logotype Běžecká škola Miloše Škorpila

inzerce

Bílý, ale i mokrý

Bílý, ale i mokrý

A navíc ještě třeba studený, blátivý, drsný – co člověk, to zřejmě jiný přívlastek k letošnímu žacléřskému HROBU – odehrálo se 4. – 5. listopadu 2006. Nebudeme navštěvovat místo posledního odpočinku, vydáme se do světa milovníků Horského orientačního běhu.

Jubilejní 10. ročník zavedl účastníky na česko-polské pomezí. Vlastně – autobusy nás dovezly na okraj Chvalče, došli jsme na širokou louku a startovali. Ve dvou vlnách, to abychom se hned neušlapali. Rozřazovací scorelauf jsme zvládli podle abecedy, lehce se míjejíce s těmi opačnými a následovala první ostrá výzva zvaná Perníková chaloupka. Jasně, chtělo to nejdřív cestu, pořádně se na mapě zabydlet, chytit se. Brzy jsme našli pomocníka, který nás doprovázel po celou sobotu. Nebyla to štěkající příšera, ba ani přítulně chrochtající divočák, byly to stopy.

Sněhem prošláplá cestička označená jasnými orienťáckými špunty byla neoficiálním a povoleným dopingem. V danou chvíli nemělo cenu řešit něco jiného. Jenom to, jestli ti před námi hledali stejnou kontrolu … Prudká klesání se střídala s ještě prudšími výběhy. A po pár kilometrech se z výběhů staly výplazy. Zde člověk potřeboval nohy, ruce, občas nechtě zabořil i nos, aby vzápětí – tentokrát při opačném posunu těla – hledal místo, kam šikovně při pádu hodí záda nebo tlamu.

Přibývalo sněhu, ubývalo energie, i boty přestávaly být suché. Ani nebylo nutné přeskakovat potoky. Při nejbližším stoupání voda hned vytekla a naše obutí se opět ponořilo do skoro 20-ti centimetrové vrstvy sněhu. Vraní hory – tak se jmenovala sobotní část – jsme prakticky celé proběhli, a dosti prudkým sešupem opustili. Pak už jen pastviny, lesní údolí a cíl byl na dosah. Těch 1200 m se zdálo být nekonečných. Konečně! Cílový sladký žloutkový věneček byl stylovou tečkou za sobotní hrobařskou etapou.

Do nedělního rána jsme se probouzeli s napjatým očekáváním:
a) jestli umrzne, přizabijeme se
b) jestli se oteplí, bude z toho pěkná čvachtačka.

Platilo „béčko“. Sobotní výkon nás zařadil do kategorie hromadného startu. Soupeři se cítili dobře a i my, lehce povzbuzeni sobotním večerním posezením u gambáče, jsme se nechtěli nechat zahanbit. Seřazujeme se na školním hřišti v Žacléři.

Start! Vyrážíme hodně rychle. Vidím, že musíme do kopce, a tak v běhu nepolevuji. Nikdy dříve jsem po této cestě nešel, protože byla moc strmá. Teď udáváme tempo a za námi se valí dav. Co když jdeme blbě? Utečeme jim? Podařilo se, našli jsme kontrolu, roztrhali zástup a mazali k Rýchorám. Po cestách v lese to šlo, horší byly louky nebo sjezdovka. Zde už měl sníh tu ideální mokrou klouzavost a naše botasky vůbec neposlouchaly.

Brzy jsme seběhli do nižších partií a ani si hned nevšimli, že prší. S jedním až dvěma mladými mixy jsme úspěšně zvládli potoky, skalnaté srázy a kupy. Druhá občerstvovačka chtěla malou přestávku. Velké pevnostní opevnění Stachelberg se nedá minout jen tak. Ale příští minuty až opět patřily postupům k následujícím kontrolám. Louka, zarostlá vysokou a navíc ještě mokrou trávou, nás pěkně zchladila, ale nedokázala zastavit nebo jen přibrzdit. Poslední prudší výšvih, poslední krkolomný sestup hlubokým zářezem potoka, pak už jen „vychutnáváme“ poslední metry. A máme to!

Náš velký dík patří všem pořadatelům za akci, občerstvovačky, zázemí.
Zdeněk Kučera a Vašek Klos

Zdeněk Kučera foto
  • přečteno: 6911/6858×
Bílý, ale i mokrý Bílý, ale i mokrý

Hodnoť článek

nehodnoceno, buďte první

Bookmark and Share

Vložit komentář Vložit komentář

prohledávání Běžeckých článků


inzerce

Běžecké akce

všechny články Běžecké akce

Anketa – hlasuj i ty!

kde se diskutuje

  • Nejlepší způsob, jak můžete zlepšit váš běh, je postavit svůj tréninkový plán na tempu, které jste schopni udýchat : Jsem 50letá ženská, která začala před rokem běhat, aby podpořila dceru a tak mě to chytlo, že se…»
  • TF – laktát – aerobní práh – bod varu : Teprve ve svých 40+ letech začínám zjišťovat co se vlastně děje v mém těle. Dřív mi to běhalo tak…»
  • Nohy hore : Také jsem po 30ti letech začal sportovat. V listopadu 2016 jsem začal běhat a nyní běhám 10-12 km …»
  • Běh v nás probouzí to nejlepší a učí nás naslouchat, vidět, slyšet a konat : Pěkný článek. Mluvíš mi z duše Miloši.Díky. »
  • Běh v nás probouzí to nejlepší a učí nás naslouchat, vidět, slyšet a konat : Krásný článek, i když je napsaný před lety, stále má co říct:-) »

inzerce

běžecká škola

Běžecká škola ve firmách eshop Běžecké školy Dámský běžecký klub

rubriky běžeckých článků

autoři běžeckých článků