mu vyhnuli. Nechcete být hrubí a odehnat ho se slovy: Nedám ti nic.“ Chcete si zachovat image, udržet dojem šlechetného dárce. A tak mu řeknete: „Teď mne neruš. Přijď zítra.“ Judhišthira se zachoval stejně: Řekl: „Přijď zítra.“
Bíma, jeho bratr, který se nevyznačoval velkou moudrostí a inteligencí – avšak právě takoví lidé vás někdy překvapí, se najednou začal smát a se smíchem se rozeběhl z chýše směrem k městu. Judhišthira za ním volal: „Kam jdeš?“ „Do města,“ odpověděl mu Bíma, „musím lidem říct, že můj brat přemohl čas! Slíbil žebrákovi almužnu, pokud přijde zítra!“
Najednou Judhišthira pochopil. Protože jak můžete říct „Přijď zítra“? Zítra tu nemusí být.
Žebrák tu nemusí být, Judhišthira tu nemusí být. Judhišthira vyskočil, chytil žebráka a dal mu vše, co mu mohl dát. Od té doby přestal slibovat. Slib je možný jen tehdy, je-li zítřek jistý. Ale kdo něco ví o zítřku?
OSHO –Tři poklady TAO

Ve středu mě zaujal a potěšil rozhovor Martina Haška s Věrou Čáslavskou v deníku Sport. Vyhledal jsem si jej na webu s tím, že vám ho nabídnu jako přídavek, svačinku, k mému zamyšlení. Pod článkem jsem připojil i krátký komentář a zaškrtl si, že chci poslat odkaz na to, jak se diskuze vyvíjí. Jak už je naším dobrým „českým“ zvykem, nedokážeme odpouštět úspěch a nepřestáváme kopat do lidí, když předtím leželi na zemi a začínají se zvedat. Hodně to mnou otřáslo, ale i tak si myslím, že je dobré si ten článek přečíst, protože o takových lidech jako je paní Věra Čáslavská bychom měli vědět, a pak se rozhodněte, jestli máte žaludek na přídavek ve formě některých těch komentářů.

Ptáte se, jak ten článek nebo ty komentáře k němu souvisí s tou citací v úvodu? Velmi, této citaci totiž předchází jiná, o ctnosti, o lásce a nenávisti, a zdá se, že tady se máme hodně co učit, nebo ti, co tam tak dští tu zlobu a já nevím co všechno. Možná, kdyby znali to, co vám tu nyní budu předkládat, tak by si své komentáře nechali pro sebe, protože by zjistili ke svému úžasu, že paní Věru vlastně milují! Jen se s tím nějak nedokáží vyrovnat a tak raději plivou sliny. Je to stejné jako se všemi radikály, kteří jsou ve své podstatě velmi citlivými chlapci, jen se nějak vnitřně nedokáží se svou citlivostí vyrovnat, protože chlap přeci nebrečí a tak svou citlivost maskují tím, že někomu dají přes hubu, nebo někomu vypálí dům ..., aby si někdo náhodou nevšiml, že jsou to vlastně citlivky …

ODPOVÍDEJ NA ZÁŠŤ CTNOSTÍ

„Co je ctnost? Ctnost je vyrovnanost. Ctnost je soucit, ne láska. Rozdíl mezi nimi je velice subtilní, ale velký. Když nějakou osobu milujete, je vaše emoce vřelá. Když někoho nenávidíte, i tehdy je vaše emoce vřelá. Jedna věc je tedy stejná: jste ve vřelém vztahu.
Když jste k někomu lhostejní, jste chladní, v žádném případě není ve vašem vztahu teplo. Vlastně to žádný vztah není: ani láska, ani nenávist, ani zájem, ani starosti. Jste indiferentní, jdete si svou vlastní cestou. Proto také člověka nic nezraní víc než netečná lhostejnost.
Když člověka nenávidíte, tolik mu to neublíží, protože ví, že mu věnujete pozornost – sice negativní, ale přesto pozornost. Avšak jste-li neteční, hluboce ho zraňujete. Když si vás lidi nevšímají, když je míjíte a nikdo vám nevěnuje žádnou pozornost, cítíte se téměř mrtví! To netečnost zabíjí, ne nenávist. Nenávist dodává energii. Láska dodává energii. Láska je příjemný pocit, nenávist je nepříjemná, ale pokud si budete muset vybrat mezi nenávistí a netečností, určitě si vyberete nenávist. Nikdy si nezvolíte netečnost. Netečnost je absolutně chladná a zabíjí.
Soucit není chladný, soucit je klidný. Chlad znamená smrt, klid znamená vyváženost. Zkusím to vysvětlit ještě jinak. Soucit je klidný, lhostejnost je chladná. Když srovnáte soucit s láskou a nenávistí, je klidný. Když ho srovnáte s lhostejností, je teplý. V porovnání s lhostejností a jejím chladem je soucit hřejivý. V porovnání s láskou a nenávistí a jejich vřelostí je klidný a osvěžující.
Ctnost, to je soucit. Není to láska, není to nenávist, je to rovnováha mezi dvěma. V žádném případě to však není lhostejnost. Soucit je životodárný. Ovšem pokud ho nepoznáte, bude vám připadat jako netečnost. Rozdíl je sotva patrný. Klid působí jako chlad, ale je živý, je svěží. Chlad je mrtvý, nic víc. Ctnost znamená soucit.“

“Cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem“ …

… jak trefné a pravdivé! Po přečtení téhle věty, kterou napsal Lao-c´, mi hned vytanulo na mysli, co si říkám před každým dlouhým během a je zcela lhostejné, zda jde o závod, nějakou mou akci, či charitativní běh:„Teď uděláš první krok, a pak další a další a další, až je pěkně poskládáš jeden za druhým a po tom posledním budeš v cíli, budeš na konci té krásné cesty, a pak si zase vymyslíš něco jiného a budeš se opět těšit ze všech kroků, které učiníš.“
OSHO k tomu říká: „Nestarej se o cíl, První krok je zároveň poslední, Začátek je zároveň konec. Tento okamžik je vše. Tisíc mil dlouhá cesta začíná u vašich nohou. Nestarejte se o cíl, radujte se, buďte šťastní, že děláte první krok; druhý krok vyjde z prvního a třetí bude následovat. Nemusíte se ničím zabývat, nemusíte se o to vůbec starat. Zítřek ať se postará sám o sebe. Nemyslete na zítřky. Radujte se! Tento krok je tak krásný! Těšte se z něj tak, že samotný prostředek se stane cílem.“

Tak na co ještě čekáte, pokračování až zase za týden, tak hybaj ven a začněte dělat své kroky … první – druhý – třetí – čtvrtý – pátý … a hlavně při tom neusněte jako při počítání oveček :)))))

Miloš Škorpil foto

Hodnoť článek

5 z 5 hvězd líbí se mi (5 hodnocení)

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

Majka | 7. 2. 2010 19.49 hod. | 88.101.79.xxx
Jako pubertální gymnastky jsme paní Čáslavskou obdivovaly a záviděly jí, že s tak snadnými sestavami a hlavně přeskokem mohla vyhrát olympiádu. Když se ale po létech dívám na ten záznam, je jasné, že vrcholová sportovní gymnastika se hnula pro děvčata nežádoucím směrem. Elegance a grácie dospělé ženské je prostě jiná a paní Věra byla lehká, mrštná a nádherná. Cviky měly rozsah, přesnost a úžasnou dynamiku. Když se dívám dnes na vrcholové gymnastky zírám v němém úžasu a obdivu a skoro nedýchám, ale většinou nevidím žádnou ženskou eleganci. A stupidní komentáře jsou všudypřítomné, jako ten sajrajt na bílém sněhu.
A šmitec, Mája

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

seriál Memovy rozmluvy o životě

Běžecká literatura

všechny články Běžecká literatura

kde se diskutuje

  • Deset tipů, jak si v zimě zadělat na top běžeckou formu na jaře a v létě : Jake byste mi prosim doporucili termopradlo na behani a podle ceho vybirat? Moc se mi libi toto…»
  • Doktoři mi řekli, že s velkým sportováním včetně běhu se mám rozloučit : Martine držím palce začínáš dobře jen tak dál !!! »
  • Poleťte si zaběhat na Madeiru! : Již letííííííííííííííííííííííííím »
  • Nikdy není pozdě začít běhat, stačí jen nazout staré kecky a vyběhnout : Napřed jsem si říkal proč se Neumann jmenuje Barbara. Když Paula je v Čechách Radcliffová .... …»
  • Běh mi zachránil život : Krásná povídka,ale trochu upravená. Nikdy nemělas 70kg a v ostatním je trochu nadsázka.Moc dobře tě…»

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků